Staňte se úspěšným člověkem s vlastním rozumem – pomůže vám sabotážní tým!

Jste muž, žena, dítě, stařec, pes nebo kočka, na letech nezáleží, důležité je, jestli se cítíte mladí. V takovém případě jste se už patrně setkali s Tobim, Vladimírem, Profesorem, Sašou, a zaznamenali jste, že slovesem, na které kladou obzvláštní důraz, je sabotovat. Proto se jejich pořad jmenuje Sabotáž.

Ani jeden ze tří průvodců prvního antilifestylového magazínu netouží po tom, vyzradit své celé, nebo dokonce skutečné jméno. Tobi a Vladimír jsou utajení agenti a Profesor, ten má zůstat zcela nepoznán! Všechny akce totiž vymýšlí a prostřednictvím Tobiho a Vladimíra uskutečňuje, ale někdy dá velké úsilí dovést oba agenty k cíli, který si Profesor vytkl. Moment, ještě je tu Saša, dobře vypadající holka; stvořil si ji sám Profesor a dal jí funkci palubního počítače, takové pojízdné encyklopedie. „Pořad je přesně takový, jací jsme my. Chceme divákům ukázat neotřelou formou, co je špatné a co dobré, a hlavně jde o to, aby naše téma bylo pro ně přitažlivé,“ říká Tobi. Podařilo se nám vypátrat, že jméno z dvojice vlasatějšího agenta, který nosí kamerku, aby zaznamenal každou situaci, je odvozeno z jeho příjmení. Zní polsky, což není v Ostravě výjimečné, a Tobi prozradil, že mezi předky má nejen Poláky, ale také Němce a Turky.

Z druhého agenta Vladimíra, s kratším střihem vlasů a všudypřítomným mikrofonem, jsme jeho příjmení nevytáhli, natož předky! „Všechno řídí Profesor, spoustu věcí sabotuje a my nevíme proč. Pokoušíme se splnit úkol různými cestami a prostředky, ale Profesorovi se to stále nezdá. Nakonec se ukáže, že má na mysli jediné, a to je dobro lidí. Dokud nenajdeme správný směr, opakovaně naši snahu sabotuje. Pustili jsme se například do bojových sportů, jenže Profesor je pacifista, není agresivní, ovšem na druhou stranu by si nějaký bojový sport rád zkusil. A tak hledáme takovou sportovní disciplínu, která nás otuží v silné jedince. Během sabotáže, tedy objevování dokonalého sportu, stále experimentujeme a divák s námi. Naše počínání nejzábavněji shrnul jeden z diváků: napsal nám, že se nejdříve koukal a nevěděl vůbec na co, pak, aniž by chtěl, se dozvěděl spoustu nových informací o věcech, které ho nikdy nezajímaly. Lépe to vystihnout nemohl.“

Profesor promluvil pouze jako strůjce všech sabotážních činů a ani na okamžik nevypadl z role: „Pochopte, pro mě je důležité, aby nikdy nebyla odhalena moje totožnost, nerad bych byl totiž obtěžován zájmem veřejnosti. Proto se snažím svou identitu utajit: kontakt se světem mi zprostředkovávají moji agenti, já bádám a věnuji se vědecké činnosti. K té patří i psaní scénářů Sabotáže, pracuji společně s agentem Vladimírem. Ostatně, když se tvoří, nemohu chybět, ale vždy jsem maskovaný. Nevylučuji, že budu mít v pořadu vlastní rubriku, ale demaskován nikdy nebudu, ponechám si postavení šedé eminence.“ Agenti a jejich Profesor se znají už dlouho. Tobi a Vladimír navštěvovali společně plaveckou školu, hráli v kapele Rondon, v níž Profesor bubnoval. Dvojka agentů si zkusila moderování v severomoravském rádiu, ale pak jim prý bylo malé, a tak sondovala televizi. Skutečná jména agenti sice tají, ale diváci si je najdou i mimo obrazovku. „Byli jsme ve Zlíně na filmovém festivalu a kamarádka nás pozvala na maturitní večírek. Děcka nás okamžitě poznala,“ vypráví Tobi o posledním kontaktu s popularitou. Pořad oslovuje mladě se cítící diváky, nectí naučené úsměvy a povoluje skákání si do řeči. Všichni tři aktéři se shodují na tom, že uvolněnost je pouze zdánlivá a jako každá dobrá improvizace je výsledkem dokonalé přípravy celého sabotérského týmu, dramaturga Marcela Nevína, šéfdramaturga Marka Dohnala, hlavního kameramana Jakuba Fabiána, výtvarníka Georgiho Stojkova, režisérky Markéty Nešlehové a dalších tvůrců, které není na obrazovce vidět. „Ideál úspěšného člověka v Sabotáži nespočívá v tom, jak hladce proplout životem, ale jak život žít na vlastní rozum a kůži,“ říká Jolanda Pilařová, mluvčí ostravského studia ČT. Pořad se vysílá každou středu vpodvečer, a kdybyste to nestihli, pusťte si ho on-line nebo zkuste www.sabotaz.cz.

text: Daniela Kupsová
foto: Milan Červenka
převzato z časopisu ČT+