Krysy a potkani
Je to poučný příběh, který nám připomněl britský zoolog John Cloudsey-Thompson ve své knize Migrace zvířat: "Do 18.století byl v západní Evropě potkan (Rattus norvegicus) neznámý. Ale v roce 1727 bylo vidět jak - po zemětřesení - velké zástupy potkanů táhnou na západ z Ruska a plavou přes čeku Volhu. Později potkani obsadili podzemí velkoměst celé Evropy. Za 200 let částečně vytlačily krysy (Rattus rattus).Dnes najdeme krysy hlavně na lodích a v přístavech. Potkani spíše obývají kanalizaci a hospodářská stavení." Potkani využívají lidského zvyku skladovat potraviny a vyhazovat jejich zbytky. Prosperují na odkladištích civilizace, v nočním městě rejdí kolem kontejnerů. Hlodavci jsou v podstatě býložravci. Ale všichni myšovití jsou vnitrodruhově agresivní. Solidarizují se výhradně pouze se členy svého rodného hnízda, což u potkanů činí asi 50 až 250 kusů. "Cizí" potkany na potkání se snaží zpravidla zabít. V agresivitě jsou nejsilnější samci, ale vynalézavější samice. Její říje trvá pouhých šest hodin, březost pak 22-24 dní. Vrhá průměrně osm slepých, lysých mláďat. Malí potkani prohlédnou za 15 dní, kdy už jim narostla srst. Za další týden mohou opustit hnízdo. Potkan může mít až pět vrhů do roka. Už tříměsíční samci a jen o něco starší samice se mohou pářit. Tím, že o vrhy pečují i jiné samice, většina mláďat přežívá. Uvnitř klanu panuje pevná společenská hierarchie. pz