16. dubna 2011

Lannova vila patří ke skvostům novorenesanční architektury v Praze. Je schovaná uprostřed husté zástavby Bubenče a navíc není běžně přístupná veřejnosti. Po vzoru italských staveb si ji nechal na začátku 70. let 19. století postavit velkopodnikatel a mecenáš umění Vojtěch Lanna, který sponzoroval například Josefa Mánese nebo Františka Bílka. Za první republiky vila sloužila diplomatickému sboru, později zde sídlily vojenské mise. Koncem 50. let, kdy už ale byla značně vybydlená a zchátralá, přešla do rukou Akademie věd. V současné době používá Akademie věd prostory vily pro pořádání vědeckých konferencí a zároveň také jako pension. 18. května zde uspořádá den otevřených dveří.

Další ze série reportáží o velkých rozvojových územích uvnitř pražské zástavby - o Rohanském ostrově. V současné době je zde asi největší pražská černá skládka, ale relativně brzy by se mohl změnit na místo k žití. Investor chce totiž na Rohanském ostrově postavit bytové domy a prakticky bez výjimky je rozprostřít podél vltavských ramen. Administrativu potom chce soustředit kolem rušné pobřežní ulice. Začátek výstavby slibuje už za dva roky. První lidé by se na Rohanský ostrov mohli nastěhovat za tři a půl roku.

Restaurátoři dokončili korektury 5 pláten Slovanské epopeje od Alfonse Muchy, které Praha letos v únoru nechala převézt z nevyhovujících prostor zámku v Moravském Krumlově. Restaurováním získaly jasnější barvy.
Od úterý jsou k vidění v malé dvoraně Veletržního paláce. Ale jen do 22. května - pak se uskladní v depozitáři a vystaveny budou až na podzim, to už ovšem jako celý cyklus, tedy všech 20 obrazů.

Pražské Divadlo v Dlouhé připravilo v premiéře hru francouzského dramatika Paula Claudela Polední úděl. Drama jedné ženy a tří mužů připravila režisérka Hana Burešová. Do hlavní ženské role obsadila Helenu Dvořákovou.

Jarní výstavou zahájila trojská Botanická zahrada letošní sezonu. Výběr padl na typicky jarní dřevinu – vrbu. Do kolekce se podařilo získat několik desítek druhů, z nichž mnohé pocházejí ze všech koutů světa. Na výstavě se představují i různí kříženci například vrby a topolu. Návštěvníci zahrady se můžou přesvědčit o tom, že nejen vrbové proutí se dá zpracovat do krásných a užitečných výrobků a staveb, jež se hodí jak interiéru, tak exteriéru. Ukázky svých výtvorů zde vystavili Jiří Rech z Brna a Julius Lalák z Nesvad u Nových Zámků.

Kromě rodinné vily jsou po celé Praze další nepřehlédnutelné památky na rodinu Lannů, zejména na Vojtěcha Lannu prostředního. Byl to on, kdo na začátku 20. století proměnil Prahu k nepoznání, a to po celé délce tehdejšího městského vltavského toku. Zbudoval totiž nábřežní navigační zdi. Už jeho otec Vojtěch Lanna, ck loďmistr, založil v polovině 19. století slavnou stavební a rejdařskou společnost. Právě Vojtěch Lanna senior nechal na rohu Havlíčkovy a Hybernské ulice v letech 1857 až 59 postavit Lannův palác. Umělecké sbírky rodiny Lannů se staly základem expozice Uměleckoprůmyslového muzea, u jehož zrodu stál Vojtěch Lanna prostřední. Kromě už zmíněných pražských navigačních zdí stavěli Lannové i slavný Řetězový most, nahrazený později současným mostem Legií. A Vojtěch Lanna starší převzal v letech 1844 až 45 i dostavbu Masarykova nádraží, stojícího hned naproti Lannovu paláci. Na konci 19. století zbudoval Vojtěch Lanna taky flotilu pracovních parníků s označením Lanna 1 až Lanna 12. Právě tyhle lodě pomáhaly stavět nábřežní navigaci. Do současnosti se dochovaly pouze tři. A o tom, že Lannové byli mocným a úspěšným rodem, svědčí i jejich obrovitá hrobka uprostřed Olšanských hřbitovů.