Boží láska z nebeské televize

Do rolí andělů se vžívají Johanka Veselá a Aleš Juchelka. Připravují reportáže pro nebeskou televizi. Setkáte se s ní prostřednictvím cyklu Exit 316 ve čtyřiceti osmnáctiminutových magazínech.

Klikněte pro větší obrázek Název projektu připomíná dálniční sjezdy – exity jako příležitosti k odbočení z hlavního proudu. Odkazuje na 16. verš ze třetí kapitoly Janova Evangelia, který mluví o Boží lásce, proto 316. Současná doba má zřetelnou tendenci preferovat dominanci jednoho všeobecně přijímaného názoru či vkusu a prakticky dává přednost materiálním hodnotám před hodnotami vztahovými. Exit 316 je alternativou tohoto trendu, chce připomenout názory a postoje odlišné a staré, zato časem dobře prověřené.

Exit 316 získal na sklonku roku 2006 prestižní ocenění Ekumenický projekt roku, který uděluje Ekumenická rada církví. Ocenění se uděluje unikátním projektům nebo organizacím, které v daném roce přišly s nejnápaditější aktivitou podporující spolupráci církví v Česku. Na Mezinárodním festivalu televizních náboženských pořadů, který se koná koncem května v norském Kristiansandu, se zatím Exit 316 dostal do užšího festivalového výběru.

Exit 316 je křesťanský publicisticko-vzdělávací pořad pro mládež, který z iniciativy a pod dramaturgickým vedením České televize vyrobila ve společnosti VISTAFILM, s. r. o., Křesťanská akademie mladých. Jeho tvůrci hledají alternativní řešení současných problémů mladých lidí. Odkazují na biblické kořeny tradičního hodnotového systému evropské civilizace. Zároveň představují praktické a aktuální křesťanství a motivují k odvaze přemýšlet a diskutovat o různých tématech.

Nebeské vysílání můžete sledovat v období školního roku 2006/2007. Každý díl má své téma – třeba lásku, přátelství, odpuštění, image, zklamání, strach... Nebeští moderátoři nabídnou divákům anketu, životní příběh a videoklip. A proč Exit? Každé téma totiž vyústí v biblické východisko – exit – jako alternativu běžných řešení. Jedním ze sledovaných témat je zvyk. Říká se, že zvyk je železná košile. Většina zvyků je příjemných, je-li ale zlý, říká se mu zlozvyk a do života vnáší řadu komplikací. Na tento sžíravý a nepříjemný životní doprovod se ptám jednoho z nedávných hostů pořadu – Marka Ebena, o němž je známo, že má k víře a k tomuto vnímání světa blízko.

Klikněte pro větší obrázek Jste věřící – jak víra provází váš každodenní život?

Myslím, že je to něco, co vám vstoupí do krve, neznamená to, že budete dnem i nocí klečet a modlit se, ale je to způsob pohledu na svět, uvažování. Ne že by se mi to vždycky dařilo, ale dělám, co můžu.

Měli by lidé věřit?

Necítím se být povolán k tomu, abych lidem říkal, co by měli a co neměli. Víru samozřejmě pokládám za úžasnou věc, protože na téhle zemi není skoro nic, na co by byl absolutní spoleh. A když máte víru, že nad námi je někdo, kdo to s námi myslí dobře a je na něj spolehnutí, lépe se vám žije.

Trápí vás nějaký zlozvyk?

Jistě, třeba kouřím. Asi bych neměl, ono mi to taky moc nejde, ale baví mě to. Nicméně, není to tedy nic, čím bych se chlubil, ale co mám dělat, když se na to ptáte.

Pomáhá vám víra zbavit se zlozvyku?

Ani moc ne, já se s tím po pravdě řečeno snažím Pánaboha moc neotravovat, to jsou fakt zásadnější věci, než že si člověk „vypaluje zobák“. To bych spíš prosil za to, aby si ten zobák vypaloval slušný člověk. A toho dosáhnout je, řekl bych, větší dřina, než nekouřit.

Myslíte, že bychom měli hledat nové cesty k víře?

No, já nevím, mně ty staré cesty k víře připadají docela dobré. Ne že by nebyly hrbolaté, ale tady si žádnými obchvaty člověk nepomůže.

text: Iveta Kováčová
foto: Markéta Navrátilová
převzato z časopisu ČT+