Cvičením proti nemocem
14. 4. 2010
Mnozí lékaři se domnívají, že pravidelné cvičení může pomoci v prevenci i léčbě nejrůznějších onemocnění. Aby zjistili proč a jak, účastní se výzkumného projektu Evropské unie zvaného EXEGENESIS. Po stovkách testů se zdravými i nemocnými dobrovolníky nyní vědci tvrdí, že již mají důkazy.
Máme se hodně pohybovat a cvičit – to víme všichni. Kromě toho, že se zbavíme přebytečných kil, nám ale pravidelný pohyb může pomoci se uzdravit. Lékaři už vědí, že pravidelné cvičení chrání proti cukrovce typu 2, ischemické chorobě srdeční, některým druhům rakoviny, demenci a dokonce depresím.
Evald Bank, pacient s rakovinou prostaty, Dánsko: Doufám, že po tomto dvouletém programu se ukáže, že pravidelné cvičení má tlumivý účinek na vývoj rakoviny prostaty, kterou trpím.
Dánští lékaři v rámci výzkumného projektu Evropské unie zjišťují, jak pohyb pomáhá. Po stovkách testů se zdravými i nemocnými dobrovolníky už mají první důkazy.
Bente Klarlund Pedersen, ředitelka, Centrum pro zánětlivé nemoci a metabolismus, Univerzita v Kodani: Teď už víme, že když sportujeme a cvičíme, svaly se stahují a tělo aktivuje velké množství genů. Pokud necvičíme, tyto geny se neaktivují. Také jsme zjistili, že při cvičení se ze svalů uvolňují do krve látky, které ovlivňují mozek, játra a nejspíš také rakovinné buňky.
Dánští vědci spolupracují s britskými kolegy. Našli zajímavou bílkovinu, která v těle spouští celou kaskádu procesů.
Grahame Hardie, koordinátor, projekt EXEGENESIS: Toto je model části struktury bílkoviny přítomné ve svalech a také v jiných tkáních. Domníváme se, že je důležitá k signalizování příznivých účinků cvičení.
Lékaři také zkoumají vztah mezi tělesnou nečinností a cukrovkou typu 2. Tou trpí i řidiči taxíků nebo kamionů, kteří se po většinu dne vůbec nehýbají. Vědci proto vymysleli experiment. Zdraví dobrovolníci nejprve po devět dní jen ležet v posteli. Poté zase několik týdnů jezdili na rotopedu alespoň třicet minut denně. A závěr: čím delší tělesná nečinnost, tím náchylnější je lidské tělo k nemocem, jako je cukrovka typu 2. Je možné přesně vyčíslit, jak lenost ovlivní metabolismus glukózy, tuků, vylučování inzulínu ze slinivky i funkce genů.
Leif Groop, endokrinolog, Univerzitní nemocnice v Malmô: Až deset procent evropské populace bude zanedlouho trpět diabetem. Přitom většina zemí si nemůže dovolit léčit všechny tyto pacienty. Musíme tedy najít lepší způsob, jak nemoci předcházet. A klíčem k tomu je cvičení.
Biologické vzorky nelžou – každodenní cvičení pomáhá udržet sílu organizmu. Čím lepší máte kondici, tím budete zdravější a tím déle budete žít. Teď už jen zbývá přesvědčit lidi, že musí změnit svůj životní styl. A to je problém.
Autor: Šárka Speváková