Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
00:00:32Děkuju, dobrý večer. Dobrý večer, vážení diváci tady,
00:00:36v hledišti pražského divadla Semafor.
00:00:38Automaticky vítám všechny diváky po celé naší vlasti
00:00:41u televizních přístrojů.
00:00:44Přátelé, obecně by se dalo říct, že sporty dělíme na velké a malé.
00:00:50Velký sporty jsou ty co mají masovou oblibu,
00:00:53hodně na to choděj lidi, víte co myslím.
00:00:55Fotbal, hokej atd. Ale jsou malé sporty, které nemají zdaleka
00:01:00takovou pozornost publika, nechoděj na to diváci
00:01:03a kolikrát v těch malejch sportech jsme úspěšnější,
00:01:07než třeba v těch velkejch.
00:01:09Možná to je chyba publicity, to já neumím posoudit.
00:01:12Já to posuzuju podle toho,
00:01:14např. o fotbalistech a hokejistech existuje vtipů strašná spousta.
00:01:19Já jsem si dal tu práci, že jsem hledal, jestli existuje
00:01:22aspoň jeden vo šermu, vo šermířích.
00:01:25Ne. Představte si to! To jako kdyby neexistovalo.
00:01:28Takhle. Jeden jsem našel. Ale je blbej.
00:01:35Ale já vám ho řeknu. Jen abyste měli a taky možná,
00:01:38aby to inspirovalo někoho, kdo by o šermu a šermířích
00:01:42vymyslel nějakej lepší, než je tenhleten.
00:01:45Někde, nevím, snad se to i stalo, někde v Japonsku,
00:01:48MS těch šermířů a potom, jako to mají krasobruslaři,
00:01:53je vždycky na závěr exhibice těch nejlepších.
00:01:56A šermíři to maj taky, takže na exhibici závěrečný
00:02:00vystoupili 3 medailisti.
00:02:02Bronzovej, stříbrnej a zlatej.
00:02:04A ta exhibice spočívala v tom,
00:02:06že přišel např. ten bronzovej medailista
00:02:09a oni před ním takhle vypustili mouchu a on tou šavlí seknul
00:02:15a vejpůl ji rozsek, moucha spadla, trefil to.
00:02:19Velkej potlesk, přišel stříbrnej medailista.
00:02:24Zase před něj vypustili mouchu, ten udělal šuic, šuic
00:02:28a mouchu rozčtvrtil.
00:02:29Ta padla, 4 kusy mouchy padly na zem. Velkej potlesk.
00:02:33Přišel zlatej medailista, mistr světa,
00:02:37zase před něj vypustili mouchu a on udělal šuic a nic!
00:02:43Moucha normálně odletěla.
00:02:44To ty diváci říkali, no co to je? Ještě se tak jako usmíval!
00:02:48Oni na něj pokřikovali, říkali, co se směješ? Dyť ta moucha žije!
00:02:53On se smál, utišil lidi a řek:
00:02:55Ano, žije, ale už nikdy nebude mít děti.
00:03:08Vidím, že není tak blbej.
00:03:10No tak ale, kdyby to někoho inspirovalo,
00:03:12byl bych rád, aby třeba o šermu toho bylo víc.
00:03:15Řeknu vám proč!
00:03:16Protože naším dnešním prvním hostem je skvělý český šermíř,
00:03:20jeho obor je fleret, čili je to fleretista
00:03:22a jmenuje se Alexander Choupenitch!
00:03:36-Sašo, vy jste spěchal teda.
-Proč myslíte?
00:03:39Že nemáte ponožky.
00:03:42Taky jsem přemýšlel, že si je dám, ale bylo horko.
00:03:47-Vám se potěj nohy?
-Vám ne?
00:03:51-V čem šermujete?
-V botech.
00:03:57-Sašo, no tak nevidíme se poprvé.
-Podruhé.
00:04:04Někdy před 5 lety, že jo? A to já si pamatuju,
00:04:07že jste tenkrát se připravoval na olympiádu,
00:04:11ale v Riu, myslím ještě.
00:04:14Takže nevím, jak jste dopad.
00:04:15Takhle, bylo to moje poprvé
00:04:18a poprvé je vždycky krátké, ale zapamatovatelné.
00:04:24Čili jste dlouho, dlouho v Riu nepobyl. Jo?
00:04:30Já jsem tam pobyl. Asi 2 týdny, to bylo super.
00:04:32Ale na tý planši jsem pobyl čistýho času takových
00:04:366 minut, 5, což není špatný, já většinou zápasy mám rychlejší.
00:04:41-To není časovej limit?
-Je 9 minut.
00:04:45-9 minut musíte se...
-Nemusíme. On mě vyřídil už za 6.
00:04:49-Tak to bylo takový blbý.
-V prvním kole?
00:04:54První kolo myslíte toho turnaje, nebo toho zápasu?
00:04:57-V prvním kole myslím olympiády.
-V druhém.
00:05:00Protože já jsem měl v prvním volnej los.
00:05:02Jo takhle! Že jste postoupil bez boje!
00:05:04Bez boje, ano.
00:05:06-No dobře, tak jste se poučil.
-Přesně tak.
00:05:11Já vím, že vy, šermíři, jste citliví na to,
00:05:13že jsou různé kategorie, vy jste fleret,
00:05:18to je takový to, todleto.
00:05:20Ano.
00:05:21Mimochodem, nevím, proč je ta ruka vzadu zvednutá.
00:05:24To vám hnedka vysvětlím. Není to kvůli tý mouše.
00:05:27Ale je to kvůli tomu, abyste,
00:05:28zaprvý vám to pomáhá držet nějaký balanc.
00:05:32-Zkuste si dát ruku takhle.
-Já? Tu druhou?
00:05:34-Jste pravák?
-Cože?
00:05:35-Jste pravák?
-Já jsem levák.
00:05:38Já jsem předělanej levák. Čili chápete to.
00:05:40-Já šermuju pravou a...
-Jste pravák.
00:05:45Šermoval byste pravou.
00:05:46-To si musím zkusit.
-Jo takhle!
00:05:48Levá ruka je tady, ono to vypadá, že to je elegantní,
00:05:52ale je to hlavně kvůli tomu,
00:05:53abysme si nezakrývali platnej povrch.
00:05:56-Když já vás tady bodnu...
-To byste byl hodnej.
00:06:00Vy si tam dáte ruku, tak já vás bodnu do ruky.
00:06:02A to není platnej povrch. To neplatí!
00:06:04Takže když si ji tam dáte, dostanete žlutou kartu,
00:06:07to není jak ve fotbale.
00:06:09Nebo je vlastně! Já fotbalu moc nerozumím.
00:06:12Ale je to takový upozornění, když ji tam dáte 2 x, máte červenou
00:06:18a to je trestnej zásah.
00:06:19Čili, vy máte na svým těle nějaký citlivý místečka,
00:06:22aby tomu laik rozuměl, chápete to!
00:06:24Jsou lidi, který fleret a šerm v životě neviděli.
00:06:27-Máme citlivý místa. Jako všichni.
-Cože?
00:06:31-Tam je zrovna platnej povrch!
-Teď nevím o čem je řeč.
00:06:39Jak to, teď nevím. Abych se orientoval.
00:06:41Takhle. Viděl jste někdy bodýčko ženský?
00:06:45Ženský bodýčko?
00:06:46Jako, že ne body, jako tělo, ale takový to...
00:06:50Jo, na těle takový to. To jsem kdysi viděl.
00:06:55Tak to je platnej povrch. Tam můžete zasáhnout.
00:06:58Tam, kde máte to vykrojený, to všecko,
00:07:01čili to bodýčko, fakt jo?
00:07:03-Ale máte to krytý něčím.
-Krytý to máme ne úplně.
00:07:08Máme na sobě ten dres, vyrobenej z kevlaru.
00:07:12-Z čeho?
-To je takovej materiál.
00:07:14Ale právě někteří nosí suspenzory, já třeba suspenzor nenosím.
00:07:20Když si takhle uvědomím, moc lidí suspenzor nenosí.
00:07:23Takže úplně to jako...
00:07:25-Asi se tam nemíří dolů.
-Ale je jeden, pardon, ne, ne.
00:07:29Já jsem chtěl, já jsem se tak, je jeden Němec,
00:07:32kterej takhle tam...
00:07:34Sekne. To je šmejd.
00:07:38Ale možná to dělá kvůli tomu vtipu.
00:07:43Čili, abysme se v tom vyznali, vy máte na sobě, co to je?
00:07:50-Trikot, jako baletní to vypadá.
-Jo, přesně to.
00:07:54-Všude tam jsou...
-Nejenom tam! I tady třeba.
00:07:58Je mi to jasný, že to není cílová tahleta.
00:08:02-A ono se něco rozsvítí, že jo?
-Rozsvítí se světlo.
00:08:07To byste měl laikům vysvětlit. Když vás trefí do citlivýho...
00:08:11Kamkoliv, když mě trefí, tak se rozsvítí světlo.
00:08:15Protože ten fleret je zapojený do aparátu, tady je taková šňůra,
00:08:19která tady vede, je zapojená do elektřiny a já, když vás bodnu,
00:08:24tak se rozsvítí světýlko.
00:08:25-Přestane se...
-Přestane se šermovat.
00:08:28Právě proto jsem říkal čistýho času.
00:08:29Takže ten zápas trvá dlouho.
00:08:31Kde to mám, to světýlko?
00:08:32Podle toho, jestli jste pravák nebo levák.
00:08:34Teď jsem vám to říkal, Sašo.
00:08:36Takže to je vlastně jedno, když jsme oba praváci.
00:08:38-Buď ho máte vpravo, nebo vlevo.
-Já jen pravou píšu.
00:08:41Vy jste v životě neslyšel termín předělanej levák?
00:08:45-Asi slyšel teďka.
-To bejvalo, víte? V 50. letech.
00:08:53Pro šerm je lepší být levák právě.
00:08:56Tenis hraju levou! To je zajímavý!
00:08:58To já vám říkám, to já vím! Ne, že hrajete!
00:09:01Moment, moment, Sašo! A dobře!
00:09:06Teď řekněte, co jste chtěl říct.
00:09:08Já vím ne, že hrajete tenis, ale že levou je lepší dělat šerm.
00:09:13To je výhoda. Jako přesně v tom tenisu.
00:09:15Pravou píšu.
00:09:16A vy nevíte, co je předělanej levák?
00:09:18No tak, protože vy jste Bělorus, tím se dostáváme k vašemu rodokmenu
00:09:21a tam žádný předělaný leváci nebyli.
00:09:26-Vy jste se narodil tady, ne?
-V Brně.
00:09:28V Brně? Tak tam možná pár předělanejch leváků je.
00:09:32Tam je toho spousta.
00:09:35-Sašo, čili olympiáda nedopadla.
-Počkejte, proč? Já jsem tam byl!
00:09:39Dopadla! Že nedopadla, jak vy jste si představoval.
00:09:43-Ano! Že jste nepřivez placku.
-To jsem samozřejmě nepřivez.
00:09:49-Přivez jste si něco jinýho.
-Přivez jsem si spoustu vzpomínek.
00:09:53-Zážitků a těch 6 minut.
-Pozor ale! 6 minut slávy!
00:09:59Abysme to nějak nezlehčovali. Vy jste mistr Evropy, nebo co.
00:10:02-Pamatuju si to dobře?
-Mistr Evropy do 23 let.
00:10:05A v dospělých jsem byl bronzový na ME.
00:10:07A teď pojďme k tomu. Chyběj vám diváci. Nechoděj, že jo?
00:10:11-U nás ne, ale v zahraničí jo.
-Já myslím u nás!
00:10:15-Chyběj.
-Chyběj.
00:10:16Vy třeba máte co? Mistrovství republiky?
00:10:19-Máme, ano. A tam nikdo není.
-To je strašný.
00:10:23Takže vy nemáte ani žádný fanynky, tím pádem.
00:10:26-V zahraničí jo.
-I vy osobně?
00:10:29Tak jsem to nechtěl asi říct, ale...
00:10:32-Nějaký Japonky vám píšou?
-A to víte jak?
00:10:37-To nevím. Tipuju tak jako.
-Japonky ty zrovna píšou.
00:10:42-Ty po vás jedou.
-Ne jako po mně.
00:10:45Oni píšou asi všem.
00:10:48Jedna Japonka se nějakým zázračným způsobem dozvěděla,
00:10:50že mám rád zelený čaj
00:10:51a normálně přijela, dala mi zelenej čaj.
00:10:55Do Brna přijela?
00:10:56Ne, když jsem já přijel do toho Tokia,
00:11:00tam máme závody každej rok o Světovej pohár.
00:11:02A ona tam přišla, dala mi čaj.
00:11:04A vy jste se jí zeptal, jak to ví, že máte rád...
00:11:07Ona neuměla vůbec, uměla jen japonsky.
00:11:10A to já moc jako...
00:11:11-Jako jazyk myslíte?
-Jazyk.
00:11:13Jak byste se s ní jinak bavil?
00:11:18Ono taky fanynky se řekne, ale vy máte to brnění na hlavě.
00:11:24-To pletivo myslím.
-Maska se tomu říká.
00:11:26-Cože?
-Maska.
00:11:27Maska. Vy máte na planžetě...
00:11:33-Na planši.
-Na planži!
00:11:35-Na planši!
-Na čem?
00:11:37-Š.
-Na planši, jako Šupenič.
00:11:40-Na planši máte tu, to pletivo.
-Tu mám na hlavě.
00:11:44Masku mám na hlavě a stojím na planši.
00:11:46Tak nikdo ani neví, jestli to je Saša zrovna tohleto,
00:11:49nebo Kim Čong-un nějakej.
00:11:52To by asi věděli, kdyby to byl zrovna on.
00:11:55Že vy jste vysokej! Takhle to myslíte.
00:11:57Přesně tak jsem to myslel.
00:11:59Ne, tak my máme normálně na zádech napsaný svoje jméno.
00:12:03-Kdo to z tý dálky asi tak přečte?
-Z dálky asi nikdo.
00:12:07-Vy máte každej napsanej...
-Jméno a stát.
00:12:11Sašo, jak jste říkal, 5 let jsme se asi neviděli.
00:12:14A víte, že jsem poslední dobou nabyl dojmu,
00:12:16že vy jste toho šermování úplně nechal?
00:12:20Protože vy jste se dal na hudební dráhu.
00:12:24To je silně řečeno, dal na hudební dráhu.
00:12:28-Nebuďte skromnej. Zpíváte?
-To je taky silný slovo, že zpívám.
00:12:34Rap. Saša dělá rap.
00:12:37Mám rád hudbu, píšu texty takový, baví mě to,
00:12:42takže jsem si napsal text,
00:12:44oslovili jsme s mým sponzorem DJ Wiche.
00:12:48Cože?
00:12:49DJ Wich je známý producent a DJ. A on udělal hudbu.
00:12:56Spolu jsme udělali písničku, song.
00:12:59Vy máte nějakej, jste už psal dřív?
00:13:02Psal jsem básničky, no. Když jsem byl malej.
00:13:04-Vy jste psal básničky?
-No.
00:13:06Ve 12, od 12 píšu, no básničky, takový, no básničky.
00:13:11-Ódu na lazaně jsem psal.
-Cože jste napsal?
00:13:12-Ódu na lazaně.
-Na to žrádlo jako?
00:13:15Nebo jsem psal básničku, že jsem sám doma.
00:13:18Že jsem byl sám doma zrovna.
00:13:21Ódu na lazaně. A na vepřo-knedlo-zelo potom.
00:13:26-Na jídlo toho máte hodně?
-Na jídlo ty lazaně.
00:13:31A to je takový. (Šíp zanotoval)
00:13:34Na ty lazaně, to byla básnička vyloženě.
00:13:37Ach, to jídlo krásné a ta vůně, jsou to přece lazaně.
00:13:41Něco takovýho.
00:13:45Vy jste zrýmoval vůně a lazaně?
00:13:48Ne, ne. Ach to jídlo krásné je a ta vůně, jsou to přece laza-ně.
00:13:58Máte hodně těch básniček, Sašo? Co to je Sám doma?
00:14:02Vy si ty básničky pamatujete. To je úžasný. Ještě řekněte jednu.
00:14:07Sám doma byla: Už jsem zase doma sám,
00:14:13co mám dělat, vás se ptám.
00:14:16Do úloh se mi nechce, ačkoli je zvládnu lehce.
00:14:20To je ale nadělení, čokoláda také není.
00:14:26Táta jel do Bratislavy, užije si plno slávy,
00:14:30mamka zpívá v Litomyšli, už jsme na to všichni přišli.
00:14:34A teď ne, jo! Že krásné zpívání nudu nám zahání.
00:14:37A tak sednu ke klavíru, v ponožkách mám sice díru,
00:14:42ale hraju klidně dál, silně šlapu na pedál. Atd.
00:14:55-To vyloženě máte básnický střevo.
-Spíš jsem takový střevo.
00:15:00-Máte to v genech taky.
-Je to tak.
00:15:02Tu muziku, to jsme ještě tady, to bysme měli divákům sdělit,
00:15:06že vy jste z muzikantský rodiny.
00:15:08-Dá se říct.
-Pěvecký rodiny.
00:15:10Oba vaši rodiče zpívají profesionálně.
00:15:13Hlavně taťka, ten je sólista operní zpěvák, tenor.
00:15:20-Já fleretista, on je tenor.
-Cože? Vy jste fleretista.
00:15:27-On je tenor.
-Maminka je soprán.
00:15:31Maminka je soprán. Ale maminka zpívá ve sboru a tak, to je takový,
00:15:36je to super, ale...
00:15:39My, muzikanti!
00:15:42-Čili máte to nějak tu muziku.
-Já jsem hrál na klavír odmalička.
00:15:49Rodiče to moc nehrnou, ten rap.
00:15:52-Viděli ten váš videoklip?
-Viděli.
00:15:55-Pustil jste jim to?
-Taťkovi se to hodně líbilo.
00:15:57-Fakt jo?
-Tak jasně. Tam bylo 5 holek.
00:16:03Proč by se mu to nelíbilo. A mamka říkala, že to je fajn.
00:16:08-Jo?
-Byla taková v pohodě.
00:16:12Já si, Sašo, z našeho poledního rozhovoru, před 5 lety,
00:16:17víte co mně utkvělo?
00:16:18A tak jsem si vybavil, že vy jste řek jednu věc
00:16:21a blíž jste to nekomentoval a mně to vrtalo potom hlavou,
00:16:26vy jste tady řek před 5 lety, že váš dědeček byl velkej proutník.
00:16:33Ale už jste neřek, jak se to projevovalo. Čím.
00:16:37To se furt projevuje možná.
00:16:42Ne, tak dědeček se rozešel s babičkou.
00:16:47-S vaší babičkou.
-Kdysi strašně dávno.
00:16:49Oni jsou kámoši, v pohodě.
00:16:52-S vaší babičkou.
-S mojí babičkou. Ano!
00:16:54-Se svojí manželkou.
-Se svojí manželkou v tý době.
00:16:56Oni možná jsou ještě manželé. Nebo... Prostě už spolu nejsou.
00:17:02-A pak si našel jinou paní.
-Babičku.
00:17:06Babičku. A ta právě šermovala. Byla v tom docela dobrá.
00:17:11Měla olympijskou medaili, ta babička bohužel zemřela.
00:17:18-Ta druhá.
-Na planši?
00:17:19Ne, mimo. Mimo planš. A pak už byl sám.
00:17:26-Děda?
-Znáte to.
00:17:28Neznám!
00:17:30Vždycky, když je člověk sám,
00:17:32tak těch možností je víc, než když sám není.
00:17:37A děda je furt, jak bych to řek? Pořád je jako...
00:17:39-Při chuti?
-Při chuti jsem chtěl říct.
00:17:42-Tak já nevím. Vypadá dobře.
-Co?
00:17:44-Vypadá dobře.
-Já se neptám, jak vypadá.
00:17:46Já se ptám, jestli je při chuti.
00:17:49Když jste o něm řek veřejně, tady v televizi, že je proutník!
00:17:53Já jsem to asi nešťastně formuloval trošku.
00:17:55Ne, proč, to můžem... Kolik je dědovi?
00:17:59Tak mezi 70 a 80. Spíš k 80. Já ty narozeniny, to moc nejedu.
00:18:08Děda je teda Bělorus, jestli tomu dobře rozumím.
00:18:10No jasně.
00:18:11Teďka tam má nějakou novou babičku, vy ji ani neznáte.
00:18:14Já tam zas tak často nejezdím.
00:18:16Než já tam přijedu, tak se to třeba nějak změní.
00:18:22Ještě, že dědeček nerozumí česky.
00:18:25Sašo, máte nějakej výkonnostní cíl? Nebo pro tu olympiádu?
00:18:29-Napřed se tam dostat asi.
-To je hlavní cíl.
00:18:31Budu o to moc bojovat, abych se tam zase probojoval.
00:18:35Na svoji druhou olympiádu.
00:18:37-Druhý kolo?
-Postupný cíle.
00:18:40Ale věřím, že pokud se tam probojuju,
00:18:42že už to bude rozhodně dál, než minule.
00:18:45Řekněte mi, nepovažuju vás Francouzi za Francouze?
00:18:47S tím jménem? Choupenitch?
00:18:49Nevím, jestli mě považujou, to nevím,
00:18:53ale čtou vždycky to moje příjmení správně.
00:18:58-Jo? ?No. Ve většině, ještě v Japonsku.
00:19:02-Tam mě čtou Šupeniči. Nevím proč.
-Jako čevapčiči.
00:19:09Ale Šupeniči, já jsem totiž jel v metru v Japonsku,
00:19:13já tam mám na svý tašce velký právě napsáno Alexander Choupenitch.
00:19:17A oni furt si něco jako říkali a pak říkali Šupeniči!
00:19:21Já říkám, no, super.
00:19:23Takže v Japonsku jsem Šupeniči, ve Francii Šupenič.
00:19:27-To je běloruský jméno?
-To Šupenič je běloruský.
00:19:30A ten přepis je právě franouzskej, jak jste říkal.
00:19:32Protože rodiče cestovali
00:19:33a dřív ten přepis toho jména byl francouzský.
00:19:37Pro český ucho to je asi složitý. Takhle, ne ucho, pro jazyk.
00:19:42Vyslovovat vás správně.
00:19:43To jste narazil asi na moc případů, kdy vás blbě...
00:19:46Narazil jsem rozhodně na víc případů, že blbě, než dobře.
00:19:49Že jo? No tak proto by bylo dobrý, aby ten fleret,
00:19:53když mluvíme o vaší disciplíně, aby šel nahoru,
00:19:56aby si vás nikdo neplet, ale hlavně, aby na olympiádě
00:20:00to vaše jméno zaznělo co nejčastěji!
00:20:03Děkuju.
00:20:04Saša Choupenitch!
00:20:15Přátelé, naším dalším hostem je herec Jiří Černý.
00:20:31Já, tak se mi v hlavě vybavuje takovej,
00:20:33skoro by se dalo říct oslí můstek,
00:20:36ale já jsem někde našel, jestli se na to budete pamatovat,
00:20:40kdy jste poprvé stál před filmovou kamerou, poprvé,
00:20:43první film, kterej jste točil?
00:20:46-To by mohlo být Dámě kord nesluší.
00:20:49Tak! On hrál ve filmu Dámě kord nesluší.
00:20:53-Čili šermířská záležitost.
-Tak taky to tam bylo obsažený.
00:20:58Šermoval tam někdo?
00:20:59Šermovala tam ta hlavní představitelka.
00:21:02-A vy ne.
-Já ne.
00:21:04-Co jste tam hrál?
-Spolužáka.
00:21:07-Čí?
-Jejího. Jednoho z mnoha spolužáků.
00:21:10-Tý dámy.
-Tý dámy.
00:21:12Ale myslím si, že většina diváků, když jste přišel,
00:21:16tak jako si vás rovnala, kde vás viděla, tak si myslím,
00:21:20nevím jestli je to taky váš názor,
00:21:21že nejznámější film, v kterým jste hrál,
00:21:24se jmenuje Líbánky.
00:21:26Poměrně bych řek, často se to reprízuje,
00:21:28film Jana Hřebejka,
00:21:30kde jste hrál takovýho podivnýho hosta na svatbě.
00:21:34Takovýho záhadnýho trošku chlápka.
00:21:38Je to i podle ohlasů vaše nejznámější? Ty Líbánky?
00:21:42Ano. Myslím, že je určitě dobrý říct, že je to daný tím,
00:21:47že ta role je velká, je významná v tom, já ale,
00:21:51mně říkala, žena mě varovala,
00:21:53abych nemluvil moc zeširoka a zdlouhavě, že to nikoho nezajímá,
00:21:58že mám jít rovnou k pointě a vtipně.
00:22:00Tak jsem jí říkal, já nemám být sám sebou? Hlavně to ne.
00:22:07Já to musím zformulovat tak, abych jí vyhověl.
00:22:12Protože myslím, že má vždycky pravdu.
00:22:15Když ta role není výrazná, není velká,
00:22:17tak si ji těžko může někdo zapamatovat.
00:22:19A je to teda práce.
00:22:20Protože i tu malou roli se vždycky snažím vyrobit,
00:22:22aby to byl charakter a postava.
00:22:24I když se tam jen mihne ten člověk, přece jen má svůj osud.
00:22:30Ale tady, naštěstí, nebo je ta postava velká,
00:22:33bylo na ní co předvést.
00:22:35-Vy máte konzervatoř, Jirko?
-Ano. Skoro celou.
00:22:38Co to je, skoro celou?
00:22:39Já jsem dostal právě, hned po maturitě
00:22:41jsem dostal nabídku z Ústí nad Labem na angažmá,
00:22:45na hostování a z toho se vyvinulo angažmá
00:22:48a já jsem ji přijal,
00:22:50takže jsem přerušil studium po maturitě,
00:22:52tam ještě jsou 2 roky absolventský, kde se hraje v divadle konzervatoře
00:22:58a tam já už jsem se neúčastnil.
00:23:01-Vy nemáte hereckou maturitu?
-Tu mám.
00:23:03-Tu máte, aha.
-Tu mám. Dvojku.
00:23:06-Dvojku, jako na vysvědčení 2.
-No. Mám 2 z herectví.
00:23:10Ptají se na to někde v divadlech? Vysvědčení musíte ukázat?
00:23:13Já to, ne. To nemusím. Ale já to všem říkám.
00:23:16-Že máte 2 z herectví.
-Aby s tím počítali.
00:23:19Kdyby náhodou chtěli něco,
00:23:21řeknu já mám dvojku, tohle už je za hranou.
00:23:25Kdyby chtěli bublinky od huby ve vodě,
00:23:27tak vy řeknete, mám jen 2.
00:23:29Může se podařit, ale nezaručuju nic.
00:23:33Počkejte, taky si vybavuju, že jste na nějakej dvojjazyčný,
00:23:36školu dvojjazyčnou jste dělal?
00:23:39Základní školu. Jsem dělal jazykovou školu.
00:23:42Já myslel konzervatoř dvojjazyčnou.
00:23:44To ne. Na základní škole jsem dělal angličtinu a francouzštinu.
00:23:47A to bylo to dvojjazyčný.
00:23:50-Takže umíte anglicky...
-Francouzsky a německy.
00:23:54Německy umíte! A dá se to dneska v herectví využít?
00:23:58Velice! Já dokonce někdy točím
00:24:02častěji se zahraničními produkcemi, než s českými.
00:24:06V těch cizích filmech vystupujete pod svým jménem, nebo máte...
00:24:09-Jó, pod svým.
-Georg Black? Co?
00:24:12To si ze mě dělal ředitel Divadla Komedie legraci, Pařízek,
00:24:17že jsem Georg Schwarz. Eine kleine international Superstar.
00:24:24Čili jsou na vás ty produkce nějak napojený?
00:24:27Když přijdete na ten casting třeba francouzskýho filmu
00:24:30a jste schopen se představit francouzsky a mluvit francouzsky
00:24:33i kdybyste měl 2 z herectví,
00:24:35tak si řeknou, sakra, my se s ním domluvíme!
00:24:38A to je výhoda.
00:24:41Řekněte nám francouzsky:
00:24:42Já se jmenuju Jiří Černý a přišel jsem na casting.
00:24:45Ať si nemyslej, že kecáte.
00:24:47Je m'appelle Georges Noir et je suis ici pour le concours,
00:24:49je suis 37 ans et... atd.
00:24:53-Merci beaucoup.
-Pas de quoi.
00:25:00Ale tady to těžko využijete v nějakejch filmech.
00:25:02Tady se mluví všecko česky. Nebo? Vidím, že jste se zamyslel.
00:25:07No, pro Čechy, že by se točilo něco takového?
00:25:11Já nevím, jestli ty vaše jazykový vědomosti někdo...
00:25:13Teď jsme měli premiéru předloni v Divadle na Zábradlí Macbetha,
00:25:18který je anglicky celý.
00:25:21Hrál jsem představení Černý kočky, bílí psi, kde s náma byl kolega
00:25:29černoch, herec, který mluvil francouzsky,
00:25:32z Pobřeží slonoviny a já jsem s ním mluvil francouzsky.
00:25:36A česky jsem hrál. Vlastně v tom představení.
00:25:39A vyráběli jsme s Vladimírem Javorským, v tom hrál,
00:25:45kolegyně Uhlířová, Ivanka, režíroval to pan Pařízek,
00:25:50premiéra byla ve Vídni a tam se mluví trojjazyčně.
00:25:53Česky, německy a je tam kolega, který má kořeny v Maďarsku...
00:25:57-Ve Vídni se mluví trojjazyčně?
-Tak kdysi se tam takhle mluvilo.
00:26:03-To je Rakousko-Uhersko.
-No to já vím!
00:26:08A to byla právě, Případ Švejk se jmenuje to představení...
00:26:13Říkal jste něco jinýho předtím. Hlídejte ho, Sašo.
00:26:16On přeskočí... Vy jste říkal něco jinýho. Černý psi nebo co.
00:26:21To bylo ve Studiu Hrdinů. Představení Davida Jařaba.
00:26:26Který se nějak vyjadřovalo k fenoménu migrace a soužití.
00:26:30To je jedno. Jenom, že jste o tom nemluvil.
00:26:32Teďka ta Vídeň? Abysme v tom měli jasno.
00:26:34Vídeň, to byl Případ Švejk,
00:26:36úprava Švejka a v té já tedy hraju česky, německy.
00:26:42A koho? Poručíka Duba, nebo koho?
00:26:45Toho, vidíte, já si nebudu pamatovat svoji roli.
00:26:50Švejka si musíte pamatovat, co jste hrál.
00:26:51Švejka jsem nehrál, ten tam vůbec nebyl.
00:26:56O tom se jen mluvilo, že čeká v předsálí
00:26:59a my ho sem za chvíli pozvem, jenom co vyřešíme
00:27:02určitý náležitosti toho soudního stání.
00:27:05Jo takhle! Moderní divadlo!
00:27:08Švejk se to jmenuje, aby na to ve Vídni chodili,
00:27:12asi v tom je takovejhle nějakej trik.
00:27:14Ale on je někde v předsálí jenom.
00:27:17To je, jako kdyby maminka zpívala v Prodaný nevěstě
00:27:19a bez Mařenky by to celý bylo.
00:27:22Nebo tatínek Jeníka, kdyby zpíval.
00:27:24-Bez Jeníka.
-Cože? Tatínek, že by...
00:27:27Vlastně ano! Zpíval Jeníka a nebyla tam Mařenka.
00:27:32Takhle jsem to myslel, bez Mařenky.
00:27:34To jsou moderní pojetí těch divadel.
00:27:37Na co byste v současný době,
00:27:39když si vemete, že jsme na začátku října,
00:27:42na co byste pozval diváky?
00:27:44V čem hrajete? Co opravdu stojí za to?
00:27:46-Ten Švejk to asi nebude.
-Ten se hraje hrozně málo.
00:27:48-V tom se pot...
-Protože tam není Švejk.
00:27:53Ten důvod je, že jsou tam herci z divadel z Brém,
00:27:56z Vídně, z Čech, dát to dohromady, je to problém.
00:28:02Tak na co byste pozval diváky, dejme tomu?
00:28:04Do Divadla na Zábradlí určitě na toho Macbetha,
00:28:07to je skvělý představení, si myslím.
00:28:10A teď jsem měl premiéru,
00:28:13ten prostor se jmenuje Dub 39, nebo také X 10.
00:28:18A tam hrajete?
00:28:19Tam hraju, Georges Bernanos autor...
00:28:21Samý takovýhle avantgardní divadla.
00:28:24To nejsou normální kusy, co vy hrajete.
00:28:27Jsou teda unikátní!
00:28:31A film? To tak televizní diváky zajímá.
00:28:34Máte nějakej seriál roztočenej?
00:28:36Já bych neřek, že vy dostáváte nějaký komický.
00:28:39Že jste spíš dramatickej herec.
00:28:41Je to škoda podle mě ale. Já, když se hecnu.
00:28:48Ne, teď jsem natočil s Agnieszkou Holland,
00:28:53ve filmu Šarlatán jsem hrál právníka.
00:28:56To je ten film, kde hlavní roli hraje Ivan Trojan?
00:29:00Ano. Já ho obhajuji.
00:29:04A ještě jste chtěl říct nějakej titul.
00:29:05S Bohdanem Slámou Krajina ve stínu.
00:29:09To budete teprve točit?
00:29:10To už je taky natočené, ten třetí zmíním,
00:29:13je Sdružení vlastníků jednotek od Jirky Havelky, režijně.
00:29:19Tak vidíte, máte roztočený 3 filmy.
00:29:22-A já taky šermuju!
-Na to jsem se, Jirko, už neptal.
00:29:27-Škoda.
-Takováhle pozvánka! Šermujete?
00:29:30Ano, ano. Protože já učím děti,
00:29:32já se omlouvám ženě, že to beru zeširoka,
00:29:33ale chodím na speciální thajský šerm,
00:29:37jmenuje se Krabi Krabong,
00:29:39učí to jediný člověk u nás, v republice.
00:29:42-To je kdo?
-To je David Brousil.
00:29:44-Je to v Karlíně, je to DH 48.
-Je to samá reklama.
00:29:48-Jedna reklama za druhou.
-Já jsem mu to slíbil.
00:29:51-Komu?
-Davidovi jsem to slíbil.
00:29:53Že to tady řeknu.
00:29:54Že řeknete, že děláte thajskej šerm.
00:29:56Ano, thajský šerm.
00:29:57-A Thajci šermují čím?
-Mečema. Mečmi.
00:30:01Zahnutý šavle, dva. Mečmi? Ne, meči.
00:30:04Mečmi určitě ne. Meči. Tady jde o češtinu, ne o šerm.
00:30:13Bělorus vás musí vopravit?
00:30:23-Čili děláte thajskej šerm.
-To je tradiční škola těch umění.
00:30:29-To je zajímavý.
-Já jsem nechtěl...
00:30:32-Já jsem nechtěl šířeji jako.
-Škoda.
00:30:35Vy budete doma bit, Jirko, to vám teda řeknu.
00:30:37Proto tam chodím, abych se uměl bránit.
00:30:41Čili školička to je nějaká thajskýho šermu.
00:30:45Abych to nějak, rozumíte, já už jsem to s váma uzavřel dávno!
00:30:48Mně to bylo jasný!
00:30:49Mně to bylo jasný, já jsem to poznal.
00:30:51-Že jste se mnou skončil už.
-Cože?
00:30:53-Že jste se mnou skončil.
-Já už jsem to hnal do finále.
00:30:55Už jsem jen chtěl udělat tou ručičkou Jiří Černý,
00:30:58jenže vy zase thajskej box!
00:30:59Ne! Thajskej šerm jste načal.
00:31:05Tam je důležitý, že to je vlastně tradiční škola.
00:31:08A já, když jsem tam přišel, tak ten člověk řek, tak to snad,
00:31:11to snad není možný!
00:31:12Povídejte.
00:31:14To snad není pravda! Jsem říkal, mám odejít? Né, zůstaňte!
00:31:17To je teda výborný, tohleto! Já se snad zblázním.
00:31:20Říkám: Děje se něco?
00:31:20Ne, ne, zůstaňte! To je skvělý, todle!
00:31:23To je opravdu...
00:31:25Ono je mu 50 už taky. Já už to snad! Říkám: Co se děje?
00:31:28No nic! Výborně! Tak vy jste jedinej můj žák!
00:31:33-To je celý!
-Není! Tak pojďte!
00:31:38A měl tam svýho asistenta, říká, škrť ho!
00:31:40On mě chytil, začal mě škrtit. Škrť ho víc!
00:31:43On říká, já ho škrtím strašně moc! Škrtil. Tak mi dal facku strašnou.
00:31:48Ten učitel. Jsem dostal facku. Škrť ho!
00:31:51On mě škrtil, úplně mu nabíhaly opravdu svaly.
00:31:55Sportovec, kterej chodí do toho ringu bojovat.
00:31:58Já už nemůžu, šéfe! Víc ho škrť! Tak mě škrtil ještě víc.
00:32:02A on mi dal zase 2 facky.
00:32:03-Má to nějakou pointu?
-Má, má.
00:32:06Říká, tak, jseš uškrcenej? Říkám, nejsem.
00:32:09Vidíš, takhle nikoho neuškrtíš. Takhle ho uškrtíš!
00:32:14Chytil, musíš mu vyrvat ohryzek! Začal mně rvát ohryzek.
00:32:19Takhle 3 hodiny za sebou do mě mlátil, tyčema, škrtil mě,
00:32:23lámal mi ruce.
00:32:24A když jsem přišel i po čtvrtý, tak říkal, no dobře.
00:32:27Tak asi už se tě nezbavím. Můžeš sem chodit.
00:32:32-To je ta pointa?
-To je ta pointa.
00:32:35Lepší to nemůže mít! Jiří Černý!
00:32:52Přátelé, teď si myslím, při vší úctě k oboum chlapcům,
00:32:56nastává vyvrcholení dnešního večera!
00:32:59Helena Vondráčková!
00:33:15-Celá ve zlatě!
-To je béžová.
00:33:18Jo to je béžová?
00:33:21Nejsem jen hluchej, ale i barvoslepej.
00:33:22Ale je od tebe hezký, že mě vidíš zlatou.
00:33:24-Já si říkám přišla zlatá Helena.
-A vono ne.
00:33:30Prosím tě, musím se tě zeptat, mockrát jsme spolu mluvili
00:33:34a nikdy jsem se tě na to nezeptal, ale teď se tě na to zeptám.
00:33:36Já mám dojem, že ty, ale v jednom kuse,
00:33:40celou tu svoji kariéru, se na ten svět usmíváš.
00:33:46-Teďka jseš trošku prvně zděšená.
-Jsem čekala, co s tebe vypadne.
00:33:50Jsi pozitivní, umíš se někdy, vytočí tě třeba někdy něco?
00:33:56-Rozčílíš se někdy?
-Ale taky, taky.
00:33:58Co tě v poslední době třeba vytočilo, že ses takhle neusmívala?
00:34:01-Mám to říct nahlas?
-No řekni to.
00:34:04-Radši ne.
-Proč?
00:34:07-No. Tady třeba není.
-Že tady není jako Martin?
00:34:13-No.
-Že nepřišel. Je někde u soudu, ne?
00:34:18Ne, ne. To už ho nebaví. To už ho nebaví.
00:34:24-Teď lítá v oblacích.
-Prosím tě, někde...
00:34:27-Mě vytočil.
-Vytočil tě?
00:34:28-No.
-Tak ale, tak to řekni!
00:34:30On tady není, řekni to, my to tam necháme potom.
00:34:35On si vždycky vymyslí přesně okamžik,
00:34:39kterej je pro mě nejnevhodnější, pro nějakou věc.
00:34:45Většinou jsou to dary.
00:34:47On mi vždycky věnuje něco tak neskutečnýho,
00:34:51že opravdu na to by jeden nepřišel.
00:34:54Třeba jeden z těch darů byl, když jsem měla nějaký narozeniny,
00:34:59nebudu tady ty čísla radši říkat.
00:35:01-To každej ví stejně.
-To máš pravdu.
00:35:07Že má pro mě dárek, že to je překvapení,
00:35:11tak abych si vzala sportovní oblek,
00:35:15nějaký pohodlný boty, pas a to stačí.
00:35:23A jedem. No, když jsme uhli směrem Příbram,
00:35:27říkám, tak tady tudy ne na hranice a blížili jsme se letišti,
00:35:33říkám, jé, ahá, tak já poletím letadýlkem.
00:35:38Jupí! Tak procedil mezi zuby, no chvilku jo.
00:35:45-On mi věnoval tandemový seskok.
-Kristova noho!
00:35:51Jsem myslela, že mě raní mrtvice. Skákals někdy tandemový seskok?
00:35:57V životě by mě do toho nikdo nedostal!
00:35:59-To si jen myslíš!
-Můžeš utéct.
00:36:03Podívej se, co se mně přihodilo. Už jsem tam byla.
00:36:06Nějakej chlapík, takovej menší, než já...
00:36:10-Ještě ke všemu!
-No. Si mě přivázal na záda teda.
00:36:18Teda, on byl na mých zádech přivázanej.
00:36:22Ten tandem není že jste čelem k sobě?
00:36:24-Ne. Ten je za mnou.
-Takže ho nevidíš, jak se tváří.
00:36:30Ho nevidíš.
00:36:31Já jsem tak nedůvěřivě, protože jsem viděla tu jeho vejšku,
00:36:33říkám, vy se mnou budete skákat?
00:36:37On říkal: Vy jste pro mě jahodovej puding.
00:36:44A vyšoupli mě z letadla. Rána jak z děla!
00:36:47-To do tebe musí někdo strčit.
-No tak von, že jo.
00:36:51Já bych sama asi neskočila.
00:36:53Tak jsem zavřela oči, pomodlila jsem se k pánu bohu
00:36:56a teď jsme letěli tím volným pádem, já jsem si říkala,
00:37:00tak kurňa, když už jsem tady, nedá se stejně nic dělat,
00:37:04nahoru nepoletím, dole mě najdou, tak otevři aspoň oči.
00:37:08Tak jsem otevřela oči, teď se to řítilo,
00:37:11najednou já vidím proti sobě, z ničeho nic se objevil chlap
00:37:15takhle s kamerou na čele a dělal na mě...
00:37:21A já, proboha! Co se to děje! Teď se to začlo takhle točit.
00:37:25Říkám, jsme se dostali do nějakýho víru.
00:37:27Co ten chlap tu dělá?
00:37:30Najednou, byla domluva, že když on mně poklepe na rameno,
00:37:37že se otevře ten padák, že to trošku klesne, ať se nebojím.
00:37:41Poklepal, kleslo a najednou ticho.
00:37:47Byl krásnej den. Ticho, nic neslyšíš.
00:37:51-Chlap umřel.
-Ne. Chlap neumřel.
00:37:55Ten byl za mnou a natáčel to všechno.
00:37:58A od tý doby je to tvůj koníček?
00:38:00No neřekla bych, ale nelituju, že jsem to zažila.
00:38:06Tak dobře. Ale to jsou hezký dárky.
00:38:08Druhej byl let padákem.
00:38:10-Teda, balónem.
-Jo, let balónem.
00:38:12Taky dobrý. Ale to byl čajíček proti tomu.
00:38:16-Počkej, já jsem tě viděl v balónu!
-Jo vlastně!
00:38:19-Dyť my jsme letěli nad váma!
-Ty jsi mně škrtala o střechu!
00:38:23Já jsem si říkal, Heleně došel plyn!
00:38:27Ale tam byly ty dráty.
00:38:30-To byl dárek?
-To byl taky dárek.
00:38:31No jo, u Karlštejna! Tam je louka, tam startujou ty balóny
00:38:34a škrtali jste mi, myslím, že mobilem jsi...
00:38:37-Mobilem, mobilem.
-Koukni se nahoru.
00:38:40Tak já jsem kouknul a říkal jsem si,
00:38:42trefjej ten komín náš, netrefjej?
00:38:45Ale ty dráty, z těch jsem měla docela,
00:38:47to vysoký napětí...
00:38:48Dráty vysokýho napětí?
00:38:51To je další věc, do který bych nevlez.
00:38:53-Jseš odvážná.
-Takovýhle já mám věci.
00:38:56Já, abych na to nezapomněl, přejdu nenápadně k pop music.
00:39:01Vidíš!
00:39:02Ty jsi 100 x musela odpovídat na stejnou otázku. Možná i mně.
00:39:06Přesto se tě na to zeptám.
00:39:08Řekni mi, jak je možný, že se do písničky,
00:39:13která se stala já nevím, hitem století, nebo co,
00:39:18že se tam dostalo to, že ty tam zpíváš,
00:39:22že se budeš od motýlka učit líbat?
00:39:25-Víš co myslím.
-No jo, vím.
00:39:28Jak to je? Pomalu se...
00:39:30-Pomalu se od něj líbat...
-Pomalu se od něj lítat naučím.
00:39:34-Ono má bejt lítat!
-No, jenomže Štaidl Jiří,
00:39:38kterej byl docela nedochvilnej v dodávce textů,
00:39:41tak jsme byli všichni ve studiu připravený už, že budem natáčet
00:39:46a text nikde.
00:39:48Takže horká linka, telefon, poslal text, někomu to nadiktoval,
00:39:52ten někdo to blbě vopsal.
00:39:53A já jsem si říkala, no je to teda zvláštní...
00:39:57To mě zajímá, co sis řekla!
00:39:59Já jsem si říkala, ten Štaidl má bujnou fantazii. Ale proč ne?
00:40:04Proč bysme nemohli? Tak jsem to tak nazpívala.
00:40:09-No jasně.
-A on skoro zešílel.
00:40:11-Když to pak slyšel.
-Jsem řekla, máš to posílat včas!
00:40:15Ale lidem se to moc líbí. Já to zpívám na koncertech.
00:40:19A doteďka jsi tam nevrazila zpátky lítat?
00:40:22Já to teď dělám, že tam dám i to i to.
00:40:25Já ti řeknu, já totiž poslouchám ty texty u těch písniček.
00:40:28-U všech.
-To je hezký.
00:40:29To je hezký, ale taky špekuluju, co tím básník chtěl říct.
00:40:33A to já musím, já jsem se nikdy k tomu veřejně nepřiznal.
00:40:37Tobě to řeknu.
00:40:38Walda zpíval, Matuška, krásnou písničku Slavíci z Madridu
00:40:42a tam se zpívá, ve stínu pod fíky poslouchat slavíky.
00:40:47A já jsem, byl jsem hodně mladej teda,
00:40:49já jsem si říkal, ty vole, co je to ta podfíka?
00:40:55Jako je lípa, tak jsem si myslel, je nějaká podfíka!
00:41:00-To je hezký.
-Chápeš to?
00:41:02Ve stínu podfíky poslouchat slavíky.
00:41:05Kolik mně mohlo bejt? Tady nebyly fíky ani na Vánoce!
00:41:12Já jsem si, jak jsi to teď řek vzpomněla, to jsem musela bejt
00:41:17hodně malá holčička ještě, taky jsem měla takovej rébus.
00:41:24Jak ono to bylo? Písnička: Zajíček v své jamce sedí sám.
00:41:31A já jsem furt zpívala: Zajíček své Jance.
00:41:37A furt jsem tomu nerozuměla, co to znamená.
00:41:40Zajíček své Jance sedí sám.
00:41:44Až potom po letech jsem si říkala...
00:41:46-Přišla's na to.
-Já jsem na to přišla.
00:41:57Ty jsi říkala, že nebudeš už ty letopočty říkat,
00:42:00ale furt něco slavíš.
00:42:02Už si říkám, jestli neslavím každej tejden.
00:42:09Minimálně slavíš kariéru, já nevím kolik let,
00:42:12půlkulatý, pak zase kulatý,
00:42:13pak zase narozeniny půlkulatý, kulatý.
00:42:16-Co já vidím, furt něco slavíš.
-Furt něco slavím.
00:42:19-Teď budou půlkulatý nějaký.
-Už jsou. 55 na scéně.
00:42:22-55.
-Kdyby to tak bylo 55, jako...
00:42:29-Jako léta.
-Narozeniny.
00:42:31To by se mi líbilo víc.
00:42:33To si vybavuju, mně nedávno Karel Gott říkal,
00:42:37on jak dával dohromady tu svoji autobiografii,
00:42:40tak si vzpomněl, kdy se s tebou prvně potkal.
00:42:42To si nebudeš pamatovat.
00:42:44Já si to pamatuju, protože on to dokonce napsal
00:42:48do jedný, jestli to je ta stejná verze,
00:42:52do jedný z těch posledních knížek, který o mně vyšly.
00:42:56A myslím, že měl pravdu. Řekni to ty!
00:43:01Já ti pak řeknu, jestli to je ono.
00:43:03Nevím, jestli to je ono.
00:43:05Asi nějaký natáčení nebo co, seděli v šatně zpěváci, Matuška...
00:43:09-Liberecký výstavní trhy.
-Liberecký výstavní trhy.
00:43:11Tak je to vono.
00:43:12Seděli v šatně a ty jsi byla nová, mladá, ze Slatiňan,
00:43:15začínající zpěvačka přišla do šatny těhletěch zpěváků a řekla:
00:43:20Dobrý den, já se jmenuju Helena Vondráčková
00:43:23a odteďka tu s váma budu žít.
00:43:29To je sebevědomí! Rozumíš! Žádný, budu to zkoušet!
00:43:33Nebo něco! Odteďka!
00:43:34On si to poslední slovíčko, aby to bylo vtipný, tam dodal,
00:43:40ale já si myslím, že jsem řekla zpívat.
00:43:43-Ale je to fakt.
-Cože?
00:43:45Je to fakt.
00:43:48Heleno, já bych řek, že mnoho tvých vrstevnic
00:43:51si třeba v duchu říká, jak ona to ta Helena dělá?
00:43:55Že jseš v kondici a tohleto. Máš nějaký recept?
00:44:00Chodíš do fitka, nebo máš nějaký special krémy.
00:44:04No, special krémy mám, ty by tomu asi moc nepomohly.
00:44:09Takže si ráno uděláš novou Helenu?
00:44:12Já tomu říkám, že si hodím zpěvačku na obličej.
00:44:18-Ale, tak já sportuju odjakživa.
-Tím se udržuješ.
00:44:21Vždycky mě to bavilo. Plavání byl první můj sport.
00:44:26Krasobruslení, lyžování později, tenis,
00:44:31ale teď jsem hrála dokonce i,
00:44:34támhle mám 2 kamarády, s kterýma jsem byla,
00:44:36seděj a usmívaj se na mě, manželé Bekovi
00:44:40a byli jsme na společný krásný dovolený
00:44:44na Kanárských ostrovech,
00:44:46zároveň tam byl Ondra Soukup s rodinou,
00:44:49takže mě vyzval, šli jsme na golf.
00:44:51A bylo to nádherný.
00:44:52-Takže ty hraješ i golf?
-Zkouším to.
00:44:54Ještě to samozřejmě zdaleka neumím, ale baví mě to.
00:44:58-Fakt jo?
-No.
00:44:59To je sport, já vyloženě bojuju proti tomu.
00:45:04-A proč?
-Já jsem zklamanej, že to děláš.
00:45:08Dyť je to takovej chodící, snobárna taková.
00:45:11-To by ses divil.
-Co?
00:45:13To by ses divil.
00:45:14Že prej jen podnikatelé pokecaj, k ničemu jinýmu to není.
00:45:16-To není pravda.
-Ale jé!
00:45:18Víš co je to za radost, dát nádhernou ránu
00:45:22a letí ti to přes třeba jezero a nevlítne to někam do vody?
00:45:28To každej golfista říká!
00:45:29Stačí dát ránu, aby to letělo a propadneš tomu.
00:45:33Dal jsem několik ran, nikdy to neletělo.
00:45:34Já jsem tomu ještě nepropadla,
00:45:36já furt ještě preferuju tenis, protože je to akční.
00:45:39Ne, golf ne! Víš co se nachodíš? Od jamky k jamce?
00:45:44Tam bude ten tvůj zajíček...
00:45:58Teďka se chystá zase nějakej narozeninovej?
00:46:01Tohleto turné je vlastně narozeninový,
00:46:04k 55. výročí na scéně.
00:46:07Jak, tohleto?
00:46:08Jmenuje se to Helena-Dlouhá noc live,
00:46:11už to jedu od jara, ale teď se začíná zase to vrstvit,
00:46:18velmi intenzivně ty města, takže myslím, že ani nebudu doma.
00:46:25Velký města hlavně jsou to, Slovensko taky. Namátkou řeknu:
00:46:33Olomouc, Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Hradec Králové atd.
00:46:40Kdo bude chtít přijít, tak to je na mejch stránkách,
00:46:43ale vyvrcholení bude a už jsou lístky v prodeji,
00:46:47zase po roce, protože loni jsem měla O2 Arénu,
00:46:51takže letos to bude zase Lucerna.
00:46:54-Na Zlatou neděli.
-Co?
00:46:56Na Zlatou neděli. Doufám, že přijdeš.
00:46:58No jo, tak byl jsem naposled na Karlštejně.
00:47:01-To bylo krásný.
-Ale tam jsi mě opravdu...
00:47:04Já jsem takovej nenápadnej divák, nemám rád, když je na mě tohleto.
00:47:08Nenápadnej? Dyť jsi vstal a tleskal jsi vestoje.
00:47:11-Protože's mě donutila!
-Já?
00:47:14Tys mě donutila z jeviště! Já jsem se krčil!
00:47:17-Já nemám rád tu koncentrovanou...
-Nevěřte mu, není to pravda!
00:47:20Takhle to nádvoří!
00:47:22Chceš snad říct, že jsi vstal, protože jsi nebyl nadšenej?
00:47:25Prosím tě, já jsem byl strašně nadšenej.
00:47:28-Ale já se umím radovat vsedě!
-No to jsem si všimla!
00:47:32Ale když už jsem slyšel: Kájo, ty nevstaneš?
00:47:36A teď ještě, víte co ona dělá na těch koncertech?
00:47:39Ona takovou tu, a to ty lidi vedle mě byli jako šílený!
00:47:44Z toho, jak se to jmenuje z toho Sladkýho mámení?
00:47:48S tebou mě baví svět, z filmu.
00:47:50-No to vím!
-No Sladké mámení.
00:47:52Sladké mámení.
00:47:53A jak tam je ten prostředek, jak děláš ten taneček takovej.
00:47:56Léta tryskem pádí...
00:47:58To ona nutí, ne nutí, vyzve diváky a vedle mě báby,
00:48:01všecky začaly dělat!
00:48:05A já, jako debil jsem to, jsem vstal taky a říkal jsem...
00:48:11-A jakej jsi měl úspěch!
-No velkej jsem měl úspěch.
00:48:20Kdo to vymyslel tuhle chorošku?
00:48:23Prosím tě, to snad Zuzka Studénková,
00:48:27Zuzanka Studénková, která to vlastně,
00:48:32já jsem to zpívala, ona to hrála.
00:48:35-Což mě teda trošku mrzelo, ale...
-Chtělas to hrát sama.
00:48:38Já bych si to švihla. Ona je báječná herečka.
00:48:45Takže já si myslím, že ona byla autorkou,
00:48:48ale ona to trošku asi opajcla i z mejch pohybů,
00:48:52protože já si pamatuju, že jsem trošku to pajcla
00:48:55od Dusty Springfield,
00:48:57která měla takovej zvláštní způsob pohybu
00:49:00a taky tak jako kulhala na scéně, takže ono to k tomu svádělo.
00:49:05-Tak ono to je kulhání?
-Je to trošku takový kulhání.
00:49:10-Není to choreografie, je to...
-Prolamování spíš, než kulhání.
00:49:13Jo, ta pánev!
00:49:16Ale zas je to dobrý cvičení na páteř.
00:49:19-A na tu pánev.
-Taky.
00:49:22Tak nám to tady předveď.
00:49:25Jen tak bez playbacku.
00:49:29Léta tryskem pádí, čas nikoho příliš nešetří...
00:49:35Umba umba umba umba.
00:49:47To si budu pamatovat, dneska tak do 2 budu trénovat.
00:49:53A co nějakou písničku?
00:49:55Není to tak, že poslední hit je ta Dlouhá noc?
00:49:59Teď se právě připravuju, už jsem oslovila několik autorů,
00:50:03že bych ráda zase měla novou desku českejch písniček,
00:50:12tak na tom pracuju.
00:50:13-Tam budou starý?
-Ne, nový!
00:50:16Nový tam budu!
00:50:17Přece nebudu dělat desku ze starejch písní.
00:50:20Těch už mám asi 5.
00:50:22Oslovíš nějaký autory, aby něco vymysleli.
00:50:26-No určitě.
-Máš moje číslo!
00:50:30Vidíš to! Ještě, žes mi to řek!
00:50:34-Co jsem ti řek?
-Zejtra zavolám.
00:50:36Zejtra zavoláš.
00:50:38Já budu tak zblblej, že tě uslyším a budu dělat: umba umba umba umba.
00:50:46Helena Vondráčková!
00:50:56Ty nebudeš psát žádnej text, že umba umba umba.
00:51:00Ty mi napíšeš nádhernej, krásnej, vtipnej text!
00:51:05A všichni jste svědky!
00:51:06A jestli to tam nebude, tak uvidíš!
00:51:10Jestli ještě udržím pero, nebo počítač,
00:51:18tak se do toho dáme!
00:51:19Ještě jednou, Helena Vondráčková!
00:51:33Přátelé, pochopili jste, zlatá Helena nakonec,
00:51:36to je pro dnešek všechno.
00:51:37Já vám všem děkuju za vaši milou pozornost
00:51:39a tradičně děkuji dnešním hostům, kterými byli, postupně:
00:51:44Saša Choupenitch, Jiří Černý a Helena Vondráčková!
00:51:56Děkujeme a na shledanou.
00:51:57Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 11
