Jak se zbavit chrómu
30. 4. 2008
Jaká bude další generace mladých vědců? Budou mezi ně patřit obzvláště nadané děti, nebo „jen“ pilné děti? A budou schopné řešit problémy 21. století? Postupně se seznámíme s pěti mladými talentovanými lidmi ze čtyř zemí. Tentokrát představíme Annu Resselovou z Velké Británie. Anna v současné době pracuje ve výzkumném týmu na University of Central Lancashire, kde vyvíjejí metodu, jak z vody odstranit nebezpečný chróm VI, který se tam dostal únikem průmyslových procesů. Vyčištěnou vodu pak lze opět vrátit do přírodního prostředí.
Proč se lidé stávají dobrými vědci? Je to proto, že se ve škole dobře učili, anebo proto, že mají přirozené nadání? Jaká asi bude příští generace mladých vědců? Budou mladí vědci schopni vyřešit problémy 21. století?
Anna Resselová po ukončení předposledního ročníku střední školy Cardinala Newmana v Lancashire získala zvláštní stipendium. V rámci letní praxe bude pracovat v chemické výzkumné laboratoři na univerzitě ve Středním Lancashire. Anna vidí, že průmysl způsobil mnohé škody, které je nutné napravit.
Anna Resselová, Velká Británie: Myslím, že hlavním smyslem vědy je zvyšovat kvalitu života společnosti, ať již díky pokroku v medicíně, nebo zlepšováním a ochranou životního prostředí.
Anna během léta vypracovala způsob, jak ve znečištěných vodách sledovat množství trojmocného a šestimocného chrómu i jak zjistit, kdy je možné pročištěnou vodu vrátit zpět do přírody.
Anna Resselová, Velká Británie: Nebezpečný šestimocný chróm vypouští průmysl do životního prostředí například při výrobě oceli, kůže, textilií a chemických látek. Je to karcinogen, takže může vyvolat rakovinu, ale také způsobuje dýchací problémy nebo problémy s játry. Je toxický pro všechny organizmy a přináší problémy životnímu prostředí.
A jaké vlastnosti považuje u vynikajícího vědce za podstatné?
Anna Resselová, Velká Británie: Abyste byli dobrým vědcem, musíte být přirozeně zvědavý. Stále je tu mnoho nového a stále se děje něco vzrušujícího. Nikdy nevíte, co odhalíte, a osobně si myslím, že to je opravdu úžasné.
Pro středoškolského studenta je pobyt na univerzitě skvělým způsobem, jak zjistit, jak se dělá skutečná věda. Anna se musela seznámit s elektronovým mikroskopem, metodou analýzy pomocí rentgenových paprsků i třeba iontovou chromatografií a speciálním softwarem pro zpracování výsledků.
Anna Resselová, Velká Británie: Na univerzitě je to mnohem pružnější a zároveň mnohem uvolněnější. Proto musíte být více odhodlaný a víc se soustředit na svou práci.
Doktorandka Kimberly Anně ukázala, jak se pohybovat v laboratořích a jak zacházet s přístroji.
Kimberly Jonesová, studentka Ph.D., University od Central Lancashire: Opravdu jsem si užívala toho, že zpochybňovala mé úvahy a nebyla ochotná přijmout hned vše a bez výhrad. Měla výhrady a dotazy, a to při výzkumu musíte, když chcete posouvat hranice dál.
Chróm je prvek, který se běžně vyskytuje v přírodě – lze jej najít v horninách, živočiších, rostlinách i v sopečném prachu a plynech. Avšak zatímco trojmocný chróm se přirozeně vyskytuje v životním prostředí a pro lidské tělo představuje důležitou živinu, šestimocný chróm je nebezpečný. Zbavit se jedovatého chrómu znamená převést šestimocný chróm pomocí hlinitokřemičitanů na trojmocný. Jak ale poté zjistit, kolik kterého chrómu se v roztoku nachází? Anna takový postup navrhla a vyzkoušela.
Doc. Dr. Gary Bond, chemik, University of Central Lancashire: Na Anně je důležité její nadšení a skutečnost, že si projekt vzala za svůj.
Když se po prázdninách vrátila zpátky na střední školu, přihlásila se do národní soutěže mladých vědců. Škola ji podpořila a vytiskla poster, kde jsou zobrazeny její postupy a výsledky. A jako výherkyně národní soutěže pak Anna postoupila i do mezinárodní soutěže ve Valencii, kde se setkali ti nejlepší mladí vědci z celé Evropy.
Anna Resselová, Velká Británie: Posuzování jednotlivých projektů je někdy dost těžké, protože po vás chtějí, abyste byli struční, ale to je obtížné. O svém projektu bych mohla mluvit celou věčnost.
Anna bohužel žádnou cenu neobdržela. Konkurence z celé Evropy byla příliš velká. Cesta do Valencie však nebyla zbytečná.
Anna Resselová, Velká Británie: Není pravda, že by vědci byli podivíni. Myslím, že právě tady se to potvrdilo. Potkala jsem tu nejrůznější lidi. Nemyslím si, že by se na vědce dala uplatnit jediná šablona.
Věda totiž není jen osamocené bádání v laboratořích, ale také vysvětlování svých postupů a sdělování výsledků dalším podobně zapáleným vědcům. Věda a výzkum nejsou procházkou růžovou zahradou – objevují se také překážky, které je třeba překonávat, ale pocit uspokojení, který nakonec přinášejí, je obrovský.
Autor: Šárka Speváková