K čemu je mít mnoho přátel, když máte jednoho zlého nepřítele. David Suchet v hlavní roli britského seriálu, natočeného podle literární předlohy Agathy Christie (1993). Dále hrají: H. Fraser, P. Jackson, P. Moranová, M. Kingston, B. Goddardová, E. Atterton, N. Stuke, R. Durden a další. Režie John Bruce
00:00:43HERCULE POIROT
00:01:05Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna!
00:01:14PŘÍPAD ZTRACENÉ ZÁVĚTI
00:01:19-Na rok 1926!
-Šťastný Nový rok!
00:01:28Poslouchejte, prosím!
00:01:31Mám opravdu velké štěstí, že vy všichni jste mými přáteli.
00:01:36A ne každý, kdo jede do Austrálie, koupí farmu nad měděnou slojí.
00:01:42Dost dlouho jsem za pomoci své ženy Sáry přesvědčoval Andrewa,
00:01:47aby sepsal svou závěť.
00:01:50Je v ní několik menších odkazů pro některé z nás
00:01:54a svěřenecký fond na Violetino vzdělání. -Teda, Violet!
00:01:58Hlavní část majetku, 70 procent, získá Allinfortova lékařská nadace,
00:02:03jejímž předsedou je doktor Pritchard.
00:02:06Budeme ho užívat moudře. Jestli ovšem vůbec někdy zemřete!
00:02:11Suma 2000 liber bude v den jejich 18. narozenin rozdělena
00:02:17mezi Petera Bakera a Roberta Siddawaye.
00:02:21-Jste tak velkorysý, Andrewe!
-Snad víte, jak mám vaše syny rád!
00:02:26Brzy z nich budou muži a jistě ponesou velkou odpovědnost.
00:02:31-Rád bych jim zajistil budoucnost.
-A co bude s Violet?
00:02:35-Co by mělo být?
-Je to vaše schovanka.
00:02:39Zbožňujete ji, a nic jste jí neodkázal!
00:02:42Ano, bude mít muže. Třeba Roberta, či Petera.
00:02:47-Je to žena, prokristapána!
-Panebože!
00:02:51Andrewe, chtěl jsi samozřejmě říct jenom žena.
00:03:06CAMBRIDGE, O 10 LET POZDĚJI.
00:03:17Pozor!
00:03:29-Pánové!
-Ticho!
00:03:32Dnešní téma zní "Členové tohoto klubu věří,
00:03:36že ženy nemohou rovnoprávné postavení nikdy získat".
00:03:40-Ano, správně!
-Má pravdu!
00:03:50Prosím pana Andrewa Marshe, bývalého prezidenta tohoto klubu,
00:03:55aby zahájil diskusi.
-Bravo!
00:03:58-Ať žije pan Andrew Marsh!
-Bravo!
00:04:05Pane prezidente, pánové,
00:04:08jen málo lidí v dnešní společnosti by chtělo upírat svým spoluobčanům
00:04:15různého vyznání, barvy či pohlaví, základní právo na úctu.
00:04:34Monsieur Poirote, ráda vás tu vidím, ale říkali jsme v 7 hodin.
00:04:39Má drahá mademoiselle, musíte odpustit.
00:04:42Může za to hřebík, který jsme cestou přejeli.
00:04:45Můj společník, kapitán Hastings. Velice mě těší.
00:04:48Hastingsi, mademoiselle Violet Wilsonová, Andrewova schovanka.
00:04:51Děkuji.
00:04:53Ale společnost, stejně jako rodina,
00:04:56není souborem nahodile seskupených jednotlivců.
00:04:59Aby mohli fungovat, ekonomicky, politicky, sociálně,
00:05:03musí být strukturované. Rozdělené na ty, co rozhodují,
00:05:08a na ty, co poslouchají.
00:05:10Na ty, co vedou, a na ty, co následují.
00:05:14To je slečna Campionová, rektorka naší školy.Madame.
00:05:17Musíme si pospíšit.
00:05:19Diskuse už začala, právě hovoří Andrew.
00:05:23...který označujeme slovem řád. A tento termín stanovila žena.
00:05:34-Jmenuje se Matka příroda.
-Skvělé!
00:05:39-Bravo!
-Výborně!
00:05:43Perfektní!
00:05:49Pánové,
00:05:51teď vystoupí pan Robert Siddaway se svou oponenturou.
00:06:02Pane prezidente,
00:06:04všechny naše diskuse zatím pomíjely dosti nepříjemné události,
00:06:09které se odehrávají v reálném světě.
00:06:13Před pár měsíci 2 muži s nesmírným vlivem,
00:06:18ale velmi malou úctou k čemukoli, Adolf Hitler a Benito Mussolini,
00:06:24zaútočili na sousední státy. Všichni rozumní lidé, muži i ženy,
00:06:32vidí, že hrozí válka, která zasáhne celou Evropu.
00:06:37A až vypukne, budeme snad očekávat,
00:06:41že ženy budou pouze udržovat oheň v rodinném krbu, pane prezidente?
00:06:46Nebo jim přiznáme rovnoprávné postavení a budeme po nich chtít,
00:06:51aby šly místo nás obdělávat půdu?
-Ne! -Přesně tak! -Nikdy!
00:06:56Aby pracovaly v továrnách na munici?
00:07:01Aby vstupovaly do armády a bojovaly?
00:07:05Do Údolí smrti by mohlo napochodovat
00:07:08500 členek Ženského institutu.
-Přesně tak!
00:07:14Když nás necháte pracovat a umírat za naši vlast,
00:07:18proč nemůžeme být ve vašem klubu? Nebo vystoupit ve vaší diskusi?
00:07:23-Ticho!
-Zůstaňte u plotny!
00:07:32Asi máte strach, že začneme mluvit rozumněji než muži!
00:07:37Ticho!
00:07:41-Mlčte!
-Ať zůstanou, kde jsou!
00:07:50Na výsledek se vykašli, mluvil jsi moc dobře.
00:07:54Stejně jako Andrew, když pomineš to, co vlastně říkal.
00:07:58Blahopřeju vám, pane. Cenné vítězství.
00:08:01Škoda, že u diskuse nebyli novináři.
00:08:05Dovedu si představit titulky:
00:08:08Nová žena provokuje provokatéry v cambridgeském klubu.
00:08:13Poirote, jak se máte? Andrewe, drahý příteli,
00:08:17nestihl jsem vaši řeč, odpusťte mi to.
00:08:20Hlavní myšlenku jste slyšel mockrát,
00:08:23počínaje pobytem na Cavendishově klinice.
00:08:26Mon dieu, z utrpení se rodí nejtrvalejší přátelství.
00:08:30Byli jsme tam, Hastingsi, oba kvůli trhání zubů moudrosti.
00:08:34Nebyl to moc pěkný zážitek.
00:08:40Ten zatracený doktor mi na to dýchání nic nedal!
00:08:44Třeba jste mu neřekl, jak vás to trápí.
00:08:47To přece musí doktor vidět!
00:08:49Strýček Andrew má už roky slabé srdíčko.
00:08:52Zkracuje mu sice dech, ale neubírá na síle.
00:08:58Opravdu velmi pěkná pracovna. Co myslíte, Hastingsi?Rozhodně.
00:09:04Víte, vedu menší časopis, monsieur. Jmenuje se Nové vyhlídky.
00:09:08Doufám, že ho po své promoci ještě trochu rozšířím.
00:09:14Merci.
-Máte dost peněz? -Violet!
00:09:18Když nechceš investovat ty, strýčku Andrewe, chápu to,
00:09:22ale někdo třeba chce. A nezkoušela jste banku?
00:09:26Jo, kdybych byla muž, dali by mi půjčku hned zítra.
00:09:29Už jsem ti říkal, proč to je. Ženy v podnikání si koledují,
00:09:32aby je někdo podvedl, viďte, Hastingsi?
00:09:35Nemohu říct, že bych nějaké ženy znal.
00:09:38Tedy... v podnikání. Jasný důkaz, názor prošel.
00:09:42Tři proti jednomu, Poirote? Non, mon ami, dva proti dvěma.
00:09:48Vím, že máte objednaný hotel,
00:09:51ale co kdybyste zůstal pár dní v Crabtree?
00:09:55Přijeďte zítra před obědem! Bylo by nám velkým potěšením.
00:10:10Dovolíte, mademoiselle Campionová? Děkuji.
00:10:14Jste ráda, když mají studentky odvážné názory, n'est-ce pas?
00:10:17Dokonce je k tomu vyzývám, pane Poirote.Bon.
00:10:20Johne, mohli bychom zítřejší schůzku odložit na později?
00:10:24Co třeba kolem oběda? V mé kanceláři v půl jedné.
00:10:27Týká se to, Martine, i vás. Chci změnit závěť.
00:10:31-Jsou to vaše peníze. -Budete v nové závěti pamatovat na Violet?
00:10:35Když pominu neomalenost, Roberte, řekl bych, že diskuse skončila.
00:10:40Máš pocit, že jsem nebyl dost přesvědčivý?
00:10:45Určitě tím nemyslel nic zlého, Andrewe!
00:10:49Ty tu mládež nejen povzbuzuješ, Phyllido, ale dokonce rozmazluješ.
00:10:54-Omlouvám se, pane.
-Roberte!
00:10:57(Violet) Já s ním promluvím, paní Siddawayová!
00:11:01-Roberte, počkej!
-Promiň, Violet!
00:11:04To, že vyhrál pitomou debatu neznamená, že má ve všem pravdu!
00:11:08Podívej, je, jaký je, Bobby, a my ho nezměníme.
00:11:12Ani bych nechtěla, aby se změnil.
00:11:28Řekni tátovi, že mu nechám u přední cesty pytel sadbových brambor, jo?
00:11:33Jo, dík za svezení!
00:11:36(HVÍZDÁ SI)
00:11:41Andrewe, bylo to výtečné, ale ještě mě čeká rušné odpoledne.
00:11:46Omlouvám se, že jsem byl na Bobbyho hrubý, Johne.
00:11:50Později to s ním urovnám.
00:11:53Než odejdu, rád bych vás ještě prohlédl.
00:11:57Ach můj bože, doktore, vy toho naděláte!
00:12:00Máte za sebou namáhavé dny, takže sako dolů, rukávy nahoru!
00:12:04Paní Siddawayová, budete tak hodná a přinesete mi stetoskop?
00:12:08Kufřík mám v hale.
00:12:16-Dobrý den, pani Siddawayová.
-Petere, kde se tady bereš?
00:12:20Dostali jsme 2 týdny dovolenou, ještě než odplujeme do Palestiny.
00:12:23Doma nikdo nebyl, tak jsem...
00:12:25Ano, tvá matka je v kuchyni, běž se za ní podívat!
00:12:28-Mami!
-Petere, vítej doma!
00:12:46(NĚKDO KLEPE NA DVEŘE) Entrez!
00:12:52Ah, mon ami!
00:12:55Doktor vám řekl, že musíte odpočívat,
00:12:58a vy jste ho neposlechl! Vy se nezměníte!
00:13:01Já se měním, Poirote.
00:13:03Nejsem už ten pokrytec, co káže vodu a pije víno.
00:13:07Něco takového by mě ani ve snu nenapadlo. Prosím, posaďte se.
00:13:11Přesto jsem, po tom, co jsem léta říkal o svém zdraví,
00:13:15nikdy žádné rady neuposlechl, jak jsem měl.
00:13:23Můj kardiolog říká, že...
00:13:26Ach, já se toho nebojím! Jenomže to ublíží ostatním.
00:13:32Řekl vám, že váš život se chýlí ke konci?
00:13:38Diable...
00:13:41Víte, před 10 lety jsem sepsal závěť.
00:13:44Za pomoci své ženy jsem Andrewa přesvědčil,
00:13:48aby napsal poslední vůli.
-Bylo v ní několik menších odkazů.
00:13:53250 liber pro mého právníka Johna Siddawaye a jeho ženu Sáru.
00:13:58Phillidě Campionové 500 liber,
00:14:01které by okamžitě věnovala na vylepšení své školy.
00:14:05Své hospodyni, Margaret Bakerové, a jejímu muži Walterovi,
00:14:08místnímu strážníkovi, jsem již poskytl jistou sumu peněz.
00:14:13Jejich synovi Peterovi a mladému Robertu Siddawayovi
00:14:16jsem každému do začátku odkázal po 1000 librách.
00:14:20Většinu svého jmění jsem odkázal doktoru Pritchardovi
00:14:24pro Allinfortovu lékařskou nadaci.
-Jestli ovšem vůbec někdy zemřete.
00:14:29Velký povyk tehdy večer vyvolalo, že jsem v závěti
00:14:32vůbec neuvedl Violet. Ale to zítra hodlám napravit.
00:14:36Mám v úmyslu sepsat novou závěť a odkázat Violet úplně všechno.
00:14:41Byl jsem v posledních letech pyšný na její úspěchy v Cambridge,
00:14:45zaslouží si to.
00:14:50Mohl byste být vykonavatelem té závěti?
00:14:54Uděláte to pro mě? Samozřejmě.
00:14:57Ale proč ten spěch? (TELEFON)
00:15:00Sakra, kdo to může být tak pozdě v noci?
00:15:04Podívejte, ještě to probereme zítra!
00:15:07Budu k dispozici.Dobrou noc. Bonne nuit, cher ami.
00:15:20(ZVONÍ)
00:15:26Haló?
00:15:31Cože? Teď?
00:15:46(TĚŽCE DÝCHÁ)
00:15:58Nemohlo to počkat?
00:16:08Dobré ráno, Poirote! Dobrý den, Hastingsi!
00:16:11Bonjour, mademoiselle! Co říkáte Samsonovi?
00:16:15Že je veliký a že byste měl být opatrný.
00:16:18(Violet) Sejdeme se u snídaně, monsieur Poirote.
00:16:26Jaký kouzelný letohrádek!
00:16:29Andrew ho nechal asi před 15 lety opravit.
00:16:32Chodí sem přemýšlet. Dáme si závod?
00:16:40Počkejte chvíli, Violet!
00:16:59Andrewe?
00:17:12Violet, vraťte se do domu a přiveďte seržanta Bakera!
00:17:16A taky Poirota.
00:17:31Seržante Bakere, dovolíte, abych se tu rozhlédl?
00:17:35Mí muži to už udělali. Nic nenašli.
00:17:39Pitva nám snad řekne o trochu víc. Podle mě není třeba dělat pitvu.
00:17:43Prohlédl jsem jeho tělo. Andrew zemřel asi před 8 hodinami.
00:17:48Napíšu vám úmrtní list.
00:18:12Selhání srdce? Co je na tom špatného?
00:18:16Nic to neříká.
00:18:19Viděl jsem už mrtvoly, kterým ještě srdce bila.
00:18:22Poirote, každý srdeční specialista v Londýně vám řekne, že Andrew...
00:18:26Jeho nemoc jsem znal dobře, monsieur le docteur!
00:18:29Je zvláštní, že se procházel uprostřed noci, nemyslíte?
00:18:32Chodíval večer na vycházky. Pak se mu líp spalo.
00:18:36Tady máte, Waltře.
00:18:49Večer mi Andrew řekl, že chce přepsat závěť.
00:18:53O půl jedné šel zvednout telefon a dneska ráno je mrtvý.
00:18:58Ne, to není náhoda, Hastinsgi.
00:19:02Musíme začít pátrat.
00:19:07A obrátíme každý kámen!
00:19:20Jak víte, monsieur Poirote,
00:19:23není obvyklé číst závěť před pohřbem.
00:19:26V tomto případě udělám výjimku,
00:19:28abych rozptýlil obavy, týkající se Andrewovy smrti.Děkuji vám.
00:19:35Dámy a pánové,
00:19:37prosím, posaďte se.
00:19:50Děkuji.
00:19:55Nebyla to nijak složitá závěť, pane Poirote.
00:19:58Všichni jsme u toho byli jako svědkové. Už je to 10 let.
00:20:05Co závěť, monsieur Siddawayi?
00:20:13-Zdá se, že tady není.
-To je absurdní, musí tam být!
00:20:18Někde určitě je, pane. Jde jen o to ji najít.
00:20:27Mesdames et messieurs,
00:20:29Andrew Marsh byl přítelem nás všech v tomto pokoji,
00:20:34ale zdá se, že si přejete, aby jeho smrt zůstala nevyřešena.
00:20:38Ne, všichni ne, pane Poirote.
00:20:41Teď zmizí závěť a vy stále nic neděláte, seržante!
00:20:44Se vší úctou, pane Poirote, myslím, že to trochu přeháníte.
00:20:47Opravdu? V nové poslední vůli hodlal
00:20:50Andrew odkázat celý svůj majetek mademoiselle Violet.
00:20:55Poirot měl být vykonavatel. Tak dobrá, budu konat.
00:20:59A upozorňuji vás, že při tom rozluštím záhadu jeho smrti.
00:21:04Ať už s vaší pomocí nebo bez ní!
00:21:15To je nesnesitelné, Hastingsi!
00:21:18Máme co dělat se semknutým společenstvím,
00:21:22kde každý o každém všechno ví. Kromě Poirota. Zatím!
00:21:26Okamžik, Poirote!
00:21:28Ta ztracená závěť je za těchto okolností darem z nebes.
00:21:32Děkuji za náznak optimismu. Oznámíte pozůstalostnímu soudu,
00:21:35že Andrew chtěl vše nechat Violet.
00:21:37Vy myslíte, že to přijmou? Přání Andrewa Marshe,
00:21:41které mi sdělil o samotě a beze svědků?Ehm, chápu.
00:21:44Pane Poirote, potřebuji s vámi mluvit.
00:21:49Santé. Na zdraví.
00:21:53Chci, abyste věděl, že jsem jako předseda Allinfortovy nadace
00:21:58hlavním dědicem v té ztracené závěti.
00:22:01Abyste proto nevzal hůl za špatný konec.
00:22:04Já nemám žádnou hůl, natož nějaký konec, monsieur.
00:22:08Ale mohl byste si logicky myslet, že 70 procent Marshova majetku
00:22:12stojí za zabití. A Andrew hodlal sepsat novou závěť a...
00:22:16Neukradl byste přece tu závěť, ze které jste měl prospěch.
00:22:20Říkal jste, že Andrew chtěl, aby všechno zdědila slečna Violet.
00:22:24Mluvil ještě o někom? Ne. Proč se na to ptáte?
00:22:28Protože se už dlouhou dobu domnívám, že Andrew měl syna.
00:22:38Domněnka, monsieur le docteur, je dobrá, ale jako důkaz nestačí.
00:22:43Andrew, John a já jsme se jednou v Crabtree sešli, asi před 2 lety.
00:22:50Sára byla pryč a Roberta právě přijali na Cambridge.
00:22:55Jeho otec byl nadšený, přetékal pýchou.
00:22:59-Na Roberta!
-Na Roberta!
00:23:02-Děkuji vám.
-Velice vám to přeji, Johne.
00:23:06Ach, omlouvám se vám oběma.
00:23:10Vyvádím, jako kdybyste taky měli syny a znali ten pocit.
00:23:16Proč si myslíte, že vaší hrdosti nemůžu porozumět?
00:23:22Jste sice můj právník, Johne, ale všechno asi o mně nevíte.
00:23:26Že ne, Maggie?
00:23:28Andrew Marsh měl Margaret Bakerovou vždycky moc rád.
00:23:33Možná je Peter Andrewův syn. Chápu. Doktore, děkuji vám.
00:23:40Chvíli jsem klopýtal tmou, a vy jste mi najednou posvítil.
00:23:48Víte, jak to je? Věřím, že byl zabit kvůli bohatství.
00:23:52Ale otázky zůstávají. Kdo asi předloží svoje nároky?
00:23:57No, je tady ten syn, o kterém mluvil Pritchard.
00:24:00Ale to že existuje, víme pouze od něho.
00:24:03Když najdeme syna, najdeme zároveň i vraha.
00:24:05Půjdu si o tom promluvit s Margaret Bakerovou.
00:24:08Na něco takového se ženy nemůžete ptát!
00:24:10Nejen, že mohu, musím!
00:24:13Poznala jsem ho v Austrálii,
00:24:15najal mě jako chůvu k Violet, dceři jeho společníka.
00:24:19A když se vracel do Anglie, jela jsem s ním.
00:24:22A zde jste poznala svého manžela, místního strážníka.
00:24:26Madame Bakerová, neberte to, prosím, jako urážku,
00:24:30monsieur Andrew Marsh vás velice miloval, n'est-ce pas?
00:24:35No, ano.
00:24:38Vy jste ho také měla ráda? Ano.
00:24:42A je oprávněné soudit, že jste pro něj nejen pracovala jako chůva,
00:24:46ale také jste s ním sdílela jeho život?
00:24:50-Co si to... vy?
-Tati, to chci slyšet!
00:24:53Chcete říct, že můžu mít nárok na jeho bohatství, pane Poirote?
00:24:57-Buď zticha, sakra!
-Ale tati!
00:24:59Vždycky jsi říkal, že byl Andrew na ženský!
00:25:02V mém případě to ale byl jen obdiv z dálky.
00:25:04Když jsme přijeli z Austrálie, odešel Andrew bojovat do Francie.
00:25:09Počali jsme tě, když byl už pryč. Když se Andrew vrátil z války,
00:25:13byly Peterovi jen 3 měsíce.
00:25:16Pracovala jste jako Violetina chůva,
00:25:18zatímco byl Andrew nepřítomen?Ano. A jeho přátelé se také zapojili.
00:25:24Ale slečna Campionová to s dětmi neumí,
00:25:28ani paní Siddawayová, ačkoliv to byla dětská sestra.
00:25:31Ah...
00:25:34Děkuji, madame.
00:25:38To je teda odvaha, přijít sem očerňovat lidi, Poirote!
00:25:42Mám odvahu, seržante, protože tu došlo k vraždě,
00:25:45kterou vy odmítáte vyšetřit.
00:25:48Dobrá, je načase, abych se odvolal na vyšší místa.
00:26:09Děkuji, že jste přijel, vrchní inspektore.No jo...
00:26:14Už jste poznal seržanta Bakera? Ano. A musím říct, že se zdá,
00:26:18navzdory vašim komentářům, spolehlivý.
00:26:22Tudy, vrchní inspektore.
00:26:39Monsieur Marsh byl objeven zde. Žádné známky násilí?
00:26:43Nenašlo se nic zvláštního? Rien.Hm.
00:27:05A co tohle? To je naprosto obvyklé?
00:27:08C'est incroyable! Vypadá to jako lahvička od léků.
00:27:13Sám jsem prohlížel okolí nanejvýš pečlivě.Asi jste to přehlédl.
00:27:18Žádný z místních felčarů neohlásil, že mu to chybí?
00:27:22Ne, pane.
00:27:25Lituji, pane, hned to zjistím. Zeptám se doktora Pritcharda.
00:27:29Pritcharda?Předseda Allinfortovy lékařské nadace.
00:27:34Doktor Martin Pritchard.
00:27:38Poirote, neříkejte zatím nikomu, že jsem tady.
00:27:43Budu muset navštívit koronera.
00:27:46Chci nařídit pitvu a chci vědět, co bylo v tomhle.
00:27:51Slečno Campionová, můžete nám věnovat chvilku?
00:27:55-Nemám teď vůbec čas, Roberte.
-Prosím, Phyllido!
00:27:58Jde o moji matku. A o mě! A o mého otce jde taky, myslím.
00:28:032 roky na univerzitě a ještě jste se nenaučil mluvit rozumně.
00:28:07Jako tolik lidí před vámi.
00:28:10Nebudete se smát, až vám to řekne, Phyllido!
00:28:13-Robert potřebuje vaši radu.
-Myslím, že Andrew byl můj otec.
00:28:18A chcete vědět, co s tím máte dělat?
00:28:21Proč se nezeptáte Poirota?
00:28:29Ale proč jste nám o tom neřekl dřív?
00:28:33Matka mi to řekla teprve včera večer.
00:28:36Neměla asi dřív odvahu. Nezdá se, že by vás to rozrušilo.
00:28:40Když se nad tím zamyslím... Co se tím změní?
00:28:46Bien, monsieur Robert, řeknu vám ten rozdíl.
00:28:50Podle ztracené závěti dědíte jen malou sumu.
00:28:54Když dokážete, že jste jeho syn, potom zdědíte celé jmění.
00:29:12A teď zase syn Sáry Siddawayové!
00:29:16Říkal jste, že když najdeme syna, budeme mít vraha.
00:29:20To jsem říkal, Hastingsi. Ale bylo by krajně nevhodné
00:29:23odhalit ho před pohřbem Andrewa Marshe.
00:29:28(BIJÍ ZVONY)
00:29:36Měl hodně přátel, Poirote.
00:29:39K čemu to je, mon ami, když měl jednoho zlého nepřítele?
00:29:51Doktore Pritcharde!
00:29:58Vypadáte nad očekávání zdravě, vrchní inspektore.
00:30:03Vy dva se znáte?
00:30:06Budete tak laskav a povíte to sám? Nebo mám já?
00:30:12Tak dobrá. Seznámili jsme se před 15 lety.
00:30:15Doktor Pritchard vedl v Londýně humanitární skupinu,
00:30:20co pomáhala vážně nemocným. Ale k sebevraždě.
00:30:24Ukončit jejich trápení, chcete říci.
00:30:27Vyšetřovali jsme tu organizaci, ale nic jsme mu nedokázali.
00:30:30Ovšem něco mi říká, že se vrátil ke starým kouskům.
00:30:34To je lež!Je vaše, doktore. Aspoň podle výrobce.
00:30:37Plní je inzulínem. Všechny jsou očíslované,
00:30:41aby o nich měli přehled. Protože inzulín umí zázraky,
00:30:45ale dokáže také usmrtit. Já tomu nerozumím.
00:30:49Pitva odhalila stopy po vpichu jehly na rameni pana Marshe.
00:30:53Martine Arthure Pritcharde, zatýkám vás pro vraždu
00:30:57Andrewa Marshe. Máte právo nevypovídat,
00:31:01ale cokoli řeknete, bude zaznamenáno a použito jako důkaz.
00:31:12Ten, kdo počká, ten se dočká, Poirote.
00:31:15Věděl jsem, že ho někdy dostanu.
00:31:28To, že je řešení zločinu jednoduché, ještě neznamená,
00:31:33že je špatné. Pritchard zabil Andrewa Marshe a tím to končí.
00:31:37Proč by kradl závěť, z níž měl prospěch?
00:31:41Ne, stále nebyla nalezena a domnívám se, že ani nikdy nebude.
00:31:44(NĚKDO ZVONÍ)
00:31:47Co další podezřelí? Vyslechl je Baker?
00:31:49Jistě, že ne! Žádní další nebyli.
00:31:52Robert Siddaway a Violet Wilsonová. Monsieur Poirot nás očekává.
00:31:57A co ten telefon? Andrewovi někdo po půlnoci volal.
00:32:01Pritchard, přece! Upřímně, vy dva, když jste zatlačeni do...
00:32:05Slečna Wilsonová a pan Siddaway.
00:32:08Monsieur Poirote, chceme, abyste to věděl jako první.
00:32:11Odjíždíme do Ameriky. Robert nedokončí poslední rok
00:32:15univerzity a máme kajutu na Queen Mary, co odplouvá v...
00:32:18Mademoiselle Violet, monsieur Robert, prosím, posaďte se.
00:32:29A co, mademoiselle, dokončení semestru?
00:32:33Co slavnostní promoce slečny Campionové?
00:32:37Proč ten náhlý spěch, slečno? Proč tady mám zůstávat?
00:32:41Víte, tam v Americe mají ženy svoje práva.
00:32:45Tam získám taky slušné zaměstnání.
00:32:48Muž, kterého znám, celý svůj život byl tady,
00:32:52zcela nesmyslně obžalovaný z vraždy mého poručníka.
00:32:56Mademoiselle Violet, váš poručník by si nepřál,
00:33:00abyste zmeškala svou promoci. Žádám vás,
00:33:04než učiníte to rozhodnutí, dejte Poirotovi ještě trochu času.
00:33:10Prosím.
00:33:23Říkáte, že soudní ověření závěti je dlouhodobá záležitost.
00:33:28Ale Robert a Violet mají v plánu odjet ze země. Vy to tak chcete?
00:33:32Jistě, že nechci.
00:33:35Je těžké dokázat, že jste něčí dědic?
00:33:38-Co všechno je k tomu potřeba?
-Překvapivě málo.
00:33:42Stačí, když složíte přísahu o tom, kdo jste.
00:33:45Nepotřebujete k tomu rodný list?
00:33:48(Phyllida) Pozvala mě na večeři, ale já musím odjet do Londýna.
00:33:54(Siddaway) Vyřídím jí to.
00:33:57-Divadlo? Koncert?
-Ne, chci navštívit pana Poirota.
00:34:02Potřebuji se s ním poradit.
00:34:11(kamelot) Kupte si noviny! Poslední vydání!
00:34:15Kupte si noviny! Poslední vydání!
00:34:30Ach!
00:34:31Promiňte, prosím.
00:34:50Á!
00:34:53(muž) Proboha, zastavte ty schody!
00:35:01Ten, kdo strčil slečnu Campionovou, nemohl být doktor Pritchard.
00:35:05Je u vás vězení.Ano, ale my zatím nevíme, jestli ji někdo strčil.
00:35:09On není vrah, vrchní inspektore! Náš vrah je stále na svobodě.
00:35:15Rozhodně ji sem přivezli rychle, naštěstí to přežila.
00:35:22Policie. Potřebujeme co nejdřív mluvit se slečnou Campionovou.
00:35:28To nejde, má otřes mozku. Dost ošklivý pád, pánové.
00:35:32Na dvakrát zlomená noha. Uzdraví se brzy?
00:35:36Zdá se, že paní Campionová má tuhý kořínek.
00:35:39Je slečna, doktore. Slečna Campionová.
00:35:43-Řekl jste paní!
-A vy ji znáte dobře?
00:35:49No... Ne, ale víme, že není vdaná.
00:35:54Doktore, bylo to přeřeknutí? Nebo jste k tomu měl nějaký důvod?
00:36:01Víte, nechtěl bych tu říkat něco nevhodného, ale...
00:36:05Jestli o tom něco víte, je vaší povinností to říct.
00:36:10Slečna Campionová už někdy musela porodit dítě.
00:36:14Má totiž jizvu po císařském řezu.
00:36:24Slečno Lemonová, mám pro vás jeden úkol.
00:36:51-To asi nebude ono.
-Lituji.
00:37:11(POTLESK)
00:37:36Dámy... a pánové,
00:37:40zakončení akademického roku bych si nikdy nemohla nechat ujít.
00:37:46I když tentokrát chybělo opravdu málo.
00:37:51Jak dobře víte, jde jen o neformální oslavu,
00:37:55protože ačkoli univerzita zde v Cambridge oceňuje
00:37:59tvrdou práci svých studentů, není zatím ochotna uspořádat
00:38:03promoční obřad pro studentky. Tak pořádám svůj vlastní.
00:38:10Bravo!
00:38:15A až zaujmete své místo ve společnosti,
00:38:19doufám, že ty 3 roky studia na zdejší škole
00:38:22se vám budou víc než jen hodit.
00:38:31Gratuluji.
00:38:35(HUDBA)
00:38:56Děkuji, Hastingsi.
00:38:58Vítězný úsměv, slečno? Samozřejmě.
00:39:12Děkuji.
00:39:16Mesdames et messieurs,
00:39:19pro začátek by se hodilo připít si na našeho zesnulého přítele
00:39:24Andrewa Marshe. Na Andrewa Marshe.
00:39:36Dnes by měl velkou radost, n'est-ce pas?
00:39:40A jak pyšný by byl zvlášť na vás, mademoiselle Violet!
00:39:49V této místnosti je ovšem někdo, kdo mu tuto radost odepřel.
00:39:56Chcete říct, že jeho vrah je zde? Mezi námi?
00:40:04Ten večer, kdy zemřel, mě Andrew požádal,
00:40:09abych byl vykonavatelem nové závěti.
00:40:15Vím, že byl zabit kvůli svému jmění.
00:40:18A že stará závěť byla ukradena a zničena proto,
00:40:22aby zemřel bez závěti. A proto byl přede mnou dvojí úkol.
00:40:28Za prvé najít vraha a za druhé předat jeho majetek
00:40:33dle jeho přání slečně Violet, než na něj vznese nárok onen vrah.
00:40:41Bohužel tento vrah
00:40:44jednal, už když mi můj drahý přítel sdělil nanejvýš smutnou zprávu.
00:40:49Můj kardiolog říká, že... Ach, já se toho nebojím,
00:40:53jenomže to ublíží ostatním. (TELEFON)
00:40:57Sakra, kdo to může být tak pozdě v noci?
00:41:00Haló?
00:41:02Cože? Teď?
00:41:08A takto ho v noci vrah vylákal z domu...
00:41:12Nemohlo tohle počkat?
00:41:15...na schůzku do letohrádku.
00:41:23Ach...
00:41:26A zde náš vrah zbaběle zaútočil na nemocného a oslabeného muže,
00:41:31aby mu vpíchl do paže smrtelnou dávku inzulínu.
00:41:41Voila!
00:41:45Hm.
00:41:47Jenže přichází Poirot a tvrdí, že tato smrt není přirozená.
00:41:53Je to vražda.
00:41:58Vrah dostal obavy o svou bezpečnost,
00:42:02a proto ukázal na doktora Martina Pritcharda,
00:42:06neboť umístil na místo činu lahvičku od inzulínu.
00:42:10Přijíždí vrchní inspektor Japp, prohledá letohrádek a najde ji.
00:42:15Proč ale nenašel tuto lahvičku v den vraždy seržant Baker?
00:42:20Protože tan ještě nebyla. Non.
00:42:25Poirot sám prohledal to místo. A Poirotovi nic neujde!
00:42:31Tak můj přítel, vrchní inspektor Japp,
00:42:35okamžitě zatkne doktora Pritcharda. A jelikož je neprávem obviněný muž
00:42:40ve vězení, pravý vrah může vznést nárok na Marshovo jmění.
00:42:46Aniž by tím vzbudil podezření. Doktor Pritchard stačil říct
00:42:52před zatčením mému společníkovi a mně, že Andrew měl syna.
00:43:07Petera, možná.To ale neznamená, že bych ho měl zabíjet!
00:43:14Nebo Roberta.
00:43:17Váš nárok měl větší váhu, n'est-ce pas?
00:43:21Domníval jste se, že Andrew Marsh a vaše matka byli milenci.
00:43:27-Robert byl v době Andrewovy smrti u mě. -Violet, to ne!
00:43:32Patřila ruka, co strčila mademoiselle Phyllidu, vám, Petere?
00:43:37Vám, Roberte? Á!
00:43:41(muž) Proboha, zastavte ty schody!
00:43:45Bál jste se toho, co by mi řekla?
00:43:48-Divadlo? Koncert?
-Ne, chci navštívit pana Poirota.
00:43:53Vrah samozřejmě věděl, že slečna Campionová jede do Londýna
00:43:57navštívit Poirota. Protože slečna Campionová zjistila
00:44:04rozmluvou s právníkem Johnem Siddawayem,
00:44:09že dítě může vznést nárok na majetek otce,
00:44:12aniž je třeba odhalit skutečnou totožnost matky.
00:44:16Ale věci nabraly obrat, který odhalil tajemství,
00:44:21jež sama skrývala více než 20 let.
00:44:28Pan Poirot tím chce říct,
00:44:32že lékař, který mě ošetřoval,
00:44:35zjistil, že jsem měla dítě...
00:44:41...během studií.
00:44:46Pro moji sekretářku, slečnu Lemonovou,
00:44:50pak bylo hračkou zjistit jméno toho dítěte.
00:44:55Prosím, přečtěte to.
00:44:58Dne 17. července 1913 se slečně Phyllidě Campionové
00:45:03narodila dcera jménem Violet.
00:45:11Co to znamená?
00:45:14Co se to tady děje?
00:45:18Bylo nezbytné slídit v minulosti slečny Phyllidy, Poirote?
00:45:23Šlo tady přece o Andrewa! Ano, jistě.
00:45:26Ale nikoho z nás tady ani jednou nenapadlo, že tím hledaným synem
00:45:32může být dcera.
00:45:38Takže Violet je dcera Andrewa Marshe?
00:45:45Ano.
00:45:54Tak, monsieur Robert,
00:45:57proč jste zabil otce mademoiselle Violet?Já ho nezabil.
00:46:02Já říkám že ano! Proč? Víte, že vás miluje!
00:46:06Víte, že chce, abyste s ní odjel do Ameriky!
00:46:10Tak proč? Řekl vám, že to neudělal!
00:46:16Non, madame, Robert možná není tím vrahem.
00:46:25Protože právě jako jsme si mysleli, že dědicem musí být muž,
00:46:30totéž jsme si mysleli i o vrahovi.
00:46:38Byla jím osoba, která ukradla injekční stříkačku
00:46:43z kufříku doktora Pritcharda a která znala sílu inzulínu.
00:46:49A vy, jak jsem se dozvěděl, jste bývala dětskou sestrou,
00:46:54madame Siddawayová.
00:46:58To vy jste přesvědčila Roberta, že je Andrewův syn.
00:47:02Robert vám řekl o cestě slečny Campionové do Londýna,
00:47:06kam jste ji sledovala, abyste ji pak shodila ze schodů.
00:47:09Á!
00:47:13Protože jste měla strach, že by nakonec
00:47:17označila mademoiselle Violet za právoplatnou dědičku.
00:47:22Ne!
00:47:29Johne, pomoz mi!
00:47:34Nemůžu nic dělat, Sáro.
00:47:37Jak jste se dozvěděla o Violet?
00:47:40Od mé přítelkyně z kliniky, před lety jsem ji potkala.
00:47:48Mohli jsme dát Robertovi tak málo! Byl přece uvedený v té závěti!
00:47:54Proč jste ji ukradla a zničila?
00:47:59Protože jsem chtěla, aby dostal všechno!
00:48:03Proč by to měla mít Violet? Protože si to Andrew Marsh přál.
00:48:09Jako důkaz, že byla jeho dcerou
00:48:16a že ji uznával.
00:48:23Myslím, že půjdeme, paní Siddawayová.
00:48:37Ah, mademoiselle Campionová, mademoiselle Violet!
00:48:42Váš časopis by nemohl mít lepší jméno! "Nové Vyhlídky".
00:48:46Ty jsou pro vás pro obě vzrušující, že?No, to vážně jsou.
00:48:51Chci využít své dědictví k založení vlastního nakladatelství.Ah!
00:48:56A vy, monsieur Poirote, budete můj čestný abonent.
00:49:00Děkuji, mademoiselle.
00:49:03Víte, firmy obvykle mívají předsedy.
00:49:06Ale vy, jak vidím, už máte předsedkyni.
00:49:09Vy si to křeslo zřejmě necháte. Ale ne na dlouho.
00:49:13Za týden mi snad tu sádru sundají. A co Robert?
00:49:16Myslím, že ho přesvědčím, aby dokončil studia.
00:49:20To uděláte dobře.
00:49:23Alors, au revoir, mesdemoiselles.
00:49:29Bonne chance.
00:49:32Děkuji, monsieur Poirote.
00:49:36Sbohem.
00:50:22Skryté titulky: Matěj Hodr, Česká televize 2012
Hercule Poirot navštěvuje starého přítele, bohatého majitele australských měděných dolů Andrewa Marshe. Ten se mu svěří, že hodlá změnit svou deset let starou závěť, a to ve prospěch své schovanky Violet. Téže noci je však Marsh zavražděn. Případu se ujímá inspektor Japp ze Scotland Yardu. Podle dostupných stop označí jako pachatele doktora Pritcharda. Ten by navíc měl i motiv: po chystané změně závěti by nedostal nic. Všichni zúčastnění jsou pozváni k oficiálnímu otevření závěti, ale notář zjistí, že dokument zmizel. Původní závěť není, novou nestačil Marsh sepsat, a tak by měl veškerý majetek připadnout Marshovu nejbližšímu příbuznému. V té chvíli se vyrojí spekulace o Marshově nemanželském synovi. Situace se jeví jako velice zapeklitá a pravdu může odhalit jediný člověk.