Váš průvodce designem a životním stylem (2007). Režie P. Jirásek

Po druhé světové válce došlo v přímé návaznosti na stavební politiku a pětileté plánování socialistického Československa ke sloučení všech architektonických ateliérů do jednotné projektové organizace – Stavoprojektu. V jeho liberecké pobočce začaly pod vedením architekta Karla Hubáčka vznikat od konce padesátých let 20. století výjimečné projekty, které se kvalitativně vymykaly tehdejší architektonické produkci.

I když jako samostatný ateliér fungoval Sial (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci) pouze mezi lety 1968 a 1972 (založili jej Karel Hubáček, Otokar Binar a Miroslav Masák), i po opětovném začlenění do Stavoprojektu si udržel jistou míru svobody a tvorba jeho členů zůstala velmi výjimečná. Ze stěžejních projektů Sialu není možné pominout hotel a televizní vysílač Ještěd (získal cenu Augusta Perreta ještě před dokončením), obchodní dům A2 (přejmenovaný záhy na Máj, realizovala jej švédská stavební firma) a rekonstrukci vyhořelého Veletržního paláce, která trvala 15 let.

Samostatnou kapitolou je pak Školka Sialu založená a vedená v prvních letech Miroslavem Masákem, která se měla stát koncepčním pracovištěm, kde měly pod rukama mladých architektů, ale pod ochranou těch zkušených, vznikat studie a řešení soutěžních zadání. Tento „inkubátor pro absolventy“ (slova M. Masáka) v prvním roce přitáhl do budovy bývalé restaurace Na Jedlové v Radčicích celou řadu mladých talentovaných architektů: Mirko Bauma, Johna Eislera, Emila Přikryla, Martina Rajniše nebo Jiřího Suchomela.

Po revoluci byl ateliér Sial obnoven, jeho původní členové jej však brzy opustili a v roce 1991 byl starý Sial oficiálně rozpuštěn. Karel Hubáček později předal vedení ateliéru Karlu Novotnému, zřejmě nejdéle v něm z původních členů zůstal J. Suchomel.

O tom, co byl Sial a co z jeho etických a architektonických zásad je dodnes platných, si budeme povídat v tomto vydání magazínu Styl.

Stopáž22 minut
Rok výroby 2007
 ST
ŽánrMagazín