Evelyn Glennie: Dotek zvuku

Vidět zvuky a slyšet obrazy... V dokumentu Thomase Riedelsheimera o hudební nadvirtuosce Evelyn Glennieové to nebude zdaleka tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evelyn je sice od dvanácti let neslyšící, ale ke zvukům a tónům si našla vlastní cestu. Stačilo se jich "dotknout". Zvuk šířící se vzduchem vyvolává nepatrné vibrace a Evelyn si postupně vypěstovala "body feeling", schopnost podobající se svým principem funkci hmatových vousů koček. Dovede cítit přítomnost tónů, které by slyšící člověk ani nezaregistroval. Při svých vystoupeních, koncertech nebo při výuce studentů s poruchou sluchu používá hlavně bicí nástroje. Nedělá rozdíly mezi starými asijskými gongy a plechovkou od piva ani mezi koncertní síní a starou továrnou se spoustou trubek, na které se dá hrát, nebo nádražní halou s obří kupolí a znamenitou akustikou. Spolu s kytaristou Fredem Frithem připravují natáčení společné desky, ale předem si nic nedomlouvají. Hlavní jmenovatel jejich spolupráce je otevřenost a spontánní muzikantství. Režisér Thomas Riedelsheimer se v průběhu dokumentu projevuje jako pozorný žák této hudební šamanky skotského původu. Pohledy na kapající kohoutky, auta přejíždějící přes spáru v asfaltu či pravidelné vrzání eskalátorů připomínají další instrumenty v orchestřišti zvuků, jež nás obklopují a inspirují. Jen jsme si jich přestali všímat.