Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
00:00:32 Dobrý večer, vážení diváci, zde přítomní v sále,
00:00:36 dobrý večer samozřejmě přeju i vám, milí diváci televizní.
00:00:40 No tak, víme to všichni,
00:00:41 jaro už je opravdu za dveřma, už propuká, to je dobře.
00:00:44 Bude teplo, takže zase všichni vyrazíme do přírody.
00:00:48 Někdo pěšky, někdo na kole. Já např. na kole.
00:00:53 Utužuje zdraví. Já mám s takovým tím motorkem.
00:00:59 To byste viděli! Když takový ty, jak jsou v těch elasťákách,
00:01:02 já v teplákách a když do kopce a já tam hodím tu a předjedu,
00:01:08 ještě si pískám u toho
00:01:10 a řídím jen jednou rukou, to koukaj!
00:01:12 A pozor, když už mluvíme o tý cyklistice
00:01:15 a má to svůj důvod dneska,
00:01:17 taky už jsem zjistil, že ono prej to není úplně zdravý.
00:01:21 Že by se s tím mělo pomálu šetřit,
00:01:24 že např. ty sedla na těch kolech, jak jsou tvrdý,
00:01:28 tak prej to otupuje i některý důležitý funkce.
00:01:35 Nějakej vědeckej výzkum!
00:01:37 Dokonce prej to začalo nějak příběhem, kterej se stal.
00:01:40 To jste možná slyšeli, to proběhlo médii,
00:01:43 na základě toho se to začíná šetřit,
00:01:45 že to otupuje, ta cyklistika.
00:01:48 2 kamarádi prej vyjeli normálně na kole a teď najednou viděli
00:01:53 u silnice mladé děvče, zoufalý, že to kolo píchla
00:01:58 a nevěděla si s tím rady.
00:02:00 A tak ten jeden řek, jeď napřed, já jí s tím pomůžu,
00:02:03 asi si s tím, neumí to opravit.
00:02:06 Tak seskočí z kola, jde,
00:02:09 za hodinu toho kamaráda dojel, říká mu, čoveče,
00:02:13 já jsem jí s tím pomoh, já jsem to opravil,
00:02:14 zalepil jsem to a vona furt, že se mně nějak musí odvděčit,
00:02:18 tak si sundala kalhotky a řekla mně, vem si, co chceš.
00:02:22 Tak jsem si vzal štrůdl z jejího ruksaku.
00:02:26 A ten kamarád říkal: Dobře jsi udělal.
00:02:28 Dyť by ti ty kalhotky stejně byly malý.
00:02:39 Takže prej to otupuje mysl, ta cyklistika.
00:02:42 Nevím, co je na tom pravdy.
00:02:44 Určitě tento názor nebude sdílet náš dnešní první host.
00:02:48 On se věnuje disciplíně, která se jmenuje biketrial.
00:02:53 Ono těch trialů je hodně. Cyklotrial atd.
00:02:56 Existuje biketrial, on je, mimochodem, v tomto biketrialu
00:03:00 dvojnásobným mistrem světa a jednou mistrem Evropy.
00:03:06 Abych vám tu disciplínu nějak přiblížil,
00:03:08 náš dnešní první host dokonce na kole vyskákal
00:03:12 až nahoru po těch schodech na Petřínskou věž
00:03:15 a potom dokonce i na Žižkovskou televizní věž.
00:03:18 Josef Dressler!
00:03:30 Řekněte mně, ono se ty vaše výkony objevily v nějakejch zprávách.
00:03:34 A co to bylo? To byla nějaká sázka?
00:03:36 -Že vyskáčete na kole na Petřín?
-To bylo už asi před 20 lety.
00:03:41 Nebo 25 let. Tady se tenkrát konal Světovej pohár, ve sportovní hale.
00:03:45 Počkejte, takhle dlouho to je? Jak já to vím?
00:03:48 -To snad zprávy ještě žádný nebyly.
-Myslím, že si to pamatujete dobře.
00:03:53 Jo? Vyskákal jste? Žižkovská věž byla pozdějc, ne?
00:03:56 Nějak rok, nebo 2 potom. To byly takový spíš sranda pokusy,
00:04:00 aby upoutaly pozornost na ten Světovej pohár,
00:04:03 aby bylo vidět, že na tom kole jdou dělat různý věci.
00:04:06 Mně se ten váš vtip na začátku líbil,
00:04:08 protože si myslím, že tak ta cyklistika má být.
00:04:13 Vy jste říkal, že s tím nesouhlasím.
00:04:15 Já jsem říkal, že možná, že otupuje cyklistika mysl.
00:04:19 Ale třeba, když jsem skákal ten Žižkovskej vysílač
00:04:21 a Petřínskou rozhlednu,
00:04:22 tam jsem si nesed ani chvilku na to sedlo.
00:04:33 To někdo kontroluje, jestli vy si neodfrknete?
00:04:37 To musí mít nějaký pravidla. Šlo to do nějaký Guinessovky?
00:04:40 Nakonec, já ani nevím.
00:04:41 Pro nás to byla spíš sranda, abysme upoutali pozornost.
00:04:46 -Pravidla jsem si stanovovali sami.
-Odfrknul jste si někde.
00:04:50 Moh jsem si odfrknout, ale nesměl jsem z toho kola slízt,
00:04:52 nesměl jsem dát nohu na zem,
00:04:53 takže jsem musel pořád držet rovnováhu na tom kole.
00:04:56 Což ale pro toho trialistu není vůbec žádnej problém.
00:04:59 To tady můžu na tom kole stát
00:05:00 a povídat si s váma celej ten rozhovor.
00:05:02 To je základní prvek toho trialu.
00:05:06 Jak dlouho s těma pauzama na ten Petřín?
00:05:10 To se nikde neobjevilo, jak dlouho.
00:05:12 Já si to pamatuju matně, protože to je už dlouho.
00:05:15 Na tu Petřínskou rozhlednu asi necelejch 7 minut, a na...
00:05:21 -I s odfrknutím?
-I s odfrknutím.
00:05:23 Ale to bylo před 25 lety, teď bych potřeboval výtah.
00:05:27 A Žižkovskej vysílač byl, tam je 733 schodů,
00:05:32 ten si pamatuju líp, ten čas byl kolem 20 minut.
00:05:34 Ale tam šlo o to spíš...
00:05:35 733 schodů a nesmíte se dotknout země.
00:05:39 -To někdo skáče za váma?
-Oni jdou docela pomalu.
00:05:43 On to zas takovej fofr není.
00:05:46 Ale pozor, vy jste dělal i jiný různý kaskadérský kousky,
00:05:49 to víte, to k člověku dolehne.
00:05:52 Že jste na kole skočil do bazénu? To byla nějaká oslava bujará?
00:05:56 Skočil jste do bazénu s kolem? Co jste propagoval zase tímhle?
00:06:02 Já jsem jezdil exhibice hodně při různých akcích
00:06:05 a tady to byl nějakej závod Stěpánky Hilgertový
00:06:08 v Podolí v bazénu.
00:06:10 A my jsme tenkrát řekli,
00:06:11 že bych moh skočit z nějaký věže do toho bazénu a mně přišlo, že...
00:06:14 -Jste skočill?
-Z desítky, no.
00:06:16 Z desítky na kole? A je to bezpečný, ten biketrial?
00:06:25 Já si myslím, že je všechno bezpečný,
00:06:28 když to dělá člověk s rozumem a přemejšlí u toho.
00:06:32 Myslím si, že je nebezpečnější je taková ta hobby cyklistika,
00:06:34 když vyjedou hobby cyklisti na kole bez přilby,
00:06:37 rozjedou to na štěrkový cestě z kopce a vůbec nevědí,
00:06:39 co s tím kolem mají dělat.
00:06:40 Potom se leknou králíka, který vyběhne z lesa
00:06:43 a rozsekají se tam bez přilby.
00:06:45 Když to máte pod kontrolou, jak říkáte, tak jak je možný,
00:06:48 že jste si na kole šáhnul na dráty vysokýho napětí?
00:06:56 -Vy jste se připravoval!
-Na tohle jo,teda!
00:06:59 -To je v kuriozitách někde.
-Já tady mám maminku někde,
00:07:02 já o tom nemůžu mluvit tolik, protože by to s ní šlehlo!
00:07:05 Maminka doteďka neví,
00:07:07 že jste na kole si šáhnul na dráty vysokýho napětí?
00:07:09 Ví, ale dostává to postupně ty informace. Posledních 10 let.
00:07:14 Jak vás to napadlo?
00:07:16 Když člověk dělá nějakou věc, tak se snaží to dělat rozumně.
00:07:19 A samozřejmě v nějaký euforii udělá nějakou pitomost.
00:07:22 -A to byla tahle, jo?
-To byla tady ta.
00:07:24 My jsme točili něco ve Vršovicích na nádraží,
00:07:27 ve Strašnicích, pardon.
00:07:29 A tam, ve Vršovicích.
00:07:33 To je jedno. Byly tam dráty prostě.
00:07:35 -Byly tam vlaky a na konci...
-Vlaky!
00:07:38 A člověk chtěl udělat lepší záběr, lepší trik.
00:07:41 A tam jsme něco natočili, potom kameraman řek,
00:07:44 támhle bysme mohli udělat lepší záběr,
00:07:46 tam bude lepší světlo, nebo co.
00:07:49 A teď jsme tam šli rychle, rychle, půjdeme to natočit.
00:07:53 A já jsem nějak řek, já tam rychle vylezu,
00:07:56 abysem se tam podíval.
00:07:56 -Na co ale?
-Na ty vlaky.
00:07:59 -Na vlaky.
-No.
00:08:00 A jak jsem tam byl v tý euforii, tak jse šáhnul na ten kabel.
00:08:03 -Vy jste vylez na vlak.
-Ne, na vlak ne.
00:08:06 Já jsem naštěstí na vlak nevylez. Já jsem byl na tom žebříku železným
00:08:10 a pravou rukou jsem držel ten kabel, v kterým je 3000
00:08:12 stejnosměrnýho proudu.
00:08:14 -Kolik, že tam je?
-3000 V.
00:08:15 A to jako frajeřinu jste si šáhnul na drát?
00:08:17 Ne, jak říkám.
00:08:19 Člověk dělá hlouposti, když je do něčeho zabranej.
00:08:23 A já jsem v tu chvíli udělal hloupost, protože jsem...
00:08:27 -Předváděl jste se před někým.
-To ještě ne.
00:08:30 To jsem ten záběr chtěl připravit.
00:08:32 -Střízlivej jste byl?
-Jo, jo, všechno.
00:08:34 Já vím, že jsem pitomej.
00:08:36 3000 V jste do sebe pustil? Jak dlouho to do vás teklo?
00:08:39 -Chviličku.
-A zážitek?
00:08:42 -To bysme tady byli dlouho.
-Co? To bysme tady byli dlouho?
00:08:47 Zážitek byl silnej.
00:08:56 Ne, já říkám, člověk, když je v nějaký euforii,
00:08:59 tak zapomíná na to, co říkala maminka,
00:09:02 nedělej hlouposti, nešahej na dráty.
00:09:05 My jsme bydleli dřív na vesnici, tam žádný vlaky nejezdily.
00:09:08 To je moje omluva.
00:09:10 Já jsem měl štěstí, že jsem na ten vlak nevylez,
00:09:11 že ten proud mnou projel.
00:09:16 Ten proud váma jen projel.
00:09:18 Mně se asi třepaly nohy a spadnul jsem dolů.
00:09:22 Docela si z toho pamatuju hodně věcí,
00:09:24 to by bylo na dlouhý vyprávění, ale jednu zásadní věc.
00:09:26 Řekněte, co si zásadního pamatujete?
00:09:28 A to já říkám na všech akcích, co děláme,
00:09:30 říkám mladejm klukům a všem.
00:09:33 Že jsem tam chtěl ten čas vrátit o tu vteřinu víc
00:09:35 a nemůžete ho vrátit o vteřinu víc.
00:09:37 Takže vždycky všem říkám takový to, 2 x měř a jednou řež.
00:09:42 Že opravdu, když ty mladý kluci řeknou, já támhle skočím,
00:09:44 támhleto udělám, kamarádi mu řeknou nějakou pitomost, aby udělal,
00:09:47 že je lepší se nad tím zamyslet, že ten čas nikdy nevrátíte.
00:09:51 -Bezmyšlenkovitě jste tak jako...
-Jsem byl mladší.
00:09:55 No, tak to se dělaj blbosti. Ale vy teďka, a to já vím,
00:09:58 že se věnujete tomu, že učíte lidi jezdit na kole.
00:10:02 Řekněte, já jsem se naučil na kole v 6 letech.
00:10:06 A nevím, co byste mě na tom ještě měl učit!
00:10:09 Tak co se dá učit? To učíte děti, nebo dospělý?
00:10:14 Co na tom učíte? Co můžete někomu říct?
00:10:17 Když umí jezdit jako já, že ho ještě vy naučíte. Co?
00:10:23 To je klasická otázka, co učím lidi na kole.
00:10:26 Chcete říct, debilní otázka.
00:10:29 -Ne, přirozená otázka.
-Přirozená. Jedu...
00:10:33 Protože v Čechách na kole jezdí všichni.
00:10:35 Já k tomu říkám, že všichni umí jezit na kole, v Čechách.
00:10:38 To kolo je tady víc zdroj zábavy,
00:10:41 než dopravní prostředek nejlevnější.
00:10:43 Ale málokdo to kolo umí správně ovládat.
00:10:46 Všichni jsme se naučili jezdit samosběrem. Já tomu tak říkám.
00:10:49 Jak, samosběrem?
00:10:50 Že vám něco řekla maminka, kamarád, bratr.
00:10:54 A my učíme na kempech, jsem napsal nějaký knížky,
00:10:58 děti od 4 let po 70tiletý lidi.
00:11:03 Hranice je 70?
00:11:04 Zatím tam byl nejstarší účastník, tomu bylo 70.
00:11:11 -Starší neberete, jo?
-Bereme, bereme.
00:11:14 -Berete i starší?
-Tak to zkusíme, jo?
00:11:17 Zkusíme takovej test, jak jezdíte na kole.
00:11:19 -Já?
-No.
00:11:20 Mě budete zkoušet z jízdy na kole teďka?
00:11:22 Jste říkal, že to umíte.
00:11:26 K nám přijdou lidi, často nám volaj, říkaj,
00:11:30 že uměj jezdit na kole, že by se chtěli na těžší kemp.
00:11:33 A já jim vždycky vysvětlím, že se maj přihlásit
00:11:35 na ten jednoduchej kemp, že je naučíme...
00:11:37 Tak tu otázku nějakou.
00:11:40 Když jedete na kole, kam se díváte?
00:11:42 Po krajině.
00:11:54 Když před sebou vidíte nějakou překážku,
00:11:56 to může bejt nějakej kamínek, nebo nějaký 2 schůdky někde,
00:12:03 když pominu, že slezete z kola, tak co uděláte?
00:12:07 Jezdím jenom po asfaltkách.
00:12:12 -Asi se na ten kemp nehlašte.
-Cože?
00:12:14 Asi se na ten kemp nehlašte.
00:12:16 Já jsem taky neříkal, že se přihlásím.
00:12:18 Já jsem začal tím, že umím jezdit na kole.
00:12:21 -Vy učíte lidi padat?
-Učíme je taky, no.
00:12:24 My učíme ty lidi z toho kola mít větší radost.
00:12:27 Protože spousta lidí jen na tom kole nahání ty km,
00:12:31 vyrábí elektřinu, počítají si ty watty.
00:12:34 A mně přijde, že by z toho kola měli mít větší radost.
00:12:36 Proto my učíme hlavně ty děti, aby si uvědomily,
00:12:38 že to kolo je hračka, s kterou se dá hrát.
00:12:41 My jsme měli na kempu 60tiletýho chlápka,
00:12:44 kterej byl nadšenej, že jsme mu ukázali,
00:12:46 jak se jezdí smyk.
00:12:47 Nevím, proč na mě ukazujete.
00:12:49 Z mýho pohledu měl jste tam juniora.
00:12:58 Nějakej nemotornej.
00:12:59 Nás právě ti chlápci a ženský nad 60 let bavěj nejvíc.
00:13:03 Protože z nch jde výborná energie,
00:13:04 samozřejmě to v tý hlavě musej mít nějak srovnaný.
00:13:06 Protože znám taky spoustu kamarádů, kterým je 30 a řeknou,
00:13:09 já už se nic učit nebudu,
00:13:10 já už se budu koukat jen na televizi.
00:13:13 Počkejte, vy učíte padat.
00:13:15 Rozuměl jsem dobře, aby i to padání byla radost pro člověka, jo?
00:13:19 Ne! Protože my jim vždycky vysvětlujeme,
00:13:20 že když někdo jezdí na kole a bojí se, že dostane smyk,
00:13:24 že z kola spadne, tak jede možná víc vystrašeně
00:13:27 a možná se víc rozseká, než když zjistí,
00:13:29 že ten pád nebo smyk není jeho nepřítel.
00:13:32 Že si na něj musí trošku zvyknout, že dostat smyk není nic špatnýho.
00:13:36 Musíte na tom kole to přizpůsobit tomu.
00:13:39 Dobře, tak ten kamínek, jak jste říkal.
00:13:42 Já vám řeknu nějaký jednoduchý věci.
00:13:45 Hlavně lidem! Taky jezděj na kole.
00:13:50 Já se nebudu každýho ptát, kam se kouká.
00:13:52 -Ne, to se neptejte.
-Ale strašně častá chyba je,
00:13:55 že cyklisti koukaj těsně před přední kolo.
00:13:58 A potom nemají tu představu, co se děje okolo.
00:14:03 Když půjdete pěšky
00:14:04 a budete se koukat na špičky nohou, tak porazíte sloup.
00:14:07 Když se díváte víc před sebe, dokážete víc plánovat tu jízdu.
00:14:10 Ženský, to nemyslím špatně vůči ženskejm,
00:14:13 my máme rádi na kempu ženský.
00:14:15 Ale ty strašně často jedou přírodou někde,
00:14:17 koukaj se po krajině, říkaj, hele, kámen, do toho narazím.
00:14:21 Tak jak se na něj kouká,
00:14:23 samozřejmě ty ramena trošku se nakloněj
00:14:25 a to kolo tam jede.
00:14:27 Potom do něj narazí.
00:14:28 Řekne, já jsem to říkala, že do něj narazím.
00:14:31 Takže je pravidlo, že je potřeba se dívat tam, kam chci jet
00:14:34 a ne tam, čeho se bojím.
00:14:35 To je strom, zatáčka, když jedete do zatáčky,
00:14:37 nesmíte se koukat z tý zatáčky, kam vás to vyhání,
00:14:40 ale podívat se tam, kam chcete jet.
00:14:42 Čili učíte lidi koukat, při cyklistice, jo?
00:14:46 Třeba.
00:14:47 Ale taky přeskakovat nějaký ty...
00:14:49 My je učíme ty jednoduchý věci. Třeba řeknu k tý překážce.
00:14:53 Spousta cyklistů, když vidí před sebou,
00:14:56 to můžou být 2 kamínky, nějakej výmol, něco jednoduchýho.
00:14:58 To nemusí bejt něco obrovskýho.
00:15:00 Tak to kolo přibrzděj a myslej si, že tím to vyřešej.
00:15:04 Když to kolo přibrzdíte...
00:15:05 Když vidím překážku, tak přibrzdím.
00:15:07 -To je takový přirozený.
-Se bojím.
00:15:09 My na to máme takovou poučku, když kolo něco má přejet,
00:15:12 tak se musí točit kola.
00:15:14 A když zabrzdíte, přibrzdíte, to kolo se zpomalí,
00:15:17 vy musíte držet rovnováhu
00:15:20 a to kolo vlastně nemá tu dopřednou energii,
00:15:22 aby to přejelo.
00:15:23 -Kola se musej točit.
-Když něco mají přejet.
00:15:25 Opravdu když přijedete k nějakým pár kamínkům,
00:15:28 je lepší si přibrzdit předtím, dívám se před sebe,
00:15:30 vidím, že tam budou nějaký kamínky, tu rychlost si srovnám včas,
00:15:34 abysem potom, když přejíždím nějakou tu těžší pasáž,
00:15:37 nějakou jednoduchou překážku, aby to kolo už jelo, jelo dopředu,
00:15:41 trošku se uvolním a tomu kolu dám prostor,
00:15:42 aby to projelo.
00:15:45 Když ke mně přijedete na kemp, já vás to naučím.
00:15:48 -I s elektrokolem.
-Slyšel jsem, že prostě... I s...
00:15:59 No tak, na tom není snad nic. To se nemám za co stydět.
00:16:02 Ono to do kopečka pomůže.
00:16:06 Já jsem o tom teď měl takovou delší debatu,
00:16:09 hodně cyklistů proti těm elektrokolům je.
00:16:10 Já jsem proti tomu byl jeden čas taky, ale myslím si,
00:16:13 že to je výborná věc pro to, aby to smazávalo ty handicapy.
00:16:18 Vám to otevře ty větší kopce.
00:16:20 Když jede někdo s přítelkyní, nebo s dětma,
00:16:23 tak jim může dát to elektrokolo,
00:16:24 aby byli kompaktnější tým a skupina.
00:16:28 Ale já si myslím, že to je něco jinýho, než kolo.
00:16:30 -Kolo je prostě kolo...
-Že vás přerušuju.
00:16:32 V naší rodině mám elektrokolo jenom já! Rodina šlape do kopečků.
00:16:37 Protože rodina je mladší, než jsem já. Rozumíte.
00:16:40 To víte, kolem mě,
00:16:41 když vidím ty Contadory, všichni tohlecto, přišlápnu!
00:16:45 Ta baterka! Jel jste na tom někdy? Když to dám na plnej céres!
00:16:53 Contador pije za jízdy...
00:16:55 Já vím, že mi říkalo hodně kamarádů,
00:16:57 když jedou nějaký ty kopce, teď se tam potěj,
00:17:00 kolem nich projede nějakej strejda, kouká...
00:17:10 A ještě moc nešlape.
00:17:13 Já se potom nedivím, že se koukáte po krajině.
00:17:15 No jasně!
00:17:16 Oni mají ohnutou hlavu a čuměj na to přední kolo.
00:17:18 No jasný, no debilové, no.
00:17:21 Já z toho mám požitek, z tý jízdy.
00:17:24 Modříny a všecko.
00:17:25 Proto jsem s tím taky souhlasil.
00:17:26 Já si myslím, že to kolo má bejt pro zábavu
00:17:29 a ne pro dřinu.
00:17:31 Jasně. Mě to baví.
00:17:32 Vy taky připravujete nějaký, dejme tomu, závodní?
00:17:35 Protože v tom se furt soutěží. Vy už ne teda.
00:17:39 Já jsem trénoval 2 kluky Honzu Musila a Laca Janošku,
00:17:42 který vyhráli medaile z MS juniorů v tom biketrialu.
00:17:47 Vy jste možná ještě neřek, to byste měl.
00:17:50 Já jsem říkal, že je cyklotrial,
00:17:52 já sám nevím, jakej je v tom rozdíl.
00:17:54 Čím se liší ten biketrial nebo cyklocrossu, cyklotrialu.
00:17:58 Vlastně biketrial a cyklotrial,
00:18:00 i když někteří lidi, co tomu rozuměj, budou řešit,
00:18:03 že to jsou různý disciplíny,
00:18:06 tak je to v podstatě ta samá disciplína,
00:18:08 akorát pod různýma federacema, je to trošku složitý.
00:18:10 Cyklocross je něco jinýho.
00:18:12 Cyklotrial, biketrial jsou disciplíny,
00:18:14 kdy na kolech má jezdec za úkol překonávat nějaký překážky,
00:18:17 má tam kontrolní úsek, který má 20, 30 m
00:18:20 a tam na tom kole má přeskákat přes nějaký kameny, skruže, auta,
00:18:23 přes různý překážky.
00:18:25 Nejde o čas, ten je až druhý hledisko.
00:18:29 Důležitý je to, aby to dokázal přejet,
00:18:31 byl na tom kole.
00:18:32 Když spadne, má 5 trestnejch bodů, což je maximum,
00:18:35 když si šlápne na zem, což jsou takový malý chyby,
00:18:38 za to dostává po jednom bodu.
00:18:40 Takže vyhrává ten, kdo dokáže ty jednotlivý úseky projet
00:18:44 za co nejmíň trestných bodů.
00:18:45 A to, co jezdí Kulhavý? On se jmenuje Kulhavý.
00:18:49 -To je ten náš olympionik, že jo?
-Ano.
00:18:51 To, co jezdí Kulhavý, to je cyklotrial.
00:18:53 Ne, to je normálně horský kolo, závody cross-country horských kol.
00:18:57 To je zase něco jinýho?
00:18:58 Ta cyklistika má strašně disciplín a různý kola a tak.
00:19:04 A vy jste teda připravil na mistrovství,
00:19:06 že máte už trenérský výsledky?
00:19:09 Ano, ale já jsem od toho biketrialu odešel, s tím, že mi přišlo,
00:19:13 že je dobrý mít nějaký nový výzvy.
00:19:15 Tak zase trénujem Kristi,
00:19:16 nebo pomáhám trénovat techniku Kristiána Hynka,
00:19:19 který tady byl u vás jako host.
00:19:20 Jitku Škarnitzlovou,
00:19:21 což jsou vlastně jedny z nejlepších jezdců na světě.
00:19:26 -Takový ty dálkový oni jezděj.
-Kristián jezdí maratony.
00:19:30 -Taky, jak se jmenuje? Kopka.
-Ten zase jezdí ultramaratony.
00:19:36 Když jsem toho Kopku poslouchal,
00:19:38 jeho baví přespávat s Eskymákama a tak.
00:19:42 Taky jsem si říkal, jestli si nešáh na dráty vysokýho napětí.
00:19:53 Ale já jsem rád, že jste nám rozšířil obzory,
00:19:56 že každej, kdo si myslí, stejně jako já,
00:19:58 že umí jezdit na kole, že to nemusí bejt pravda.
00:20:01 A že i v této věci je možný se zdokonalovat
00:20:05 a třeba zrovna i u vás.
00:20:06 Josef Dressler!
00:20:17 Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herec,
00:20:20 řekl bych, stále ještě mladý herec, Václav Neužil!
00:20:36 Václave, nevím, jestli jste to slyšel,
00:20:38 tam vyjekla jedna úplně.
00:20:40 -Vyjekla?
-Ještě vás neviděla a vyjekla.
00:20:43 Má vás ráda, viděla vás třeba nedávno.
00:20:46 Nedávno, to i já jsem vás sledoval, takovej ten,
00:20:50 ono se už neříká seriál, ale série.
00:20:52 To nevím, to nevím. To není můj byznys.
00:20:54 Když v tom hrajete, tak to víte, ne?
00:20:56 Já jsem říkal vždycky seriál.
00:20:58 Já mám pocit, že teď říkají série. Nevím proč.
00:21:01 Tak série.
00:21:02 Takový to, víte co myslím. Jak jste se...
00:21:07 Se bojím něco říct, aby zase nevyjekla
00:21:09 Aby někdo nevyjek!
00:21:11 Svět pod hlavou se to jmenovalo, jak jste se probudil v 82.
00:21:15 To bylo docela napínavý,
00:21:17 ale víte co já jsem se nedávno, už po odvysílání toho dověděl?
00:21:21 Já jsem si říkal, to je hezkej nápad,
00:21:22 probudit se do r. 82.
00:21:24 A ono to je podle nějakýho britskýho seriálu. To jsem nevěděl.
00:21:27 Je to tak. Původně to natočili Britové,
00:21:30 tam se to jmenovalo Life on Mars,
00:21:32 ale oni samozřejmě, ten propad do minulosti u nich byl jinej.
00:21:36 Tam tuším, já jsem to neviděl, ale čet jsem si o tom,
00:21:38 do 70. let a samozřejmě,
00:21:41 tam to nebyl propad do komunizmu, na rozdíl od nás.
00:21:44 Tím pádem, jelikož spousta seriálů, jako třeba Dr. Martin, nebo jiný,
00:21:50 jsou taky převzatý, víceméně docela hodně.
00:21:53 I třeba ty epizody i ty dějový peripetie
00:21:55 jsou víceméně, se drží docela dost toho základu, toho originálu.
00:21:59 Tak tady, podle mě, bylo převzatý jen to know-how a to BBC,
00:22:02 pokud vím, BBC s tím souhlasilo,
00:22:05 ale Ondra Štindl, scénárista Světa pod hlavou,
00:22:09 si pak už v rámci toho fíglu, že se někdo probudí v minulosti,
00:22:13 dělal co chtěl.
00:22:15 Což nám přišlo vhod. Ty reálie tady byly jiný
00:22:19 a mohli jsme si jednotlivý epizody upravovat jak chceme.
00:22:22 I to vyústění bylo jiný.
00:22:23 To vyústění bylo takový, že jsem ho sám nepochopil.
00:22:33 Václave, řeknu vám jednu věc.
00:22:36 Jaký to je pro herce, když tak, ono to opticky vypadá,
00:22:40 že nemáte jedinej den volna.
00:22:42 Protože, možná, že jsem koukal na tohleto a přepnul jsem,
00:22:47 byla tam Čtvrtá hvězda a tam jste byl zase.
00:22:50 -Furt Neužil!
-To může bejt otravný samozřejmě.
00:22:52 Ne, nebylo to otravný! Ale už toho bylo akorát!
00:22:58 Ještě, aby pak byla nějaká reklama se mnou a už je to úplnej konec.
00:23:02 Za to vy nemůžete, když se to scukne tak dohromady.
00:23:05 To člověk neovlivní.
00:23:06 Pak potkávám kamarády, nebo známý, nebo mi píšou lidi,
00:23:10 ježíšmarjá, ty teď máš spoustu práce,
00:23:11 doufám, že tě neruším, takovýhle.
00:23:13 -A já vlastně teď nedělám nic.
-To je neuvěřitelný! Opravdu?
00:23:16 Je to tak! Protože teď to běží v televizi,
00:23:19 ale já jsem se tím zabýval minulej rok.
00:23:22 A tam jsem měl napilno.
00:23:24 Teď akorát, že to běží, tak to vypadá,
00:23:25 že jsem v jednom kole, což není pravda.
00:23:27 Ono to fakt klame. A navíc Čtvrtá hvězda se reprízuje,
00:23:29 ta byla prostě točená před 4 rokama.
00:23:32 Zrovna to dali na to pondělí.
00:23:34 To je trošku nešťastný, že to je kontraproduktivní.
00:23:36 Že to vyvolává dojem, ježíš...
00:23:39 Potkal jsem ředitele televize někde na premiéře,
00:23:42 my jsme měli premiéru filmu Bába z ledu Bohdana Slámy
00:23:45 a byl tam pan Dvořák, tak jsem ho pozdravil,
00:23:46 on říkal, máte silný pondělky!
00:23:51 Já jsem nevěděl, jak to myslel!
00:23:52 Jestli ironicky, nebo jestli mi gratuloval k tomu,
00:23:55 tak já jsem řek, no, mám.
00:23:58 Těžko říct, že to má negativní efekt.
00:24:00 Ale už to skončilo, ten jeden seriál,
00:24:02 ten druhej skončí za chvilku a zase tam budou jiný tváře.
00:24:04 -Jasně. A vy jste i v Bábě z ledu?
-To není seriál.
00:24:08 Ne, to je normálně film! Já jsem ani nevěděl.
00:24:12 -Nemám takovej přehled.
-Jsem, jsem.
00:24:14 -A vy tam plavete v těch...
-Ne, ne, ne!
00:24:17 Plave tam Pavel Nový a Zuzka Krónerová,
00:24:19 hlavní protagonisté filmu a my jsme...
00:24:22 -Nový tam hraje vlastně!
-No, on chodí stejně...
00:24:25 Já ho znám!
00:24:28 -On furt chodí v trenkách!
-Chodí v šortkách, i když je -20!
00:24:31 Když je na suchu, tak je nesvůj!
00:24:33 Teďka jsem to pochopil!
00:24:34 Jinej to nechtěl hrát, než Pavel Nový!
00:24:37 Jinej nechodí v šortkách v lednu, jen Pavel Nový.
00:24:40 My tam hrajeme, jen dopovím, s Markem Danielem,
00:24:44 syny hlavní figury, Zuzky Krónerový.
00:24:47 Ale jsme si tak jako gratulovali, že máme všechny scény v interiéru.
00:24:51 My jsme to natáčení prožili naopak v komfortu. Ve vile na Zbraslavi.
00:24:56 Vy jste mě vlastně zarmoutil jenom jednou.
00:25:00 To vám klidně připomenu. Možná, že to napravíme teďka.
00:25:03 Já jsem vás viděl hrát, Václave, na divadle,
00:25:07 když jste hrál Micka Jaggera.
00:25:10 Je to v Dejvickým divadle, ve hře Brian, se jmenuje.
00:25:13 -Je to tak. Hraju to stále.
-Hrajete to pořád.
00:25:15 A my jsme se potkali potom někde, myslím na fotbale.
00:25:19 Ano, ano, s Ivanem Trojanem jsme šli na Bohemku
00:25:21 a vy jste tam byl.
00:25:22 Já, jako naivní chlapec jsem se vás zeptal:
00:25:24 Řekněte mně, jak dlouho jste toho Jaggera z toho videa studoval,
00:25:28 že ho, ty pohyby a tu chůzi, že to máte tak dokonalý?
00:25:32 A vy jste mně řek: Reinkarnace. A šel jste na buřta.
00:25:43 To nevím! To nevím! Ježíšmarjá. Já byl přetaženej asi.
00:25:50 Já jsem čekal cokoliv, ale takovýhle odzívnutí!
00:25:55 Reinkarnace! Čili, ptám se znova.
00:26:02 Teď jste mi napověděl, abych neodpovídal stejně.
00:26:06 Musel jste ho študovat! Jaggera! Jeho pohyby!
00:26:10 Je pravda, že Miroslav Krobot napsal hru Brian, která
00:26:12 je o Brianu Jonesovi, což byl kytarista,
00:26:16 zakládající člen Rolling Stones,
00:26:18 takže tam jsou obsazený role Keith Richards, Charlie Watts
00:26:25 a Mick Jagger.
00:26:27 A on mně řek, budeš hrát Jaggera. Připrav se na to.
00:26:30 Já jsem říkal, jé, to se těším. No nebude to lehký!
00:26:33 Mně řekl Krobot. Já jsem říkal, no tak, jsem se trošku bál.
00:26:36 On mi řekl, že tam budu mít 2 čísla, vybrali jsme 2 písničky
00:26:41 Sympathy For The Devil a myslím, že Brown Sugar je tam
00:26:45 a Honky Tonk Women.
00:26:47 Takže já jsem je tak sledoval na you tube, ale jemně.
00:26:49 Pak jsem zjistil, že trošku mám v sobě jakoby
00:26:52 tu ohebnost v kyčlích, jako on.
00:26:55 Ta pánevní, ty pánevní pohyby,
00:26:59 že je to vlastně mi docela blízký a vlastní,
00:27:02 tak jsem se takhle občas kouk, tam jsou fakt stovky videí.
00:27:05 Takže jsem jakoby nakouk a viděl jsem nějaký video z r. 72,
00:27:10 kde byli úplně sjetý všichni na nějakým, na nějakým
00:27:14 prostě rockovým festivalu, úplně všichni jako na mraky.
00:27:17 A koukal jsem na to a ten Jagger
00:27:19 tam opravdu vyváděl strašným způsobem.
00:27:22 Tak jsem si pak řekl, dobře, že jsem to video viděl
00:27:24 a řek jsem si, že se budu řídit tím pravidlem, že všechno je možný.
00:27:30 Pak jsem to už nesledoval, řek jsem si, že všechno je možný,
00:27:34 během toho, když člověk imituje Jaggera a je to pravda.
00:27:37 Tak hrajeme to furt a snad to má úspěch.
00:27:40 Dejvický divadlo je malý a mnoho diváků se na to nedostane
00:27:46 a my teď mluvíme o něčem, co si diváci ani neuměj představit.
00:27:53 -Kratičce moh by...
-Ne, ne, ne!
00:27:56 -Udělejte...
-Ale já neumím Jaggera!
00:28:06 To není tak, Michael Jackson. Jenomže, já to neumím.
00:28:09 -Jenomže oni prostě...
-Počkejte!
00:28:11 -Vy máte nějaký songy?
-Cože?
00:28:12 -Né! Tak si zpívejte k tomu!
-Nebudu si zpívat.
00:28:16 Tak to prostě, jako, že...
00:28:24 To je jak cyklistika. To je věc tréninku.
00:28:27 On má odpojenej ten hořejšek, nevím, buď se tak narodil,
00:28:31 nebo nejspíš vědomě, že on prostě jako...
00:28:35 To jsem pochopil, že to je kouzlo toho...
00:28:37 On má odpojenej hořejšek?
00:28:43 Nevím, jak kdy!
00:28:45 Je potřeba ho zapojit, tak ho zapojí.
00:28:47 Ale myslím si, že má, že to má takhle...
00:28:51 To je zajímavá úvaha.
00:28:53 Já třeba slezu z kola a mám odpojenej dolejšek naopak.
00:29:05 Já jsem vás poslouchal s těma kolama.
00:29:07 Já jsem jednou neslez z kola vůbec.
00:29:09 Byl jsem připojenej furt k tomu kolu.
00:29:10 Ani hořejšek, ani dolejšek.
00:29:13 Můj tchán podniká v cyklistice a je takovej cyklistickej maniak.
00:29:19 A já jsem to věděl předem,
00:29:21 když jsem tam přijel na první návštěvu,
00:29:22 když jsem chodil se svojí budoucí ženou, teď ženou,
00:29:25 tak jsem tam přijel a on mi říkal, pojedeme zejtra,
00:29:28 Lenka mi říkala, bacha,
00:29:29 on tak testuje ty kluky přes ty kola, co vydrží.
00:29:33 Já, ty kráso, to bude. Já jsem sportovně laděnej,
00:29:36 ale na kolo nejsem nějaký lumen, ale jako v pohodě.
00:29:40 No tak, že zejtra vyjedem, mi říkal.
00:29:42 Na silničce. Tak já, supr.
00:29:44 Tak jsme vstali v 7 a já jsem se nějak oblík,
00:29:46 do nějakejch tepláků a on...
00:29:48 Že máme nějakej speciální úbor. Já jsem nic neznal z toho.
00:29:51 Ten vercajk takovej, že máte ty elasťáky s tou vložkou.
00:29:57 -Taková vložka, že jo, tam je.
-Já v tom nejezdím.
00:30:02 Já v tom jel! Já jsem musel! Abych se neztrapnil!
00:30:08 A ještě mi hodil takovou vazelínu a říkal, namaž se!
00:30:14 A já... To byla moje 2. návštěva u rodičů mý...
00:30:19 -Já jsem vůbec nevěděl.
-Vyvložkovanej, promazanej!
00:30:23 Tak jsem se namazal, pak mě oblík do toho.
00:30:26 -Vy jste se promazal?
-On mi říkal, bude se ti to hodit.
00:30:28 Měl pravdu.
00:30:30 A jeli jsme na silničce
00:30:32 a měl jsem kolo za nějakých 100 tisíc,
00:30:34 ještě jsem byl varovanej předem od Lenky, bacha, to jako...
00:30:37 Takže jsem jel na těch, to jste fakt v tom vajíčku, makáte.
00:30:41 Byl jsem v těch karabinách, jak se to jmenuje?
00:30:44 -Espédečka.
-SPD. Dostal jsem ty boty.
00:30:47 Já jsem to neznal.
00:30:48 Já jsem se naučil jako vy na kole, normálně, samosběrem,
00:30:52 nebo jak jste říkal.
00:30:59 Jsem se naučil, kluk z vesnice, jezdit na kole normálně.
00:31:02 Že zastavíte před Jednotou, jdete si koupit nanuk a normálně,
00:31:06 nejste přibitej k tomu!
00:31:08 No ale tady to byla úplně jiná písnička!
00:31:10 Ty SPD. Tak já jsem se připnul a dělal jsem před ním,
00:31:13 že to je samozřejmě pro mě úplně běžná rutina,
00:31:16 že každej den ráno, abych se neshazoval.
00:31:18 Jeli jsme, on jel přede mnou, samozřejmě,
00:31:22 takovejch 50, 100 m, na Vysočině,
00:31:25 že zastavíme na pivko někde a na oběd.
00:31:29 On tam byl první u tý značky, u tý hospody,
00:31:31 už tam zastavil, vyzul se a čekal na mě u toho patníku,
00:31:34 že si dáme to pivko.
00:31:36 Bylo to 100 m a já jsem začal mít problém, protože jsem věděl,
00:31:40 že se neodepnu do tý doby.
00:31:43 Ale nechtěl jsem to samozřejně dát znát před ním.
00:31:46 A teď jsem věděl, že jsem úplně v hajzlu.
00:31:49 Že prostě vůbec jsem nenašel ten grif.
00:31:51 Což je jednoduchej grif. To je prostě nějaká věc.
00:31:53 Takhle dáte tu patu, vychýlíte tu patu a jste venku.
00:31:57 Já jsem nebyl, ještě jsem byl nervózní,
00:31:59 takže za boha jsem to nezvládnul.
00:32:01 Tak jsem jako, a furt jsem se přibližoval,
00:32:02 už bylo tak 30, jsem říkal, tak buď přejedu,
00:32:08 s tím, že jako, tak teď pauza?
00:32:10 Promiň! Sotva jsem se zahřál!
00:32:21 Já rozhodně, vůbec! Až za 100 km! Možná!
00:32:25 Anebo, že nějak dojedu, což jsem potřeboval teda.
00:32:30 Tak jsem bohužel zvolil tu druhou variantu
00:32:31 a pomalu jsem dojížděl a v rychlosti chůze,
00:32:35 zhruba 3 km/hod., jsem jako před ním se nenáp...
00:32:39 Jsem se převážil do pangejtu. A spadnul.
00:32:43 A on tak nade mnou stál a říkal si,
00:32:45 tak tohle hovado chodí s mojí dcerou.
00:32:55 To se stalo opravdu.
00:32:57 Dobře, teď už víme, že taky se projedete na kole.
00:33:00 Ono to opticky vypadá, že nemáte jedinej den volna.
00:33:04 Co jako, když máte to volno, teďka slyšíme, že taky máte,
00:33:08 víme, že na kole moc nejezdíte.
00:33:11 Jak si užíváte volno? Řekněte, Václave.
00:33:14 Já jsem docela línej člověk,
00:33:17 takže si musím vždycky vymýšlet ten program,
00:33:20 abych měl sám pro sebe pocit, že jen se neválím na pohovce.
00:33:26 Tak já rád chodím na pivo třeba.
00:33:31 Jo? Když máte volno, jdete na pivo.
00:33:35 Tak jdu rád s kámošema na pivo a rád sportuju.
00:33:39 Ale jiný sporty, než kolo, chodím plavat a běhat.
00:33:43 Tak vy jste sportovně založenej, to jste říkal.
00:33:47 Mimochodem, od toho se asi odvinulo a já teď vůbec,
00:33:50 to mi, když tak řekněte.
00:33:52 Už je hotovej film o Emilovi Zátopkovi?
00:33:56 Vy přeci máte hrát, nebo už jste hrál? Já to nevím.
00:33:58 -Ne, ne, mám hrát.
-Máte hrát!
00:34:00 Teprve se to bude točit. Emila Zátopka.
00:34:01 -Ale to je zodpovědnost.
-To je velká, no.
00:34:04 Díky tomu jsem taky přišel k tomu běhu.
00:34:06 Dokonce jsem měl profesionálního trenéra na Strahově
00:34:11 a trénoval jsem s Honzou Pernicou asi půl roku a David Ondříček,
00:34:15 producent a zároveň režisér toho filmu mně to naordinoval
00:34:19 a fakt jsem měl takovou přípravu až hollywoodskou, velikou,
00:34:21 protože to jinak nešlo.
00:34:22 Jste prostě chodil běhat.
00:34:24 No, já jsem byl fakt hodně, na mě hodně.
00:34:27 Třeba 4 x tejdně jsem chodil, absolvoval jsem kruhový tréninky,
00:34:30 chodili jsme do Hvězdy běhat rovinky,
00:34:34 intervalový tréninky, všechno jsem s ním,
00:34:36 s tou skupinou těch profíků,
00:34:37 ale 2 x ten film nedostal grant, neuspěl u grantový komise.
00:34:42 2015 se to odložilo, 2016, nebyly na to prachy
00:34:46 a budou žádat potřetí o grant, tak snad to vyjde.
00:34:49 -Teď jsem jako trošku povolil.
-Forma?
00:34:55 Je to jakoby, oproti minulýmu roku jsem na tom špatně.
00:35:00 Mimochodem, když jsme mluvili o tom,
00:35:02 jak děláte věrohodně toho Jaggera,
00:35:04 já jsem slyšel, mezi vašima kolegama se říká,
00:35:06 že vůbec máte talent na to imitování,
00:35:09 na to napodobování.
00:35:10 Že asi tím bavíte kolegy v divadle na place,
00:35:16 že pro vás není problém napodobit...
00:35:18 -Já nejsem žádnej Faltus.
-No ne, to tak nemyslím.
00:35:22 S Jaroslavem Pleslem, s mým oblíbeným kolegou, kamarádem,
00:35:26 si děláme srandu z našich holek u nás v šatně v Dejvickým divadle.
00:35:30 Tak si je tak dobíráme a když jsme někde ve skupině,
00:35:33 nebo na zájezdu, tak je napodobujeme.
00:35:36 Ne, že by to byla imitace přesná, spíš si z nich děláme srandu.
00:35:41 A občas si přehráváme v jejich situacích životních.
00:35:43 -Udělejte Melíškovou.
-Nechte toho.
00:35:53 -Byla tady?
-Byla. Byla.
00:35:56 Byla tady.
00:35:57 -A tím vy se bavíte.
-Ony taky. Ony taky.
00:36:01 Ony vás taky?
00:36:02 Ne, ony se baví tím, že my je hrajem.
00:36:04 Ona kolikrát přijde a řekne, zahraj mě! Když se nudí.
00:36:09 Já jsem kašpar a jdu, jako blbec, zahraju ji.
00:36:12 Ona je ráda, že vidí sebe.
00:36:17 Václav Neužil!
00:36:29 Do třetice naším dnešním hostem je, řekl bych, v současné době
00:36:35 pilíř české muzikálové scény, tenorista Marian Vojtko!
00:36:51 Mariane, vy jste v jednom zápřahu.
00:36:54 Já jsem, mimochodem vás viděl už v tom nejnovějším muzikálu,
00:36:58 což je Ples upírů.
00:37:00 Máte vy vůbec, abych trošku navázal na Václava, máte vy vůbec
00:37:03 nějaký volno, že byste se moh věnovat sám sobě?
00:37:06 Ptal jsem se Václava, tak on chodí na pivo.
00:37:10 Co vy, tak jako? Jak využíváte to volno?
00:37:13 -Já chodím za holkama.
-Vy chodíte za holkama.
00:37:17 No tak, on je ženatej, chudák, tak už nemůže.
00:37:20 -On si nestěžoval teda.
-Ale už nemůže chodit za holkama.
00:37:25 Já jsem ještě svobodný, tak jako, ale s tím se snoubí i to pivo.
00:37:31 Vám je, jestli se nepletu, kolik? 43?
00:37:33 43.
00:37:34 Dalo by se říct, že chodíte za těma holkama zatím marně.
00:37:40 No ne! Anebo furt vybíráte a snažíte se nepřebrat.
00:37:46 Furt jste v tom stadiu toho hledání?
00:37:49 Přece jenom, já vás nechci do ničeho tlačit, ale tak jako,
00:37:53 to vás nemůže těšit, přijít domů do těch prázdných studených stěn.
00:37:59 Vám tam nikdo nerozestele, neuvaří čaj.
00:38:02 Mám ústřední topení, tak jako...
00:38:10 Ale je pravda, že když večer přijdu,
00:38:14 v podstatě od středy do neděle účinkuju
00:38:16 a to volno mám pondělí, úterý.
00:38:19 To je takový jako moje relaxační.
00:38:22 A od středy do neděle mám radost, že tam nikdo není,
00:38:25 protože si můžu odpočinout
00:38:27 a vlastně potřebuju nabrat síly na další představení,
00:38:30 protože když hrajete dvakrát, třeba přijdete do divadla ve 12
00:38:33 a odjíždíte zase ve 12, tak to máte takový dvanáctky.
00:38:37 A je to náročný na ten hlas, na soustředění,
00:38:41 rehabilitaci potom hlasovou.
00:38:44 Chcete říct, že by vás zbytečně někdo vysiloval.
00:38:48 Právě na to já mám ty pondělky, úterky.
00:38:51 Tam se vyflusáte jako, jo?
00:38:53 Tam mám prostě pro mě jako zaujímavý představení,
00:39:02 kdybysme to tak řekli
00:39:03 a potom už ve středu začínám to kulturní.
00:39:08 Ale nicméně jste mi pořádně neodpověděl,
00:39:11 že jste furt v tý fázi hledání.
00:39:14 Ano, samozřejmě.
00:39:15 Jestli už to není nějak přenošený,
00:39:17 přece jenom, my jsme si tady povídali,
00:39:20 to už je pár let zpátky.
00:39:21 A ta písnička byla víceméně, Mariane, stejná!
00:39:24 Jste říkal, jak máte početnej fanklub.
00:39:27 Myslím, že těma muzikálama, jako byl Fantom a Upíři
00:39:30 se ještě zvětšuje, protože každá žena, myslím, v hloubi duše,
00:39:37 myslím, že chce, aby nějaký takový, nemyslím já,
00:39:41 ale nějaký upír třeba, co?
00:39:48 Myslím divadelní, divadelní!
00:39:51 Mariane, jestli si myslíte,
00:39:53 že z hlediště se do vás nějaká zamiluje,
00:39:55 když ve Fantomovi jste hrál ohavný hovado
00:40:00 a tady hrajete hnusnýho upíra, že by srdéčko nějaký poskočilo,
00:40:06 to vám nějaká řekla?
00:40:07 Tak vám lže! Až když se odlíčíte, tak se to jakž takž.
00:40:14 Docela říkaj, že ta paruka mi sluší.
00:40:16 Protože já jsem měl málo vlasů, tak jsem si to nechal dostřelit.
00:40:21 Teďka paruku mi udělali, která byla strašně drahá.
00:40:25 Tohle, co máte, je dostřelený?
00:40:27 Já byl úplně plešatej. Takže tohle mám všechno cizí.
00:40:30 Od pana doktora. Je to moje, ale pan doktor mi to...
00:40:34 A proč v půlce přestali?
00:40:48 Říkal pan doktor třeba,
00:40:51 abych těm mladým hercům nebral role potom,
00:40:53 když bych měl víc vlasů.
00:40:54 Oběd byl! Byl oběd!
00:40:57 Ono prej je to taky drahý.
00:40:59 Petr Janda říkal, že by už do toho nedal ani korunu.
00:41:02 Ten mi dokonce říkal, kolik stál jeden vlas.
00:41:05 To můžeme klidně říct. 96 Kč stojí jeden vlas.
00:41:09 No a on dal 100. Ale asi s dýškem.
00:41:14 Stovku. No tak, já jsem měl slevu a už máme s panem doktorem,
00:41:20 já jsem tam byl 3 x, takže už mám 3000.
00:41:23 -Takže...
-3000 vlasů.
00:41:24 3000 vlasů nastřelených, což vám něco vypadne.
00:41:26 Takže jste do toho dal, jestli dobře počítám, kolik?
00:41:28 -300000 jste dal do vlasů?
-Je to tak počítaný.
00:41:31 Ale říkám, že jsem měl slevu. Ten pan doktor je hodný na mě.
00:41:35 A vždycky říká, že po tom zákroku, musíte si, Mariane, dávat pozor,
00:41:39 musíte mít čepici.
00:41:41 Vždycky chodím v létě, protože červenec, srpen,
00:41:43 já nemám moc toho zpívání,
00:41:46 protože to se vždycky dělá přes rok, přes sezónu.
00:41:50 Říká, dávej si pozor, když budeš vystupovat z auta,
00:41:52 máš tu čepici, přes ten kšilt nevidíš,
00:41:55 tak já, samozřejmě, vystoupím z auta, hned pfff!
00:42:00 Bouchnu si hlavu do toho auta,
00:42:02 teď sundám tu čepici, 100, 200, 300...
00:42:11 Spočítáte, kolik jste utratil vlasů.
00:42:14 Spočítám, tak tady 700 Kč. Dám si to na hlavu.
00:42:21 Je to pěkný pocit, musím říct, kdo se bojí, ať se nebojí,
00:42:25 protože ono fakt bolí,
00:42:27 jen když vám dávají tu anestezii, tak to bolí, ty injekce do hlavy.
00:42:30 Ale pak už si tam ležíte...
00:42:32 Oni vám to opíchají napřed, aby to nebolelo?
00:42:34 A pak začnou střílet?
00:42:36 No, nejdřív vám vzadu vemou, vyholí vám takový pás.
00:42:39 -Jo, ty kořínky!
-Ty kořínky vám vemou.
00:42:40 A pak vám je dávají dopředu.
00:42:42 Od 10 třeba do 2 ležíte na břichu, což je docela náročný.
00:42:46 Pak už si sednete,
00:42:48 když vám to dávají dopředu, už je to v pohodě.
00:42:49 Ale, máte v plánu pokračovat?
00:42:54 Nebo to necháte na půl cesty, bych řek.
00:42:56 Když si vždycky spočítám na tý čepici, co tam zůstane,
00:43:01 neměl jsem, ale už to máte opravdu tak, že kdo začne,
00:43:06 mě ten pan doktor přesvědčuje, že, chce vydělat, samozřejmě.
00:43:10 -Ale říkám si, že...
-Že by to mělo jít dál.
00:43:14 Ale jsem mu říkal, naposled, ještě možná jednou zkusím.
00:43:18 To já bych jako, nechci vám do toho mluvit,
00:43:20 ale když už bych si něco nechal, tak aby mi to padalo do očí.
00:43:28 Že jo? Abych měl pocit, že jsem ty prachy nevyhodil!
00:43:31 -Abych moh dělat...
-Já si to radši začešu, ne, ne.
00:43:37 Já jsem takhle spokojenej, protože opravdu, když se kouknu
00:43:41 na nějaký představení třeba z r. 2008, 2009,
00:43:45 tak jsme hráli Draculu,
00:43:47 tam jsem měl opravdu jen tak pásek malý.
00:43:50 A teď, když se kouknu, tak už jsem spokojenej docela.
00:43:53 Že už tam není tak obrovská pleš, jak byla. Nechme to tak.
00:43:57 V těch Upírech, to máte paruku, ne?
00:43:59 -Mám paruku.
-Tam máte paruku.
00:44:00 Krásný zuby, paruku, nádherný líčení.
00:44:04 To jo, já jen se ptám konkrétně na vlasy.
00:44:07 A ještě, abych navázal, vy jste se ptal,
00:44:08 jestli by mě nějaká v tom upírským neměla ráda.
00:44:11 Tak to vás musím vyvést z omylu.
00:44:13 Někdy jsem řek, že s těma zubama je těžký zpívání,
00:44:18 ta artikulace, ty sykavky.
00:44:20 Tak ty první řady mají ten problém, vždycky, když zpívám,
00:44:26 tak to mají hned z prvního.
00:44:29 -To dolítne až do první řady?
-Moje tekutiny tělesný.
00:44:34 Vždycky říkám těm fanynkám, vy rády chodíte na to představení,
00:44:39 ale kupujete si 1. řadu.
00:44:41 Teď vám to nedoporučuji,
00:44:42 protože teď jsme tam opravdu na tý forbíně,
00:44:45 máme tam takhle malý prostor, zatáhnou bobinet
00:44:48 a my jsme tam v tom duetu spolu s tou Sárou.
00:44:51 A teď, jak jsem... Tak oni jsou docela dost skropený.
00:44:57 Ale oni, byste se divil, ty místa jsou vyprodaný okamžitě.
00:45:01 Jo? Ale prodají se až jako poslední, ne?
00:45:07 -Už máme jen uslintanou první.
-Možná se slevou, ale...
00:45:16 To se s těma upíříma zubama tak špatně zpívá a mluví?
00:45:20 Bylo to těžký se to nějak naučit, ale šlo to,
00:45:26 -Nemáte je s sebou náhodou?
-Mám. Já jsem si je přines.
00:45:29 Máte s sebou upíří? No vražte to tam a promluvte něco!
00:45:35 -Co budeme furt, názorně!
-To bude první řada ráda.
00:45:46 -Mám to trošku i s krví.
-Jo, obarvený.
00:45:51 Jenom tak jako. A budeme pokračovat v rozhovoru.
00:45:57 Tak takhle si to normálně dáte a prostě takhle mluvíte.
00:46:01 A když máte do 1. řady a zpíváte,
00:46:04 teď mám sucho, protože mám trošku trému z vás.
00:46:07 V tom představení, když jste v celém tom takovém,
00:46:11 vidíte, že mám trošku ty sykavky, když začnu, zkusíme to, jo?
00:46:17 -Na ty lidi...
-Ne, ne.
00:46:20 Oni to dopředu nevěděli.
00:46:25 Mimochodem, když jsem mluvil, můžeme pokračovat.
00:46:28 -Nebo jste to spolknul? Ne.
-Ne, ne.
00:46:30 Jenom jsem chtěl ukázat, že ty upíří zuby mají krásný,
00:46:34 dá se mluvit, jsou přesně na tu vaši pusu udělaný.
00:46:38 Jo, to vám dělali na míru, tohleto?
00:46:40 -Na míru přesně.
-A když alternujete?
00:46:46 -To už ne.
-To jsou stejný zuby?
00:46:48 Každej má svoje.
00:46:49 Zkoušelo se to, protože jsme fotili,
00:46:51 říkám, já jsem si zapomněl zuby.
00:46:52 Tak si vem Bohouškovy. Říkám, tak to radši nebudu zkoušet.
00:46:57 Je to takhle.
00:46:57 Mimochodem, když už teď vás vidím...
00:46:59 Já to ukážu, opravdu je to hezký.
00:47:01 Já to sundám, abysme byli trošku seriózní.
00:47:04 Jasně.
00:47:07 Tak, máme to. První řady zůstaly OK. Děkuju.
00:47:12 Mariane, když jsme si spolu před lety povídali,
00:47:15 mně utkvěla jedna věc,
00:47:17 že vy jste v tý době ještě zpíval tu operu, tu muzikál.
00:47:22 Teď už asi ani na tu operu nemáte čas.
00:47:25 A pamatuju si, abych to dopověděl, že tenkrát jste říkal,
00:47:28 že v tom muzikálu po vás chtěli, abyste si ušpinil hlas,
00:47:34 že z tý opery ho máte moc čistej.
00:47:37 Furt si ho zachováváte ušpiněnej?
00:47:41 Myslím, že ty klasický muzikály už jsou skoro téměř opery.
00:47:46 Třeba Fantom opery, tam opravdu je třeba hlas, který je školený,
00:47:51 Normální populární zpěvák nemůže zpívat tyhle party.
00:47:56 Kdybych to tak řek.
00:47:57 I v těch Upírech je to už těžký, ale ještě to není opera.
00:48:02 Takže musíte tam trošku i promluvit
00:48:05 a i zatáhnout a řvát na ty lidi.
00:48:08 Je trošku zašpiněnej, ale já samozřejmě inklinuju,
00:48:13 nevím, před kolika lety jsem tady byl.
00:48:15 A vidíte, zase jsem zůstal u toho muzikálu,
00:48:17 když jsem vám říkal, že můj sen je opera.
00:48:21 V podstatě je to odříkání, odříkání a denně cvičení,
00:48:24 třeba tak 5, 6 hod. zpěvu operního.
00:48:26 Jako, kdybyste zpíval operu, když zpíváte muzikál.
00:48:29 Máte pravdu, jsou to poloopery. Fantom i tohleto.
00:48:33 Čím se špiní hlas?
00:48:34 Léta přibývaj a ta opera pořád ještě nikde.
00:48:38 -Čím se špiní hlas?
-Pondělí, úterý.
00:48:42 Pondělí, úterý, třeba pivem, nebo nějakým takovým...
00:48:45 -Ono to dostane drsnější barvu.
-Takový trošku nádech to má.
00:48:49 Nebo když 2 x, 3 x zařvete na tom jevišti pořádně,
00:48:52 ono se trošu prohloubí, pak už nedáte zase ty vejšky.
00:48:56 Takže musíte zpívat toho basa.
00:48:58 Nezkoušel vy jste taky nějakej casting v cizině?
00:49:03 -V Londýně myslím, toho Fantoma?
-V Americe.
00:49:06 -V Americe.
-Na Broadwayi dokonce.
00:49:09 -A dopadlo to? Nedopadlo to?
-Dopadlo to výborně.
00:49:11 Protože já jsem tam kvůli tomuhle právě odletěl,
00:49:14 protože říkala Míša Nosková,
00:49:16 takhle jsem spolu byli někde na pivu, takže mi říká,
00:49:20 hele, prosím tě, já jdu študovat do Ameriky,
00:49:22 je tam konkurz na Fantoma.
00:49:23 Pojeď! Říkám, ses zbláznila, ne? Ale ne, pojeď, pojeď!
00:49:27 Tak normálně jsem si koupil letenky, všechno,
00:49:29 jel jsem tam na 5 dní, když už tam budu, tak aspoň 5 dní.
00:49:34 Dělali jsme konkurz, bylo tam, já nevím, třeba tisíc lidí.
00:49:38 Strašný. Já tam přišel ráno v 10 se zapsat,
00:49:41 přišel jsem tam v 5 večer a furt tam byly plný chodby.
00:49:44 A nakonec to dopadlo dobře, ale oni mi to dali vědět
00:49:47 až potom, kdy jsem přiletěl zpátky do ČR.
00:49:51 Oni hned neřekli. Řekli, my vám zavoláme.
00:49:53 My se vám ozvem, ano. Takže už jsem věděl, a jéje.
00:49:57 Ale zase na druhý straně měl jsem takový dobrý pocit,
00:49:59 že jak jsem tam seděl 3 hodiny na tý chodbě
00:50:01 a poslouchal ostatní lidi, byli tam černoši, Japonci
00:50:04 a různý rasy, všechny druhy lidí, co tam existujou.
00:50:10 Takže říkám, co já tady, chudáček, budu mezi těma dělat?
00:50:14 Já jsem zazpíval a jako jedinýmu, co jsem tam byl,
00:50:19 mi ty lidi na tý chodbě zatleskali.
00:50:20 Tak jsem říkal, aha...
00:50:22 -Ty konkurenti vám zatleskali.
-Ty konkurenti.
00:50:23 Spíše to byly takový holky, nebyli to kluci. Takže...
00:50:28 Kluci netleskaj, ty řeknou, dobře. Ale to jsem měl takový dobrý pocit.
00:50:33 Pak jsme šli ten hlas zašpinit vedle do tý hospody,
00:50:38 tam měli takový dobrý pivo, asi za 10 dolarů.
00:50:42 Takže nám dobře chutnalo.
00:50:43 A pak, když jsem přijel domů, tak mi přišel mail.
00:50:46 Ale pak říkám, tenhle špás mě stál nějakých,
00:50:49 kolem 80 tisíc do tý Ameriky.
00:50:53 A pak říkám, zase tam poletím,
00:50:55 oni mi napsali, že by mě rádi slyšeli ještě jednou.
00:50:58 -To byste musel letět znova.
-Bych musel letět znova.
00:51:00 Zase další, pak by řekli, no, víte co, my vám děkujeme.
00:51:03 -Tak říkám, to ne.
-Tak jste napodruhý tam nešel.
00:51:05 Hrál jsem vlastně Fantom opery tady, v ČR, bylo to čerstvý,
00:51:10 takže jsem si řek, že tady to je lepší,
00:51:12 ty lidi mi stejně budou rozumět tady líp, než v Americe.
00:51:15 Marian Vojtko!
00:51:33 Přátelé, pro dnešek je to samozřejmě všechno,
00:51:36 nikdo další už nepřijde,
00:51:37 takže já vám děkuju za vaši pozornost.
00:51:39 A především děkuji dnešním hostům, kterými byli: Josef Dressler,
00:51:48 Václav Neužil, Marian Vojtko! Děkujem, na shledanou!
00:51:56 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 1
