Hledání super-aromatické rýže
9. 5. 2009
Rýže - hlavní složka potravy pro většinu obyvatel světa. Závisí na ní kolem dvou miliard lidí, kterým dodává denní dávky živin. Například na Filipínách jí průměrná rodina spotřebuje až padesát kilo za měsíc. Vysoce kvalitní a levná rýže je cílem vědců pracujících v Mezinárodním ústavu pro výzkum rýže v Los Baňos. Tisíce odrůd se tu sází, sklízí, skladuje, třídí a analyzuje. Ústav hraje klíčovou roli v evropském projektu, která hledá nové způsoby produkce vysoce aromatických a výživných druhů. Super-rýže přinese prospěch jak spotřebitelům, tak i pěstitelům, neboť bude důvodem, proč zvýšit její vývoz.
Ráno na trhu v Los Baños, šedesát kilometrů jihovýchodně od filipínského hlavního města Manila. Pro místní obyvatele bohatý zdroj základních potravin. Nachází se tu nepřeberný výběr ovoce a ryb, masa a zeleniny. V obrovském množství se tu prodává i hlavní potravina – rýže. Na Filipínách spotřebuje průměrná rodina až padesát kilo rýže za měsíc.
Vyprodukovat vysoce kvalitní a přitom levnou rýži je cílem vědců pracujících v Mezinárodním ústavu pro výzkum rýže v Los Baňos. Sázejí, sklízejí, skladují, třídí a analyzují se tu tisíce odrůd. Ústav hraje klíčovou roli v evropském projektu, který hledá nové způsoby k produkci vysoce aromatických a výživných druhů rýže. Hledání začíná na experimentálním políčku. Jeden gen pro vůni byl už objeven.
Melissa Fitzgeraldová, chemička, Mezinárodní ústav pro výzkum rýže, Los Baňos: Abychom našli druhý gen, zkoumáme tyto odrůdy. Pak dosáhneme příslušného účinku. Budeme mít vůni díky genu jedna plus vůni z genu číslo dvě, takže obdržíme super-aromatickou rýži.
Veškeré křížení se provádí umělým oplodněním – smíchá se pyl od různých druhů. Metody genetického inženýrství se tu nepoužívají. Vědci nedávno zkřížili dvě různé odrůdy rýže z Laosu. Obě jsou aromatické, ale jedna z nich jen stěží roste v suchém období a dokonce i v období dešťů je její výnos nízký. Dnes se sází nový druh křížence. Mělo by se mu dařit i v neúrodné půdě.
Chanthakhone Boulaphanh, postgraduální studentka, Projekt META-PHOR, Filipíny: Do jednoho řádku sázíme pět až deset sazenic. Poté, co rýže vyroste a co ji sklidíme, zkoumáme její DNA. Doufáme, že najdeme opravdu aromatickou odrůdu, která bude rovněž vhodná pro půdy chudé na živiny. Pak budeme moci začít pracovat na pěstebním programu, vhodném právě pro tuto určitou odrůdu.
V této chlazené genové bance se uchovávají desetitisíce odrůd rýže. Melissa hledá druhy nejbohatší na mikroživiny (stopové prvky obsažené v rostlinách). Ty se pak skříží s vysoce aromatickými druhy.
Melissa Fitzgerald, chemička, Mezinárodní ústav pro výzkum rýže: Zkoumáme rozložení prvků, jako je železo, zinek a hořčík, v různých zrnkách z různých částí vrcholku rýžové rostliny.
Pokud se ukáže, že zrnka z vnějších větviček obsahují vyšší koncentraci mikroživin, vytvoří se druh s požadovanou architekturou klasu. Původ zkoumané rýže je přesně známý. Semínka se usuší, omyjí, vyleští a vytřídí. Zhodnotí se, které jejich části obsahují nejvíc živin.
Melissa Fitzgerald, chemička, Mezinárodní ústav pro výzkum rýže: Tento přístroj určí rozměr a tvar zrnek. Pak porovnáme dlouhá, štíhlá zrnka s krátkými tlustými. Aromatické látky jsou těkavější, takže zřejmě procházejí štíhlými zrnky snadněji, než těmi tlustými.
K dalšímu rozboru se pak rýže posílá do výzkumného ústavu ve Wageningenu v Holandsku. Filipínská bílá rýže se tu analyzuje a vědci hledají způsob, jak zlepšit její kvality, aby se přiblížily hnědé rýži, která je bohatší na živiny.
Ric de Vos, fytochemik, Ústav pro výzkum rostlin, Wageningen, Nizozemí: Zjišťujeme, jak se liší složení bílé a hnědé rýže. Většina živin se totiž nachází ve vnější slupce rýže.
Sloučeniny obsažené v hnědé rýži jsou zdraví velmi prospěšné. Pomáhají v trávicím traktu a mohou mít dobrý účinek na krevní tlak. Cílem projektu je zvýšit výnosy. V rozvojových zemích tedy bude možné pěstovat plodinu s lepší kvalitou a prodávat ji také za vyšší cenu. Téměř polovina Filipínců pokrývá své každodenní energetické potřeby právě díky rýži. Lidé tedy budou mít dostatek životně důležitého zdroje vitamínů a aminokyselin. Můžeme zároveň očekávat, že asijští a evropští vědci brzy přijdou s dokonce ještě bohatším a chutnějším zdrojem výživy.
Autor: Šárka Speváková