Nová vlna v ochraně pobřeží
8. 12. 2010
Evropská pobřeží krůček po krůčku podléhají tlaku stoupajícího přílivu, který je důsledkem klimatických změn. Křehké ekosystémy jsou ohrožovány záplavami a erozí. Najít způsob, jak tyto oblasti ochránit, není jednoduché. Vědci proto nyní zahájili práce v rámci projektu zvaném Theseus. Chtějí postavit obranné linie, které by byly nejen prospěšné, ale také přátelské k okolnímu prostředí. Výzkum má zajistit udržitelnou správu pobřeží.
Fernando J. Méndez, University of Cantabria: Hladina moře stoupá. Poslední údaje ze satelitů potvrdily, že se nyní hladina moře zvyšuje rychlostí 3,3 až 3,5 milimetru za rok.
Benátky, potápějící se město, je klasickým případem, kde je ochrana pobřeží už dlouho bezpodmínečně nutná. Benátčané po staletí hloubili kanály, měnili toky řek a podpírali nízké ostrovy, aby záliv uchránili před zanesením, nebo spláchnutím přílivovými vlnami.
Pierparolo Campostrini, ředitel, sdružení vědců CORILA: Benátský záliv má mnoho problémů, tím neznámějším jsou záplavy. Záliv tvoří křehký ekologický systém, téměř pomíjivý, takže pokud bychom jej už léta nechránili, dávno by zmizel.
Rozsah problému je nejlépe vidět z výšky. Odsud bude možné sledovat výsledky projektu. Inženýři navrhli obrovské přílivové bariéry, jež by měly Benátky ochránit. Bariéry budou postaveny do několika málo let. Vědci nyní navíc zvažují daleko přirozenější metody, jak záliv ochránit, včetně výstavby nových mělčin a ponořených vlnolamů. Tyto vlnolamy jsou součástí ochranného systému při budování pláží. Mají omezit erozi, ale také značně přispět ke zvýšení biodiverzity.
Labyrint pobřežních vodních kanálů a ostrůvků tvoří životně důležitou rezervaci ptačího života. Křehké písečné břehy je však nutné chránit před vlnami šířícími se od lodních přídí. Jednou z možností jsou plovoucí bariéry. Ty by měly vzdorovat častému projíždění poměrně velkých lodí. Různá písečná pobřeží ovšem vyžadují různá řešení. Někde se používají stabilní bariéry, jinde polopropustné koše s kameny. Vědci také používají složité teoretické modely, které jim například prozradily, že je nezbytné ponechat v bariérách mezery, aby do písku pronikla okysličená voda.
Pierparolo Campostrini, ředitel, sdružení vědců CORILA: Velmi složitá matematika nám pomáhá porozumět pochodům v přírodních systémech. Pomocí fraktálních výpočtů znovu vytváříme přirozené prostředí, aby pak stavitelé mohli lépe re-konstruovat přírodu, kterou ztrácíme.
V přístavu zvaném Santander vědci studují, jak klima ovlivňuje výšku a směr vln po celém pobřeží.
Fernando J. Méndez, University of Cantabria: K vyhodnocení chování pláží potřebujeme vhodný model. Ten musí popsat, jak se vlny blíží k pobřeží a jak se tu lámou. V okamžiku zlomu totiž vlny fungují jako kladivo, které drtí sediment na suspenzi.
Podélné proudy pak sediment strhávají a odnáší, což určité oblasti nahlodává, jiné zase zanáší. Průměrný směr vln se mění, takže se mění i tvar pláže. Vědci nyní zjišťují, jak se vyrovnat se změnou klimatu, tedy jak odolat vlivu zvyšující se hladiny moře na duny, které převládají na jedné straně zálivu. Za dunami už stojí domy, což znamená, že písek nemůže volně postupovat dovnitř ostrova.
José A. Juanes, University of Cantabria: Některé duny nemají prostor pro přesun. Zánik dun mohou ovlivnit i jiné dopady změny klimatu, například odlišné rozložení srážek nebo zvýšené záplavy. Některé oblasti dun mohou zcela zmizet.
Vědci proto již ví, že do ochrany pobřeží se bude muset zapojit technika. Jedním z řešení může být zvednout zdi zhruba o metr. Dalším řešením by mohlo být opětně zavezení pláže pískem.
Tradiční ochranné metody již dosáhly svých mezí a někdy dokonce vykazují nepříznivý dopad na prostředí. Lidé ale chtějí vědět, že jsou v bezpečí, a že krajina, ve které žijí, je hájena. Proto je nutné hledat rovnováhu s přírodou, nikoli proti ní bojovat.
Autor: Šárka Speváková