O češtině

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 33  
Sdílet
| Poslat odkaz

Kupole

Velmi často slýchám v mediích slovo kupole, ve významu kopule. Prosím napište mi, je slovo kupole správně, nebo je to jen přesmyčka?

Dana Pelánová, Praha 8

Pro odpověď si zajdeme – kromě jiného – do českých výkladových slovníků.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) uvádí (zkratka obyč. znamená obyčejně, zkratkou zř. jsou ve slovníku označena slova užívána zřídka):

kupole (obyč. kopule, zř. kuple), -e f. polokulovitá n. poloelipsoidická klenba, střecha, báň. Palác nádhernou kupoli vznášel vesele. Vrch. Zimní slunce se již sklánělo za kopuli svatého Petra. Zey. Kopule i věže tměly se na obloze. Kun. Aja Sofia s pyšnou svou kuplí a štíhlými minarety, a zase paláce, kuple, minarety. Ner. Přen. co má tvar kupolovitý. Večer utvořila se na modrém nebi šedá kupole mračná. R. Svob. [Nad Hanou] tmavě modrá kopule nebe. Maj. Astron. kupole, kopule obvyklý kryt dalekohledu.

Slovník spisovného jazyka českého již uvádí pořadí podob v obráceném pořadí – s největší pravděpodobností na základě frekvence užití (značkou † jsou ve slovníku označovány zastaralé výrazy):

kopule, kupole (†kuple), -e ž. (z it.) polokulová klenba nad kruhovým n. mnohoúhelníkovým půdorysem: renesanční, barokní k.; k. chrámu; impozantní kuple chrámu svatého Mikuláše (Ner.); k. hvězdárny kryt pro astronomické dalekohledy; k. ohřívače vzduchu u vysoké pece; přen. k. oblohy; → zdrob. kopulka, kupolka, -y ž.; — kopulový, kupolový v. t.

České výkladové slovníky i Pravidla českého pravopisu uvádějí vedle sebe obě variaty, kopule, kupole, jako rovnocenné, pořadí variant naznačuje frekvenci. Dle etymologa V. Machka došlo skutečně k přemyku souhlásek.

Původ slova kupole je v italském cupola. Slovo cupola převzala i němčina, v níž byla upravena do podoby Kuppel. Zde je tedy původ varianty kuple, která se však v češtině neujala (dle dokladů v lexikáním archivu ÚJČ AV ČR, v. v. i., byla užívána zejména kolem poloviny 19. století, a to např. v dílech Nerudy, Kollára, Holečka).

Nahlédnutím do Českého národního korpusu (korpus orig_syn) zjistíme dnešní frekvenci: podoba kopule má 235 výskytů, kupole 182 výskytů a podoba kuple pouze 2 výskyty.

O podobách tohoto slova psal např. Milan Jelínek v Jazykovém zákampí (Kupole, či kopule?, Lidové noviny, 7. 9. 1996) a také Eugen Knap v článku v časopise Naše řeč (č. 5–6, ročník 14, 1940) – Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého. (nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3490)

Ještě připomeňme, že v češtině existuje i slovo kopula, jehož význam je odlišný – Příruční slovník jazyka českého uvádí:

kopula, -y f. gram. sponové sloveso, spona. Biol. páření, kopulace. Zool. spojující část některých částí kostrových; u prvoků třídy hromadinek buňka vzniklá spojením dvou gamet.

Slovník cizích slov:

kopula, -y ž log. slovo ‚je‘ n. ‚není‘ spojující subjekt a predikát v kategorickém soudu; lingv. spona; nulová k. nevyjádřená spona

Zdeňka Tichá, ÚJČ AV ČR, v. v. i.

Stopáž: 14 minut – Rok výroby: 2012 – P  ST
Žánr: Vzdělávání
Vysílání pořadu

Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.

Edice ČT
Kniha O češtině přišla na svět U Mrtvýho ptáka

V nově zrekonstruovaných prostorách hostince U Mrvýho ptáka v pražském Karlíně proběhl v pondělí 17. září křest novinky z Edice ČT knihy O češtině – bestselleru školního roku 2007/2008.

Aleš Cibulka a Jiřina Jirásková podepisovali novinku O češtině

V pondělí 1. října proběhla v Paláci knih Luxor autogramiáda novinky Edice ČT knihy O češtině.