Bathory

Filmový příběh začíná v době, kdy je Alžbětě Báthory třicet dva let. Je vzdělanou ženou, ovládá několik jazyků, zajímá se o léčitelství a bylinky. Manžel František ji brzy po svatbě vymění za svět bojů s Turky a ona tráví celé měsíce pouze s dětmi a služkami. V této opuštěnosti se její život skříží s osudem mladého italského malíře Caravaggia, který ví, jak ocenit krásu ženy a vážit si lásky. Po téměř úspěšně završeném aktu sebeobětování kvůli své lásce potkává Alžběta lidovou léčitelku Darvulii, která ji dlouhé měsíce léčí. S Caravaggiem se znovu vidí až po několika letech, ale jejich střetnutí je násilně přerušeno. Alžběta musí začít bojovat proti intrikám palatina Thurza, který se snaží zmocnit se jejího majetku.

Podobně, jako mnoho dalších postav ze scénáře, je Caravaggio autentickou historickou postavou. I v jeho případě využívá režisér nepopsaných stránek jeho života a dáva prostor své fantazii. Místem, kde se údajně Caravaggio skrýval po souboji v roce 1592, je právě čachtický hrad, na kterém nedobrovolně strávil tři roky svého života. František Nádasdy ho jako válečnou kořist posílá své manželce Alžbětě, aby ji rozptýlil a zároveň namaloval rodinný portrét. Mladý umělec a zanedbávaná žena se zanedlouho citově sblíží a vzplanou vášnivou láskou, která je oba žene do záhuby.

Ve filmu je zobrazen tak, jaký ve skutečnosti byl – udatný bojovník s přezdívkou Černý Beg. Svou manželku miluje, ale to mu nebrání v tom, aby s ní občas nezacházel také krutě. Ačkoliv jí posílá italského malíře „jako dárek“, později na něj žárlí a snaží se ho zabít, na což téměř doplatí životem Alžběta. Více času tráví v bojích ve společnosti přátel a Juraje Thurza, než s milovanou ženou a dětmi. Setkání s Alžbětou jsou jen krátká a mnohokrát doprovázená nečekanými zvraty…

Král Matyáš II. hraje ve filmu jen epizodní roli. Alžběta se s ním vídá při společenských příležitostech. Při prvním setkání, ještě za života jejího muže Františka, je král svědkem její oběti z lásky ke Caravaggiovi. Jako vdova se s ním střetne znovu – na plese v královském paláci. Palatin Thurzo zákeřně podplatí cikánskou věštkyni, která ji před králem varuje před pácháním údajných zločinů a vyvěští jí z ruky tragický osud…

Kontroverzní postava, jež se v průběhu filmu vypracuje z bojovníka v protitureckých válkách na palatina – po králi nejmocnějšího muže Uherska. Jednání filmového Thurza je temné, opředené tajemstvím. V příběhu vystupuje jako oddaný přítel rodiny Nádasdyů a později samotné vdovy Alžběty. Její synovec je ale sedmihradským knížetem a právě tady vznikají politické konflikty. Thurzo totiž vsadil na Habsburky. Kvůli svým mocenským záměrům se neváhá vypořádat s rody Nádasdyů i Báthoryů, i když s nimi léta dobře vycházel. Aby se zmocnil majetku nesmírné hodnoty, vydává se za Alžbětina ochránce, ale přitom šikovně spřádá plány, které ji mají dovést na popraviště.

Léčitelka Darvulie vstupuje do Alžbětina života poté, co se Alžběta kvůli své lásce k umělci Caravaggiovi obětuje a téměř přijde o život. Darvulie ji zachrání a zároveň se stává její neodlučitelnou společnicí a zároveň rádkyní a „osobní lékařkou“. Právě ona jí poradí lék, který by ji mohl pomoci, lék, kvůli kterému ale bude muset v životě obětovat vše, co je jí drahé, lék nejvzácnější ze všech – krev.

Luteránský farář v Čachticích, skutečná historická postava. Také bojuje proti Alžbětě, hradní paní kalvínského vyznání. Spolčil se s Thurzem, kterého pravidelně informuje o údajných Alžbětiných zločinech.

Vysoký církevní hodnostář a velký intrikán. Je dokonale informován o celé kauze Alžběty Báthory a do Uherska vysílá na výzvědy mnichy Petra a Cyrila. V jeho klášteře funguje dokonalý systém shromažďování informací od mnichů z celého světa. I jemu jde, podobně jako Thurzovi, v první řadě o Alžbětin majetek.

Mniši Petr a Cyril ve filmu Bathory nejsou skutečnými historickými postavami, pouze fikcí. Mnich Petr a novic Cyril přicházejí do Čachtic z pověření kardinála Forgáče, aby sledovali, co se na čachtickém hradě děje. Dva mniši zároveň v dramatu fungují jako detektivové.

Mniši Petr a Cyril ve filmu Bathory nejsou skutečnými historickými postavami, pouze fikcí. Mnich Petr a novic Cyril přicházejí do Čachtic z pověření kardinála Forgáče, aby sledovali, co se na čachtickém hradě děje. Dva mniši zároveň v dramatu fungují jako detektivové.

Služka Lucie patří mezi vymyšlené postavy. Narodila se v čachtickém podhradí jako dcera hospodské, s hraběnkou Alžbětou Báthory se setkává ještě jako malé dítě a ta jí tehdy slíbí, že až dospěje, vezme ji do svých služeb. Svůj slib splní a Lucie se stává jednou z jejích nejoddanějších služek a vychovatelkou jejích dětí.

Podobně jako ve skutečnosti, i ve filmu se snaží získat trůn sedmihradského knížectví. Veden touto snahou a cílem sehrává úlohu pravé ruky Zikmunda Báthoryho, tehdejšího knížete, předchůdce Gábora Báthoryho.

Manžel Alžbětiny dcery Anny, který se nakonec spřáhne s Thurzem – nejenže mu pomáhá v intrikaření proti Alžbětě, je dokonce osobně přítomen jejímu uvěznění.

Je podobná samotné Alžbětě Báthory. Obě dvě jsou kruté, hněv si vybíjejí na poddaných. Alžběta uvědoměle, někdy i neuvědoměle a v soukromí. Czoborová tak koná na veřejnosti s potěšením, kterým si dokazuje, že patří do lepší společnosti. Ačkoliv jsou přítelkyně, Alžběta jí nejednou opovrhuje, ale na druhé straně často sama nedokáže být jiná.

V období, kdy Alžběta pobývala na čachtickém hradě, obec určitě měla svého rychtáře, ale z historických pramenů není známo, kdo jím tehdy byl. Proto je charakter a konání této postavy pouze fikcí režiséra. Řídí život v Čachticích, je svědkem odhalení údajných Alžbětiných zločinů a  v podstatě ve filmu komentuje události, které se dějí na čachtickém hradě a v podhradí.

Jeden z věrných spolubojovníků Juraje Thurza. Stojí po jeho boku v častých bitvách s Turky.

Podobně jako ve skutečnosti, také ve filmu patří Gábor Báthory mezi Alžbětiny nejbližší přátele. Hlavně po smrti manžela je jí velkou oporou v obraně proti nepřátelům. Stojí při ní už na Nádasdyho pohřbu, ale i později bojuje věrně po jejím boku proti intrikám palatina Thurza.

Je jednou z Alžbětiných služek, ale rozhodně není nesmělá a ustrašená, nýbrž je výrazně ženská a uvědomuje si své přednosti. Po příchodu Caravaggia na hrad právě jí připadne úkol se o něj postarat a svádí ho všemi možnými způsoby. Láska k němu ale pro ni nevěstí nic dobrého…

Ilona Jó byla skutečnou historickou postavou, chůvou Alžbětiných dětí a pomocnicí při údajném vraždění a mučení děvčat. Historické prameny ji vykreslují jako starou, odpudivou, hrbatou ženu s vyvalenýma očima. Ale filmová Ilona rozhodně takový odpor nevzbuzuje. Stojí věrně téměř celý život po Alžbětině boku, provází ji na cestách, stará se o její děti, je její důvěrnicí. A podobně jako ve skutečnosti, za svoje služby zaplatí tu nejvyšší cenu.