00:00:43HERCULE POIROT

00:01:05Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna!

00:01:14PŘÍPAD ZTRACENÉ ZÁVĚTI

00:01:19-Na rok 1926!
-Šťastný Nový rok!

00:01:28Poslouchejte, prosím!

00:01:31Mám opravdu velké štěstí, že vy všichni jste mými přáteli.

00:01:36A ne každý, kdo jede do Austrálie, koupí farmu nad měděnou slojí.

00:01:42Dost dlouho jsem za pomoci své ženy Sáry přesvědčoval Andrewa,

00:01:47aby sepsal svou závěť.

00:01:50Je v ní několik menších odkazů pro některé z nás

00:01:54a svěřenecký fond na Violetino vzdělání. -Teda, Violet!

00:01:58Hlavní část majetku, 70 procent, získá Allinfortova lékařská nadace,

00:02:03jejímž předsedou je doktor Pritchard.

00:02:06Budeme ho užívat moudře. Jestli ovšem vůbec někdy zemřete!

00:02:11Suma 2000 liber bude v den jejich 18. narozenin rozdělena

00:02:17mezi Petera Bakera a Roberta Siddawaye.

00:02:21-Jste tak velkorysý, Andrewe!
-Snad víte, jak mám vaše syny rád!

00:02:26Brzy z nich budou muži a jistě ponesou velkou odpovědnost.

00:02:31-Rád bych jim zajistil budoucnost.
-A co bude s Violet?

00:02:35-Co by mělo být?
-Je to vaše schovanka.

00:02:39Zbožňujete ji, a nic jste jí neodkázal!

00:02:42Ano, bude mít muže. Třeba Roberta, či Petera.

00:02:47-Je to žena, prokristapána!
-Panebože!

00:02:51Andrewe, chtěl jsi samozřejmě říct jenom žena.

00:03:06CAMBRIDGE, O 10 LET POZDĚJI.

00:03:17Pozor!

00:03:29-Pánové!
-Ticho!

00:03:32Dnešní téma zní "Členové tohoto klubu věří,

00:03:36že ženy nemohou rovnoprávné postavení nikdy získat".

00:03:40-Ano, správně!
-Má pravdu!

00:03:50Prosím pana Andrewa Marshe, bývalého prezidenta tohoto klubu,

00:03:55aby zahájil diskusi.
-Bravo!

00:03:58-Ať žije pan Andrew Marsh!
-Bravo!

00:04:05Pane prezidente, pánové,

00:04:08jen málo lidí v dnešní společnosti by chtělo upírat svým spoluobčanům

00:04:15různého vyznání, barvy či pohlaví, základní právo na úctu.

00:04:34Monsieur Poirote, ráda vás tu vidím, ale říkali jsme v 7 hodin.

00:04:39Má drahá mademoiselle, musíte odpustit.

00:04:42Může za to hřebík, který jsme cestou přejeli.

00:04:45Můj společník, kapitán Hastings. Velice mě těší.

00:04:48Hastingsi, mademoiselle Violet Wilsonová, Andrewova schovanka.

00:04:51Děkuji.

00:04:53Ale společnost, stejně jako rodina,

00:04:56není souborem nahodile seskupených jednotlivců.

00:04:59Aby mohli fungovat, ekonomicky, politicky, sociálně,

00:05:03musí být strukturované. Rozdělené na ty, co rozhodují,

00:05:08a na ty, co poslouchají.

00:05:10Na ty, co vedou, a na ty, co následují.

00:05:14To je slečna Campionová, rektorka naší školy.Madame.

00:05:17Musíme si pospíšit.

00:05:19Diskuse už začala, právě hovoří Andrew.

00:05:23...který označujeme slovem řád. A tento termín stanovila žena.

00:05:34-Jmenuje se Matka příroda.
-Skvělé!

00:05:39-Bravo!
-Výborně!

00:05:43Perfektní!

00:05:49Pánové,

00:05:51teď vystoupí pan Robert Siddaway se svou oponenturou.

00:06:02Pane prezidente,

00:06:04všechny naše diskuse zatím pomíjely dosti nepříjemné události,

00:06:09které se odehrávají v reálném světě.

00:06:13Před pár měsíci 2 muži s nesmírným vlivem,

00:06:18ale velmi malou úctou k čemukoli, Adolf Hitler a Benito Mussolini,

00:06:24zaútočili na sousední státy. Všichni rozumní lidé, muži i ženy,

00:06:32vidí, že hrozí válka, která zasáhne celou Evropu.

00:06:37A až vypukne, budeme snad očekávat,

00:06:41že ženy budou pouze udržovat oheň v rodinném krbu, pane prezidente?

00:06:46Nebo jim přiznáme rovnoprávné postavení a budeme po nich chtít,

00:06:51aby šly místo nás obdělávat půdu?
-Ne! -Přesně tak! -Nikdy!

00:06:56Aby pracovaly v továrnách na munici?

00:07:01Aby vstupovaly do armády a bojovaly?

00:07:05Do Údolí smrti by mohlo napochodovat

00:07:08500 členek Ženského institutu.
-Přesně tak!

00:07:14Když nás necháte pracovat a umírat za naši vlast,

00:07:18proč nemůžeme být ve vašem klubu? Nebo vystoupit ve vaší diskusi?

00:07:23-Ticho!
-Zůstaňte u plotny!

00:07:32Asi máte strach, že začneme mluvit rozumněji než muži!

00:07:37Ticho!

00:07:41-Mlčte!
-Ať zůstanou, kde jsou!

00:07:50Na výsledek se vykašli, mluvil jsi moc dobře.

00:07:54Stejně jako Andrew, když pomineš to, co vlastně říkal.

00:07:58Blahopřeju vám, pane. Cenné vítězství.

00:08:01Škoda, že u diskuse nebyli novináři.

00:08:05Dovedu si představit titulky:

00:08:08Nová žena provokuje provokatéry v cambridgeském klubu.

00:08:13Poirote, jak se máte? Andrewe, drahý příteli,

00:08:17nestihl jsem vaši řeč, odpusťte mi to.

00:08:20Hlavní myšlenku jste slyšel mockrát,

00:08:23počínaje pobytem na Cavendishově klinice.

00:08:26Mon dieu, z utrpení se rodí nejtrvalejší přátelství.

00:08:30Byli jsme tam, Hastingsi, oba kvůli trhání zubů moudrosti.

00:08:34Nebyl to moc pěkný zážitek.

00:08:40Ten zatracený doktor mi na to dýchání nic nedal!

00:08:44Třeba jste mu neřekl, jak vás to trápí.

00:08:47To přece musí doktor vidět!

00:08:49Strýček Andrew má už roky slabé srdíčko.

00:08:52Zkracuje mu sice dech, ale neubírá na síle.

00:08:58Opravdu velmi pěkná pracovna. Co myslíte, Hastingsi?Rozhodně.

00:09:04Víte, vedu menší časopis, monsieur. Jmenuje se Nové vyhlídky.

00:09:08Doufám, že ho po své promoci ještě trochu rozšířím.

00:09:14Merci.
-Máte dost peněz? -Violet!

00:09:18Když nechceš investovat ty, strýčku Andrewe, chápu to,

00:09:22ale někdo třeba chce. A nezkoušela jste banku?

00:09:26Jo, kdybych byla muž, dali by mi půjčku hned zítra.

00:09:29Už jsem ti říkal, proč to je. Ženy v podnikání si koledují,

00:09:32aby je někdo podvedl, viďte, Hastingsi?

00:09:35Nemohu říct, že bych nějaké ženy znal.

00:09:38Tedy... v podnikání. Jasný důkaz, názor prošel.

00:09:42Tři proti jednomu, Poirote? Non, mon ami, dva proti dvěma.

00:09:48Vím, že máte objednaný hotel,

00:09:51ale co kdybyste zůstal pár dní v Crabtree?

00:09:55Přijeďte zítra před obědem! Bylo by nám velkým potěšením.

00:10:10Dovolíte, mademoiselle Campionová? Děkuji.

00:10:14Jste ráda, když mají studentky odvážné názory, n'est-ce pas?

00:10:17Dokonce je k tomu vyzývám, pane Poirote.Bon.

00:10:20Johne, mohli bychom zítřejší schůzku odložit na později?

00:10:24Co třeba kolem oběda? V mé kanceláři v půl jedné.

00:10:27Týká se to, Martine, i vás. Chci změnit závěť.

00:10:31-Jsou to vaše peníze. -Budete v nové závěti pamatovat na Violet?

00:10:35Když pominu neomalenost, Roberte, řekl bych, že diskuse skončila.

00:10:40Máš pocit, že jsem nebyl dost přesvědčivý?

00:10:45Určitě tím nemyslel nic zlého, Andrewe!

00:10:49Ty tu mládež nejen povzbuzuješ, Phyllido, ale dokonce rozmazluješ.

00:10:54-Omlouvám se, pane.
-Roberte!

00:10:57(Violet) Já s ním promluvím, paní Siddawayová!

00:11:01-Roberte, počkej!
-Promiň, Violet!

00:11:04To, že vyhrál pitomou debatu neznamená, že má ve všem pravdu!

00:11:08Podívej, je, jaký je, Bobby, a my ho nezměníme.

00:11:12Ani bych nechtěla, aby se změnil.

00:11:28Řekni tátovi, že mu nechám u přední cesty pytel sadbových brambor, jo?

00:11:33Jo, dík za svezení!

00:11:36(HVÍZDÁ SI)

00:11:41Andrewe, bylo to výtečné, ale ještě mě čeká rušné odpoledne.

00:11:46Omlouvám se, že jsem byl na Bobbyho hrubý, Johne.

00:11:50Později to s ním urovnám.

00:11:53Než odejdu, rád bych vás ještě prohlédl.

00:11:57Ach můj bože, doktore, vy toho naděláte!

00:12:00Máte za sebou namáhavé dny, takže sako dolů, rukávy nahoru!

00:12:04Paní Siddawayová, budete tak hodná a přinesete mi stetoskop?

00:12:08Kufřík mám v hale.

00:12:16-Dobrý den, pani Siddawayová.
-Petere, kde se tady bereš?

00:12:20Dostali jsme 2 týdny dovolenou, ještě než odplujeme do Palestiny.

00:12:23Doma nikdo nebyl, tak jsem...

00:12:25Ano, tvá matka je v kuchyni, běž se za ní podívat!

00:12:28-Mami!
-Petere, vítej doma!

00:12:46(NĚKDO KLEPE NA DVEŘE) Entrez!

00:12:52Ah, mon ami!

00:12:55Doktor vám řekl, že musíte odpočívat,

00:12:58a vy jste ho neposlechl! Vy se nezměníte!

00:13:01Já se měním, Poirote.

00:13:03Nejsem už ten pokrytec, co káže vodu a pije víno.

00:13:07Něco takového by mě ani ve snu nenapadlo. Prosím, posaďte se.

00:13:11Přesto jsem, po tom, co jsem léta říkal o svém zdraví,

00:13:15nikdy žádné rady neuposlechl, jak jsem měl.

00:13:23Můj kardiolog říká, že...

00:13:26Ach, já se toho nebojím! Jenomže to ublíží ostatním.

00:13:32Řekl vám, že váš život se chýlí ke konci?

00:13:38Diable...

00:13:41Víte, před 10 lety jsem sepsal závěť.

00:13:44Za pomoci své ženy jsem Andrewa přesvědčil,

00:13:48aby napsal poslední vůli.
-Bylo v ní několik menších odkazů.

00:13:53250 liber pro mého právníka Johna Siddawaye a jeho ženu Sáru.

00:13:58Phillidě Campionové 500 liber,

00:14:01které by okamžitě věnovala na vylepšení své školy.

00:14:05Své hospodyni, Margaret Bakerové, a jejímu muži Walterovi,

00:14:08místnímu strážníkovi, jsem již poskytl jistou sumu peněz.

00:14:13Jejich synovi Peterovi a mladému Robertu Siddawayovi

00:14:16jsem každému do začátku odkázal po 1000 librách.

00:14:20Většinu svého jmění jsem odkázal doktoru Pritchardovi

00:14:24pro Allinfortovu lékařskou nadaci.
-Jestli ovšem vůbec někdy zemřete.

00:14:29Velký povyk tehdy večer vyvolalo, že jsem v závěti

00:14:32vůbec neuvedl Violet. Ale to zítra hodlám napravit.

00:14:36Mám v úmyslu sepsat novou závěť a odkázat Violet úplně všechno.

00:14:41Byl jsem v posledních letech pyšný na její úspěchy v Cambridge,

00:14:45zaslouží si to.

00:14:50Mohl byste být vykonavatelem té závěti?

00:14:54Uděláte to pro mě? Samozřejmě.

00:14:57Ale proč ten spěch? (TELEFON)

00:15:00Sakra, kdo to může být tak pozdě v noci?

00:15:04Podívejte, ještě to probereme zítra!

00:15:07Budu k dispozici.Dobrou noc. Bonne nuit, cher ami.

00:15:20(ZVONÍ)

00:15:26Haló?

00:15:31Cože? Teď?

00:15:46(TĚŽCE DÝCHÁ)

00:15:58Nemohlo to počkat?

00:16:08Dobré ráno, Poirote! Dobrý den, Hastingsi!

00:16:11Bonjour, mademoiselle! Co říkáte Samsonovi?

00:16:15Že je veliký a že byste měl být opatrný.

00:16:18(Violet) Sejdeme se u snídaně, monsieur Poirote.

00:16:26Jaký kouzelný letohrádek!

00:16:29Andrew ho nechal asi před 15 lety opravit.

00:16:32Chodí sem přemýšlet. Dáme si závod?

00:16:40Počkejte chvíli, Violet!

00:16:59Andrewe?

00:17:12Violet, vraťte se do domu a přiveďte seržanta Bakera!

00:17:16A taky Poirota.

00:17:31Seržante Bakere, dovolíte, abych se tu rozhlédl?

00:17:35Mí muži to už udělali. Nic nenašli.

00:17:39Pitva nám snad řekne o trochu víc. Podle mě není třeba dělat pitvu.

00:17:43Prohlédl jsem jeho tělo. Andrew zemřel asi před 8 hodinami.

00:17:48Napíšu vám úmrtní list.

00:18:12Selhání srdce? Co je na tom špatného?

00:18:16Nic to neříká.

00:18:19Viděl jsem už mrtvoly, kterým ještě srdce bila.

00:18:22Poirote, každý srdeční specialista v Londýně vám řekne, že Andrew...

00:18:26Jeho nemoc jsem znal dobře, monsieur le docteur!

00:18:29Je zvláštní, že se procházel uprostřed noci, nemyslíte?

00:18:32Chodíval večer na vycházky. Pak se mu líp spalo.

00:18:36Tady máte, Waltře.

00:18:49Večer mi Andrew řekl, že chce přepsat závěť.

00:18:53O půl jedné šel zvednout telefon a dneska ráno je mrtvý.

00:18:58Ne, to není náhoda, Hastinsgi.

00:19:02Musíme začít pátrat.

00:19:07A obrátíme každý kámen!

00:19:20Jak víte, monsieur Poirote,

00:19:23není obvyklé číst závěť před pohřbem.

00:19:26V tomto případě udělám výjimku,

00:19:28abych rozptýlil obavy, týkající se Andrewovy smrti.Děkuji vám.

00:19:35Dámy a pánové,

00:19:37prosím, posaďte se.

00:19:50Děkuji.

00:19:55Nebyla to nijak složitá závěť, pane Poirote.

00:19:58Všichni jsme u toho byli jako svědkové. Už je to 10 let.

00:20:05Co závěť, monsieur Siddawayi?

00:20:13-Zdá se, že tady není.
-To je absurdní, musí tam být!

00:20:18Někde určitě je, pane. Jde jen o to ji najít.

00:20:27Mesdames et messieurs,

00:20:29Andrew Marsh byl přítelem nás všech v tomto pokoji,

00:20:34ale zdá se, že si přejete, aby jeho smrt zůstala nevyřešena.

00:20:38Ne, všichni ne, pane Poirote.

00:20:41Teď zmizí závěť a vy stále nic neděláte, seržante!

00:20:44Se vší úctou, pane Poirote, myslím, že to trochu přeháníte.

00:20:47Opravdu? V nové poslední vůli hodlal

00:20:50Andrew odkázat celý svůj majetek mademoiselle Violet.

00:20:55Poirot měl být vykonavatel. Tak dobrá, budu konat.

00:20:59A upozorňuji vás, že při tom rozluštím záhadu jeho smrti.

00:21:04Ať už s vaší pomocí nebo bez ní!

00:21:15To je nesnesitelné, Hastingsi!

00:21:18Máme co dělat se semknutým společenstvím,

00:21:22kde každý o každém všechno ví. Kromě Poirota. Zatím!

00:21:26Okamžik, Poirote!

00:21:28Ta ztracená závěť je za těchto okolností darem z nebes.

00:21:32Děkuji za náznak optimismu. Oznámíte pozůstalostnímu soudu,

00:21:35že Andrew chtěl vše nechat Violet.

00:21:37Vy myslíte, že to přijmou? Přání Andrewa Marshe,

00:21:41které mi sdělil o samotě a beze svědků?Ehm, chápu.

00:21:44Pane Poirote, potřebuji s vámi mluvit.

00:21:49Santé. Na zdraví.

00:21:53Chci, abyste věděl, že jsem jako předseda Allinfortovy nadace

00:21:58hlavním dědicem v té ztracené závěti.

00:22:01Abyste proto nevzal hůl za špatný konec.

00:22:04Já nemám žádnou hůl, natož nějaký konec, monsieur.

00:22:08Ale mohl byste si logicky myslet, že 70 procent Marshova majetku

00:22:12stojí za zabití. A Andrew hodlal sepsat novou závěť a...

00:22:16Neukradl byste přece tu závěť, ze které jste měl prospěch.

00:22:20Říkal jste, že Andrew chtěl, aby všechno zdědila slečna Violet.

00:22:24Mluvil ještě o někom? Ne. Proč se na to ptáte?

00:22:28Protože se už dlouhou dobu domnívám, že Andrew měl syna.

00:22:38Domněnka, monsieur le docteur, je dobrá, ale jako důkaz nestačí.

00:22:43Andrew, John a já jsme se jednou v Crabtree sešli, asi před 2 lety.

00:22:50Sára byla pryč a Roberta právě přijali na Cambridge.

00:22:55Jeho otec byl nadšený, přetékal pýchou.

00:22:59-Na Roberta!
-Na Roberta!

00:23:02-Děkuji vám.
-Velice vám to přeji, Johne.

00:23:06Ach, omlouvám se vám oběma.

00:23:10Vyvádím, jako kdybyste taky měli syny a znali ten pocit.

00:23:16Proč si myslíte, že vaší hrdosti nemůžu porozumět?

00:23:22Jste sice můj právník, Johne, ale všechno asi o mně nevíte.

00:23:26Že ne, Maggie?

00:23:28Andrew Marsh měl Margaret Bakerovou vždycky moc rád.

00:23:33Možná je Peter Andrewův syn. Chápu. Doktore, děkuji vám.

00:23:40Chvíli jsem klopýtal tmou, a vy jste mi najednou posvítil.

00:23:48Víte, jak to je? Věřím, že byl zabit kvůli bohatství.

00:23:52Ale otázky zůstávají. Kdo asi předloží svoje nároky?

00:23:57No, je tady ten syn, o kterém mluvil Pritchard.

00:24:00Ale to že existuje, víme pouze od něho.

00:24:03Když najdeme syna, najdeme zároveň i vraha.

00:24:05Půjdu si o tom promluvit s Margaret Bakerovou.

00:24:08Na něco takového se ženy nemůžete ptát!

00:24:10Nejen, že mohu, musím!

00:24:13Poznala jsem ho v Austrálii,

00:24:15najal mě jako chůvu k Violet, dceři jeho společníka.

00:24:19A když se vracel do Anglie, jela jsem s ním.

00:24:22A zde jste poznala svého manžela, místního strážníka.

00:24:26Madame Bakerová, neberte to, prosím, jako urážku,

00:24:30monsieur Andrew Marsh vás velice miloval, n'est-ce pas?

00:24:35No, ano.

00:24:38Vy jste ho také měla ráda? Ano.

00:24:42A je oprávněné soudit, že jste pro něj nejen pracovala jako chůva,

00:24:46ale také jste s ním sdílela jeho život?

00:24:50-Co si to... vy?
-Tati, to chci slyšet!

00:24:53Chcete říct, že můžu mít nárok na jeho bohatství, pane Poirote?

00:24:57-Buď zticha, sakra!
-Ale tati!

00:24:59Vždycky jsi říkal, že byl Andrew na ženský!

00:25:02V mém případě to ale byl jen obdiv z dálky.

00:25:04Když jsme přijeli z Austrálie, odešel Andrew bojovat do Francie.

00:25:09Počali jsme tě, když byl už pryč. Když se Andrew vrátil z války,

00:25:13byly Peterovi jen 3 měsíce.

00:25:16Pracovala jste jako Violetina chůva,

00:25:18zatímco byl Andrew nepřítomen?Ano. A jeho přátelé se také zapojili.

00:25:24Ale slečna Campionová to s dětmi neumí,

00:25:28ani paní Siddawayová, ačkoliv to byla dětská sestra.

00:25:31Ah...

00:25:34Děkuji, madame.

00:25:38To je teda odvaha, přijít sem očerňovat lidi, Poirote!

00:25:42Mám odvahu, seržante, protože tu došlo k vraždě,

00:25:45kterou vy odmítáte vyšetřit.

00:25:48Dobrá, je načase, abych se odvolal na vyšší místa.

00:26:09Děkuji, že jste přijel, vrchní inspektore.No jo...

00:26:14Už jste poznal seržanta Bakera? Ano. A musím říct, že se zdá,

00:26:18navzdory vašim komentářům, spolehlivý.

00:26:22Tudy, vrchní inspektore.

00:26:39Monsieur Marsh byl objeven zde. Žádné známky násilí?

00:26:43Nenašlo se nic zvláštního? Rien.Hm.

00:27:05A co tohle? To je naprosto obvyklé?

00:27:08C'est incroyable! Vypadá to jako lahvička od léků.

00:27:13Sám jsem prohlížel okolí nanejvýš pečlivě.Asi jste to přehlédl.

00:27:18Žádný z místních felčarů neohlásil, že mu to chybí?

00:27:22Ne, pane.

00:27:25Lituji, pane, hned to zjistím. Zeptám se doktora Pritcharda.

00:27:29Pritcharda?Předseda Allinfortovy lékařské nadace.

00:27:34Doktor Martin Pritchard.

00:27:38Poirote, neříkejte zatím nikomu, že jsem tady.

00:27:43Budu muset navštívit koronera.

00:27:46Chci nařídit pitvu a chci vědět, co bylo v tomhle.

00:27:51Slečno Campionová, můžete nám věnovat chvilku?

00:27:55-Nemám teď vůbec čas, Roberte.
-Prosím, Phyllido!

00:27:58Jde o moji matku. A o mě! A o mého otce jde taky, myslím.

00:28:032 roky na univerzitě a ještě jste se nenaučil mluvit rozumně.

00:28:07Jako tolik lidí před vámi.

00:28:10Nebudete se smát, až vám to řekne, Phyllido!

00:28:13-Robert potřebuje vaši radu.
-Myslím, že Andrew byl můj otec.

00:28:18A chcete vědět, co s tím máte dělat?

00:28:21Proč se nezeptáte Poirota?

00:28:29Ale proč jste nám o tom neřekl dřív?

00:28:33Matka mi to řekla teprve včera večer.

00:28:36Neměla asi dřív odvahu. Nezdá se, že by vás to rozrušilo.

00:28:40Když se nad tím zamyslím... Co se tím změní?

00:28:46Bien, monsieur Robert, řeknu vám ten rozdíl.

00:28:50Podle ztracené závěti dědíte jen malou sumu.

00:28:54Když dokážete, že jste jeho syn, potom zdědíte celé jmění.

00:29:12A teď zase syn Sáry Siddawayové!

00:29:16Říkal jste, že když najdeme syna, budeme mít vraha.

00:29:20To jsem říkal, Hastingsi. Ale bylo by krajně nevhodné

00:29:23odhalit ho před pohřbem Andrewa Marshe.

00:29:28(BIJÍ ZVONY)

00:29:36Měl hodně přátel, Poirote.

00:29:39K čemu to je, mon ami, když měl jednoho zlého nepřítele?

00:29:51Doktore Pritcharde!

00:29:58Vypadáte nad očekávání zdravě, vrchní inspektore.

00:30:03Vy dva se znáte?

00:30:06Budete tak laskav a povíte to sám? Nebo mám já?

00:30:12Tak dobrá. Seznámili jsme se před 15 lety.

00:30:15Doktor Pritchard vedl v Londýně humanitární skupinu,

00:30:20co pomáhala vážně nemocným. Ale k sebevraždě.

00:30:24Ukončit jejich trápení, chcete říci.

00:30:27Vyšetřovali jsme tu organizaci, ale nic jsme mu nedokázali.

00:30:30Ovšem něco mi říká, že se vrátil ke starým kouskům.

00:30:34To je lež!Je vaše, doktore. Aspoň podle výrobce.

00:30:37Plní je inzulínem. Všechny jsou očíslované,

00:30:41aby o nich měli přehled. Protože inzulín umí zázraky,

00:30:45ale dokáže také usmrtit. Já tomu nerozumím.

00:30:49Pitva odhalila stopy po vpichu jehly na rameni pana Marshe.

00:30:53Martine Arthure Pritcharde, zatýkám vás pro vraždu

00:30:57Andrewa Marshe. Máte právo nevypovídat,

00:31:01ale cokoli řeknete, bude zaznamenáno a použito jako důkaz.

00:31:12Ten, kdo počká, ten se dočká, Poirote.

00:31:15Věděl jsem, že ho někdy dostanu.

00:31:28To, že je řešení zločinu jednoduché, ještě neznamená,

00:31:33že je špatné. Pritchard zabil Andrewa Marshe a tím to končí.

00:31:37Proč by kradl závěť, z níž měl prospěch?

00:31:41Ne, stále nebyla nalezena a domnívám se, že ani nikdy nebude.

00:31:44(NĚKDO ZVONÍ)

00:31:47Co další podezřelí? Vyslechl je Baker?

00:31:49Jistě, že ne! Žádní další nebyli.

00:31:52Robert Siddaway a Violet Wilsonová. Monsieur Poirot nás očekává.

00:31:57A co ten telefon? Andrewovi někdo po půlnoci volal.

00:32:01Pritchard, přece! Upřímně, vy dva, když jste zatlačeni do...

00:32:05Slečna Wilsonová a pan Siddaway.

00:32:08Monsieur Poirote, chceme, abyste to věděl jako první.

00:32:11Odjíždíme do Ameriky. Robert nedokončí poslední rok

00:32:15univerzity a máme kajutu na Queen Mary, co odplouvá v...

00:32:18Mademoiselle Violet, monsieur Robert, prosím, posaďte se.

00:32:29A co, mademoiselle, dokončení semestru?

00:32:33Co slavnostní promoce slečny Campionové?

00:32:37Proč ten náhlý spěch, slečno? Proč tady mám zůstávat?

00:32:41Víte, tam v Americe mají ženy svoje práva.

00:32:45Tam získám taky slušné zaměstnání.

00:32:48Muž, kterého znám, celý svůj život byl tady,

00:32:52zcela nesmyslně obžalovaný z vraždy mého poručníka.

00:32:56Mademoiselle Violet, váš poručník by si nepřál,

00:33:00abyste zmeškala svou promoci. Žádám vás,

00:33:04než učiníte to rozhodnutí, dejte Poirotovi ještě trochu času.

00:33:10Prosím.

00:33:23Říkáte, že soudní ověření závěti je dlouhodobá záležitost.

00:33:28Ale Robert a Violet mají v plánu odjet ze země. Vy to tak chcete?

00:33:32Jistě, že nechci.

00:33:35Je těžké dokázat, že jste něčí dědic?

00:33:38-Co všechno je k tomu potřeba?
-Překvapivě málo.

00:33:42Stačí, když složíte přísahu o tom, kdo jste.

00:33:45Nepotřebujete k tomu rodný list?

00:33:48(Phyllida) Pozvala mě na večeři, ale já musím odjet do Londýna.

00:33:54(Siddaway) Vyřídím jí to.

00:33:57-Divadlo? Koncert?
-Ne, chci navštívit pana Poirota.

00:34:02Potřebuji se s ním poradit.

00:34:11(kamelot) Kupte si noviny! Poslední vydání!

00:34:15Kupte si noviny! Poslední vydání!

00:34:30Ach!

00:34:31Promiňte, prosím.

00:34:50Á!

00:34:53(muž) Proboha, zastavte ty schody!

00:35:01Ten, kdo strčil slečnu Campionovou, nemohl být doktor Pritchard.

00:35:05Je u vás vězení.Ano, ale my zatím nevíme, jestli ji někdo strčil.

00:35:09On není vrah, vrchní inspektore! Náš vrah je stále na svobodě.

00:35:15Rozhodně ji sem přivezli rychle, naštěstí to přežila.

00:35:22Policie. Potřebujeme co nejdřív mluvit se slečnou Campionovou.

00:35:28To nejde, má otřes mozku. Dost ošklivý pád, pánové.

00:35:32Na dvakrát zlomená noha. Uzdraví se brzy?

00:35:36Zdá se, že paní Campionová má tuhý kořínek.

00:35:39Je slečna, doktore. Slečna Campionová.

00:35:43-Řekl jste paní!
-A vy ji znáte dobře?

00:35:49No... Ne, ale víme, že není vdaná.

00:35:54Doktore, bylo to přeřeknutí? Nebo jste k tomu měl nějaký důvod?

00:36:01Víte, nechtěl bych tu říkat něco nevhodného, ale...

00:36:05Jestli o tom něco víte, je vaší povinností to říct.

00:36:10Slečna Campionová už někdy musela porodit dítě.

00:36:14Má totiž jizvu po císařském řezu.

00:36:24Slečno Lemonová, mám pro vás jeden úkol.

00:36:51-To asi nebude ono.
-Lituji.

00:37:11(POTLESK)

00:37:36Dámy... a pánové,

00:37:40zakončení akademického roku bych si nikdy nemohla nechat ujít.

00:37:46I když tentokrát chybělo opravdu málo.

00:37:51Jak dobře víte, jde jen o neformální oslavu,

00:37:55protože ačkoli univerzita zde v Cambridge oceňuje

00:37:59tvrdou práci svých studentů, není zatím ochotna uspořádat

00:38:03promoční obřad pro studentky. Tak pořádám svůj vlastní.

00:38:10Bravo!

00:38:15A až zaujmete své místo ve společnosti,

00:38:19doufám, že ty 3 roky studia na zdejší škole

00:38:22se vám budou víc než jen hodit.

00:38:31Gratuluji.

00:38:35(HUDBA)

00:38:56Děkuji, Hastingsi.

00:38:58Vítězný úsměv, slečno? Samozřejmě.

00:39:12Děkuji.

00:39:16Mesdames et messieurs,

00:39:19pro začátek by se hodilo připít si na našeho zesnulého přítele

00:39:24Andrewa Marshe. Na Andrewa Marshe.

00:39:36Dnes by měl velkou radost, n'est-ce pas?

00:39:40A jak pyšný by byl zvlášť na vás, mademoiselle Violet!

00:39:49V této místnosti je ovšem někdo, kdo mu tuto radost odepřel.

00:39:56Chcete říct, že jeho vrah je zde? Mezi námi?

00:40:04Ten večer, kdy zemřel, mě Andrew požádal,

00:40:09abych byl vykonavatelem nové závěti.

00:40:15Vím, že byl zabit kvůli svému jmění.

00:40:18A že stará závěť byla ukradena a zničena proto,

00:40:22aby zemřel bez závěti. A proto byl přede mnou dvojí úkol.

00:40:28Za prvé najít vraha a za druhé předat jeho majetek

00:40:33dle jeho přání slečně Violet, než na něj vznese nárok onen vrah.

00:40:41Bohužel tento vrah

00:40:44jednal, už když mi můj drahý přítel sdělil nanejvýš smutnou zprávu.

00:40:49Můj kardiolog říká, že... Ach, já se toho nebojím,

00:40:53jenomže to ublíží ostatním. (TELEFON)

00:40:57Sakra, kdo to může být tak pozdě v noci?

00:41:00Haló?

00:41:02Cože? Teď?

00:41:08A takto ho v noci vrah vylákal z domu...

00:41:12Nemohlo tohle počkat?

00:41:15...na schůzku do letohrádku.

00:41:23Ach...

00:41:26A zde náš vrah zbaběle zaútočil na nemocného a oslabeného muže,

00:41:31aby mu vpíchl do paže smrtelnou dávku inzulínu.

00:41:41Voila!

00:41:45Hm.

00:41:47Jenže přichází Poirot a tvrdí, že tato smrt není přirozená.

00:41:53Je to vražda.

00:41:58Vrah dostal obavy o svou bezpečnost,

00:42:02a proto ukázal na doktora Martina Pritcharda,

00:42:06neboť umístil na místo činu lahvičku od inzulínu.

00:42:10Přijíždí vrchní inspektor Japp, prohledá letohrádek a najde ji.

00:42:15Proč ale nenašel tuto lahvičku v den vraždy seržant Baker?

00:42:20Protože tan ještě nebyla. Non.

00:42:25Poirot sám prohledal to místo. A Poirotovi nic neujde!

00:42:31Tak můj přítel, vrchní inspektor Japp,

00:42:35okamžitě zatkne doktora Pritcharda. A jelikož je neprávem obviněný muž

00:42:40ve vězení, pravý vrah může vznést nárok na Marshovo jmění.

00:42:46Aniž by tím vzbudil podezření. Doktor Pritchard stačil říct

00:42:52před zatčením mému společníkovi a mně, že Andrew měl syna.

00:43:07Petera, možná.To ale neznamená, že bych ho měl zabíjet!

00:43:14Nebo Roberta.

00:43:17Váš nárok měl větší váhu, n'est-ce pas?

00:43:21Domníval jste se, že Andrew Marsh a vaše matka byli milenci.

00:43:27-Robert byl v době Andrewovy smrti u mě. -Violet, to ne!

00:43:32Patřila ruka, co strčila mademoiselle Phyllidu, vám, Petere?

00:43:37Vám, Roberte? Á!

00:43:41(muž) Proboha, zastavte ty schody!

00:43:45Bál jste se toho, co by mi řekla?

00:43:48-Divadlo? Koncert?
-Ne, chci navštívit pana Poirota.

00:43:53Vrah samozřejmě věděl, že slečna Campionová jede do Londýna

00:43:57navštívit Poirota. Protože slečna Campionová zjistila

00:44:04rozmluvou s právníkem Johnem Siddawayem,

00:44:09že dítě může vznést nárok na majetek otce,

00:44:12aniž je třeba odhalit skutečnou totožnost matky.

00:44:16Ale věci nabraly obrat, který odhalil tajemství,

00:44:21jež sama skrývala více než 20 let.

00:44:28Pan Poirot tím chce říct,

00:44:32že lékař, který mě ošetřoval,

00:44:35zjistil, že jsem měla dítě...

00:44:41...během studií.

00:44:46Pro moji sekretářku, slečnu Lemonovou,

00:44:50pak bylo hračkou zjistit jméno toho dítěte.

00:44:55Prosím, přečtěte to.

00:44:58Dne 17. července 1913 se slečně Phyllidě Campionové

00:45:03narodila dcera jménem Violet.

00:45:11Co to znamená?

00:45:14Co se to tady děje?

00:45:18Bylo nezbytné slídit v minulosti slečny Phyllidy, Poirote?

00:45:23Šlo tady přece o Andrewa! Ano, jistě.

00:45:26Ale nikoho z nás tady ani jednou nenapadlo, že tím hledaným synem

00:45:32může být dcera.

00:45:38Takže Violet je dcera Andrewa Marshe?

00:45:45Ano.

00:45:54Tak, monsieur Robert,

00:45:57proč jste zabil otce mademoiselle Violet?Já ho nezabil.

00:46:02Já říkám že ano! Proč? Víte, že vás miluje!

00:46:06Víte, že chce, abyste s ní odjel do Ameriky!

00:46:10Tak proč? Řekl vám, že to neudělal!

00:46:16Non, madame, Robert možná není tím vrahem.

00:46:25Protože právě jako jsme si mysleli, že dědicem musí být muž,

00:46:30totéž jsme si mysleli i o vrahovi.

00:46:38Byla jím osoba, která ukradla injekční stříkačku

00:46:43z kufříku doktora Pritcharda a která znala sílu inzulínu.

00:46:49A vy, jak jsem se dozvěděl, jste bývala dětskou sestrou,

00:46:54madame Siddawayová.

00:46:58To vy jste přesvědčila Roberta, že je Andrewův syn.

00:47:02Robert vám řekl o cestě slečny Campionové do Londýna,

00:47:06kam jste ji sledovala, abyste ji pak shodila ze schodů.

00:47:09Á!

00:47:13Protože jste měla strach, že by nakonec

00:47:17označila mademoiselle Violet za právoplatnou dědičku.

00:47:22Ne!

00:47:29Johne, pomoz mi!

00:47:34Nemůžu nic dělat, Sáro.

00:47:37Jak jste se dozvěděla o Violet?

00:47:40Od mé přítelkyně z kliniky, před lety jsem ji potkala.

00:47:48Mohli jsme dát Robertovi tak málo! Byl přece uvedený v té závěti!

00:47:54Proč jste ji ukradla a zničila?

00:47:59Protože jsem chtěla, aby dostal všechno!

00:48:03Proč by to měla mít Violet? Protože si to Andrew Marsh přál.

00:48:09Jako důkaz, že byla jeho dcerou

00:48:16a že ji uznával.

00:48:23Myslím, že půjdeme, paní Siddawayová.

00:48:37Ah, mademoiselle Campionová, mademoiselle Violet!

00:48:42Váš časopis by nemohl mít lepší jméno! "Nové Vyhlídky".

00:48:46Ty jsou pro vás pro obě vzrušující, že?No, to vážně jsou.

00:48:51Chci využít své dědictví k založení vlastního nakladatelství.Ah!

00:48:56A vy, monsieur Poirote, budete můj čestný abonent.

00:49:00Děkuji, mademoiselle.

00:49:03Víte, firmy obvykle mívají předsedy.

00:49:06Ale vy, jak vidím, už máte předsedkyni.

00:49:09Vy si to křeslo zřejmě necháte. Ale ne na dlouho.

00:49:13Za týden mi snad tu sádru sundají. A co Robert?

00:49:16Myslím, že ho přesvědčím, aby dokončil studia.

00:49:20To uděláte dobře.

00:49:23Alors, au revoir, mesdemoiselles.

00:49:29Bonne chance.

00:49:32Děkuji, monsieur Poirote.

00:49:36Sbohem.

00:50:22Skryté titulky: Matěj Hodr, Česká televize 2012