Úvod » 29. 12. 2010 » Odhalování padělků

Odhalování padělků

Přidat do mého PORTu

29. 12. 2010

Odhalování padělků

Padělek je předmět, který má vzbudit zdání jiného, obvykle cennějšího díla. Vyskytuje se v oblasti umění, historie, ale též průmyslového zboží. Padělání je nezákonné reprodukování uměleckých děl, přičemž jsou tyto reprodukce vydávány za pravé. Padělkem je například obraz namalovaný tak, aby vypadal jako dílo známého mistra, nebo dokument, který předstírá jiného autora nebo stáří. Kvalita padělků je ovšem různá. Od těch, které snadno odhalí pouhým pohledem zkušený znalec, až po ty sofistikované, které musí být podrobeny složitým laboratorním analýzám. Vědci a historici umění musí přesně znát, jaké barvy se používaly v daném období, a jaké bylo jejich chemické složení. Metodami, které se velmi často využívají při zkoumání historických a uměleckých předmětů, jsou rentgenová fluorescenční a neutronová aktivační analýza.

Už Rudolf II. v Císařově pekaři věděl, že obchod s uměním je velký byznys. V současnosti se v něm jen v České republice otáčejí miliony korun za rok. Ve světovém měřítku se pak jedná o sumy takřka nepředstavitelné. Vlastnit originální díla známých umělců se v některých společenských vrstvách považuje za známku prestiže. Není proto divu, že určití obchodníci podlehnou pokušení a na trhu se objevují padělky.

Padělek je předmět, který má vzbudit zdání jiného, obvykle cennějšího díla. Padělání je nezákonné reprodukování uměleckých děl a jejich vydávání za pravé. Padělkem je například obraz namalovaný tak, aby vypadal jako dílo známého mistra, přičemž skutečný autor se neuvádí. Odborníci u nás se v současnosti nejvíc setkávají s padělky autorů České moderny – v kurzu jsou tvůrci jako Emil Filla, František Kupka nebo Josef Čapek.

Do souboje s podvodníky se pouští znalci z nejrůznějších vědních oborů. V první řadě jsou to historikové umění a restaurátoři, kteří se hojně opírají o poznatky laboratorních výzkumů, jež provádějí chemici nebo mineralogové.

Oko zkušeného znalce odhalí na první pohled mnohé nesrovnalosti. Každý autor má svůj jedinečný rukopis, který je stejně osobitý, jako jeho podpis. Pokud to ale není na první pohled jasné, nastupují neinvazivní optické metody, které dílo zmapují do hloubky, a přitom ho neponičí.

prof. Karel Stretti, akademický malíř, restaurátor, Restaurátorská škola malířská AVU: Zkoumáme dílo detailní prohlídkou jak v rozptýleném, tak bočním světle bílém nebo pět tisíc Kelvinů a posléze používáme UV luminiscenci, což je vlastně druhotné záření vybuzené ultrafialovými paprsky na povrchu díla.

Ultrafialová luminiscence odhalí dodatečné zásahy do díla, tedy přemalby nebo retuše, které vznikly v pozdějších dobách nad vrstvou laku, jenž chránil původní malbu. Odhalí se i dodatečné podpisy, kdy podvodník, aby přidal dílu na hodnotě, podepíše obraz jménem slavného malíře. V tomto případě se však nejedná o padělek, ale o renesanční obraz, na kterém probíhá restaurátorský průzkum.

prof. Karel Stretti, akademický malíř, restaurátor, Restaurátorská škola malířská AVU: Celá deska je krytá lakem, takže ten žlutavý tón vytváří luminiscence toho laku, a v laku jsou tady patrné na spárách, kde byla deska rozlomena, poškozena, lepena, tak tam vidíme vlastně olejovou retuš, kterou byly ty defekty překryty a zaceleny.

Velkou pomoc představují také rentgenové snímky a infračervená reflektografie. Ty dokáží odhalit, jestli se pod vrchním obrazem neskrývá jiný, starší obraz a prozradí i to, jak autor postupoval při práci. Někteří padělatelé bývají značně důmyslní. Aby ošálili odborníky, kopii prodejného autora namalují na staré plátno se starým neatraktivním obrazem ze stejné doby.

Doc. Petr Kuthan, restaurátor, Národní Galerie v Praze: Rentgen nám ukáže dokonale strukturu plátna, kterou můžeme vidět z rubové strany, ale tady na rentgenu toho vidíme ještě víc, i techniku vlastní malby.

Rentgenové snímky výtvarných děl fungují díky tomu, že některé barvy, vyrobené s příměsemi těžkých kovů, stíní průchod rentgenových paprsků. Dílo se pak zobrazuje v negativním provedení. Rozvrhovou kresbu, kterou si autor načrtává na plátno, než začne malovat, nejlépe odhalí infračervená reflektografie. Ta pomohla ověřit pravost i tohoto obrazu od Gustava Courbeta, který se v první polovině dvacátého století nejasným způsobem dostal do sbírek Olomoucké galerie.

prof. Karel Stretti, akademický malíř, restaurátor, Restaurátorská škola malířská AVU: Pochybnosti určité tady byly, ale jednak byla ověřována signatura, bylo ověřováno složení barevné vrstvy a veškeré detaily v infračervené reflektografii i rentgenovém snímku prokázaly, že je to záznam tvůrčího procesu.

Autor hledá nejlepší vyjádření svého záměru, zkouší různé varianty, různá gesta. Falzifikátor by s největší pravděpodobnosti postupoval křečovitě a úzkostlivě by se snažil napodobit skutečného mistra.

Historie si ale pamatuje i skutečné génie mezi falzifikátory. Za největšího padělatele všech dob je považován Holanďan Han van Meegeren. Ten v první polovině 20. století vytvořil celou řadu dokonalých padělků obrazů svého o tři století staršího krajana, malíře Jana Vermeera. Šel na to chytře, nepadělal existující díla, ale maloval nové obrazy ve Vermeerově stylu. Tyto padělky měly ve sbírkách galerie a muzea celého světa a byly považovány za skutečné klenoty. Meegeren obelhal i nacistu Hermanna Göringa. Jeho ilegální činnost byla reakcí na osobní křivdu, neboť nebyl přijat do holandského malířského cechu.

prof. Karel Stretti, akademický malíř, restaurátor, Restaurátorská škola malířská AVU: Van Megeren byl velice dobře obeznámen s dobovou technikou malby, s dobovými postupy, a všechny ty věci dodržel, on vlastně resuscitoval metody, které se dlouho už nepoužívaly, a na základě veliké přesnosti a velikého umění, protože on byl také vynikající malíř, se mu podařilo takovýmto kouzelným způsobem oblafnout nejen Göringa.

Moderní analytické metody si dokáží poradit i s padělateli velkého formátu. Musí se ale správně použít. Standardní součástí analýz jsou dnes laboratorní a materiálové průzkumy. Tady vidíme, jak se odebírá miniaturní vzorek povrchové malby z gotické dřevené sochy. Vzorek se zalije do polymerního materiálu do podoby malé kostky a zbrousí se tak, aby ukazoval příčný řez vrstvou malby. Takto je možné vzorky uchovávat neomezeně dlouho a podle potřeby s k nim vracet.

Doc. Petr Kuthan, restaurátor, Národní Galerie v Praze: Tady je vidět odebraný vzorek, ta malá černá tečka, která slouží ke zkoumání příčného řezu malby.

Vzorek se podrobně prohlíží pod mikroskopem.

Doc. Petr Kuthan, restaurátor, Národní Galerie v Praze: Tady jsou odebrané zpracované vzorky malíře Stevense, obrazu, který je vystaven na výstavbě obrazů Karla Škréty Díla a jeho doba, kdy tady vidíme bolusový podklad, který malíři v 18. století ve většině případů nanášeli na plátno, a pak tady vidíme takové souvrství vytváření tzv. barvoinkarnátu.

Poté nastupují metody, jako je rentgenfluorescenční analýza, elektronová mikroskopie nebo infračervená spektroskopie, které detailně prozkoumají chemické složení vzorku, včetně těch nejnepatrnějších příměsí jak organických, tak anorganických látek. Vědci zjistí přesně, jaké materiály autor použil a s jakými pigmenty a pojivy pracoval.

Důležitá je samozřejmě otázka, jestli se takové chemické látky skutečně vyskytovaly a používaly v době vzniku díla. Pokud se objeví syntetický materiál z dvacátého století v údajně barokním obrazu, je jasné, že jde o podvrh. Někdy ale nemusí být rozdíly zřejmé na první pohled.

Ing. Miroslava Novotná, Vysoké škole chemicko-technologická: Chemik analytik má mnohem větší šanci najít materiály, které se nevyskytovaly v době vzniku díla, čím starší to dílo je. Pokud ale budete padělat současného žijícího umělce, tak samozřejmě úspěšnost je podstatně nižší, protože i současný žijící umělec bude používat současné materiály, a potom chemie už nemá moc velkou možnost ho někde nachytat.

Rozdíl mezi materiály používanými před padesáti lety a v současnosti je ale už chemicky prokazatelný. Někteří vědci se snaží jít v materiálových rozborech ještě dál. Hledají souvislosti, které by umožnily obraz umístit nejen v čase, ale i prostoru. Nespokojí se s určením druhu pigmentu, ale hledají i nepatrné odlišnosti, které by řekly, z jaké oblasti pocházel.

RNDr. David Hradil, Ústav anorganické chemie AV ČR: My vyhledáváme tzv. fingerprinty, to je z kriminalistiky, v češtině bychom použili otisky prstů. To znamená takové zvláštnosti, které mohou být charakteristické pro daného malíře, pro dané období, pro daný region. Jsou to často znaky, které jsou málo nápadné, to znamená, i ten člověk, který se snaží něco napodobit, je snadno pomine.

Fingerprintem může být například specifické mineralogické složení nebo příměs, která souvisí s konkrétní lokalitou nebo se způsobem výroby. Vědci vědí, že skladba používaných materiálů se časem měnila. Nejdříve se používaly výhradně přírodní pigmenty vyráběné podle historických receptur. V devatenáctém století nastupuje chemická výroba. Syntetické pigmenty jsou levnější, a proto ty přírodní postupně vytlačují. Objevují se ale i poměrně drobné místní odlišnosti.

RNDr. David Hradil, Ústav anorganické chemie AV ČR: To znamená, máte pigment, například neapolskou žluť, která obvykle obsahuje pouze olovo a antimon, ale víme, že například v 17. století v Itálii, ale také v 19. století v okruhu tzv. vídeňské školy, se při výrobě toho pigmentu přidávalo trochu cínu do struktury. Neapolská žluť potom získávala trochu světlejší odstín, ale už i to je charakteristické, ta příměs cínu například pro určitý okruh dílenský.

Vědci chtějí takových značek najít co nejvíc. Jen tak budou mít vypovídací hodnotu. Proto zapojují i další netradiční metody, třeba práškovou rentgenovou mikrodifrakci. Zároveň musí prostudovat velké množství děl z různých období a veškeré výsledky porovnat. Skutečná pravda se někdy objeví jen na pozadí jiných souvislostí.

I přes pokrok v moderních analytických metodách se padělatelům daří dobře. Umělecká díla se totiž systematicky netestují. Vždy záleží na kupujícím, jestli si obraz nechá prověřit. Pokud už padělek vlastní, většinou ho pošle za dobrou cenu dalšímu nadšenci.

Tereza Pultarová

Následující díl

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Sledujte v HD rozlišení

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější