Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob (1954), předchůdce filmu Sedm statečných.
Hrají: T. Mifune, T. Šimura, K. Cušimová, J. Šimazakiová, K. Fudžiwara a další. Střih, scénář a režie Akira Kurosawa.
  • Vyrobeno 1954
  • Země původuJaponsko
    • Černobíle
    • V původním znění s titulky
    • Formát 4:3

Film uvádíme v plné, nezkrácené verzi.

Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.

Akira Kurosawa měl za sebou v roce 1954 již 14 filmů převážně s náměty ze soudobého poválečného Japonska. Před čtyřmi lety však také prolomil nevědomí světové filmové veřejnosti o asijském filmu úspěchem svého filmu Rašomon (1950) na MFF V Benátkách, za nějž tu získal Zlatého lva. Byl to také jeho první historický film, resp. film v historických kulisách. Ačkoliv se odehrával ve 12. století, šlo spíše o psychologickou studii různých svědectví o jedné události. Co nadchlo Evropu byl především nečekaně moderní a originální styl, výtvarná hodnota černobílého obrazu a srozumitelně humanistické poselství jeho filmu.

Pro film Sedm samurajů (1954) sáhl pak Kurosawa se svým spoluscenáristou Šinobuem Hašimotoem znovu do historie. Rašomon prověřil jednak skvělé filmové možnosti historických kulis a kostýmů (a Kurosawa na jejich věrohodnosti velmi dbal - vyžadoval, aby herci chodili v samurajských kostýmech nejméně týden před natáčením každý den, aby s nimi "srostli") a pak prověřil i samurajské schopnosti jeho dvorního herce Toširóa Mifuneho. Role zdatného samuraje s dobrým srdcem se stala doslova jeho životní rolí. Oproti psychologickému námětu Rašomona však dostal příběh o sedmi samurajích podobu akční divácké podívané o boji slabých proti silným, obyčejných rolníků proti desperátům. Hlavní zápletkou se však stala přítomnost sedmi silných ochránců, potulných samurajů, kteří se rozhodli postavit přesile. Čímž tak trochu zužitkovali zkušenosti z nekonečných válek ve službách svých pánů a co víc, konečně ve službě dobré věci. A pro to jim najednou stálo za to riskovat i život. To, čím jsou Kurosawowy samurajské filmy tak zajímavé, je však především mísení "urozeného", v Japonsku určeného velmi přísnými pravidly oblékání i chování, a "obyčejného", tj. zdravého selského rozumu lidí bez vzdělání, ale s každodenní tvrdou životní školou. Střety těchto dvou světů plodí často komické situace, které pro západního diváka velmi zlidšťují onen vzdálený svět rituálního Japonska.

"V 16. století se Japonsko zmítalo ve víru věčných válek. Po celé zemi se rolníci obávali dusotu kopyt krvelačných lapků." Tak je popsána dobová situace, v níž se hladový vysloužilý samuraj Kanbei potuluje krajem a přemýšlí, kdy se kde nají. A zdaleka není sám. Být samurajem znamená vysoké postavení ve společnosti, tvrdý trénink a čistý mravní štít. Jenže války kosí samuraje i jejich pány a veškerý válečný um je k ničemu, když není pána, který by svého samuraje nakrmil. A tak se může stát, že zoufalí rolníci strachující se o svou úrodu, kterou jim každý rok vydrancují divoké bandy, najmou samuraje za tu hrst rýže, která jim ještě zbyla.

Film Sedm samurajů v podstatě odstartoval řadu Kurosawových samurajských dramat, nemyslitelných bez charismatické osobnosti Toširóa Mifuneho i dalšího z Kurosawových oblíbených herců Takašiho Šimury, stejně tak jako bez práce dalších jeho spolupracovníků, které jen nerad obměňoval. Jakkoliv jsou však historické filmy velkolepé a výpravné, je to především Kurosawova režijní představivost, perfektní scénář a originální smysl pro humor, které se podílejí na nesmrtelnosti jeho filmových dramat.

Film byl nominován na Oscara ve výtvarných kategoriích, na Ceny Britské filmové akademie pro Mifuneho a Šimuru a za Nejlepší zahraniční film, získal Stříbrného lva na MFF v Benátkách a především se stal podkladem pro u nás známější americký remake Sedm statečných.

Napište nám