00:00:32 Dobrý večer, vážení diváci, zde přítomní v sále,

00:00:36 dobrý večer samozřejmě přeju i vám, milí diváci televizní.

00:00:40 No tak, víme to všichni,

00:00:41 jaro už je opravdu za dveřma, už propuká, to je dobře.

00:00:44 Bude teplo, takže zase všichni vyrazíme do přírody.

00:00:48 Někdo pěšky, někdo na kole. Já např. na kole.

00:00:53 Utužuje zdraví. Já mám s takovým tím motorkem.

00:00:59 To byste viděli! Když takový ty, jak jsou v těch elasťákách,

00:01:02 já v teplákách a když do kopce a já tam hodím tu a předjedu,

00:01:08 ještě si pískám u toho

00:01:10 a řídím jen jednou rukou, to koukaj!

00:01:12 A pozor, když už mluvíme o tý cyklistice

00:01:15 a má to svůj důvod dneska,

00:01:17 taky už jsem zjistil, že ono prej to není úplně zdravý.

00:01:21 Že by se s tím mělo pomálu šetřit,

00:01:24 že např. ty sedla na těch kolech, jak jsou tvrdý,

00:01:28 tak prej to otupuje i některý důležitý funkce.

00:01:35 Nějakej vědeckej výzkum!

00:01:37 Dokonce prej to začalo nějak příběhem, kterej se stal.

00:01:40 To jste možná slyšeli, to proběhlo médii,

00:01:43 na základě toho se to začíná šetřit,

00:01:45 že to otupuje, ta cyklistika.

00:01:48 2 kamarádi prej vyjeli normálně na kole a teď najednou viděli

00:01:53 u silnice mladé děvče, zoufalý, že to kolo píchla

00:01:58 a nevěděla si s tím rady.

00:02:00 A tak ten jeden řek, jeď napřed, já jí s tím pomůžu,

00:02:03 asi si s tím, neumí to opravit.

00:02:06 Tak seskočí z kola, jde,

00:02:09 za hodinu toho kamaráda dojel, říká mu, čoveče,

00:02:13 já jsem jí s tím pomoh, já jsem to opravil,

00:02:14 zalepil jsem to a vona furt, že se mně nějak musí odvděčit,

00:02:18 tak si sundala kalhotky a řekla mně, vem si, co chceš.

00:02:22 Tak jsem si vzal štrůdl z jejího ruksaku.

00:02:26 A ten kamarád říkal: Dobře jsi udělal.

00:02:28 Dyť by ti ty kalhotky stejně byly malý.

00:02:39 Takže prej to otupuje mysl, ta cyklistika.

00:02:42 Nevím, co je na tom pravdy.

00:02:44 Určitě tento názor nebude sdílet náš dnešní první host.

00:02:48 On se věnuje disciplíně, která se jmenuje biketrial.

00:02:53 Ono těch trialů je hodně. Cyklotrial atd.

00:02:56 Existuje biketrial, on je, mimochodem, v tomto biketrialu

00:03:00 dvojnásobným mistrem světa a jednou mistrem Evropy.

00:03:06 Abych vám tu disciplínu nějak přiblížil,

00:03:08 náš dnešní první host dokonce na kole vyskákal

00:03:12 až nahoru po těch schodech na Petřínskou věž

00:03:15 a potom dokonce i na Žižkovskou televizní věž.

00:03:18 Josef Dressler!

00:03:30 Řekněte mně, ono se ty vaše výkony objevily v nějakejch zprávách.

00:03:34 A co to bylo? To byla nějaká sázka?

00:03:36 -Že vyskáčete na kole na Petřín?
-To bylo už asi před 20 lety.

00:03:41 Nebo 25 let. Tady se tenkrát konal Světovej pohár, ve sportovní hale.

00:03:45 Počkejte, takhle dlouho to je? Jak já to vím?

00:03:48 -To snad zprávy ještě žádný nebyly.
-Myslím, že si to pamatujete dobře.

00:03:53 Jo? Vyskákal jste? Žižkovská věž byla pozdějc, ne?

00:03:56 Nějak rok, nebo 2 potom. To byly takový spíš sranda pokusy,

00:04:00 aby upoutaly pozornost na ten Světovej pohár,

00:04:03 aby bylo vidět, že na tom kole jdou dělat různý věci.

00:04:06 Mně se ten váš vtip na začátku líbil,

00:04:08 protože si myslím, že tak ta cyklistika má být.

00:04:13 Vy jste říkal, že s tím nesouhlasím.

00:04:15 Já jsem říkal, že možná, že otupuje cyklistika mysl.

00:04:19 Ale třeba, když jsem skákal ten Žižkovskej vysílač

00:04:21 a Petřínskou rozhlednu,

00:04:22 tam jsem si nesed ani chvilku na to sedlo.

00:04:33 To někdo kontroluje, jestli vy si neodfrknete?

00:04:37 To musí mít nějaký pravidla. Šlo to do nějaký Guinessovky?

00:04:40 Nakonec, já ani nevím.

00:04:41 Pro nás to byla spíš sranda, abysme upoutali pozornost.

00:04:46 -Pravidla jsem si stanovovali sami.
-Odfrknul jste si někde.

00:04:50 Moh jsem si odfrknout, ale nesměl jsem z toho kola slízt,

00:04:52 nesměl jsem dát nohu na zem,

00:04:53 takže jsem musel pořád držet rovnováhu na tom kole.

00:04:56 Což ale pro toho trialistu není vůbec žádnej problém.

00:04:59 To tady můžu na tom kole stát

00:05:00 a povídat si s váma celej ten rozhovor.

00:05:02 To je základní prvek toho trialu.

00:05:06 Jak dlouho s těma pauzama na ten Petřín?

00:05:10 To se nikde neobjevilo, jak dlouho.

00:05:12 Já si to pamatuju matně, protože to je už dlouho.

00:05:15 Na tu Petřínskou rozhlednu asi necelejch 7 minut, a na...

00:05:21 -I s odfrknutím?
-I s odfrknutím.

00:05:23 Ale to bylo před 25 lety, teď bych potřeboval výtah.

00:05:27 A Žižkovskej vysílač byl, tam je 733 schodů,

00:05:32 ten si pamatuju líp, ten čas byl kolem 20 minut.

00:05:34 Ale tam šlo o to spíš...

00:05:35 733 schodů a nesmíte se dotknout země.

00:05:39 -To někdo skáče za váma?
-Oni jdou docela pomalu.

00:05:43 On to zas takovej fofr není.

00:05:46 Ale pozor, vy jste dělal i jiný různý kaskadérský kousky,

00:05:49 to víte, to k člověku dolehne.

00:05:52 Že jste na kole skočil do bazénu? To byla nějaká oslava bujará?

00:05:56 Skočil jste do bazénu s kolem? Co jste propagoval zase tímhle?

00:06:02 Já jsem jezdil exhibice hodně při různých akcích

00:06:05 a tady to byl nějakej závod Stěpánky Hilgertový

00:06:08 v Podolí v bazénu.

00:06:10 A my jsme tenkrát řekli,

00:06:11 že bych moh skočit z nějaký věže do toho bazénu a mně přišlo, že...

00:06:14 -Jste skočill?
-Z desítky, no.

00:06:16 Z desítky na kole? A je to bezpečný, ten biketrial?

00:06:25 Já si myslím, že je všechno bezpečný,

00:06:28 když to dělá člověk s rozumem a přemejšlí u toho.

00:06:32 Myslím si, že je nebezpečnější je taková ta hobby cyklistika,

00:06:34 když vyjedou hobby cyklisti na kole bez přilby,

00:06:37 rozjedou to na štěrkový cestě z kopce a vůbec nevědí,

00:06:39 co s tím kolem mají dělat.

00:06:40 Potom se leknou králíka, který vyběhne z lesa

00:06:43 a rozsekají se tam bez přilby.

00:06:45 Když to máte pod kontrolou, jak říkáte, tak jak je možný,

00:06:48 že jste si na kole šáhnul na dráty vysokýho napětí?

00:06:56 -Vy jste se připravoval!
-Na tohle jo,teda!

00:06:59 -To je v kuriozitách někde.
-Já tady mám maminku někde,

00:07:02 já o tom nemůžu mluvit tolik, protože by to s ní šlehlo!

00:07:05 Maminka doteďka neví,

00:07:07 že jste na kole si šáhnul na dráty vysokýho napětí?

00:07:09 Ví, ale dostává to postupně ty informace. Posledních 10 let.

00:07:14 Jak vás to napadlo?

00:07:16 Když člověk dělá nějakou věc, tak se snaží to dělat rozumně.

00:07:19 A samozřejmě v nějaký euforii udělá nějakou pitomost.

00:07:22 -A to byla tahle, jo?
-To byla tady ta.

00:07:24 My jsme točili něco ve Vršovicích na nádraží,

00:07:27 ve Strašnicích, pardon.

00:07:29 A tam, ve Vršovicích.

00:07:33 To je jedno. Byly tam dráty prostě.

00:07:35 -Byly tam vlaky a na konci...
-Vlaky!

00:07:38 A člověk chtěl udělat lepší záběr, lepší trik.

00:07:41 A tam jsme něco natočili, potom kameraman řek,

00:07:44 támhle bysme mohli udělat lepší záběr,

00:07:46 tam bude lepší světlo, nebo co.

00:07:49 A teď jsme tam šli rychle, rychle, půjdeme to natočit.

00:07:53 A já jsem nějak řek, já tam rychle vylezu,

00:07:56 abysem se tam podíval.

00:07:56 -Na co ale?
-Na ty vlaky.

00:07:59 -Na vlaky.
-No.

00:08:00 A jak jsem tam byl v tý euforii, tak jse šáhnul na ten kabel.

00:08:03 -Vy jste vylez na vlak.
-Ne, na vlak ne.

00:08:06 Já jsem naštěstí na vlak nevylez. Já jsem byl na tom žebříku železným

00:08:10 a pravou rukou jsem držel ten kabel, v kterým je 3000

00:08:12 stejnosměrnýho proudu.

00:08:14 -Kolik, že tam je?
-3000 V.

00:08:15 A to jako frajeřinu jste si šáhnul na drát?

00:08:17 Ne, jak říkám.

00:08:19 Člověk dělá hlouposti, když je do něčeho zabranej.

00:08:23 A já jsem v tu chvíli udělal hloupost, protože jsem...

00:08:27 -Předváděl jste se před někým.
-To ještě ne.

00:08:30 To jsem ten záběr chtěl připravit.

00:08:32 -Střízlivej jste byl?
-Jo, jo, všechno.

00:08:34 Já vím, že jsem pitomej.

00:08:36 3000 V jste do sebe pustil? Jak dlouho to do vás teklo?

00:08:39 -Chviličku.
-A zážitek?

00:08:42 -To bysme tady byli dlouho.
-Co? To bysme tady byli dlouho?

00:08:47 Zážitek byl silnej.

00:08:56 Ne, já říkám, člověk, když je v nějaký euforii,

00:08:59 tak zapomíná na to, co říkala maminka,

00:09:02 nedělej hlouposti, nešahej na dráty.

00:09:05 My jsme bydleli dřív na vesnici, tam žádný vlaky nejezdily.

00:09:08 To je moje omluva.

00:09:10 Já jsem měl štěstí, že jsem na ten vlak nevylez,

00:09:11 že ten proud mnou projel.

00:09:16 Ten proud váma jen projel.

00:09:18 Mně se asi třepaly nohy a spadnul jsem dolů.

00:09:22 Docela si z toho pamatuju hodně věcí,

00:09:24 to by bylo na dlouhý vyprávění, ale jednu zásadní věc.

00:09:26 Řekněte, co si zásadního pamatujete?

00:09:28 A to já říkám na všech akcích, co děláme,

00:09:30 říkám mladejm klukům a všem.

00:09:33 Že jsem tam chtěl ten čas vrátit o tu vteřinu víc

00:09:35 a nemůžete ho vrátit o vteřinu víc.

00:09:37 Takže vždycky všem říkám takový to, 2 x měř a jednou řež.

00:09:42 Že opravdu, když ty mladý kluci řeknou, já támhle skočím,

00:09:44 támhleto udělám, kamarádi mu řeknou nějakou pitomost, aby udělal,

00:09:47 že je lepší se nad tím zamyslet, že ten čas nikdy nevrátíte.

00:09:51 -Bezmyšlenkovitě jste tak jako...
-Jsem byl mladší.

00:09:55 No, tak to se dělaj blbosti. Ale vy teďka, a to já vím,

00:09:58 že se věnujete tomu, že učíte lidi jezdit na kole.

00:10:02 Řekněte, já jsem se naučil na kole v 6 letech.

00:10:06 A nevím, co byste mě na tom ještě měl učit!

00:10:09 Tak co se dá učit? To učíte děti, nebo dospělý?

00:10:14 Co na tom učíte? Co můžete někomu říct?

00:10:17 Když umí jezdit jako já, že ho ještě vy naučíte. Co?

00:10:23 To je klasická otázka, co učím lidi na kole.

00:10:26 Chcete říct, debilní otázka.

00:10:29 -Ne, přirozená otázka.
-Přirozená. Jedu...

00:10:33 Protože v Čechách na kole jezdí všichni.

00:10:35 Já k tomu říkám, že všichni umí jezit na kole, v Čechách.

00:10:38 To kolo je tady víc zdroj zábavy,

00:10:41 než dopravní prostředek nejlevnější.

00:10:43 Ale málokdo to kolo umí správně ovládat.

00:10:46 Všichni jsme se naučili jezdit samosběrem. Já tomu tak říkám.

00:10:49 Jak, samosběrem?

00:10:50 Že vám něco řekla maminka, kamarád, bratr.

00:10:54 A my učíme na kempech, jsem napsal nějaký knížky,

00:10:58 děti od 4 let po 70tiletý lidi.

00:11:03 Hranice je 70?

00:11:04 Zatím tam byl nejstarší účastník, tomu bylo 70.

00:11:11 -Starší neberete, jo?
-Bereme, bereme.

00:11:14 -Berete i starší?
-Tak to zkusíme, jo?

00:11:17 Zkusíme takovej test, jak jezdíte na kole.

00:11:19 -Já?
-No.

00:11:20 Mě budete zkoušet z jízdy na kole teďka?

00:11:22 Jste říkal, že to umíte.

00:11:26 K nám přijdou lidi, často nám volaj, říkaj,

00:11:30 že uměj jezdit na kole, že by se chtěli na těžší kemp.

00:11:33 A já jim vždycky vysvětlím, že se maj přihlásit

00:11:35 na ten jednoduchej kemp, že je naučíme...

00:11:37 Tak tu otázku nějakou.

00:11:40 Když jedete na kole, kam se díváte?

00:11:42 Po krajině.

00:11:54 Když před sebou vidíte nějakou překážku,

00:11:56 to může bejt nějakej kamínek, nebo nějaký 2 schůdky někde,

00:12:03 když pominu, že slezete z kola, tak co uděláte?

00:12:07 Jezdím jenom po asfaltkách.

00:12:12 -Asi se na ten kemp nehlašte.
-Cože?

00:12:14 Asi se na ten kemp nehlašte.

00:12:16 Já jsem taky neříkal, že se přihlásím.

00:12:18 Já jsem začal tím, že umím jezdit na kole.

00:12:21 -Vy učíte lidi padat?
-Učíme je taky, no.

00:12:24 My učíme ty lidi z toho kola mít větší radost.

00:12:27 Protože spousta lidí jen na tom kole nahání ty km,

00:12:31 vyrábí elektřinu, počítají si ty watty.

00:12:34 A mně přijde, že by z toho kola měli mít větší radost.

00:12:36 Proto my učíme hlavně ty děti, aby si uvědomily,

00:12:38 že to kolo je hračka, s kterou se dá hrát.

00:12:41 My jsme měli na kempu 60tiletýho chlápka,

00:12:44 kterej byl nadšenej, že jsme mu ukázali,

00:12:46 jak se jezdí smyk.

00:12:47 Nevím, proč na mě ukazujete.

00:12:49 Z mýho pohledu měl jste tam juniora.

00:12:58 Nějakej nemotornej.

00:12:59 Nás právě ti chlápci a ženský nad 60 let bavěj nejvíc.

00:13:03 Protože z nch jde výborná energie,

00:13:04 samozřejmě to v tý hlavě musej mít nějak srovnaný.

00:13:06 Protože znám taky spoustu kamarádů, kterým je 30 a řeknou,

00:13:09 já už se nic učit nebudu,

00:13:10 já už se budu koukat jen na televizi.

00:13:13 Počkejte, vy učíte padat.

00:13:15 Rozuměl jsem dobře, aby i to padání byla radost pro člověka, jo?

00:13:19 Ne! Protože my jim vždycky vysvětlujeme,

00:13:20 že když někdo jezdí na kole a bojí se, že dostane smyk,

00:13:24 že z kola spadne, tak jede možná víc vystrašeně

00:13:27 a možná se víc rozseká, než když zjistí,

00:13:29 že ten pád nebo smyk není jeho nepřítel.

00:13:32 Že si na něj musí trošku zvyknout, že dostat smyk není nic špatnýho.

00:13:36 Musíte na tom kole to přizpůsobit tomu.

00:13:39 Dobře, tak ten kamínek, jak jste říkal.

00:13:42 Já vám řeknu nějaký jednoduchý věci.

00:13:45 Hlavně lidem! Taky jezděj na kole.

00:13:50 Já se nebudu každýho ptát, kam se kouká.

00:13:52 -Ne, to se neptejte.
-Ale strašně častá chyba je,

00:13:55 že cyklisti koukaj těsně před přední kolo.

00:13:58 A potom nemají tu představu, co se děje okolo.

00:14:03 Když půjdete pěšky

00:14:04 a budete se koukat na špičky nohou, tak porazíte sloup.

00:14:07 Když se díváte víc před sebe, dokážete víc plánovat tu jízdu.

00:14:10 Ženský, to nemyslím špatně vůči ženskejm,

00:14:13 my máme rádi na kempu ženský.

00:14:15 Ale ty strašně často jedou přírodou někde,

00:14:17 koukaj se po krajině, říkaj, hele, kámen, do toho narazím.

00:14:21 Tak jak se na něj kouká,

00:14:23 samozřejmě ty ramena trošku se nakloněj

00:14:25 a to kolo tam jede.

00:14:27 Potom do něj narazí.

00:14:28 Řekne, já jsem to říkala, že do něj narazím.

00:14:31 Takže je pravidlo, že je potřeba se dívat tam, kam chci jet

00:14:34 a ne tam, čeho se bojím.

00:14:35 To je strom, zatáčka, když jedete do zatáčky,

00:14:37 nesmíte se koukat z tý zatáčky, kam vás to vyhání,

00:14:40 ale podívat se tam, kam chcete jet.

00:14:42 Čili učíte lidi koukat, při cyklistice, jo?

00:14:46 Třeba.

00:14:47 Ale taky přeskakovat nějaký ty...

00:14:49 My je učíme ty jednoduchý věci. Třeba řeknu k tý překážce.

00:14:53 Spousta cyklistů, když vidí před sebou,

00:14:56 to můžou být 2 kamínky, nějakej výmol, něco jednoduchýho.

00:14:58 To nemusí bejt něco obrovskýho.

00:15:00 Tak to kolo přibrzděj a myslej si, že tím to vyřešej.

00:15:04 Když to kolo přibrzdíte...

00:15:05 Když vidím překážku, tak přibrzdím.

00:15:07 -To je takový přirozený.
-Se bojím.

00:15:09 My na to máme takovou poučku, když kolo něco má přejet,

00:15:12 tak se musí točit kola.

00:15:14 A když zabrzdíte, přibrzdíte, to kolo se zpomalí,

00:15:17 vy musíte držet rovnováhu

00:15:20 a to kolo vlastně nemá tu dopřednou energii,

00:15:22 aby to přejelo.

00:15:23 -Kola se musej točit.
-Když něco mají přejet.

00:15:25 Opravdu když přijedete k nějakým pár kamínkům,

00:15:28 je lepší si přibrzdit předtím, dívám se před sebe,

00:15:30 vidím, že tam budou nějaký kamínky, tu rychlost si srovnám včas,

00:15:34 abysem potom, když přejíždím nějakou tu těžší pasáž,

00:15:37 nějakou jednoduchou překážku, aby to kolo už jelo, jelo dopředu,

00:15:41 trošku se uvolním a tomu kolu dám prostor,

00:15:42 aby to projelo.

00:15:45 Když ke mně přijedete na kemp, já vás to naučím.

00:15:48 -I s elektrokolem.
-Slyšel jsem, že prostě... I s...

00:15:59 No tak, na tom není snad nic. To se nemám za co stydět.

00:16:02 Ono to do kopečka pomůže.

00:16:06 Já jsem o tom teď měl takovou delší debatu,

00:16:09 hodně cyklistů proti těm elektrokolům je.

00:16:10 Já jsem proti tomu byl jeden čas taky, ale myslím si,

00:16:13 že to je výborná věc pro to, aby to smazávalo ty handicapy.

00:16:18 Vám to otevře ty větší kopce.

00:16:20 Když jede někdo s přítelkyní, nebo s dětma,

00:16:23 tak jim může dát to elektrokolo,

00:16:24 aby byli kompaktnější tým a skupina.

00:16:28 Ale já si myslím, že to je něco jinýho, než kolo.

00:16:30 -Kolo je prostě kolo...
-Že vás přerušuju.

00:16:32 V naší rodině mám elektrokolo jenom já! Rodina šlape do kopečků.

00:16:37 Protože rodina je mladší, než jsem já. Rozumíte.

00:16:40 To víte, kolem mě,

00:16:41 když vidím ty Contadory, všichni tohlecto, přišlápnu!

00:16:45 Ta baterka! Jel jste na tom někdy? Když to dám na plnej céres!

00:16:53 Contador pije za jízdy...

00:16:55 Já vím, že mi říkalo hodně kamarádů,

00:16:57 když jedou nějaký ty kopce, teď se tam potěj,

00:17:00 kolem nich projede nějakej strejda, kouká...

00:17:10 A ještě moc nešlape.

00:17:13 Já se potom nedivím, že se koukáte po krajině.

00:17:15 No jasně!

00:17:16 Oni mají ohnutou hlavu a čuměj na to přední kolo.

00:17:18 No jasný, no debilové, no.

00:17:21 Já z toho mám požitek, z tý jízdy.

00:17:24 Modříny a všecko.

00:17:25 Proto jsem s tím taky souhlasil.

00:17:26 Já si myslím, že to kolo má bejt pro zábavu

00:17:29 a ne pro dřinu.

00:17:31 Jasně. Mě to baví.

00:17:32 Vy taky připravujete nějaký, dejme tomu, závodní?

00:17:35 Protože v tom se furt soutěží. Vy už ne teda.

00:17:39 Já jsem trénoval 2 kluky Honzu Musila a Laca Janošku,

00:17:42 který vyhráli medaile z MS juniorů v tom biketrialu.

00:17:47 Vy jste možná ještě neřek, to byste měl.

00:17:50 Já jsem říkal, že je cyklotrial,

00:17:52 já sám nevím, jakej je v tom rozdíl.

00:17:54 Čím se liší ten biketrial nebo cyklocrossu, cyklotrialu.

00:17:58 Vlastně biketrial a cyklotrial,

00:18:00 i když někteří lidi, co tomu rozuměj, budou řešit,

00:18:03 že to jsou různý disciplíny,

00:18:06 tak je to v podstatě ta samá disciplína,

00:18:08 akorát pod různýma federacema, je to trošku složitý.

00:18:10 Cyklocross je něco jinýho.

00:18:12 Cyklotrial, biketrial jsou disciplíny,

00:18:14 kdy na kolech má jezdec za úkol překonávat nějaký překážky,

00:18:17 má tam kontrolní úsek, který má 20, 30 m

00:18:20 a tam na tom kole má přeskákat přes nějaký kameny, skruže, auta,

00:18:23 přes různý překážky.

00:18:25 Nejde o čas, ten je až druhý hledisko.

00:18:29 Důležitý je to, aby to dokázal přejet,

00:18:31 byl na tom kole.

00:18:32 Když spadne, má 5 trestnejch bodů, což je maximum,

00:18:35 když si šlápne na zem, což jsou takový malý chyby,

00:18:38 za to dostává po jednom bodu.

00:18:40 Takže vyhrává ten, kdo dokáže ty jednotlivý úseky projet

00:18:44 za co nejmíň trestných bodů.

00:18:45 A to, co jezdí Kulhavý? On se jmenuje Kulhavý.

00:18:49 -To je ten náš olympionik, že jo?
-Ano.

00:18:51 To, co jezdí Kulhavý, to je cyklotrial.

00:18:53 Ne, to je normálně horský kolo, závody cross-country horských kol.

00:18:57 To je zase něco jinýho?

00:18:58 Ta cyklistika má strašně disciplín a různý kola a tak.

00:19:04 A vy jste teda připravil na mistrovství,

00:19:06 že máte už trenérský výsledky?

00:19:09 Ano, ale já jsem od toho biketrialu odešel, s tím, že mi přišlo,

00:19:13 že je dobrý mít nějaký nový výzvy.

00:19:15 Tak zase trénujem Kristi,

00:19:16 nebo pomáhám trénovat techniku Kristiána Hynka,

00:19:19 který tady byl u vás jako host.

00:19:20 Jitku Škarnitzlovou,

00:19:21 což jsou vlastně jedny z nejlepších jezdců na světě.

00:19:26 -Takový ty dálkový oni jezděj.
-Kristián jezdí maratony.

00:19:30 -Taky, jak se jmenuje? Kopka.
-Ten zase jezdí ultramaratony.

00:19:36 Když jsem toho Kopku poslouchal,

00:19:38 jeho baví přespávat s Eskymákama a tak.

00:19:42 Taky jsem si říkal, jestli si nešáh na dráty vysokýho napětí.

00:19:53 Ale já jsem rád, že jste nám rozšířil obzory,

00:19:56 že každej, kdo si myslí, stejně jako já,

00:19:58 že umí jezdit na kole, že to nemusí bejt pravda.

00:20:01 A že i v této věci je možný se zdokonalovat

00:20:05 a třeba zrovna i u vás.

00:20:06 Josef Dressler!

00:20:17 Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herec,

00:20:20 řekl bych, stále ještě mladý herec, Václav Neužil!

00:20:36 Václave, nevím, jestli jste to slyšel,

00:20:38 tam vyjekla jedna úplně.

00:20:40 -Vyjekla?
-Ještě vás neviděla a vyjekla.

00:20:43 Má vás ráda, viděla vás třeba nedávno.

00:20:46 Nedávno, to i já jsem vás sledoval, takovej ten,

00:20:50 ono se už neříká seriál, ale série.

00:20:52 To nevím, to nevím. To není můj byznys.

00:20:54 Když v tom hrajete, tak to víte, ne?

00:20:56 Já jsem říkal vždycky seriál.

00:20:58 Já mám pocit, že teď říkají série. Nevím proč.

00:21:01 Tak série.

00:21:02 Takový to, víte co myslím. Jak jste se...

00:21:07 Se bojím něco říct, aby zase nevyjekla

00:21:09 Aby někdo nevyjek!

00:21:11 Svět pod hlavou se to jmenovalo, jak jste se probudil v 82.

00:21:15 To bylo docela napínavý,

00:21:17 ale víte co já jsem se nedávno, už po odvysílání toho dověděl?

00:21:21 Já jsem si říkal, to je hezkej nápad,

00:21:22 probudit se do r. 82.

00:21:24 A ono to je podle nějakýho britskýho seriálu. To jsem nevěděl.

00:21:27 Je to tak. Původně to natočili Britové,

00:21:30 tam se to jmenovalo Life on Mars,

00:21:32 ale oni samozřejmě, ten propad do minulosti u nich byl jinej.

00:21:36 Tam tuším, já jsem to neviděl, ale čet jsem si o tom,

00:21:38 do 70. let a samozřejmě,

00:21:41 tam to nebyl propad do komunizmu, na rozdíl od nás.

00:21:44 Tím pádem, jelikož spousta seriálů, jako třeba Dr. Martin, nebo jiný,

00:21:50 jsou taky převzatý, víceméně docela hodně.

00:21:53 I třeba ty epizody i ty dějový peripetie

00:21:55 jsou víceméně, se drží docela dost toho základu, toho originálu.

00:21:59 Tak tady, podle mě, bylo převzatý jen to know-how a to BBC,

00:22:02 pokud vím, BBC s tím souhlasilo,

00:22:05 ale Ondra Štindl, scénárista Světa pod hlavou,

00:22:09 si pak už v rámci toho fíglu, že se někdo probudí v minulosti,

00:22:13 dělal co chtěl.

00:22:15 Což nám přišlo vhod. Ty reálie tady byly jiný

00:22:19 a mohli jsme si jednotlivý epizody upravovat jak chceme.

00:22:22 I to vyústění bylo jiný.

00:22:23 To vyústění bylo takový, že jsem ho sám nepochopil.

00:22:33 Václave, řeknu vám jednu věc.

00:22:36 Jaký to je pro herce, když tak, ono to opticky vypadá,

00:22:40 že nemáte jedinej den volna.

00:22:42 Protože, možná, že jsem koukal na tohleto a přepnul jsem,

00:22:47 byla tam Čtvrtá hvězda a tam jste byl zase.

00:22:50 -Furt Neužil!
-To může bejt otravný samozřejmě.

00:22:52 Ne, nebylo to otravný! Ale už toho bylo akorát!

00:22:58 Ještě, aby pak byla nějaká reklama se mnou a už je to úplnej konec.

00:23:02 Za to vy nemůžete, když se to scukne tak dohromady.

00:23:05 To člověk neovlivní.

00:23:06 Pak potkávám kamarády, nebo známý, nebo mi píšou lidi,

00:23:10 ježíšmarjá, ty teď máš spoustu práce,

00:23:11 doufám, že tě neruším, takovýhle.

00:23:13 -A já vlastně teď nedělám nic.
-To je neuvěřitelný! Opravdu?

00:23:16 Je to tak! Protože teď to běží v televizi,

00:23:19 ale já jsem se tím zabýval minulej rok.

00:23:22 A tam jsem měl napilno.

00:23:24 Teď akorát, že to běží, tak to vypadá,

00:23:25 že jsem v jednom kole, což není pravda.

00:23:27 Ono to fakt klame. A navíc Čtvrtá hvězda se reprízuje,

00:23:29 ta byla prostě točená před 4 rokama.

00:23:32 Zrovna to dali na to pondělí.

00:23:34 To je trošku nešťastný, že to je kontraproduktivní.

00:23:36 Že to vyvolává dojem, ježíš...

00:23:39 Potkal jsem ředitele televize někde na premiéře,

00:23:42 my jsme měli premiéru filmu Bába z ledu Bohdana Slámy

00:23:45 a byl tam pan Dvořák, tak jsem ho pozdravil,

00:23:46 on říkal, máte silný pondělky!

00:23:51 Já jsem nevěděl, jak to myslel!

00:23:52 Jestli ironicky, nebo jestli mi gratuloval k tomu,

00:23:55 tak já jsem řek, no, mám.

00:23:58 Těžko říct, že to má negativní efekt.

00:24:00 Ale už to skončilo, ten jeden seriál,

00:24:02 ten druhej skončí za chvilku a zase tam budou jiný tváře.

00:24:04 -Jasně. A vy jste i v Bábě z ledu?
-To není seriál.

00:24:08 Ne, to je normálně film! Já jsem ani nevěděl.

00:24:12 -Nemám takovej přehled.
-Jsem, jsem.

00:24:14 -A vy tam plavete v těch...
-Ne, ne, ne!

00:24:17 Plave tam Pavel Nový a Zuzka Krónerová,

00:24:19 hlavní protagonisté filmu a my jsme...

00:24:22 -Nový tam hraje vlastně!
-No, on chodí stejně...

00:24:25 Já ho znám!

00:24:28 -On furt chodí v trenkách!
-Chodí v šortkách, i když je -20!

00:24:31 Když je na suchu, tak je nesvůj!

00:24:33 Teďka jsem to pochopil!

00:24:34 Jinej to nechtěl hrát, než Pavel Nový!

00:24:37 Jinej nechodí v šortkách v lednu, jen Pavel Nový.

00:24:40 My tam hrajeme, jen dopovím, s Markem Danielem,

00:24:44 syny hlavní figury, Zuzky Krónerový.

00:24:47 Ale jsme si tak jako gratulovali, že máme všechny scény v interiéru.

00:24:51 My jsme to natáčení prožili naopak v komfortu. Ve vile na Zbraslavi.

00:24:56 Vy jste mě vlastně zarmoutil jenom jednou.

00:25:00 To vám klidně připomenu. Možná, že to napravíme teďka.

00:25:03 Já jsem vás viděl hrát, Václave, na divadle,

00:25:07 když jste hrál Micka Jaggera.

00:25:10 Je to v Dejvickým divadle, ve hře Brian, se jmenuje.

00:25:13 -Je to tak. Hraju to stále.
-Hrajete to pořád.

00:25:15 A my jsme se potkali potom někde, myslím na fotbale.

00:25:19 Ano, ano, s Ivanem Trojanem jsme šli na Bohemku

00:25:21 a vy jste tam byl.

00:25:22 Já, jako naivní chlapec jsem se vás zeptal:

00:25:24 Řekněte mně, jak dlouho jste toho Jaggera z toho videa studoval,

00:25:28 že ho, ty pohyby a tu chůzi, že to máte tak dokonalý?

00:25:32 A vy jste mně řek: Reinkarnace. A šel jste na buřta.

00:25:43 To nevím! To nevím! Ježíšmarjá. Já byl přetaženej asi.

00:25:50 Já jsem čekal cokoliv, ale takovýhle odzívnutí!

00:25:55 Reinkarnace! Čili, ptám se znova.

00:26:02 Teď jste mi napověděl, abych neodpovídal stejně.

00:26:06 Musel jste ho študovat! Jaggera! Jeho pohyby!

00:26:10 Je pravda, že Miroslav Krobot napsal hru Brian, která

00:26:12 je o Brianu Jonesovi, což byl kytarista,

00:26:16 zakládající člen Rolling Stones,

00:26:18 takže tam jsou obsazený role Keith Richards, Charlie Watts

00:26:25 a Mick Jagger.

00:26:27 A on mně řek, budeš hrát Jaggera. Připrav se na to.

00:26:30 Já jsem říkal, jé, to se těším. No nebude to lehký!

00:26:33 Mně řekl Krobot. Já jsem říkal, no tak, jsem se trošku bál.

00:26:36 On mi řekl, že tam budu mít 2 čísla, vybrali jsme 2 písničky

00:26:41 Sympathy For The Devil a myslím, že Brown Sugar je tam

00:26:45 a Honky Tonk Women.

00:26:47 Takže já jsem je tak sledoval na you tube, ale jemně.

00:26:49 Pak jsem zjistil, že trošku mám v sobě jakoby

00:26:52 tu ohebnost v kyčlích, jako on.

00:26:55 Ta pánevní, ty pánevní pohyby,

00:26:59 že je to vlastně mi docela blízký a vlastní,

00:27:02 tak jsem se takhle občas kouk, tam jsou fakt stovky videí.

00:27:05 Takže jsem jakoby nakouk a viděl jsem nějaký video z r. 72,

00:27:10 kde byli úplně sjetý všichni na nějakým, na nějakým

00:27:14 prostě rockovým festivalu, úplně všichni jako na mraky.

00:27:17 A koukal jsem na to a ten Jagger

00:27:19 tam opravdu vyváděl strašným způsobem.

00:27:22 Tak jsem si pak řekl, dobře, že jsem to video viděl

00:27:24 a řek jsem si, že se budu řídit tím pravidlem, že všechno je možný.

00:27:30 Pak jsem to už nesledoval, řek jsem si, že všechno je možný,

00:27:34 během toho, když člověk imituje Jaggera a je to pravda.

00:27:37 Tak hrajeme to furt a snad to má úspěch.

00:27:40 Dejvický divadlo je malý a mnoho diváků se na to nedostane

00:27:46 a my teď mluvíme o něčem, co si diváci ani neuměj představit.

00:27:53 -Kratičce moh by...
-Ne, ne, ne!

00:27:56 -Udělejte...
-Ale já neumím Jaggera!

00:28:06 To není tak, Michael Jackson. Jenomže, já to neumím.

00:28:09 -Jenomže oni prostě...
-Počkejte!

00:28:11 -Vy máte nějaký songy?
-Cože?

00:28:12 -Né! Tak si zpívejte k tomu!
-Nebudu si zpívat.

00:28:16 Tak to prostě, jako, že...

00:28:24 To je jak cyklistika. To je věc tréninku.

00:28:27 On má odpojenej ten hořejšek, nevím, buď se tak narodil,

00:28:31 nebo nejspíš vědomě, že on prostě jako...

00:28:35 To jsem pochopil, že to je kouzlo toho...

00:28:37 On má odpojenej hořejšek?

00:28:43 Nevím, jak kdy!

00:28:45 Je potřeba ho zapojit, tak ho zapojí.

00:28:47 Ale myslím si, že má, že to má takhle...

00:28:51 To je zajímavá úvaha.

00:28:53 Já třeba slezu z kola a mám odpojenej dolejšek naopak.

00:29:05 Já jsem vás poslouchal s těma kolama.

00:29:07 Já jsem jednou neslez z kola vůbec.

00:29:09 Byl jsem připojenej furt k tomu kolu.

00:29:10 Ani hořejšek, ani dolejšek.

00:29:13 Můj tchán podniká v cyklistice a je takovej cyklistickej maniak.

00:29:19 A já jsem to věděl předem,

00:29:21 když jsem tam přijel na první návštěvu,

00:29:22 když jsem chodil se svojí budoucí ženou, teď ženou,

00:29:25 tak jsem tam přijel a on mi říkal, pojedeme zejtra,

00:29:28 Lenka mi říkala, bacha,

00:29:29 on tak testuje ty kluky přes ty kola, co vydrží.

00:29:33 Já, ty kráso, to bude. Já jsem sportovně laděnej,

00:29:36 ale na kolo nejsem nějaký lumen, ale jako v pohodě.

00:29:40 No tak, že zejtra vyjedem, mi říkal.

00:29:42 Na silničce. Tak já, supr.

00:29:44 Tak jsme vstali v 7 a já jsem se nějak oblík,

00:29:46 do nějakejch tepláků a on...

00:29:48 Že máme nějakej speciální úbor. Já jsem nic neznal z toho.

00:29:51 Ten vercajk takovej, že máte ty elasťáky s tou vložkou.

00:29:57 -Taková vložka, že jo, tam je.
-Já v tom nejezdím.

00:30:02 Já v tom jel! Já jsem musel! Abych se neztrapnil!

00:30:08 A ještě mi hodil takovou vazelínu a říkal, namaž se!

00:30:14 A já... To byla moje 2. návštěva u rodičů mý...

00:30:19 -Já jsem vůbec nevěděl.
-Vyvložkovanej, promazanej!

00:30:23 Tak jsem se namazal, pak mě oblík do toho.

00:30:26 -Vy jste se promazal?
-On mi říkal, bude se ti to hodit.

00:30:28 Měl pravdu.

00:30:30 A jeli jsme na silničce

00:30:32 a měl jsem kolo za nějakých 100 tisíc,

00:30:34 ještě jsem byl varovanej předem od Lenky, bacha, to jako...

00:30:37 Takže jsem jel na těch, to jste fakt v tom vajíčku, makáte.

00:30:41 Byl jsem v těch karabinách, jak se to jmenuje?

00:30:44 -Espédečka.
-SPD. Dostal jsem ty boty.

00:30:47 Já jsem to neznal.

00:30:48 Já jsem se naučil jako vy na kole, normálně, samosběrem,

00:30:52 nebo jak jste říkal.

00:30:59 Jsem se naučil, kluk z vesnice, jezdit na kole normálně.

00:31:02 Že zastavíte před Jednotou, jdete si koupit nanuk a normálně,

00:31:06 nejste přibitej k tomu!

00:31:08 No ale tady to byla úplně jiná písnička!

00:31:10 Ty SPD. Tak já jsem se připnul a dělal jsem před ním,

00:31:13 že to je samozřejmě pro mě úplně běžná rutina,

00:31:16 že každej den ráno, abych se neshazoval.

00:31:18 Jeli jsme, on jel přede mnou, samozřejmě,

00:31:22 takovejch 50, 100 m, na Vysočině,

00:31:25 že zastavíme na pivko někde a na oběd.

00:31:29 On tam byl první u tý značky, u tý hospody,

00:31:31 už tam zastavil, vyzul se a čekal na mě u toho patníku,

00:31:34 že si dáme to pivko.

00:31:36 Bylo to 100 m a já jsem začal mít problém, protože jsem věděl,

00:31:40 že se neodepnu do tý doby.

00:31:43 Ale nechtěl jsem to samozřejně dát znát před ním.

00:31:46 A teď jsem věděl, že jsem úplně v hajzlu.

00:31:49 Že prostě vůbec jsem nenašel ten grif.

00:31:51 Což je jednoduchej grif. To je prostě nějaká věc.

00:31:53 Takhle dáte tu patu, vychýlíte tu patu a jste venku.

00:31:57 Já jsem nebyl, ještě jsem byl nervózní,

00:31:59 takže za boha jsem to nezvládnul.

00:32:01 Tak jsem jako, a furt jsem se přibližoval,

00:32:02 už bylo tak 30, jsem říkal, tak buď přejedu,

00:32:08 s tím, že jako, tak teď pauza?

00:32:10 Promiň! Sotva jsem se zahřál!

00:32:21 Já rozhodně, vůbec! Až za 100 km! Možná!

00:32:25 Anebo, že nějak dojedu, což jsem potřeboval teda.

00:32:30 Tak jsem bohužel zvolil tu druhou variantu

00:32:31 a pomalu jsem dojížděl a v rychlosti chůze,

00:32:35 zhruba 3 km/hod., jsem jako před ním se nenáp...

00:32:39 Jsem se převážil do pangejtu. A spadnul.

00:32:43 A on tak nade mnou stál a říkal si,

00:32:45 tak tohle hovado chodí s mojí dcerou.

00:32:55 To se stalo opravdu.

00:32:57 Dobře, teď už víme, že taky se projedete na kole.

00:33:00 Ono to opticky vypadá, že nemáte jedinej den volna.

00:33:04 Co jako, když máte to volno, teďka slyšíme, že taky máte,

00:33:08 víme, že na kole moc nejezdíte.

00:33:11 Jak si užíváte volno? Řekněte, Václave.

00:33:14 Já jsem docela línej člověk,

00:33:17 takže si musím vždycky vymýšlet ten program,

00:33:20 abych měl sám pro sebe pocit, že jen se neválím na pohovce.

00:33:26 Tak já rád chodím na pivo třeba.

00:33:31 Jo? Když máte volno, jdete na pivo.

00:33:35 Tak jdu rád s kámošema na pivo a rád sportuju.

00:33:39 Ale jiný sporty, než kolo, chodím plavat a běhat.

00:33:43 Tak vy jste sportovně založenej, to jste říkal.

00:33:47 Mimochodem, od toho se asi odvinulo a já teď vůbec,

00:33:50 to mi, když tak řekněte.

00:33:52 Už je hotovej film o Emilovi Zátopkovi?

00:33:56 Vy přeci máte hrát, nebo už jste hrál? Já to nevím.

00:33:58 -Ne, ne, mám hrát.
-Máte hrát!

00:34:00 Teprve se to bude točit. Emila Zátopka.

00:34:01 -Ale to je zodpovědnost.
-To je velká, no.

00:34:04 Díky tomu jsem taky přišel k tomu běhu.

00:34:06 Dokonce jsem měl profesionálního trenéra na Strahově

00:34:11 a trénoval jsem s Honzou Pernicou asi půl roku a David Ondříček,

00:34:15 producent a zároveň režisér toho filmu mně to naordinoval

00:34:19 a fakt jsem měl takovou přípravu až hollywoodskou, velikou,

00:34:21 protože to jinak nešlo.

00:34:22 Jste prostě chodil běhat.

00:34:24 No, já jsem byl fakt hodně, na mě hodně.

00:34:27 Třeba 4 x tejdně jsem chodil, absolvoval jsem kruhový tréninky,

00:34:30 chodili jsme do Hvězdy běhat rovinky,

00:34:34 intervalový tréninky, všechno jsem s ním,

00:34:36 s tou skupinou těch profíků,

00:34:37 ale 2 x ten film nedostal grant, neuspěl u grantový komise.

00:34:42 2015 se to odložilo, 2016, nebyly na to prachy

00:34:46 a budou žádat potřetí o grant, tak snad to vyjde.

00:34:49 -Teď jsem jako trošku povolil.
-Forma?

00:34:55 Je to jakoby, oproti minulýmu roku jsem na tom špatně.

00:35:00 Mimochodem, když jsme mluvili o tom,

00:35:02 jak děláte věrohodně toho Jaggera,

00:35:04 já jsem slyšel, mezi vašima kolegama se říká,

00:35:06 že vůbec máte talent na to imitování,

00:35:09 na to napodobování.

00:35:10 Že asi tím bavíte kolegy v divadle na place,

00:35:16 že pro vás není problém napodobit...

00:35:18 -Já nejsem žádnej Faltus.
-No ne, to tak nemyslím.

00:35:22 S Jaroslavem Pleslem, s mým oblíbeným kolegou, kamarádem,

00:35:26 si děláme srandu z našich holek u nás v šatně v Dejvickým divadle.

00:35:30 Tak si je tak dobíráme a když jsme někde ve skupině,

00:35:33 nebo na zájezdu, tak je napodobujeme.

00:35:36 Ne, že by to byla imitace přesná, spíš si z nich děláme srandu.

00:35:41 A občas si přehráváme v jejich situacích životních.

00:35:43 -Udělejte Melíškovou.
-Nechte toho.

00:35:53 -Byla tady?
-Byla. Byla.

00:35:56 Byla tady.

00:35:57 -A tím vy se bavíte.
-Ony taky. Ony taky.

00:36:01 Ony vás taky?

00:36:02 Ne, ony se baví tím, že my je hrajem.

00:36:04 Ona kolikrát přijde a řekne, zahraj mě! Když se nudí.

00:36:09 Já jsem kašpar a jdu, jako blbec, zahraju ji.

00:36:12 Ona je ráda, že vidí sebe.

00:36:17 Václav Neužil!

00:36:29 Do třetice naším dnešním hostem je, řekl bych, v současné době

00:36:35 pilíř české muzikálové scény, tenorista Marian Vojtko!

00:36:51 Mariane, vy jste v jednom zápřahu.

00:36:54 Já jsem, mimochodem vás viděl už v tom nejnovějším muzikálu,

00:36:58 což je Ples upírů.

00:37:00 Máte vy vůbec, abych trošku navázal na Václava, máte vy vůbec

00:37:03 nějaký volno, že byste se moh věnovat sám sobě?

00:37:06 Ptal jsem se Václava, tak on chodí na pivo.

00:37:10 Co vy, tak jako? Jak využíváte to volno?

00:37:13 -Já chodím za holkama.
-Vy chodíte za holkama.

00:37:17 No tak, on je ženatej, chudák, tak už nemůže.

00:37:20 -On si nestěžoval teda.
-Ale už nemůže chodit za holkama.

00:37:25 Já jsem ještě svobodný, tak jako, ale s tím se snoubí i to pivo.

00:37:31 Vám je, jestli se nepletu, kolik? 43?

00:37:33 43.

00:37:34 Dalo by se říct, že chodíte za těma holkama zatím marně.

00:37:40 No ne! Anebo furt vybíráte a snažíte se nepřebrat.

00:37:46 Furt jste v tom stadiu toho hledání?

00:37:49 Přece jenom, já vás nechci do ničeho tlačit, ale tak jako,

00:37:53 to vás nemůže těšit, přijít domů do těch prázdných studených stěn.

00:37:59 Vám tam nikdo nerozestele, neuvaří čaj.

00:38:02 Mám ústřední topení, tak jako...

00:38:10 Ale je pravda, že když večer přijdu,

00:38:14 v podstatě od středy do neděle účinkuju

00:38:16 a to volno mám pondělí, úterý.

00:38:19 To je takový jako moje relaxační.

00:38:22 A od středy do neděle mám radost, že tam nikdo není,

00:38:25 protože si můžu odpočinout

00:38:27 a vlastně potřebuju nabrat síly na další představení,

00:38:30 protože když hrajete dvakrát, třeba přijdete do divadla ve 12

00:38:33 a odjíždíte zase ve 12, tak to máte takový dvanáctky.

00:38:37 A je to náročný na ten hlas, na soustředění,

00:38:41 rehabilitaci potom hlasovou.

00:38:44 Chcete říct, že by vás zbytečně někdo vysiloval.

00:38:48 Právě na to já mám ty pondělky, úterky.

00:38:51 Tam se vyflusáte jako, jo?

00:38:53 Tam mám prostě pro mě jako zaujímavý představení,

00:39:02 kdybysme to tak řekli

00:39:03 a potom už ve středu začínám to kulturní.

00:39:08 Ale nicméně jste mi pořádně neodpověděl,

00:39:11 že jste furt v tý fázi hledání.

00:39:14 Ano, samozřejmě.

00:39:15 Jestli už to není nějak přenošený,

00:39:17 přece jenom, my jsme si tady povídali,

00:39:20 to už je pár let zpátky.

00:39:21 A ta písnička byla víceméně, Mariane, stejná!

00:39:24 Jste říkal, jak máte početnej fanklub.

00:39:27 Myslím, že těma muzikálama, jako byl Fantom a Upíři

00:39:30 se ještě zvětšuje, protože každá žena, myslím, v hloubi duše,

00:39:37 myslím, že chce, aby nějaký takový, nemyslím já,

00:39:41 ale nějaký upír třeba, co?

00:39:48 Myslím divadelní, divadelní!

00:39:51 Mariane, jestli si myslíte,

00:39:53 že z hlediště se do vás nějaká zamiluje,

00:39:55 když ve Fantomovi jste hrál ohavný hovado

00:40:00 a tady hrajete hnusnýho upíra, že by srdéčko nějaký poskočilo,

00:40:06 to vám nějaká řekla?

00:40:07 Tak vám lže! Až když se odlíčíte, tak se to jakž takž.

00:40:14 Docela říkaj, že ta paruka mi sluší.

00:40:16 Protože já jsem měl málo vlasů, tak jsem si to nechal dostřelit.

00:40:21 Teďka paruku mi udělali, která byla strašně drahá.

00:40:25 Tohle, co máte, je dostřelený?

00:40:27 Já byl úplně plešatej. Takže tohle mám všechno cizí.

00:40:30 Od pana doktora. Je to moje, ale pan doktor mi to...

00:40:34 A proč v půlce přestali?

00:40:48 Říkal pan doktor třeba,

00:40:51 abych těm mladým hercům nebral role potom,

00:40:53 když bych měl víc vlasů.

00:40:54 Oběd byl! Byl oběd!

00:40:57 Ono prej je to taky drahý.

00:40:59 Petr Janda říkal, že by už do toho nedal ani korunu.

00:41:02 Ten mi dokonce říkal, kolik stál jeden vlas.

00:41:05 To můžeme klidně říct. 96 Kč stojí jeden vlas.

00:41:09 No a on dal 100. Ale asi s dýškem.

00:41:14 Stovku. No tak, já jsem měl slevu a už máme s panem doktorem,

00:41:20 já jsem tam byl 3 x, takže už mám 3000.

00:41:23 -Takže...
-3000 vlasů.

00:41:24 3000 vlasů nastřelených, což vám něco vypadne.

00:41:26 Takže jste do toho dal, jestli dobře počítám, kolik?

00:41:28 -300000 jste dal do vlasů?
-Je to tak počítaný.

00:41:31 Ale říkám, že jsem měl slevu. Ten pan doktor je hodný na mě.

00:41:35 A vždycky říká, že po tom zákroku, musíte si, Mariane, dávat pozor,

00:41:39 musíte mít čepici.

00:41:41 Vždycky chodím v létě, protože červenec, srpen,

00:41:43 já nemám moc toho zpívání,

00:41:46 protože to se vždycky dělá přes rok, přes sezónu.

00:41:50 Říká, dávej si pozor, když budeš vystupovat z auta,

00:41:52 máš tu čepici, přes ten kšilt nevidíš,

00:41:55 tak já, samozřejmě, vystoupím z auta, hned pfff!

00:42:00 Bouchnu si hlavu do toho auta,

00:42:02 teď sundám tu čepici, 100, 200, 300...

00:42:11 Spočítáte, kolik jste utratil vlasů.

00:42:14 Spočítám, tak tady 700 Kč. Dám si to na hlavu.

00:42:21 Je to pěkný pocit, musím říct, kdo se bojí, ať se nebojí,

00:42:25 protože ono fakt bolí,

00:42:27 jen když vám dávají tu anestezii, tak to bolí, ty injekce do hlavy.

00:42:30 Ale pak už si tam ležíte...

00:42:32 Oni vám to opíchají napřed, aby to nebolelo?

00:42:34 A pak začnou střílet?

00:42:36 No, nejdřív vám vzadu vemou, vyholí vám takový pás.

00:42:39 -Jo, ty kořínky!
-Ty kořínky vám vemou.

00:42:40 A pak vám je dávají dopředu.

00:42:42 Od 10 třeba do 2 ležíte na břichu, což je docela náročný.

00:42:46 Pak už si sednete,

00:42:48 když vám to dávají dopředu, už je to v pohodě.

00:42:49 Ale, máte v plánu pokračovat?

00:42:54 Nebo to necháte na půl cesty, bych řek.

00:42:56 Když si vždycky spočítám na tý čepici, co tam zůstane,

00:43:01 neměl jsem, ale už to máte opravdu tak, že kdo začne,

00:43:06 mě ten pan doktor přesvědčuje, že, chce vydělat, samozřejmě.

00:43:10 -Ale říkám si, že...
-Že by to mělo jít dál.

00:43:14 Ale jsem mu říkal, naposled, ještě možná jednou zkusím.

00:43:18 To já bych jako, nechci vám do toho mluvit,

00:43:20 ale když už bych si něco nechal, tak aby mi to padalo do očí.

00:43:28 Že jo? Abych měl pocit, že jsem ty prachy nevyhodil!

00:43:31 -Abych moh dělat...
-Já si to radši začešu, ne, ne.

00:43:37 Já jsem takhle spokojenej, protože opravdu, když se kouknu

00:43:41 na nějaký představení třeba z r. 2008, 2009,

00:43:45 tak jsme hráli Draculu,

00:43:47 tam jsem měl opravdu jen tak pásek malý.

00:43:50 A teď, když se kouknu, tak už jsem spokojenej docela.

00:43:53 Že už tam není tak obrovská pleš, jak byla. Nechme to tak.

00:43:57 V těch Upírech, to máte paruku, ne?

00:43:59 -Mám paruku.
-Tam máte paruku.

00:44:00 Krásný zuby, paruku, nádherný líčení.

00:44:04 To jo, já jen se ptám konkrétně na vlasy.

00:44:07 A ještě, abych navázal, vy jste se ptal,

00:44:08 jestli by mě nějaká v tom upírským neměla ráda.

00:44:11 Tak to vás musím vyvést z omylu.

00:44:13 Někdy jsem řek, že s těma zubama je těžký zpívání,

00:44:18 ta artikulace, ty sykavky.

00:44:20 Tak ty první řady mají ten problém, vždycky, když zpívám,

00:44:26 tak to mají hned z prvního.

00:44:29 -To dolítne až do první řady?
-Moje tekutiny tělesný.

00:44:34 Vždycky říkám těm fanynkám, vy rády chodíte na to představení,

00:44:39 ale kupujete si 1. řadu.

00:44:41 Teď vám to nedoporučuji,

00:44:42 protože teď jsme tam opravdu na tý forbíně,

00:44:45 máme tam takhle malý prostor, zatáhnou bobinet

00:44:48 a my jsme tam v tom duetu spolu s tou Sárou.

00:44:51 A teď, jak jsem... Tak oni jsou docela dost skropený.

00:44:57 Ale oni, byste se divil, ty místa jsou vyprodaný okamžitě.

00:45:01 Jo? Ale prodají se až jako poslední, ne?

00:45:07 -Už máme jen uslintanou první.
-Možná se slevou, ale...

00:45:16 To se s těma upíříma zubama tak špatně zpívá a mluví?

00:45:20 Bylo to těžký se to nějak naučit, ale šlo to,

00:45:26 -Nemáte je s sebou náhodou?
-Mám. Já jsem si je přines.

00:45:29 Máte s sebou upíří? No vražte to tam a promluvte něco!

00:45:35 -Co budeme furt, názorně!
-To bude první řada ráda.

00:45:46 -Mám to trošku i s krví.
-Jo, obarvený.

00:45:51 Jenom tak jako. A budeme pokračovat v rozhovoru.

00:45:57 Tak takhle si to normálně dáte a prostě takhle mluvíte.

00:46:01 A když máte do 1. řady a zpíváte,

00:46:04 teď mám sucho, protože mám trošku trému z vás.

00:46:07 V tom představení, když jste v celém tom takovém,

00:46:11 vidíte, že mám trošku ty sykavky, když začnu, zkusíme to, jo?

00:46:17 -Na ty lidi...
-Ne, ne.

00:46:20 Oni to dopředu nevěděli.

00:46:25 Mimochodem, když jsem mluvil, můžeme pokračovat.

00:46:28 -Nebo jste to spolknul? Ne.
-Ne, ne.

00:46:30 Jenom jsem chtěl ukázat, že ty upíří zuby mají krásný,

00:46:34 dá se mluvit, jsou přesně na tu vaši pusu udělaný.

00:46:38 Jo, to vám dělali na míru, tohleto?

00:46:40 -Na míru přesně.
-A když alternujete?

00:46:46 -To už ne.
-To jsou stejný zuby?

00:46:48 Každej má svoje.

00:46:49 Zkoušelo se to, protože jsme fotili,

00:46:51 říkám, já jsem si zapomněl zuby.

00:46:52 Tak si vem Bohouškovy. Říkám, tak to radši nebudu zkoušet.

00:46:57 Je to takhle.

00:46:57 Mimochodem, když už teď vás vidím...

00:46:59 Já to ukážu, opravdu je to hezký.

00:47:01 Já to sundám, abysme byli trošku seriózní.

00:47:04 Jasně.

00:47:07 Tak, máme to. První řady zůstaly OK. Děkuju.

00:47:12 Mariane, když jsme si spolu před lety povídali,

00:47:15 mně utkvěla jedna věc,

00:47:17 že vy jste v tý době ještě zpíval tu operu, tu muzikál.

00:47:22 Teď už asi ani na tu operu nemáte čas.

00:47:25 A pamatuju si, abych to dopověděl, že tenkrát jste říkal,

00:47:28 že v tom muzikálu po vás chtěli, abyste si ušpinil hlas,

00:47:34 že z tý opery ho máte moc čistej.

00:47:37 Furt si ho zachováváte ušpiněnej?

00:47:41 Myslím, že ty klasický muzikály už jsou skoro téměř opery.

00:47:46 Třeba Fantom opery, tam opravdu je třeba hlas, který je školený,

00:47:51 Normální populární zpěvák nemůže zpívat tyhle party.

00:47:56 Kdybych to tak řek.

00:47:57 I v těch Upírech je to už těžký, ale ještě to není opera.

00:48:02 Takže musíte tam trošku i promluvit

00:48:05 a i zatáhnout a řvát na ty lidi.

00:48:08 Je trošku zašpiněnej, ale já samozřejmě inklinuju,

00:48:13 nevím, před kolika lety jsem tady byl.

00:48:15 A vidíte, zase jsem zůstal u toho muzikálu,

00:48:17 když jsem vám říkal, že můj sen je opera.

00:48:21 V podstatě je to odříkání, odříkání a denně cvičení,

00:48:24 třeba tak 5, 6 hod. zpěvu operního.

00:48:26 Jako, kdybyste zpíval operu, když zpíváte muzikál.

00:48:29 Máte pravdu, jsou to poloopery. Fantom i tohleto.

00:48:33 Čím se špiní hlas?

00:48:34 Léta přibývaj a ta opera pořád ještě nikde.

00:48:38 -Čím se špiní hlas?
-Pondělí, úterý.

00:48:42 Pondělí, úterý, třeba pivem, nebo nějakým takovým...

00:48:45 -Ono to dostane drsnější barvu.
-Takový trošku nádech to má.

00:48:49 Nebo když 2 x, 3 x zařvete na tom jevišti pořádně,

00:48:52 ono se trošu prohloubí, pak už nedáte zase ty vejšky.

00:48:56 Takže musíte zpívat toho basa.

00:48:58 Nezkoušel vy jste taky nějakej casting v cizině?

00:49:03 -V Londýně myslím, toho Fantoma?
-V Americe.

00:49:06 -V Americe.
-Na Broadwayi dokonce.

00:49:09 -A dopadlo to? Nedopadlo to?
-Dopadlo to výborně.

00:49:11 Protože já jsem tam kvůli tomuhle právě odletěl,

00:49:14 protože říkala Míša Nosková,

00:49:16 takhle jsem spolu byli někde na pivu, takže mi říká,

00:49:20 hele, prosím tě, já jdu študovat do Ameriky,

00:49:22 je tam konkurz na Fantoma.

00:49:23 Pojeď! Říkám, ses zbláznila, ne? Ale ne, pojeď, pojeď!

00:49:27 Tak normálně jsem si koupil letenky, všechno,

00:49:29 jel jsem tam na 5 dní, když už tam budu, tak aspoň 5 dní.

00:49:34 Dělali jsme konkurz, bylo tam, já nevím, třeba tisíc lidí.

00:49:38 Strašný. Já tam přišel ráno v 10 se zapsat,

00:49:41 přišel jsem tam v 5 večer a furt tam byly plný chodby.

00:49:44 A nakonec to dopadlo dobře, ale oni mi to dali vědět

00:49:47 až potom, kdy jsem přiletěl zpátky do ČR.

00:49:51 Oni hned neřekli. Řekli, my vám zavoláme.

00:49:53 My se vám ozvem, ano. Takže už jsem věděl, a jéje.

00:49:57 Ale zase na druhý straně měl jsem takový dobrý pocit,

00:49:59 že jak jsem tam seděl 3 hodiny na tý chodbě

00:50:01 a poslouchal ostatní lidi, byli tam černoši, Japonci

00:50:04 a různý rasy, všechny druhy lidí, co tam existujou.

00:50:10 Takže říkám, co já tady, chudáček, budu mezi těma dělat?

00:50:14 Já jsem zazpíval a jako jedinýmu, co jsem tam byl,

00:50:19 mi ty lidi na tý chodbě zatleskali.

00:50:20 Tak jsem říkal, aha...

00:50:22 -Ty konkurenti vám zatleskali.
-Ty konkurenti.

00:50:23 Spíše to byly takový holky, nebyli to kluci. Takže...

00:50:28 Kluci netleskaj, ty řeknou, dobře. Ale to jsem měl takový dobrý pocit.

00:50:33 Pak jsme šli ten hlas zašpinit vedle do tý hospody,

00:50:38 tam měli takový dobrý pivo, asi za 10 dolarů.

00:50:42 Takže nám dobře chutnalo.

00:50:43 A pak, když jsem přijel domů, tak mi přišel mail.

00:50:46 Ale pak říkám, tenhle špás mě stál nějakých,

00:50:49 kolem 80 tisíc do tý Ameriky.

00:50:53 A pak říkám, zase tam poletím,

00:50:55 oni mi napsali, že by mě rádi slyšeli ještě jednou.

00:50:58 -To byste musel letět znova.
-Bych musel letět znova.

00:51:00 Zase další, pak by řekli, no, víte co, my vám děkujeme.

00:51:03 -Tak říkám, to ne.
-Tak jste napodruhý tam nešel.

00:51:05 Hrál jsem vlastně Fantom opery tady, v ČR, bylo to čerstvý,

00:51:10 takže jsem si řek, že tady to je lepší,

00:51:12 ty lidi mi stejně budou rozumět tady líp, než v Americe.

00:51:15 Marian Vojtko!

00:51:33 Přátelé, pro dnešek je to samozřejmě všechno,

00:51:36 nikdo další už nepřijde,

00:51:37 takže já vám děkuju za vaši pozornost.

00:51:39 A především děkuji dnešním hostům, kterými byli: Josef Dressler,

00:51:48 Václav Neužil, Marian Vojtko! Děkujem, na shledanou!

00:51:56 Skryté titulky Eva Svobodová