V rytmu neposedného natáčení

Klikněte pro větší obrázek Kdo jednou ochutnal práci v zákulisí televizní tvorby, má obvykle osud zpečetěný. Osmadvacet let byla hlasatelkou. Jednou z těch, které diváci vídali téměř denně. Když se každodenní televizní průvodci odporoučeli, z obrazovky nezmizela.

Moderuje magazín pro seniory Barvy života a programový týdeník Čétéčko. „Je to samozřejmě něco docela jiného než hlasatelna. Protože jsem ale moc ráda mezi lidmi a poznávám jejich osudy i nové věci, jsem ve svém živlu. Musela jsem se jen přizpůsobit rytmu výroby obou pořadů, který je časově náročný,“ rozpovídá se s chutí o své práci.

V jednom kole

Čétéčko se natáčí dva dny v týdnu, Barvy života jsou pestrý pořad, za krátkými reportážemi a rozhovory vyjíždí štáb na nejrůznější místa. I když se o moderování střídá s jinými moderátory, takže „svůj“ magazín má vždy jednou za čtrnáct dní, je natáčecích dnů hodně. „Musela jsem si zvyknout na pohyb před kamerou a vedení rozhovoru. Dříve jsem byla na obrazovce sama,“ vysvětluje a dodává, že velkou školou pro ni v tomto směru byla práce v rádiu. „V rádiu je každá vteřina mlčení hrozně „slyšet“, tam se člověk opravdu naučí dávat pozor, aby se vyvaroval hluchých míst nebo hledání slov. Televize je v tomto směru milosrdnější, přece jen obraz podpoří mluvené slovo. Nejde ale jen o rozhovory, například s Čétéčkem jsme pořád někde v luftu, to je hodně neposedné natáčení. Česká televize má mnoho programových aktivit, takže jsme se štábem stále v pohybu.“

Ze sjezdovky na kurt

S letošní tuhou zimou byla Marie docela spokojená, protože je vášnivá lyžařka a letos si sjezdovek i běžek mohla opravdu užít. Ale už se těšila na jaro a léto, kdy na své chaloupce v Pošumaví bude s napětím pozorovat, co vyroste na zahrádce za pestré poklady. Samozřejmě oschnou také tenisové kurty a ke slovu přichází další oblíbený sport na čerstvém vzduchu. „Hraju i v zimě v hale, ale nic nenahradí ten pocit, když kolem vás venku zpívají ptáci a zasvitne sluníčko, to je teprve ten správný tenis.“

Na prvním místě v žebříčku moderátorčiných pohybových aktivit už ale dlouhé roky kraluje basketbal. Pravidelně každou středu si chodí zahrát do Kobylis. „Letos Praha v červnu hostí Mistrovství světa veteránů a přemluvili mě, abych dělala tiskovou mluvčí, když už nemám čas zúčastnit se jako hráčka,“ připomíná významnou sportovní událost.

Na všem je kus dobrého

Klikněte pro větší obrázek Marie nemá čas se zastavit. „Už i mladší dcera dostudovala medicínu a odstěhovala se, tak jsem měla trochu pocit, že po ní zůstane v bytě prázdno. Ale díky tomu, kolik mám práce, si to vlastně ani nestíhám uvědomit.“ Před časem mohli diváci ČT sledovat 13. komnatu, v níž se moderátorka svěřila s tím, jak se musela poprat s vážnou chorobou. Dnes je znovu v báječné kondici a plná života. „To je ale určitě trochu v genech. Já jsem tak byla vychovaná a jdu takhle celým životem. Na všem si umím vždycky najít alespoň kousek něčeho dobrého. To mi dodává sílu a schopnost se radovat, i když není každý den zrovna prozářený sluncem.“ Marie nepatří k ženám, které nacházejí radost ve shánění věcí nebo nakupování oblečení. Dává přednost sportovnímu stylu, který její vysoké štíhlé postavě sluší. Eleganci mu umí dodat dobrým střihem oblíbených džínsů, barevností trička nebo kombinací s bolerkem či vestičkou. Ve všem se musí cítit pohodlně a vše jí musí umožňovat svižný pohyb. Ten je totiž přirozenou součástí její stále kupředu a pozitivně nasměrované cesty.

Text: Gabriela Koulová, foto: Rudolf Jung, Zdeněk Kvíz, ČT
Převzato z časopisu ČT+