Bathory

Za největší vražedkyni všech dob označila Guinnessova kniha rekordů nejbohatší uherskou šlechtičnu, která se prý koupala v krvi krásných panen, Alžbětu Báthoryovou. Ani historici nemají jasno, zda právem či neprávem. Poodhrnout roušku tajemství, vyvrátit krvavou legendu a ukázat v tomto výpravném historickém velkofilmu, že už v době renesance šlo o politicko-mocenské intriky, se rozhodl autor scénáře, režisér Juraj Jakubisko.

Legenda o ukrutnostech „krvavé hraběnky“ vznikla až několik let po její smrti. Postupně se v průběhu staletí rozvíjela a Alžbětiny údajné zločiny nabíraly na zrůdnosti. Oficiální dokumenty o její vině ale nalezeny nebyly. Existují sice zaznamenané výpovědi svědků, ovšem nepřímých, a jejich hodnověrnost je zpochybnitelná. Alžběta nikdy nestála před soudem a zemřela bez procesu, uvězněná na Čachtickém hradě. Jejímu příběhu se postupně věnovalo několik historiků, kteří pojetí její osoby coby vraždícího monstra zpochybňují a předkládají na základě historických výzkumů důkazy o tom, že se spíše stala kvůli obrovskému majetku obětí spiknutí. Jako osamělá vdova mohla být terčem útoku mnoha lidí, bažících po jejím majetku, v čele s tehdejším palatinem Jurajem Thurzem. Právě tento nový pohled J. Jakubisko nabízí.

Filmový příběh začíná v době, kdy je hrdince třicet dva let. Manžel, František Nádasdy, bojuje ve válkách s Turky a ona sama se stará o děti a zároveň o rozsáhlé rodové majetky. Film nemá být dokumentem, ani historicky věrným vyobrazením. Režisér se drží dostupných historických faktů a neprozkoumaná tzv. „bílá“ místa dějin zaplňuje dle své fantazie. Tak se do příběhu dostává také malíř Caravaggio či Monteverdi, tvůrce první opery.

V roli Alžběty uvidíme A. Frielovou, jako její manžel František Nádasdy se představí V. Regan, Caravaggia ztvárnil H. Matheson a čtveřici hlavních postav uzavírá K. Roden jako Juraj Thurzo. V dalších rolích uvidíme mj. F. Nera, T. Preece, D. Horváthovou, B. Polívku, M. Vašuta, J. Mádla či L. Vondráčkovou.