Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
| ČT1 | pátek 22. 5. 2020 21:40 | Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu |
| ČT1 | sobota 23. 5. 2020 11:05 | Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu |
00:00:32Dobrý večer. Dobrý večer, vážení diváci,
00:00:35tady v hledišti divadla Semafor,
00:00:37automaticky zdravím i naše diváky televizní.
00:00:41Přátelé, já myslím, že se všichni shodneme na jedné věci a sice,
00:00:45že čeština je krásnej a bojatej jazyk.
00:00:50Těch příkladů je samozřejmě hodně. Já se rád češtinou zabejvám
00:00:56a tak bych vám rád uved i nějakej ten příklad,
00:00:59abyste to sami ocenili, jak je ta čeština krásná a bohatá.
00:01:04Co třeba dokáže, a myslím si,
00:01:06že v jiném jazyce taková věc ani možná není,
00:01:08ale nevím to přesně, protože jinej jazyk neumím,
00:01:12co třeba dokáže udělat obyčejná čárka ve větě.
00:01:15Jo? Interpunkce jako. Uvedu vám příklad.
00:01:18Já tyhlety věci miluju.
00:01:19Tak např. si vemte větu. Tvoje stará pila leží ve sklepě.
00:01:25A teď. Tvoje stará pila, leží ve sklepě.
00:01:30Nebo takové zvolání sekretářky: Co zase chcete, pane řediteli?
00:01:35A teď. Co, zase chcete, pane řediteli?
00:01:41Dvě čárky tam dáte a hned víte, co asi ředitel chce.
00:01:46V tom je ta čeština krásná.
00:01:48Já uvedu ještě třetí příklad,
00:01:51ten je možná i trošičku známej, ale líbí se mi.
00:01:54A sice ze "školních sešitů" by se dalo říct,
00:01:58když učitelka zadala studentům pro slohovou práci téma:
00:02:04Lež má krátké nohy.
00:02:06A v jedné té slohové práci se dočetla zhruba toto.
00:02:10Jeden student napsal:
00:02:12V sobotu odpoledne jsme se s kamarádem vypravili do lesa.
00:02:16Protože bylo hezky a teplo, natáhli jsme se do mechu.
00:02:20V tom se na kraji lesa objevila dívčí postava.
00:02:25Zvedl jsem se, abych si ji prohlédl.
00:02:28Ale kamarád mi řekl: Lež, má krátké nohy.
00:02:35Kouzlo češtiny.
00:02:40Přátelé, naším dnešním prvním hostem je jazykovědec
00:02:43docent Karel Oliva!
00:02:55Pane docente, nedávno se tady rozvířila u nás taková debata
00:02:58a viděl jsem vás, že jste se dokonce té debaty účastnil,
00:03:02to je to přechylování.
00:03:04Pokud diváci přesně nevědí,
00:03:06myslím, že to je poslaneckej nějakej návrh,
00:03:09aby žena, která má před sňatkem si mohla vybrat, jestli po svatbě,
00:03:14když si bere Nováka má bejt
00:03:17Mařenka Nováková anebo Mařenka Novák.
00:03:19-Že jo? Tohle se řeší.
-Tohle se řeší, ano.
00:03:22A nevím už, nepamatuju si, ke které variantě
00:03:25vy jste se přichýlil.
00:03:28Já bych se přichýlil k té variantě standardní.
00:03:32Tzn. k tomu, aby se přechylovalo.
00:03:36A ani nevím, jestli už je to schválený.
00:03:39Já myslím, že ještě ne.
00:03:41Ještě to tam někde si přehazují v tom parlamentu,
00:03:44jako horký brambor a uvidíme, jak vystydne.
00:03:47Ale něco jinýho je u těch cizích, zahraničních jmen.
00:03:51To se taky vedou spory, jestli říkat Serena Williams,
00:03:55to křestní jméno je zvláštní, že jo, pro češtináře.
00:03:59-Anebo Serena...
-Něco jiného. Něco jiného!
00:04:04Williamsová!
00:04:07To mně doteďka nedošlo, že to jméno je takový,
00:04:10pro češtináře takový choulostivý.
00:04:13Já teď, já vlastně mohu, nebo měl bych argumentovat
00:04:18jenom těmi lingvistickými zřeteli.
00:04:21A tak bych řekl, že to přechylování je součástí českého jazyka
00:04:25a kromě toho, že je jeho součástí, tak je funkční součástí!
00:04:29Tzn., my to přechylování potřebujeme,
00:04:31abychom s tím jménem mohli dělat to, co v češtině je běžné,
00:04:35totiž skloňovat to jméno.
00:04:37Jde o to, abychom my, pokud stavíme českou větu,
00:04:42měli místo, někde v té větě,
00:04:44kam tu koncovku, čili kam ten pád přidáme.
00:04:47Typicky a nejekonomičtěji
00:04:52se to dělá tím, že se vyskloňuje to -ová.
00:04:55Ale může se to dělat i jinak, takže se tam přidá to křestní jméno,
00:04:59nebo se třeba řekne ministryně.
00:05:01Třeba ministryně Peak. A už se nemusí říkat Peaková.
00:05:04Dokonce se to ani neříkalo.
00:05:06-Jo, tady byla nějaká taková.
-Byla taková.
00:05:09Vám je...
00:05:09Vy, mladý, si nepamatujete, ale já to ještě...
00:05:12Já si ji pamatuju. Díky vám si ji už i vybavuju.
00:05:16Ta vám nějak utkvěla, Peaková, co?
00:05:18Mně utkvěla kvůli tomu jménu. To si nemyslete, že čímkoli jiným.
00:05:25Dobře, tak pojďme trošičku k legraci.
00:05:28Např. vím, že je problematický, nebo bylo, různý vulgarizmy.
00:05:34Já nejsem velkej přítel vulgarizmů, spíš zastávám názor,
00:05:37že občas jeden utrousit jako kořeníčko,
00:05:39že to není ke škodě.
00:05:41Ale když jich je víc, tak je to špatně.
00:05:43Ale mockrát jsem slyšel,
00:05:45že je problematický třeba slovo sranda.
00:05:47Já bych jen na začátek to úplně shrnul,
00:05:50že to co je a co není vulgarizmus,
00:05:53je vlastně dohoda nás, mluvčích češtiny.
00:05:55Sranda, zrovna tak, jako slovo židle, nebo třeba šíp,
00:06:02s malým š, to je jenom dohoda, že my nějaké věci,
00:06:06že když uvidíme tu věc, vypustíme nějakou posloupnost zvuků.
00:06:12Dnes už to vypadá tak, že slovo sranda není v té dohodě,
00:06:17že by to byl vulgarizmus,
00:06:20protože už málokdo vnímá tu etymologickou souvislost,
00:06:25abych to řekl odborným výrazem,
00:06:27čili to odvození od toho základního slovesa.
00:06:31To sloveso ještě je vnímáno vulgárně.
00:06:34-Víte, které je to?
-Nevím.
00:06:36-Nevíte, které sloveso to je?
-Sranda od čeho je odvozená?
00:06:40Tak za domácí úkol.
00:06:44Nicméně, třeba generace mých prarodičů
00:06:46to ještě vnímala velmi úkorně.
00:06:49Já si pamatuju, že když jsem s tímhle slovem přišel ze školky,
00:06:52tak 4 roky, jsem za to dostal facku od babičky.
00:06:56Za slovo sranda? Dneska byla ve škole sranda.
00:06:58Dneska byla ve škole, ve školce! Ve školce sranda.
00:07:03Protože to nikdo nevnímá, málokdo vnímá jako vulgarizmus,
00:07:07tak už se dnes používá jiné slovo, které také souvisí s tou činností,
00:07:12ale je to podstatné jméno.
00:07:15Že to je velká legrace, tak se řekne jiné slovo.
00:07:19-Nevím.
-Nevíte.
00:07:20Tak já nevím, jestli to tady můžu říct.
00:07:23Já vůbec nevím, o čem teď mluvíte, pane docente.
00:07:26Dobře. Já se k tomu slovu vrátím.
00:07:27Místo slova sranda takový ty blbý, jako bžunda,
00:07:31nebo něco takovýho myslíte?
00:07:32Ne, to úplně nemyslím, ale já se k tomu vrátím,
00:07:34protože se vrátím k Josefu Jungmannovi
00:07:37a jeho slavnému slovníku.
00:07:39Aha.
00:07:42Josef Jungmann napsal ten slovník, ale kromě toho že napsal slovník,
00:07:45měl také bratra Jana Antonína.
00:07:48A tenhle Jan Antonín byl zakladatel českého,
00:07:53opravdu českého porodnictví a napsal několik knih,
00:07:58příruček pro porodní báby a tak,
00:08:01kde jaksi to bylo dáno tou materií,
00:08:07kterou tam popisoval, abych tak řekl,
00:08:09že on běžně v těch knihách, jako odborný termín
00:08:14a já teď řeknu ten odborný termín.
00:08:16-Já jsem celej napnutej.
-Ten zní: prdel.
00:08:21-To jste nečekal!
-To jsem nečekal.
00:08:27Tam jde o to, že...
00:08:28Už vás někdy někdo vypípal, pane docente?
00:08:32Proč? Za odborný termín? Odborný lékařský termín.
00:08:37Já bych to neřek.
00:08:38Já teda vlastně nikdy jsem nebyl u gynekologa, ale myslím si,
00:08:42že oni to nepoužívají.
00:08:45-Oni to nepoužívají.
-Oni taky koukaj jinam!
00:08:56To jste nám hezky vysvětlil, pane docente.
00:08:59Čili obojí, jak jste říkal, jak já říkám sranda, je možný.
00:09:04Teď mi ale řekněte jednu věc.
00:09:06Samozřejmě, že do tý češtiny přechází strašná spousta,
00:09:09díky počítačový záležitosti, spousta slov, který podle mě
00:09:15nemají žádný a nikdo se tím asi nezabejvá, český varianty.
00:09:20Víte, co myslím. Vygooglit, lajkovat, rozumíte.
00:09:27To přeci má základ z toho internetu.
00:09:30A je to správně? Není. Měl by někdo z Ústavu češtiny sedět a říkat,
00:09:34používejte místo lajkovat třeba oblibovat, nebo...
00:09:39-Oblbovat jste říkal?
-Oblibovat. Oblibovat.
00:09:43Já si myslím, že tohle je v zásadě správně.
00:09:46-Co?
-Že k nám přecházejí ta cizí slova.
00:09:50První přijde ta věc a my nevíme, jak ji nazvat,
00:09:53když se spolu bavíme,
00:09:54tak si půjčíme potom, sekundárně i to slovo.
00:09:58A to dělají všechny jazyky. To dělá i ta angličtina.
00:10:01Víte, které je např. poslední české slovo,
00:10:05které my Češi, jsme...
00:10:06Pozor, pozor! Nebude vám to vadit? Já vám ho narovnám, jo?
00:10:14Potom byste nebyl slyšet a to by byla škoda.
00:10:17-Možná by to bylo lepší.
-Né! Ale nezapomeňte řeč!
00:10:20Vy jste najel tak hezky!
00:10:22Já se vás chci zeptat,
00:10:24jestli víte, které je poslední české slovo,
00:10:27nejnovější české slovo,
00:10:28které jsme my, Češi, poslali do angličtiny.
00:10:31-A všichni Angličané je používají.
-My jsem poslali nějaký slovo?
00:10:36Angličtina má spoustu českých slov, ale které je to nejnovější.
00:10:40-Guláš?
-Guláš je maďarské. Maďarsko.
00:10:45My, Češi, jsme velmi šikovní a vždycky je to tak,
00:10:49že když někdo něco vynalezne
00:10:51a je to tak dobré, že si to všichni kolem půjčují,
00:10:54tak si pak půjčují často i to slovo.
00:10:57Takže třeba slovo pistole, Husité vynalezli něco, jako píšťalu,
00:11:03říkali té zbrani píšťala,
00:11:04protože se podobala varhanní píšťale,
00:11:07z toho se pak vyvinulo slovo pistole,
00:11:10to se nám pak vrátilo, bumerangové slovo,
00:11:12ale to poslední je z poloviny 90. let, čili velmi nové.
00:11:17-My jsme to poslali do Anglie?
-Protože jsme v tom nej...
00:11:20-No po celém světě.
-Po celým světě:
00:11:22Jsme nejlepší. To je slovo tunelovat!
00:11:30Opravdu, podívejte se na wikipedii, na anglickou wikipedii
00:11:35a tam se dočtete, že to slovo mají, že mají tunnnelling
00:11:41a že to poprvé bylo užito v 90. letech v ČR.
00:11:45Nejen to slovo, ale i vyzkoušený to bylo poprvé.
00:11:48My jsme to právě vynalezli a bylo to tak úspěšné
00:11:51a všem se to líbilo, že to celý svět převzal.
00:11:55Na to jsme hrdí! To vám teda můžu říct!
00:12:02Já jsem se přiznal, je to samozřejmě moje chyba,
00:12:06že vlastně žádnej cizí jazyk pořádně neumím,
00:12:08trošku jsem se učil v mládí německy, ale to už tak jako,
00:12:11domluvím se v krámě, že chci diese Hose
00:12:14a to je tak všecko.
00:12:16Nebo Schuhe a tak.
00:12:18Kolik vy umíte jazyků, pane docente?
00:12:20Na úrovni rodilého mluvčího nebo skoro rodilého mluvčího,
00:12:25anglicky, německy a pak to zase klesne dál.
00:12:28Ještě dál něco umíte?
00:12:30Já jsem třeba žil 2 r. v Bulharsku,
00:12:33tak jsem trošku si ochočil tu bulharštinu.
00:12:36Ale musím říct, že bych nemohl být
00:12:39ředitelem ústavu pro jazyk bulharský.
00:12:40Ale domluvíte se. Co ještě? Francouzštinu?
00:12:44-Italštinu trošku.
-Italsky se domluvíte?
00:12:48Nějakej exotickej jazyk.
00:12:50Tak, učil jsem se kdysi čínsky, japonsky, ale tam jsem si odnesl
00:12:59jen takové zajímavé zkušenosti z toho,
00:13:02jakou ten jazyk má strukturu a tak.
00:13:04Ale už se to,
00:13:06když to člověk nepoužívá, tak se to zapomene rychle.
00:13:09Čínsky jste se učil proč? Jen ze zájmu? Nebo něco čekáte?
00:13:13Ne, ne! To já už se toho nedožiju. Tak to bych tady ponechal.
00:13:20Já jsem se to učil ze zájmu,
00:13:21protože, jak mám tu docenturu, jak jste říkal,
00:13:27z všeobecné lingvistiky,
00:13:29je potřeba se rozhlédnout po tom světě,
00:13:32co všechno v těch jazycích může být.
00:13:34Vy jste, pane docente, mimochodem zmínil,
00:13:37že jste byl nějakou dobu v Bulharsku,
00:13:39ale já jsem se někde v životopise vašem dočet,
00:13:43že vy jste snad nějak začátkem r. 89, a to mně hlava nebere,
00:13:49vy jste do toho Bulharska jaksi se dostal ilegálně.
00:13:53Jak je možný v r. 89 vycestovat ilegálně do Bulharska?
00:14:00To jste šel přes zelenou hranici, bágl?
00:14:04Ne, ale já jsem tam byl ilegálně,
00:14:06skutečně jsem tam byl ilegálně, z hlediska českých úřadů.
00:14:09Jak to?
00:14:10Protože jsem tady byl nějak nezaměstnatelný v té době,
00:14:16nebo aspoň ne v oboru.
00:14:18-Jste zlobil.
-No tak ani ne moc.
00:14:21Já jsem nebyl žádný disident!
00:14:23Pane docente, že vás zlákal Ústav jazyka bulharskýho,
00:14:26to já pořád nechápu!
00:14:29Protože člověk si má jít za svou myšlenkou
00:14:33a já jsem chtěl pracovat v oboru
00:14:37a ne jít dělat programátora někam do továrny.
00:14:41Tak já jsem si skutečně požádal o vystěhování
00:14:45a 13. října 89 jsem se oficiálně vystěhoval do Bulharska.
00:14:58Abych vám řek pravdu, je to nějaký divný.
00:15:01Já to taky můžu zkrátit!
00:15:03Pane docente, řekněte mi na rovinu, tady pár lidí sedí,
00:15:08že v tom byla nakonec nějaká Bulharka?
00:15:10Ne, vůbec. To byla moje touha po dobrodružství, víte?
00:15:15Protože na západ, na západ utíkal každej blbec.
00:15:20Ale do Bulharska...
00:15:27Když chtěl někdo skutečně zažít dobrodružství, něco nečekaného,
00:15:33dobrodruzi utíkali na východ!
00:15:37To máte opravdu unikát takovej. Vás asi opravdu moc nebylo.
00:15:41Pane docente, co teď děláte?
00:15:43Přednášíte, nebo jste jazykovědec na volný noze?
00:15:45Nebo děláte přednášky,
00:15:47kde by si diváci mohli přijít poslechnout co říkáte?
00:15:50Přednáším a dělám různé pořady o tom,
00:15:53aby se Čechům přiblížila čeština.
00:15:58Já to pokládám za smysluplnou činnost,
00:16:01nevím, jak publikum, ale pro mě osobně je to naplňující.
00:16:05Poněvadž já to dělám rád.
00:16:06Tak to mám radost, že šíříte vztah dobrej k českému jazyku.
00:16:13Pane docente, já vám děkuju, že jste přišel a musím říct,
00:16:16že s váma byla docela prdel!
00:16:20Docent Karel Oliva!
00:16:29Přátelé, naším dalším hostem je mladý herec Jan Meduna!
00:16:42Honzo, já bych začal tím, že vy jste,
00:16:46to já jsem si vygooglil?
00:16:50Že vy jste, váš debut před filmovou kamerou
00:16:52byla hned hlavní role a sice ve filmu Tobruk.
00:16:56-Ano.
-Tam jste hrál nějakýho hrdinu.
00:16:59O tom hrdinství je právě, ten film je víc o tom hrdinství,
00:17:03kde je ta hranice mezi hrdinstvím a zbabělostí,
00:17:06ale je to v zásadě pravda.
00:17:08Byl to můj první,
00:17:09první zkušenost s kamerou a vůbec s filmem.
00:17:12To muselo bejt docela náročný.
00:17:13Protože co vím, tak to se točilo někde v poušti,
00:17:16tak to byl hned křest ohněm, ne?
00:17:18Strávili jsme tam celkem 11 týdnů, na Sahaře, předtím probíhal výcvik
00:17:27ve výcvikovým středisku Vyškov.
00:17:30A ono se to trošku mediálně nafouklo,
00:17:34ale to bylo v pořádku,
00:17:35ale já bych to přál každýmu klukovi i holce, aby si tím prošli.
00:17:41-Tím výcvikem?
-Vlastně v uvozovkách jo.
00:17:44Vojenským výcvikem, aby si každej prošel?
00:17:47Tohle byl takovej Reader's Digest, nebo takhle, promiňte!
00:17:51Výběrové... Já jsem věděl, že se budu bát tady cokoliv říct.
00:17:56Ne, to se nebojte! Ale na tyhle slova pozor!
00:18:03Kdybyste to přeložil. Co on to řek?
00:18:05On řekl něco, jako čtenářský, čtenářův výběr, čtenářovo,
00:18:12digest, strávení vlastně, digestiv.
00:18:16-Digestiv?
-Jako digestiv.
00:18:18-To jsem řek?
-To jste řek!
00:18:22Digestiv bych věděl co je. Ale nevím, jak to s vojnou souvisí.
00:18:27Dobře. Byla to taková zkrácená verze.
00:18:29-V tom Vyškově.
-V tom Vyškově. Na téma,
00:18:33na téma vojenský dril...
00:18:37Takhle, od Václava Marhoula, který byl režisérem, scénáristou
00:18:43a producentem toho filmu byl úkol pro plukovníka Karla Klinovskýho,
00:18:48aby nás dostal až na úplné dno fyzických i psychických sil.
00:18:55Jo takhle!
00:18:56Ze kterých jsem potom měli čerpat při těch scénách na tý poušti.
00:19:00Abysme věděli...
00:19:02-Ten vám dával céres...
-Dával nám céres.
00:19:04-Ryl jste...
-Céres, neboli tuk na smažení.
00:19:11-Co?
-No ten céres.
00:19:16Mladej kluk.
00:19:18To se jmenuje po jedné slavné starořímské bohyni.
00:19:26Ceres, bez Cerery.
00:19:29Já byl na vojně 2 roky. Tak vím, co tím myslí.
00:19:32Dostali jste céres, to se tak říká!
00:19:34Ať se vám to líbí, nebo ne, pane docente!
00:19:37-S žádnou bohyní to nesouvisí!
-Tam by to bylo, že dostal Cereru!
00:19:45Ryli jsme rypákem v zemi! Rypák je český slovo!
00:19:51A to vám dali ve zkrácený podobě nějak.
00:19:53Já ryl rypákem céres 2 roky!
00:19:57A vy jste to musel absolvovat jak dlouho? V tom Vyškově?
00:20:0010 dní.
00:20:01To jste už předtím říkal, nebo teď to říkáte prvně?
00:20:04To říkám teď prvně.
00:20:06Ale vy jste asi ryl, ryl... V AUSu, nebo kde jste to ryl?
00:20:23Já myslel, že jste už byl takovej uměleckej voják. Ne?
00:20:27Honzo, za mě ještě byla vojna povinná, chápete to?
00:20:33Tomu rozumím, ano.
00:20:34-Slyšel jste o tom někdy?
-Slyšel. Samozřejmě.
00:20:37Vidíte to! V AUSu se rypákem nereje nic!
00:20:41Co já jsem slyšel, v tý době
00:20:43já jsem snad ani nic ani neuměl, kvůli čemu by mě vzali do AUSu.
00:20:47Já jsem byl u, to teď bude pro vás nový slovo!
00:20:50Já jsem byl u spojařů!
00:20:54To se tenkrát, naše armáda válčila éterem!
00:20:59-Éter.
-Éterem!
00:21:01Proč se na vás furt otáčím!
00:21:05-Rozumíte!
-Rozumím.
00:21:07Čili já vím, co to je! Vopravdovej, rypákem ryjete.
00:21:12Vy jste to museli zakusit opravdu?
00:21:14Ale vy jste věděli, že to je jen jako!
00:21:16To byla moje záchrana.
00:21:17Já jsem věděl, že nás nezabijou, že snad nám nějak moc neublížej.
00:21:22Nějaký odborný poradci tam asi byli.
00:21:24No plukovník Klinovský tam byl s námi.
00:21:28To je nějakej známej plukovník?
00:21:30-Je to jeden z velice známých...
-Nejznámějších plukovníků?
00:21:34On snad byl, abych se nedotknul, v generálním štábu taky a bojoval,
00:21:39nebo působil v Kosovu, v Jugošce, v Iráku, cvičil v Afghánistánu,
00:21:48promiň, Karle, jestli kecám, policajty místňácký.
00:21:52Strávil tam taky dlouhou dobu.
00:21:54Je to, myslím, jeden z našich velice významnejch vojáků.
00:21:58-Jako třeba pan Pavel. Petr Pavel?
-Petr, to znám to jméno.
00:22:03Jediný vojenský, co já znám. Generál Čepička! A tím končím!
00:22:09Tam končím s těma šajbama!
00:22:11Tak toho jsme tam měli.
00:22:13On si dokonce zahrál toho plukovníka Klapálka,
00:22:16kterej tam vedl ten 11. prapor, co tam bojovali ti naši vojáci.
00:22:25-V Tobruku.
-V Tobruku, ano.
00:22:27Honzo, řekněte mně, takováhle náročná, to každej film nemá
00:22:30takovouhle průpravou projít.
00:22:33Bylo to asi nějak líp placený,
00:22:35než když se točí někde na Staromáku.
00:22:37-V poušti.
-Na Staromáku jsem ještě nehrál.
00:22:40-Myslím u JZD, nebo něco.
-JZD, Chalupáři myslíte?
00:22:48Já nevím kolik brali tenkrát.
00:22:50Že to je náročnější přece jenom filmování, v poušti jste byli!
00:22:54Tak nějaký pouštný jestli jste brali.
00:22:56Pouštný jsme dostávali v denárech.
00:23:00V dinárech?
00:23:02Myslím, že tenkrát se tam platilo ještě denárama.
00:23:04My jsme tam byli před tou revolucí, jak se tomu říkalo?
00:23:09Afr..., ne africkej, bože můj!
00:23:12Tím jarem! Arabské jaro, děkuju.
00:23:15Takže tam byl trošku jinej, Arabské jaro...
00:23:19-Arabské jaro nějaký bylo?
-Jako je Pražský jaro, ano, ano.
00:23:25-Jako je Pražský jaro?
-Ne, samozřejmě, že ne.
00:23:29V Tunisku právě začala vlna těch revolucí.
00:23:33My jsme byli ještě předtím, tam vládnul, já nevím,
00:23:36byly tam nějaký rodiny, nějaký princové
00:23:38a byl to systém takovej...
00:23:41Tak to vůbec. Pardon, Honzo, pardon!
00:23:43Byl jste na vojně, pane docente?
00:23:45-Ano.
-Byl jste?
00:23:46-Ano.
-Tam vás asi sešmikali.
00:23:53Ale proto já mohu říct, kdy jsem se naposledy holil.
00:23:57-Pardon, Honzo!
-To bylo 26. 9. 1984.
00:24:01-Jo? A nechal jste toho.
-Pak už jsem toho holení nechal.
00:24:05Má to nějakej ideovej podtext? Že jste si nechal tohleto?
00:24:09To má praktický podtext,
00:24:10že se mi nechce ráno vstávat a holit se.
00:24:14To jenom tak jako jsem odbočil.
00:24:16Čili ve výsledku vy jste měl hlavní roli.
00:24:19Nějakým způsobem byl to váš debut, to přece jenom,
00:24:23to člověk asi nekouká na smlouvu kolik za to je.
00:24:26Jasně. To bylo k nezaplacení.
00:24:30Honzo, já třeba vím, že vy jste, nevím jestli trošku muzikant,
00:24:34ale že jste vlastně muzikant, dokonce a to mně upřesněte, co?
00:24:38Hudebník. Hudebník, ano. Kvůli panu docentovi.
00:24:44Kvůli panu docentovi nejste muzikant?
00:24:46Já jsem nes, nes, nes...
00:24:49Jsem celý nesvůj z toho používání té češtiny.
00:24:51Jako herec bysme měli kultivovat tu češtinu, takže i jsem myslel
00:24:55na toho muzikanta, spíš hudebník preferujete.
00:24:59Je to, řekněme, vyšší styl češtiny.
00:25:04Promiňte, já se omlouvám.
00:25:06-Muzikant je špatně!
-Není špatně!
00:25:10Je to z jiného stylového rejstříku.
00:25:14Ranku. Ano, ano. Já už se bojím něco říct!
00:25:17Já jsem taky vycukanej z toho!
00:25:20Že máme kontrolu v zádech! Ale vy se ničeho nebojte!
00:25:24Mluvte normálně, jak vás učili na škole třeba.
00:25:30Tak vy jste hudebník!
00:25:31Ale nebyl vy jste dřív hudebník, než herec? Teď si nejsem jistej.
00:25:37Zase tak přesně jsem vás nestudoval.
00:25:38Je pravda, že k divadlu jsem se dostal
00:25:42přes hru na trumpetu.
00:25:44-Na trumpetu!
-Ano, hraju na trumpetu. A, ano.
00:25:49Jak se člověk přes trumpetu dostane k divadlu? Nebo k hraní?
00:25:53Já jsem se dostal do jednoho představení,
00:25:55kde Hanuš Bor hrál na klavír, bylo to takové vánoční představení
00:25:58v dětském divadelním souboru na Praze 5 Smíchov,
00:26:02pak jsem se stal členem tohoto souboru
00:26:04a už jsem k tomu víc načichával k tomu divadlu.
00:26:08Ne, že bych nebyl načichlej.
00:26:10Protože můj táta, Jaromír Meduna je taky herec.
00:26:13Dabingovej především. Že jo? Ale ne jenom.
00:26:16On táta to nerozlišuje.
00:26:19Nerozlišuje jako dabingovej a činoherní, nebo jakýkoliv,
00:26:22prostě je to herec, který umí používat svůj nástroj.
00:26:27Vidíte? Pardon! Zase dabingovej. Možná namlouvací bysme měli říkat.
00:26:34Já si myslím, že tam je to právě v pořádku.
00:26:36Furt je to v pořádku? Já bych řek namlouvací.
00:26:38Neříkal bych trumpeta, říkal bych trubka.
00:26:46-On řek trumpeta, nebo já?
-Já si myslím, že oba.
00:26:53-Vy jste řek trumpeta?
-Já se omlouvám.
00:26:55Omlouvám se, hraju na trubku, ano.
00:26:59-Na trubku, takže jste...
-Trubkista.
00:27:03Nejsem trumpetista, ale trubkista...
00:27:07Vy jste nám tady scházel, pane docente, opravdu.
00:27:10Kvůli vám se nehneme z fleku teď tady.
00:27:13-Trubkista je blbost!
-To je blbost.
00:27:15-Je to trumpetista.
-No.
00:27:18Hráč na trubku. No.
00:27:28Vy jste jako dítě frkal do nějaký...
00:27:31-Potrubí.
-Do nějaký trumpety jste frkal.
00:27:35V nějakým divadelním, ahá, tam jako.
00:27:38Čili ne přes tatínka.
00:27:39Teď se dostáváme k tomu,
00:27:41že ta genetika tam asi nehrála roli,
00:27:47když jste k tomu přišel jako muzikant.
00:27:49Genetika asi ne, ale to prostředí, ve kterém jsem vyrůstal.
00:27:53-Ten dětskej divadelní soubůrek?
-Soubůrek!
00:27:58Ano, byl to dětský divadelní soubor a bylo nám tak 16, 17.
00:28:05Takhle! Vy jste říkal na Praze 5, tak jsem si...
00:28:11-Takže soubůrek Prahy 5.
-Soubůrek Prahy 5.
00:28:14Vám bylo už 16!
00:28:16A tam vám blesklo hlavou přes ten divadelní soubůrek...
00:28:20Taky ještě ne. Vyvinul se velice silný vztah,
00:28:25protože ten divadelní soubor nás neučil hrát na divadle,
00:28:29ale spíš k té divadelní kultuře si udělat vztah
00:28:34a tak nějak nás zkulturnit v tomhletom směru.
00:28:37A já jsem ani neuvažoval o tom, že bych se stal,
00:28:40nebo že bych si podal přihlášku na DAMU, když jsem to zvažoval,
00:28:45zvažoval jsem nějaký přírodní vědy, ale nějak to ve mně bylo,
00:28:50že jsem chtěl to vyzkoušet, jestli bych,
00:28:54jestli mám dost odvahy na to, vyzkoušet přijímací zkoušky...
00:28:57Takže rovnou jste se přihlásil na DAMU?
00:28:58A protože ty umělecký školy
00:29:00mají přijímačky dřív, než jiné vysoké školy
00:29:05a dostal jsem se, tak už jsem žádnou jinou možnost nezvažoval.
00:29:09Chtěl jsem to zkusit.
00:29:11-Napoprvé?
-Napoprvé.
00:29:13A to furt jste dělal muziku? Nikdy jste nehrál...
00:29:15Máte nějakou kapelu? Nebo měl jste?
00:29:17Máme kapelu, 14 let máme kapelu Fekete Seretlek.
00:29:24Kapela, počkejte! To jste si teď jen ulevil?
00:29:29-Znělo to tak?
-Ano. Já třeba neumím maďarsky.
00:29:34Ale fekete vím.
00:29:35-Nějaká černá láska.
-Černý seretlek.
00:29:38Miluji tě, nebo láska, ano.
00:29:40-Čili, miluji tě načerno?
-Načerno, nebo... Ano. Láska načerno.
00:29:45Třeba Černá láska, nevím.
00:29:46Já jsem k nim přišel, oni začali jako trio, já jsem k nim přišel,
00:29:49už se tak jmenovali.
00:29:51Co to bylo za kapelu? Nějaký cikáni?
00:29:53-Ne, my jsme...
-Proč to má maďarskej...
00:29:55Ježíš, to jsem zase něco... Maďaři to byli nějaký?
00:30:01-Ne, my jsme spolužáci z DAMU.
-S kým? S těma muzikantama?
00:30:07-Ano. Je nás 6.
-Říkal jste 3.
00:30:10Začali ve 3 a už je nás 6.
00:30:14Jak jsme se potkávali na tý DAMU, tak jsme se rozrůstali
00:30:18a obohacovali o různý nástroje.
00:30:21A protože hrajeme hodně folklor, folklor je taky zavádějící.
00:30:28Tradiční muziku z různých zemí, máme už i maďarskou taky
00:30:35a protože se líbilo někomu to sousloví fekete seretlek,
00:30:39to tak prostě bejvá.
00:30:40Kamarádi se třeba taky jmenujou...
00:30:42Aby česká kapela si dala maďarskej název, to slyším prvně.
00:30:45-(s přízvukem) Fekete Seretlek.
-My to říkáme Fekete Seretlek.
00:30:50Jste všetrannej umělec, umíte stepovat, umíte tancovat,
00:30:53zpívat, předpokládám, taky.
00:30:55Na co byste diváky pozval? Takhle se ptám!
00:30:57Samozřejmě zvu diváky do Divadla v Dlouhé,
00:31:00pak vás velice rád pozvu na pohybové představení...
00:31:03Nejde o mě! Jde o diváky!
00:31:05Já možná přijdu, ale jde o to, pozvat diváky.
00:31:07Co se týče pohybového divadla, tak máme skupinu Lindo, hop!
00:31:12-Lidoop?
-Lindo, hop!
00:31:16Lindo, hop?
00:31:18Ano, vychází to z přesmyčky toho tance Lindy Hop.
00:31:22Je to něco podobnýho, jako veselý, veselý skoky.
00:31:26-Tančil jste někdy Lindy Hop?
-Ne. Ani nic jiného.
00:31:32Vy jste strašně konzervativní.
00:31:35-To je nějakej tanec special, ne?
-My ho naštěstí netančíme.
00:31:39To je záležitost 30. let.
00:31:40My totiž hrajeme s Originálním pražským synkopickým orchestrem
00:31:45v Malostranské Besedě.
00:31:48A je to první část večera je pohybová groteska,
00:31:53doprovázená živou hudbou tady toho tělesa
00:31:58a je to vlastně raný jazz.
00:32:01A druhá půlka večera je tak, že zapojíme diváky,
00:32:04že si můžou zatancovat s náma, jako v tančírně.
00:32:07To je taky moc pěkný.
00:32:08Pak vás samozřejmě pozvu kdykoli do Akropole,
00:32:12kde hrajeme právě s Fekete Seretlek představení Kar nebo Rat.
00:32:18Teďka tam bude, Dušičky myslím, 2., 3. listopadu tam bude
00:32:22Festival Nekropolis jako.
00:32:25-To bude trhák!
-To bude trhák.
00:32:29Jako nekrolog, tak nekro...
00:32:30Nekropolis, jako Dušičky, mrtví, svátek mrtvých a takhle.
00:32:34-Svátek mrtvých budete slavit.
-Ano. To se slaví různě i hudbou.
00:32:38Takže tam bude spousta hudby i divadla.
00:32:40Točit budete něco, že se tak ptám?
00:32:42Točit budu, teď mě oslovil, udělal mi radost, Patrik Hartl.
00:32:48Ten bude filmovat svoji první knížku
00:32:52Karel, Šampón, Tečka, Já.
00:32:56Jenom mně ještě dovolte takovou otázku.
00:32:58Jste mladej herec. Já nevím přesně kolik vám je, ale...
00:33:01-37.
-Aha. Teda nevypadáte.
00:33:06-Nevypadám.
-Vypadáte jako takovej jelimánek.
00:33:08-Jeliman, viďte! Přesně!
-Fakt jste už takhle přes 30?
00:33:12Ale nicméně, takovou otázku! Splnil se vám někdy nějakej sen?
00:33:17Třeba myslel jste si,
00:33:19že byste si rád jednou zahrál Romea nebo Hamleta?
00:33:22Nebo takovou nějakou klasiku? Anebo to někde v hlavě nemáte?
00:33:27Rád bych si to zahrál.
00:33:30-Může to bejt nějaká verze.
-Verze jelimanovská.
00:33:34Né! Po 20 letech nebo tak.
00:33:37Romeo, kolik mu bylo? 16 nebo kolik doopravdy.
00:33:39Jak to napsal Shakespeare.
00:33:41-Vypadám na 15.
-Co?
00:33:42Vypadám na 15, tak si rok počkám, velice rád,
00:33:45kdyby mě nějaký režisér obsadil
00:33:47do role Romea nebo Hamleta, velice rád!
00:33:49Kdyby točil nějakou parodii na Romea nebo Hamleta,
00:33:53tak byste si to rád střihnul.
00:33:54Strašně si rád vrznu.
00:33:55Třeba zejtra zazvoní telefon. Já bych vám to přál.
00:33:58Jan Meduna!
00:34:07Přátelé, naším dalším dnešním hostem je zpěvačka,
00:34:12herečka a protože toto divadlo, v kterém se nacházíme,
00:34:15divadlo Semafor, právě začíná slavit 60. narozeniny,
00:34:20jsem rád, že přišla právě ona,
00:34:22protože ona byla úplně u těch začátků!
00:34:25Pavlína Filipovská!
00:34:36Počkej, já tady...
00:34:44Kolego, můžu ještě kolego?
00:34:48A teď vstaň!
00:34:52No. A už dost.
00:34:55-Stačí. Posaď se!
-Můžu?
00:34:58Posaď se u nás.
00:35:00Tak, řek jsem to správně? Nic jsem nesplet.
00:35:04Přidal jsi mi několik titulů, které mi vůbec nepatří.
00:35:08Zpěvačka, no jo, je to pravda. Ale nebojte se, nezazpívám.
00:35:15I když ten Semafor ve mně budí ty touhy samozřejmě.
00:35:19-Ale byla jsi u těch začátků.
-Byla.
00:35:22Nevím pořádně, jak jsi k tomu přišla.
00:35:24Jestli jsi šla už tenkrát, první divadelní hra Člověk z půdy,
00:35:27jestli dělali konkurz, nebo přes tatínka tvýho?
00:35:31Teď se říká casting. A to mně není sympatický.
00:35:34Vobyčejnej konkurz. No jo.
00:35:36-A to jsi dělala?
-No dělala vlastně.
00:35:39-Do Semaforu?
-Do Semaforu. Ano, představ si to.
00:35:43Jak to asi vypadalo, takovej konkurz?
00:35:45-To divadlo nikdo neznal pořádně.
-Bylo to v ulici Ve Smečkách,
00:35:49to je taková ulice, která bývala docela smutná, šedá,
00:35:54taková nezajímavá.
00:35:56Ona je dál šedá, ale tam vy nechoďte, dítě, vůbec,
00:36:02protože vona teď už je zajímavá.
00:36:07Teď už je povšimnutelná a populární,
00:36:12ale já jsem zoufale hledala, kde může být to hudební divadlo,
00:36:17protože vopravdu v těch vošklivejch barácích,
00:36:21který byly voprejskaný, tak jsem hledala,
00:36:26až jsem našla tu adresu, to číslo, co jsem měla přepsaný.
00:36:32Byl tam hrozivej portál jako opuštěnýho biografu asi
00:36:37a on to taky byl, posléze jsem zjistila.
00:36:40A bylo to vám takový vošklivý. Takový to vypadalo až hrůzostrašně.
00:36:46Já jsem tam vlezla, páč mně bylo málo,
00:36:49tak jsem byla ještě vodvážná.
00:36:51Teď už bych to neudělala. Taková zaplivaná, vošklivá...
00:36:56No, dobře se tváříte na to. Bylo to hrozný.
00:37:00Prosím tě, zaplivaná, vošklivá, to mluvíš vo kom teďka?
00:37:05-Že my víme vo čem? Ten vchod!
-Ta budova. Zaplivaná, vošklivá.
00:37:10Ten průjezd, kterým se přicházelo!
00:37:13Byla zaplivaná, vošklivá! Průjezd byla zaplivaná, vošklivá!
00:37:18To možná...
00:37:20-Tady sedí jazykovej.
-Já vím, že tady je supervize.
00:37:23Pane docente, vy jste rozuměl tomu, co chci říct!
00:37:27Já jsem tomu rozuměl.
00:37:29Já jsem si říkal, že to slovo průjezd,
00:37:32možná jste chtěla říct nějaké jiné
00:37:33a tak jste tam použila ten ženský rod.
00:37:36-Já teď používám pro jistotu vchod.
-Pavlíno!
00:37:45A jsme z toho venku. Vchod rodu mužského.
00:37:49-Já už bych šel po schodech.
-No jó!
00:37:52Ale to bys musel mít tu odvahu co já tehdy,
00:37:55když jsem byla mladá, nerozumná,
00:37:57já jsem tam vlezla nerozumně do toho sálu.
00:38:01Pavlíno, já bych se rád dostal k premiéře.
00:38:04Počkej! Tyhle informace se musej uležet,
00:38:09aby si každej představil, jak jsem byla statečná.
00:38:14A v tom pološeru, jedinej bod, kterej byl jaksi světlej a zářící,
00:38:20to bylo pianinko, taky takový, hodně už pamatovalo.
00:38:27A nebyl to takovej nástroj lákavej, blyštivej v žádným případě.
00:38:33Ovšem u něj seděl, jako ze škatulky,
00:38:38v bleděmodrý košilce s krátkým rukávem,
00:38:41dodneska to vidím.
00:38:42-Kdo to byl?
-Sám Jiří Šlitr!
00:38:45Ještě, že sedíš, viď?
00:38:49A on na mě, chvíli se motořil z toho zklamání,
00:38:54poněvadž čekal návaly holek nádhernejch, z Prahy,
00:38:59hlavně si představoval ty manekýny a to všecko a šla jsem já,
00:39:05ubožátko takový, nesmělý trošku, vyjukaný z toho všeho kolem.
00:39:09A tak jsem přišla až k němu, on povídá, tak šla sem, no.
00:39:14A on začal vyťukávat jedním prstíčkem:
00:39:19-Lala lalala lala.
-Včera neděle byla.
00:39:23Tys to pochopil?
00:39:27On je z vás dvou tak okouzlenej, já jsem si tam říkala,
00:39:30tam dámy jsme byly pohromadě, 3, tak jsme to rozebíraly.
00:39:36Vy jste se do sebe všichni nějak zamilovali. Všimli jste si?
00:39:40Oni se nemohli rozloučit!
00:39:43Já tam chudák trpěla tou zoufalou trémou,
00:39:46protože, víte, to je to nejhorší.
00:39:49Čekat takhle na výstup a nemoct se dočkat.
00:39:53A ten to natahoval! Nemoh se nabažit!
00:39:58Viděl dva vzdělance tady! Pan docent!
00:40:02Tenhleten napoprvé na DAMU!
00:40:07Já můžu říct jen, mě napoprvé vyhodili!
00:40:10A už jsem tam nešla!
00:40:12-Zkoušela jsi na DAMU?
-No jo, člověče!
00:40:16-A nevzali tě?
-Ne!
00:40:18Ani tatínek nějak jako, teď se dostáváme z toho konkurzu!
00:40:21Včera neděle byla, to jsi udělala konkurz.
00:40:23No udělala, on říkal, no, jste tu sama,
00:40:30tak si vás necháme!
00:40:39Tak se vlastně událo moje velikánský životní štěstí.
00:40:44Že jsem nebyla přijata na DAMU. Promiň, kolego, to tak nemyslím.
00:40:49No, mohla jsem bejt vzdělanější,
00:40:51ale na druhou stranu jsem přišla o tu nádhernou atmosféru tý školy,
00:40:56kde učili opravdu, vás taky jistě učili ti praví, ale to tehdy,
00:41:02to byla galerie, přehlídka nádhernejch lidí, o to jsem přišla.
00:41:07-Ale...
-Jemu to tatínek nedoporučoval.
00:41:10Tatínek to nevěděl.
00:41:12Tatínek, asi každej ví,
00:41:13že František Filipovský je tvůj tatínek.
00:41:15To je vidět na mně! Já jsem mu podobná, ale lidi!
00:41:20-To se stupňuje!
-Co?
00:41:23Každej den je to horší a horší!
00:41:27Že jseš podobná tatínkovi čím dál tím víc?
00:41:30Tak bys taky toho Funese mohla dělat teda!
00:41:41Včera neděle byla byl opravdu nadčasovej šlágr,
00:41:46ale když já si, já jsem byl velkej, nadšenej divák Semaforu,
00:41:51já si myslím, že skoro každá písnička,
00:41:53kterou tys tam zpívala, je univerzálně známá!
00:41:54Kapitáne, kam s tou lodí! Je to pravda?
00:41:58-Jo!
-To máš ze Semaforu.
00:42:00-Proč se lidi nemaj rádi.
-To mám z velkofilmu semaforskýho.
00:42:05-Viděls to, jo?
-Co?
00:42:06-No Kdyby...
-Kdyby tisíc klarinetů.
00:42:09Ale taky v představení se to tam nějak zpívalo.
00:42:11-Potom to bylo v Zuzaně.
-Ty jsi udělala z písničky hit.
00:42:15Já ti dokonce musím říct, že ty, když jsi zpívala duet,
00:42:19to budete, pane docente, možná pamatovat, s Josefem Zímou,
00:42:23Prý v roce 66. už bude dávno všude mír,
00:42:26tak já jsem si tenkrát říkal, to je taková dálka!
00:42:30Kdy to bude? 66.! A bude všude mír! V kterým roce tohle mohlo být?
00:42:36Že mně to přišlo, ten letopočet, tak strašně daleko!
00:42:39Promiňte. Knihu o mně psát nebude, to mu zakážu.
00:42:43Protože ty to máš všechno popletený!
00:42:46To jsem nezpívala s Josefem Zímou! S Josefem Zímou jsem zpívala:
00:42:49Nej, nej, nej nejhezčí je láska ještě plachá!
00:42:52-Když se tak tlachá.
-To jsem mu zpívala druhej hlas.
00:42:56-Když se tak tlachá.
-Nó! Uzarděně se tlachalo.
00:42:59-A Rok 66. jsi zpívala s kým?
-Sólo.
00:43:16-Ty nemáš, fakta nemáš v pořádku.
-Asi ne.
00:43:20Něco s tím dělej!
00:43:24To je potřeba to uspořádat. Vědět, že jsem zpívala:
00:43:29Snad v roce 66. už bude vážně všude mír
00:43:33a on, že má být inženýr a že by se mnou chodil normálně.
00:43:39A u toho jsem dělala pohyby, jako že taneční.
00:43:44-Jakože twist, viď?
-No twist.
00:43:46A já jsem vám to nemohla vůbec chytit,
00:43:49protože já jsem tak nenadaná pohybově,
00:43:53že vůbec tančit atd., to nemůžu.
00:43:56Teď už to po tobě nikdo nechce ale snad!
00:43:59Ne, on mně řek jednou Jiří Sovák,
00:44:02já jsem měla štěstí na tyhlety úžasný spolupracovníky,
00:44:06na osobnosti a Jiří Sovák mi říkal,
00:44:10děvenko, neboj se stáří, stáří dojímá.
00:44:18A už je to tady!
00:44:21Přátelé, já vyjíždím do terénu,
00:44:26ty se vlastně budeš ptát co teď dělám,
00:44:28to já ti to nebudu krást, ale fakt je,
00:44:30že někdy 2, 3 řady pláčou.
00:44:34-Jenom když přijdeš?
-No jo, jistě!
00:44:38Protože teďka: chodí!
00:44:51Ano, je to pravda. Já to s tebou potom proberu.
00:44:58-Co tím chceš říct?
-Jseš ze mě zjevenej, úplně koukám!
00:45:02No teď už jo!
00:45:03Ty ses zeptal a vůbec nečekal na odpověď!
00:45:08To dělaj moderátoři teď. Ale to je nešvar!
00:45:15To nebejvalo dřív!
00:45:16Moderátor se optal a čekal, co vypadne z toho dotyčnýho.
00:45:21A ty nečekáš, ty to válcuješ, člověče!
00:45:26Protože dřív nebyli v takovým časovým presu, chápeš to?
00:45:31Tenkrát odpovídali lidi rychlejc taky, rozumíš.
00:45:34Já ti za to nemůžu, že ses tadyhle zamiloval,
00:45:39on se na všem točil dokolečka, všechno jsem slyšela.
00:45:47A teď honem, honem.
00:45:48Pan docent, že měl angažmá až v Bulharsku dokonce!
00:45:51-No jistě.
-To jsi dobře slyšela.
00:45:53Tenhleten hraje asi ve 20 divadlech.
00:45:57A točí filmy v poušti. A ty ses z toho úplně tady zřítil!
00:46:07A byl z toho tak okouzlenej!
00:46:09Já jsem říkala, holky, to dělá schválně,
00:46:11aby se tady baba zřítila, protože já už, víte,
00:46:16to jsou strašný nervy!
00:46:18Když slyšíte, jak oni byli úžasný oba,
00:46:21než ses toho člověka nadanýho voptal, co by si přál hrát,
00:46:25nebo kde teď bude k vidění a jak je výbornej v čem,
00:46:30tak to trvalo,
00:46:31my jsme si tam říkaly, to se nedá na hodinkách změřit.
00:46:36Jen na mě viděly, jak už stydnu,
00:46:41já jsem říkala, bože, už dovol, abych tam šla!
00:46:47Protože pak už mě nezastaví!
00:47:01-Já mám radost, že jsi nevystydla.
-Šáhni si! Je to!
00:47:08-Studená ručička, ano.
-A co teprv nos! No to je...
00:47:13Tak jsi to hezky shrnula! I jako moderátora, to je hezký!
00:47:17Začali jsme tím Semaforem.
00:47:19Promiň, to já snad můžu z pozice daleko zkušenější,
00:47:24s tím mým rodným číslem já už můžu i radit.
00:47:29-Ano.
-Občas.
00:47:30Ty jsi teď neradila, jenom jsi mě zkritizovala.
00:47:33Já jsem tě přizvala, abys se mnou zkonzultoval,
00:47:36já bysem ti poradila.
00:47:38-Dobře.
-A teď? Aha! Teď, babo raď!
00:47:55Víme, že jseš akční, že pořád vystupuješ!
00:47:58Že dojímáš ty lidi! To všechno víme!
00:48:01-Jen první tři řady ale.
-Jen první tři.
00:48:07Nebo já dál vlastně nedohlídnu. Možná se najdou i v pátý nějaký.
00:48:14Ale Pavlíno, tak jsme v Semaforu, kde ty jsi začínala,
00:48:19ale tady hrajou pořád!
00:48:21Dokonce se tady hraje i hra, ve který ty jsi hrála!
00:48:23Já si tě pamatuju!
00:48:24Bíle mě matička oblékala, když jsem šla tenis hrát!
00:48:278 žen Jindřicha VIII. Vidíš, jakej jsem pamětník!
00:48:30Ale bylo jich jen 6. To je 6 žen Jindřicha VIII.
00:48:37-A já jsem řek co?
-8.
00:48:40Já jsem myslel VIII. Jindřicha...
00:48:41Děkuju vám, že ho hlídáte se mnou. Tohle není jednoduchý.
00:48:49-Ty jsi mě tak zblbla!
-A takhle my to děláme, my ženský!
00:48:54-6 žen Jindřicha VIII., samozřejmě.
-To je jediný, co ještě umím.
00:48:57Tady se třeba i teďka hraje 6 žen.
00:49:01Nikdy ti pan Suchý,
00:49:02s kterým jseš určitě aspoň na dálku v nějakým kontaktu, nenabíd,
00:49:05aby sis v tomhletom Semaforu znova zahrála?
00:49:09-Nenabíd!
-Ne? Ale kdyby?
00:49:12Tak jdu. A mám to v sobě hluboko zasazený a pořád si myslím,
00:49:17že k tomu Semaforu jakoby patřím.
00:49:22I když dávno jsou tam hůďata, jsou to děti pro mě úplný.
00:49:28Ale co jsem se s nimi měla možnost potkat, tak oni mě nechápou
00:49:34jako nějakou fosilii.
00:49:36To by ses divil! To není jako ty!
00:49:40To je úplně jinej přístup k člověku!
00:49:46Oni viděj někoho, kdo zažil ty začátky a svým způsobem
00:49:52i prahnou po tom, já umím vyprávět, to vidíš na těch hodinkách!
00:49:59Zoufale kouká, vidíte to! Tohle třeba to je strašný!
00:50:03To se nemá přece!
00:50:05-Pavlíno!
-To se nemá!
00:50:07Tady má bejt sličná asistentka a ukazovat ti "končit".
00:50:12Nebo takový něco, co dělaj v některých televizích.
00:50:16Taky to není nic moc. Ale to neviděj lidi!
00:50:18Tady viděj, jak kouká zoufale na hodinky!
00:50:30Karle, na tobě je tak vidět,
00:50:34že ty zoufale toužíš po tečce za větou.
00:50:38V mým případě určitě.
00:50:40-Po čem?
-Po tečce za větou! V mým případě!
00:50:44-Ano! K tý jsi mě ještě nepustila!
-Protože jsem ji ještě neudělala!
00:50:51Ale otázka zněla: Kdyby, teoreticky...
00:50:55To už jsem ti řekla, že jo! On nepřijde.
00:51:00Pavlíno, znova. Kdyby teoreticky přišla ta nabídka,
00:51:06aby sis znova zahrála v Semaforu, tak bys neřekla ne.
00:51:11Je to pravda? A teď stručně. Je to pravda?
00:51:17Je to pravda!
00:51:19Pojďme toto tvoje přání nechat viset ve vzduchu.
00:51:23Třeba se to ujme! Pavlína Filipovská!
00:51:38Přátelé, to byla, myslím, taková hezká tečka
00:51:45za tím naším dnešním setkáním,
00:51:47takže já vám všem, milí diváci i diváci televizní,
00:51:50děkuju za vaši pozornost a ještě jednou na závěr
00:51:53poděkuju dnešním hostům, kterými byli: docent Karel Oliva,
00:52:00Jan Meduna, Pavlína Filipovská! Děkujem!
00:52:06Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 11
