Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
V dnešním díle přivítáme frontmana kapely No name Igora Timka, herečku Evu Josefíkovou a mladého podnikatele Ondřeje Kaniu.
00:00:35 Děkuju, dobrý večer.
00:00:36 Dobrý večer přeju samozřejmě i vám, milí televizní diváci.
00:00:41 Úspěšného mladého podnikatele dneska poznáte na ulici na dálku.
00:00:46 Oni ti kluci vypadají víceméně stejně.
00:00:48 Vždycky mají ten padnoucí oblek, teď buď kravatu, nebo bez,
00:00:52 na hlavě posazený ty tmavý brejle, permanentně u ucha telefon.
00:00:56 Mám čerstvej zážitek, hned se dovíte, proč vám to říkám.
00:00:59 Jel jsem tuhle tramvají,
00:01:00 dřív jsem tolik nejezdil MHD, jsem furt někam spěchal,
00:01:04 teď už tolik nespěchám a navíc jezdím už zadarmo.
00:01:09 Někdy jedu, nikam,
00:01:11 stanici si tak projedu a zase zpátky, užívám si to.
00:01:14 Ale zase máte čerstvý a pěkný zážitky.
00:01:17 V tramvaji zažijete leccos. Zažil jsem, řeknu vám.
00:01:20 Modelová situace.
00:01:21 Jak jsou tam v těch tramvajích ty 2 sedačky proti sobě,
00:01:24 na jedný seděl typickej úspěšnej mladej podnikatel.
00:01:28 To poznáte hned. A teď ještě
00:01:29 na klíně měl otevřenej takovej ten notebook,
00:01:31 něco tam ťukal a proti němu na sedačce pankáč!
00:01:34 2 naprosto rozdílné světy. Ale takovej ten typickej!
00:01:37 S těma dredama, v džínách ty sichrhajcky
00:01:41 a já nevím, v nose jehlu a cvočky na uších, typickej pankáč!
00:01:47 Proti sobě seděli. Přišel revizor. A hned k tomu pankáči!
00:01:50 Říkal, jízdenky, prosím.
00:01:52 A ten pankáč jen tak líně zvedl hlavu a říkal,
00:01:55 jdi do hajzlu, blbečku.
00:01:58 A teď, to víte, revizor, aby, tramvaj to slyšela,
00:02:00 aby neztratil glanc, tak vytáh tu placku,
00:02:04 tomu podnikateli ukázal, řekl, jízdenky.
00:02:07 A ten naopak vlídně se na něj podíval, usmál se
00:02:09 a řekl, promiňte, vy jste neslyšel tady pana kolegu?
00:02:23 Naším dnešním prvním hostem je úspěšný mladý podnikatel
00:02:27 a vy se záhy dovíte, v čem tak úspěšně podniká!
00:02:30 Ondřej Kania.
00:02:42 Já hned řeknu, co je vaším oborem, aby nevzniklo podezření,
00:02:45 že jste mně, jako takovýmu, jako podnikatel něčím prospěšnej.
00:02:49 Ondřej Kania se zabývá tím, že vyjednává mladým studentům,
00:02:55 tím z toho vypadávám, v Americe stipendium,
00:02:59 aby tam mohli na střední škole studovat.
00:03:01 -Je to tak?
-Přesně tak.
00:03:02 Jak vás naopadlo tenhle obor nějak rozjet?
00:03:06 Já jsem si to sám zažil, protože v 16 letech,
00:03:10 když jsem tady studoval v Česku střední školu,
00:03:12 tak jsem za rok vystřídal asi 3 školy, tak nějak jako...
00:03:17 -Nic moc.
-Nic moc. Často jsem propadal atd.
00:03:22 Já myslel, že byli slabí! Na to jak jste byl dobrej! Ne!
00:03:25 Doma si mysleli, že jsem debil, ale bylo to spíš tím,
00:03:30 že mě ta škola nějak nebavila.
00:03:33 Já jsem si třeba často četl v zadní lavici,
00:03:36 zabavovali mi knížky atd., protože jsem nemohl pochopit,
00:03:39 proč bych se měl nazpaměť učit 40 lišejníků,
00:03:42 když si to můžu najít na internetu.
00:03:44 Takže v té době jsem se nějakým způsobem dostal
00:03:47 k blogu jedné holky,
00:03:49 která studovala v USA na střední škole
00:03:52 a popisovala tamní vzdělávací systém a to mě zaujalo.
00:03:56 Četl jsem si o tom a ona říkala, že internátní školy
00:04:00 to je nějakej nejkvalitnější způsob zahraničního studia,
00:04:03 který existuje, ale jsou příšerně drahé.
00:04:06 Stojí třeba, já nevím, 50000 dolarů,
00:04:09 což je přes milión korun.
00:04:10 Ta holka na to neměla peníze,
00:04:11 ale zjistila, že tyhle školy mají stipendijní fondy.
00:04:15 Protože ty školy jsou bohaté
00:04:17 a vy si můžete zažádat o stipendium.
00:04:19 Mě zajímá, co jste vy konkrétně udělal.
00:04:20 Mě ta holka tak nezajímá.
00:04:22 -Já jsem si našel 400 škol v USA.
-A co jste jim říkal?
00:04:27 Poslal jsem jim mail
00:04:28 a vysvětloval jsem jim tu mou situaci...
00:04:30 -Přiznal jste, že propadáte.
-To jsem nepřiznával. To nemůžete!
00:04:36 -Ne.
-Takže jedničkář.
00:04:39 Přesně. Já jsem měl nějaký výsledky třeba z jazykových testů atd.,
00:04:43 tam jsem vycházel velmi dobře.
00:04:45 -A co oni?
-Hrál jsem v té době basket.
00:04:47 Pojďme rovnou na to.
00:04:49 398 ze 400 škol mě poslaly rovnou do háje.
00:04:53 -Slušně nějak.
-Některý neodpověděly.
00:04:57 Takže to moc slušný nebylo. A vlastně...
00:05:00 Vy jste chtěl stipendium, jestli tomu rozumím.
00:05:02 Já jsem chtěl plný stipendium.
00:05:03 -Protože jste z chudých poměrů.
-Dá se říct.
00:05:05 Takže já jsem jim vlastně říkal, že bych u nich rád studoval,
00:05:09 ale nejsem schopen nic zaplatit, ale udělám cokoliv.
00:05:13 -A co oni? 398...
-To odmítlo.
00:05:16 Jedna napsala, že OK, jdeme do toho,
00:05:21 druhá napsala, že taky, ale to jsem ignoroval,
00:05:24 protože se mi příliš ta škola nelíbila.
00:05:26 -Kolik, že tam tak přijde to...
-Milión Kč ročně.
00:05:29 Milión ročně! A to oni řekli, že daj za vás!
00:05:32 To mi řekli, že daj za mě,
00:05:34 bylo to asi týden před koncem školního roku.
00:05:36 Takže jsem se se všemi rozloučil vítězoslavně,
00:05:40 přebral jsem si vysvědčení,
00:05:42 šli jsme se spolužáky oslavit ten můj úspěch.
00:05:45 Přišel jsem domů, otevřel jsem e-mail a tam stálo:
00:05:49 Milý Ondřeji, moc se omlouváme, ale nevyjde to.
00:05:55 Většina lidí by to asi v tý chvíli vzdala,
00:05:58 ale já mám takovou vlastnost,
00:06:00 že vždycky, když se něco takovýho stane,
00:06:02 okamžitě se snažím hledat řešení.
00:06:04 Takže jsem si pamatoval na tu 2. školu,
00:06:06 která byla někde za New Yorkem, byla poměrně malá, církevní,
00:06:10 což mi moc nevyhovovalo,
00:06:12 ale chtěl jsem za každou cenu prostě vypadnout.
00:06:15 Takže jsem jim ještě ten den zavolal.
00:06:16 Počkejte, vy jste tam chtěl studovat cokoliv?
00:06:19 Hlavně v tý Americe?
00:06:21 Ty americký školy jsou všeobecně orientovaný.
00:06:24 A vy si tam můžete, oni mají desítky předmětů s různým zaměřením
00:06:27 a vy si můžete vybrat co chcete studovat.
00:06:29 -A církevní vám nevadila?
-Nevadila.
00:06:31 -Co?
-Ani ne.
00:06:33 -To byla jediná možnost v té době.
-Co byla jediná možnost?
00:06:38 -Jít na tu církevní školu?
-No jasně!
00:06:40 Vy jste nechtěl!
00:06:41 Radši na církevní, než být v Brně, ne?
00:06:54 -Zdravím všechny do Brna.
-Furt bydlíte v Brně, jo?
00:06:58 -Už za Brnem, asi 2 minuty.
-Tak to je dobrý.
00:07:01 -Čili, ta druhá, ta církevní?
-To vyšlo.
00:07:05 To oni vás museli zkoušet z nějakejch náboženskejch věcí.
00:07:08 Z náboženských věcí ne, ale zkoušeli mě,
00:07:10 měl jsem asi 4 pohovory na Skypu z angličtiny,
00:07:13 musel jsem napsat nějaký eseje atd.
00:07:15 Církevní?
00:07:17 Nebylo to moc církevně orientovný, ty eseje.
00:07:21 Já jsem tam absolvoval poslední 2 roky.
00:07:23 -A proč ne 2 první?
-Už jsem byl starej na to.
00:07:28 -Vás dali rovnou do posledních 2?
-Na 3. a 4. ročník.
00:07:32 -To vám platili.
-Ano.
00:07:33 Vy jste tam šel jako basketbalista?
00:07:36 Já jsem, protože mám přes 190,
00:07:38 tak to tak jako vypadalo, že to umím, trošku jsem...
00:07:42 -Jsem jim říkal...
-Vy jste napsal míry svoje.
00:07:44 A oni si řekli, to bude dobrej basketbalista.
00:07:46 Přesně tak.
00:07:47 Bude za náš kostel hrát basketbal.
00:07:49 -Že jo?
-Ano.
00:07:52 -Abych tomu přišel na kloub.
-Přesně tak.
00:07:56 Takže jste jel do Ameriky prvně v životě?
00:07:57 Prvně v životě. Byla to šílená zkušenost.
00:08:02 Já jsem hodně snil o New Yorku, tak jsem tam přiletěl
00:08:05 a v podstatě první 4 měsíce jsem z něj neviděl vůbec nic.
00:08:08 Nic. Vůbec. Takže to bylo zvláštní.
00:08:11 Ale oni mě právě přijali s tou podmínkou ale,
00:08:14 že si to budu muset odpracovat určitým způsobem.
00:08:17 Že vám to nezaplatěj všecko, že taky musíte...
00:08:19 Přesně tak.
00:08:20 Tak jste někam šel pracovat. Co jste dělal?
00:08:22 6 x týdně, vždycky po škole, až do večera,
00:08:25 jsem klepal na cizí dveře s krabicí plnou sušenek a koláčů
00:08:29 a musel jsem si týdně vydělat nějakej obnos, aby mě...
00:08:32 -Čili podomní prodej?
-Dá se říct, v podstatě.
00:08:34 -Jo? Šlo to?
-Ze začátku vůbec.
00:08:38 -Jak to?
-Moc jsem to neuměl.
00:08:39 Jednak jsem neuměl moc anglicky, i když jsem si myslel, že umím.
00:08:43 Ale po pár měsících to šlo...
00:08:44 Čili jste zaklepal a řek jste Hello, this is koláčky.
00:08:51 -Koláčky.
-To čuměli Američani ale, co?
00:09:03 Myslím, že teď jste to řek líp vy, než já tehdy.
00:09:07 Ale nějakej fígl jste pak musel najít, ne?
00:09:10 Naučili mě tam lidi, co to,
00:09:12 nebo studenti, co to dělali třeba pár let,
00:09:15 tak mě to naučili a vlastně,
00:09:17 to je základ, řekl bych, toho, kde jsem teď.
00:09:21 Protože tam se vlastně naučíte to,
00:09:23 že s úplně cizíma lidma začnete komunikovat v cizí řeči,
00:09:27 nabízíte nějakej produkt
00:09:28 a musíte je přesvědčit, aby to koupili.
00:09:30 -Čili, byl jste tam 2 roky.
-2 roky.
00:09:32 Vrátil jste se a tady nejspíš vznikla, se urodila,
00:09:36 teď se dostáváme k tomu, jak jsem vás uved,
00:09:39 že to je těžký tam sehnat to stipendium
00:09:42 a vy už jste věděl jak na to.
00:09:44 Takže teď pomáháte českejm studentům
00:09:48 ke stipendiu v Americe.
00:09:49 Přesně tak.
00:09:50 Počkejte, ještě mi řekněte takovou věc!
00:09:52 V čem je lepší dělat takovou školu v Americe, než tady?
00:09:56 Tady jsou ty školy horší.
00:09:57 Vy jste říkal něco o lišejníkách, nebo co.
00:09:58 -To by bylo nadlouho.
-To nechci. Nadlouho to nechci.
00:10:03 Zkrátka vzdělávací systém v Česku má základy 200 let zpátky,
00:10:09 kdežto ten americký se neustále přizpůsoboval.
00:10:12 Severoamerický, skandinávský atd. Oni jsou velmi podobný.
00:10:16 A potom vlastně, já jsem chtěl původně založit nadaci,
00:10:21 já jsem nechtěl podnikat, s tím,
00:10:23 že mně psalo během mých studií hodně lidí, jako jsem byl já tehdy.
00:10:27 -Co se tam chtěli dostat.
-Přesně tak.
00:10:28 -A neměli na to.
-Neměli na to peníze.
00:10:30 Takže jsme se, ještě jsem vzal do toho společníka,
00:10:33 Tomáše Jízdnýho, mýho kamaráda, jsme 2.
00:10:36 A chodili jsme za bohatejma českejma lidma,
00:10:38 jestli by nechtěli financovat talentovaný studenty...
00:10:42 Čili vy jste klepal na dveře zase tady.
00:10:44 -Zase v Česku.
-Už ne s koláčkama.
00:10:47 Ale bohajtejch nějakejch podnikatelů, aby vám dali peníze,
00:10:51 nebo těm studentům, sociálně slabším.
00:10:54 To je záslužná práce. Tu nadaci máte pořád?
00:10:57 -Je to vůbec nezajímalo.
-Koho?
00:10:59 -Ty bohatý podnikatele.
-A my jsme na to peníze neměli.
00:11:02 Takže jsme přišli na to,
00:11:03 že bude asi dobrý si na tom založit podnikání.
00:11:06 A k těm penězům přijít sami. A jak to konkrétně teď děláte?
00:11:12 Heleďte se, představte si, že mně je 17...
00:11:16 Vy máte mladýho syna, ne?
00:11:18 No ten ještě, to je daleko na střední školu.
00:11:20 11, 12. Za pár let zavolejte. Zavolejte.
00:11:28 Modelová situace. To takhle lidi pochopěj nejvíc.
00:11:30 Představte si, že mně je těch 16, 17 a volám vaši agenturu.
00:11:36 Já bych chtěl studovat v Americe.
00:11:39 Vemte si ten mobil k uchu taky, když už já ho mám.
00:11:42 Já bych chtěl studovat. Co pro mě můžete udělat?
00:11:47 Můžete mně vyjednat tam nějaký stipendium?
00:11:49 Já jsem chudej!
00:11:51 -Tak já se zeptám: A umíte něco?
-Neumím nic!
00:11:55 Chci jenom do Ameriky, třeba i prodávat koláčky!
00:12:07 Takovýho už jsme tady měli, prodával koláčky
00:12:13 a potom, co odjel, ta pekárna zkrachovala.
00:12:16 -Co pro mě můžete udělat teďka?
-Musím pořád telefonovat?
00:12:21 Já jsem to ještě nepoložil!
00:12:24 My zjistíme, ten problém je v tom,
00:12:29 že abyste tam nic neplatil, to v podstatě nejde.
00:12:33 Vždycky musí být nějaká spoluúčast těch rodičů.
00:12:36 Takže se vás zeptám, se vás zeptám, jakej máte prospěch,
00:12:41 jakou školu studujete, co máte za zájmy,
00:12:43 jestli máte nějaký úspěchy v nějaké oblasti atd.
00:12:47 To český školství je mizerný, to jsou furt samý lišejníky,
00:12:52 to si umím vygooglovat.
00:12:54 V Americe to určitě dělají líp. Čili proto bych chtěl na nějakou.
00:12:59 Jakou byste mi doporučil? Hraju dobře fotbal!
00:13:03 Soccer, jak říkají Američani. Soccer, ne americkej fotbal.
00:13:06 Jsem docela dobrej a kopu levou.
00:13:08 Levou. To je hodně žádaný. Levá noha a v basketu ruka.
00:13:14 Takže bysme vás poslali na Floridu, k Orlandu,
00:13:17 tam je pěkná škola fotbalová.
00:13:18 Počkejte, napřed to musíte vyjednat!
00:13:19 Mě už bolí ruka. A teď jsme u toho.
00:13:22 Čili vy zaregistrujete mě, jako zájemce
00:13:26 a voláte, obvoláváte Ameriku.
00:13:28 My se s váma prvně potkáme, tohle všecko zjistíme,
00:13:31 pokáme se i s rodiči.
00:13:33 Probíhá to tak, že se potkáme několikrát.
00:13:35 -I s rodiči. To je podmínka.
-S rodiči. Ano.
00:13:37 Na základě toho, co vy nám řeknete my vybereme vhodný školy.
00:13:40 A my jsme schopný těm klientům garantovat to,
00:13:43 že tu cenu té školy nejsme schopni dát na 0,
00:13:46 ale třeba dát vysoký desítky procent dolů.
00:13:49 Čili to vy umíte. Kontakty tam taky asi už máte.
00:13:51 Máme. Shodou okolností teď, na konci října
00:13:56 pořádáme největší veletrh těch škol ve střední Evropě.
00:14:00 A to, že ty kontakty máme dokazuje to,
00:14:03 že nám přijede 34 tady z těch velmi kvalitních škol.
00:14:07 Takže ta síť těch kontaktů tam je
00:14:10 a v podstatě už jsme hledali školy zaměřený na cokoliv.
00:14:13 Od letectví po jezdectví, golf, umění atd.
00:14:17 -Sportovci hodně frčej, že jo?
-Sportovci hodně.
00:14:19 To jsem slyšel už v minulosti,
00:14:20 že kdo hraje tenis, hraje basket, tak to má jednodušší.
00:14:24 -Hraje za tu školu.
-Tam jde i ušetřit.
00:14:28 Kolik už tam jste propasírovali českejch studentů?
00:14:31 Teď aktuálně tam máme přes 30 studentů na těchto školách.
00:14:35 -Který jsou roztroušený po Americe?
-Přesně tak. Máme i něco v Kanadě.
00:14:39 Příští rok počítáme s tím, každej rok se nám to zdvojnásobuje.
00:14:43 Takže doufáme, že pošleme čím dál víc a tohle je,
00:14:48 jak ten veletrh, tak tahle činnost,
00:14:50 to je ten důvod, proč jsme teď založili nadační fond,
00:14:53 takže vracíme se k tomu, kde to začalo.
00:14:56 Čili teď už jste nějaký peníze nadělali
00:14:59 a pomáháte těm sociálně slabším umístit se.
00:15:02 Heleďte se a stát nemá zájem
00:15:04 přispívat na takovouhle bohulibou činnost?
00:15:06 -Zkoušeli jsme to taky.
-Komu jste volali?
00:15:10 -Ministrovi financí?
-To v žádném případě.
00:15:13 To ne?
00:15:14 Ten má dost práce se zajištěním svých dotací,
00:15:16 natož dotací našich.
00:15:18 -Prostě má dost co se sebou.
-Přesně tak.
00:15:25 Kdo je kompetentní? Ministr školství? Já nevím!
00:15:27 -Koho jste kontaktovali?
-Ten minulej byl nekompetentní.
00:15:30 Já jsem nechtěl vaše hodnocení českých vlád.
00:15:33 To je strašně složitý, já jsem se párkrát...
00:15:36 Neměli zájem?
00:15:37 Já jsem se sešel s nějakými poslanci
00:15:39 ze školskýho výboru a řekli mi, že je to strašně složitý.
00:15:42 -Složitý pro ně!
-Tam to skončilo.
00:15:43 -To odhlasovat.
-Přesně tak.
00:15:45 Vaše agentura dělá to,
00:15:46 že sprostředkovává studium v Americe,
00:15:49 abysme to zjednodušili.
00:15:50 Máte nějakou vizi, jak byste jednou chtěl fungovat?
00:15:56 Mít tu agenturu větší?
00:15:58 Že by se ti studenti, teď já nevím co? Jakou vizi?
00:16:03 Vizi máme, v podstatě ta vize už se pomalu realizuje.
00:16:07 Zhruba 2 týdny zpátky jsme byli v Madridu na jednání
00:16:10 s velkou sítí agentur, která funguje v půlce Evropy,
00:16:15 v nějakých 11 zemích.
00:16:16 Že se zapojíte do nějaký už fungující sítě.
00:16:19 Oni nabízeli jen ty státní školy, o kterých jsem mluvil na začátku
00:16:21 a my budeme jakoby
00:16:23 výhradní dodavatel internátních škol,
00:16:25 čili nebudeme posílat od letoška desítky studentů,
00:16:29 ale stovky pravděpodobně.
00:16:31 A doufáme, že se to promítne i v tom fondu i ve všem ostatním.
00:16:35 Ondřej Kania!
00:16:47 Přátelé, naším dalším hostem je muzikant, je to,
00:16:53 jak bych to řekl, frontman skupiny, slovenské skupiny,
00:16:57 která je údajně, podle všech možných anket
00:17:00 nejúspěšnější slovenskou skupinou v Česku.
00:17:04 Kapela se jmenuje No Name a on Igor Timko!
00:17:20 Musím říct, že jsme se dlouho neviděli,
00:17:22 zrovna jsme si to před začátkem oživovali.
00:17:24 Je to asi 6 let. Od tý doby se asi hodně změnilo.
00:17:30 Co se tak změnilo nejvíc, v tý vaší kapele?
00:17:32 Já jen, pokud to všichni nevědí, vy jste kapela,
00:17:34 kterou jste založili se svými bratry, vy jste 4 bratři,
00:17:39 ještě tam máte jednoho, kterej není příbuznej váš.
00:17:41 To je klávesák a ešte tam je jeden, ktorý tiež nie je bráchom,
00:17:45 ale po tých rokoch už to je všetko jedno.
00:17:46 Jako jedna rodina.
00:17:48 To už je ak bratia, keby boli 6. To už nikto nerozlišuje dnes.
00:17:52 I ty ostatní považujou za vaše bratry.
00:17:54 Lidi to nerozlišujou.
00:17:55 Oni ešte tak tajne dúfajú, že si to niekto všimne,
00:17:57 že tam nie je žiaden Timko.
00:17:59 A se nám stáva, keď ideme na nejaké pódium, príde moderátor
00:18:03 a teraz stojíme 6, po koncerte sa ideme klaňať
00:18:06 a teraz moderátor povie, bratia Timkovci a teraz tý 2!
00:18:11 Hovorí, a banda!
00:18:14 Nemajú šancu, len tak mávnú rukou a je to jedno. Je to No Name, no.
00:18:17 Co se za těch 6 let změnilo v tý vaší kapele?
00:18:21 Když jste tam 4 bráchové,
00:18:23 taková kapela se jen tak nerozpadne.
00:18:25 Co by se muselo stát, abyste se rozpadli,
00:18:27 jako jiná kapela?
00:18:29 Neviem si to predstaviť a nechcem to malovať,
00:18:31 ale kým naši žijú, rodičia,
00:18:33 tak to ešte furt vedia dať do poriadku.
00:18:36 Dokavaď vaši jsou v pohodě, tak kapela drží pohromadě.
00:18:39 Podla mňa, kým naši budú spolu, tak tá kapela
00:18:42 pod rúškou tej rodiny budú fungovať.
00:18:44 Já si vzpomínám, že posledně jsme to probírali,
00:18:46 že vy jste jako rodina početná,
00:18:48 váš otec je z kolika, myslím ze 14?
00:18:50 Otec je zo 14.
00:18:52 A taky jste říkal,
00:18:53 že když se na vaší svatbě sešli příbuzný,
00:18:55 tak vás bylo dohromady příbuznejch kolik?
00:18:57 -Cez 250.
-Přes 250 příbuznejch.
00:18:59 Ale to ešte 1/3 rodiny sa urazila, že sme ich nepozvali.
00:19:10 Bola to ale krásna skúsenosť, lebo ďalší 2 bráchovia,
00:19:14 teda jeden sa pre istotu ženil tajne,
00:19:17 aby sa mu nezopakoval celý ten kolos s bratrancami,
00:19:21 ďalší sa plánuje ženiť.
00:19:23 On hovorí, že:
00:19:24 Vidiel som fotky z tvojej svatby, brácho,
00:19:26 prisahám Bohu, budem sa ženiť radšej vo štvrtok,
00:19:29 aby nikto z rodiny nemal volno.
00:19:32 Bolo to na niečo dobré,
00:19:34 akorát my sme si to s manželkou odniesli,
00:19:37 lebo sme to splácali asi 2 roky.
00:19:39 Na 2. strane hotel, v ktorom ta svatba bola,
00:19:42 to pochopil, po tej timkovskej svatbe
00:19:45 na 2. deň to zavreli, zrekonštruovali celý hotel.
00:19:48 Dneska je ten prosperujúci nádherny hotel uprostred Košic,
00:19:51 tak si potichu dávame za to naše,
00:19:54 že sme prispeli k rekonštrukcii tohto hotela.
00:19:58 Když jste tady byl naposled, tak jste byl čerstvě ženatej.
00:20:01 Tak teďka jste pořád ženatej, ale už ne čerstvě.
00:20:06 -Ale tak, my sa velmi lúbime.
-To já jsem nechtěl zpochybnit.
00:20:09 Tak co se změnilo?
00:20:11 Když jste byli svobodný kluci, tak co?
00:20:13 Tak skončil koncert, tak s fanynkama na pohárik.
00:20:16 -Už viem čo sa pýtate teraz.
-Já jsem se zeptal poprvé!
00:20:21 Ale dobře.
00:20:22 My to máme tak s manželkou, sme sa dohodli,
00:20:24 že ona je moja prvá a ja jej prvý a cez to neide vlak.
00:20:28 A čo bolo pred tým, ako som sa ženil,
00:20:30 som sa dohodol sám zo sebou, že si radšej nepamätám.
00:20:34 -Toto je oficiálna verzia.
-Tak něco se změnilo!
00:20:36 Já se ptám, co se změnilo za tu dobu,
00:20:38 co máte většina z vás ty rodiny?
00:20:41 Na tom rytmu života tý kapely změnilo to něco?
00:20:45 Už si nepamätám nič radšej.
00:20:48 10 rokov v manželstve, to radšej zabudnem,
00:20:51 ak to začlo fungovať.
00:20:52 A nie. Samozrejme, máme malé deti. Ja mám teda už najstaršie.
00:20:56 -Som to teda zapichol...
-Jak zapichol?
00:21:01 Na to jsem se ani neptal, jak jste přišel k dětem!
00:21:05 To jsem se neptal!
00:21:06 Začal som s tým prvý, tak som to, sa ospravedlňujem.
00:21:09 Teda má Jakub 9 rokov, Ivanka má 7 rokov.
00:21:12 Takže máte 2 zatím.
00:21:13 Áno, myslím, že bysme mohli při tom skončiť.
00:21:16 -Tak jako, Timkovci!
-Joj!
00:21:19 Tatínek ze 14!
00:21:22 Teraz sme pochopili, aká to bola masakrálna vec,
00:21:26 vychovávať 14 chlapcov.
00:21:27 -My máme 2 a máme čo robiť. Fakt.
-Takhle vy jste to myslel.
00:21:32 Že jste to zapichol, to plození dětí.
00:21:35 Ďakujem za pomoc.
00:21:38 -2 že stačej.
-Ano. Máme 2.
00:21:41 A sú také, že tatínko, tiež nie úplný introvert,
00:21:44 mamička tiež má zo 3, 4 práce,
00:21:46 takže oni sú znásobenie na entú svojich rodičov.
00:21:51 Keby manželka, bola melancholik, já sangvinik, ešte sa to dá.
00:21:54 Keď sme obi dva sangvinici, to sú proste fakt mementa.
00:21:58 Sme radi, keď zaspia a modlíme sa, aby nás nepočuli,
00:22:02 lebo už aj také bolo, že teda prišli
00:22:04 a mysleli sme si, že spia a nespali.
00:22:09 Co je na tom, když dítě přijde za rodičema v noci? Co je na tom?
00:22:13 Ja som robil to isté, takže ja to chápem!
00:22:16 -Manželka je z toho trošku vedla.
-Jo? Že přijde dítě...
00:22:20 -A něco chce.
-Je to moja chyba.
00:22:22 Lebo ja som povedal,
00:22:23 že u nás v byte sa nesmú zamykať dvere.
00:22:26 Aby sa nestalo, že ten vzťah
00:22:27 medzi rodičmi a deťmi sa nejako odcuzil.
00:22:31 Tak manželka navrhla,
00:22:32 že či tento princip výchovy neprehodnotíme
00:22:35 aspoň od večera 10 do 6 ráno.
00:22:40 -Zamykat jako!
-Len čiastočne!
00:22:42 Ten Schengen čiastočne uzavrieme medzi spálňou a detskou
00:22:47 a rano, nazdár!
00:22:50 Aby se nestaly nějaký překvapovačky.
00:22:52 No dobře. Ale já jsem se vás ani ještě nezeptal,
00:22:56 i když ta otázka je dost na místě.
00:22:58 To vám dalo tenkrát,
00:22:59 když jste s bráchama založili kapelu, hodně přemýšlení,
00:23:03 než jste přišli na název No Name?
00:23:06 To byla makačka, co?
00:23:07 -My sme nemali názov.
-To jsem pochopil, že jste neměli.
00:23:12 Proste jednoho času sme išli na súťaž
00:23:15 a zavolal pan riaditel vtedajší rozhlasu, že chlapci,
00:23:18 meškáte s názvom, keď nemáte meno, nebudete na plakátoch.
00:23:22 Tak sme hned niečo vymýšlali.
00:23:24 A je to také, dnes už sa málokto na to pýta,
00:23:26 lebo je to zavedená značka, chválu bohu.
00:23:28 -Kolko sme na trhu, Ondřeji?
-20 let?
00:23:31 -My áno a vy?
-4.
00:23:34 Tak ako, keby ste sa chcel niečo naučiť poradím vám.
00:23:40 Dám ti slovenské, české školy.
00:23:44 A měli jste nějaký alternativní názvy tenkrát?
00:23:47 -Nebo jste to všecko zavrhli?
-Mali sme.
00:23:49 Abel Brothers, akože Schopný bratia.
00:23:51 -Jak?
-Abel Brothers. Schopný Bratia.
00:23:53 -Také to potom Varič.
-Varič?
00:23:56 No, akože vyvaríme niečo z toho. Že to zafunguje.
00:24:00 I slovenskej název jste měli
00:24:02 a pak jste se usnesli na tom anglickým, jo?
00:24:05 Ono nebolo fakt času.
00:24:06 A potom sme si povedali, prečo nie? Tak No Name.
00:24:08 Napokon sa nam ozývaly kapely, ako keby zo sveta.
00:24:12 Máme kolegovcov No Name v Japonsku,
00:24:14 máme kolegovcov heavy metal,
00:24:16 nejaký sa hrá ve Venezuele, No Name.
00:24:18 Potom v Bosne Hercegovine, majú takých tych upršaných,
00:24:22 krásnych vlasatých chlapcov, sme nemohli konkurovať.
00:24:27 Neviem prečo teda, hej? Vo Finsku je tiež metal No name.
00:24:32 -Takže je těch kapel s tímhletím...
-Je, je.
00:24:34 -Ale iba jedna je fantastická.
-No jasně, jasně.
00:24:44 Já jsem vlastně říkal, že jste pořád podle nějakých anket
00:24:48 nejúspěšnější slovenská kapela tady v Česku.
00:24:52 To je asi pravda, ne? To platí pořád!
00:24:55 -Jak to máte na Slovensku?
-Na Slovensku už Sláviky nie sú.
00:24:58 Sa zrušila tá anketa.
00:24:59 Takže v pravý čas sme prešli do ankety Zlatý Slavík v Čechách,
00:25:03 v rámci kategórie "najoblúbenejší zahraničný interpret".
00:25:06 Nie len slovenský.
00:25:08 Máme to 7násobne po sebe, takže je to také velmi lichotivé.
00:25:11 A tak ja som sa už pýtal pána organizátora,
00:25:14 či niečo netreba zmeniť, že to už vyzerá, že sme si,
00:25:18 ako Timkovci kúpili Slávika, ako rodina.
00:25:21 A on hovoril: Hele, když Kája může pořád, tak No Name taky.
00:25:33 No vy nějak fungujete, i když tak jako se říká někdy,
00:25:37 že přece jenom ty naše jazyky se pomaličku vzdalujou.
00:25:40 Já si to sice nemyslím, ale nemáte s tím problém,
00:25:43 že by vám nerozuměli tady, o čem zpíváte?
00:25:45 Vy máte, mimochodem, velmi pěkný a zajímavý texty.
00:25:48 Byla by to škoda, kdyby vám nerozuměli.
00:25:50 Ste laskavý, ďakujem. Rozumejú, samozrejme.
00:25:53 Tý, čo chcú, rozumejú všetko,
00:25:55 tý, čo chcú vysvetliť všetko, napr. lúbim ťa,
00:25:58 tak tý sa to spýtajú 2 x, 3 x, až jim to ukážete, to je logické.
00:26:02 A potom máme v kapele,
00:26:05 my sme totiž prototyp europskej kapely,
00:26:07 ktorá funguje v rámci Čech, Slovenska, máme 5 Slováci,
00:26:10 máme klávesaka, ktorý je Slovák, ale maďarskej národnosti.
00:26:15 Tak ten dokáže aj husitov vašich aj Praotca Čecha
00:26:19 zmeniť na nepoznanie, lebo ten sa snáži rozumieť,
00:26:22 ale niekedy vypadnú z neho také veci, ktoré podla mňa
00:26:25 skutočne sa stanú takými legendami.
00:26:28 Poslednikrát sme išli, hráli sme v obci Velké Heraltice,
00:26:32 zavolali, 750 výročie obce.
00:26:35 Tak, my sme Slováci, tuto je Maďar, sme v EU
00:26:37 a sme úspešný aj v Čechách a na Morave,
00:26:39 čo keby vám k tým 750 rokom náš Maďar zaspieval českú lidovku?
00:26:44 To by bolo proste! No tak začal spievať, že:
00:26:46 Co jste hasiči, co jste dělali? My, že super a hovorí refrén:
00:26:54 Že jste nám ten pivo, pivo, pivopárek shořet nechali!
00:27:00 A potom sme hráli, všetci odpadli,
00:27:02 Velké Heráltice, my tiež teda,
00:27:06 zastavil som, Zoli, prosím ťa, zopakuj mi ten text.
00:27:09 A Zoli, nechaj tak. Už nechaj tak. Zafungovalo to.
00:27:13 Sme hráli potom v plzeňskom pivovare.
00:27:15 Ja som to, ako škodoradostný Slovačisko,
00:27:18 hned vytiahol na kolegu.
00:27:19 Abyste vedeli, drahá Plzeň, Zoli, to je pivovar,
00:27:22 o tom sa spieva, tak nám Zoli to pretextoval na pivopárek.
00:27:25 Všetci rehot. A Zoli prišiel po autogramoch,
00:27:27 díky ti, Igor, všetko funguje.
00:27:29 Prečo? Prišla malá holčina a hovorí za Zolim:
00:27:32 Ujo Pivopárku, můžete dát podpis? Takže už je Pivopárek.
00:27:42 Mimochodem, vy jste taky trošku v jednom případě tomu pomohli,
00:27:47 že jste udělali takovej, řekl bych federální duet.
00:27:49 S kapelou Chinaski jste udělali jednu společnou píseň.
00:27:53 Oni zpívají samozřejmě česky. Víte, kterou myslím?
00:27:56 -Ná ná ná.
-Cože?
00:27:57 Ná ná ná sa to volá.
00:28:00 Ná ná ná, mnoho priatelských slov.
00:28:02 To ani nevím, že se to jmenuje takhle.
00:28:04 Nevadí.
00:28:04 To taky dalo práci vymyslet takovejhle název.
00:28:07 Ná ná ná, teda. A to jste na to byli 2, co?
00:28:12 -Nie, nie, vymyslel som to ja.
-Vy jste to vymyslel!
00:28:15 A boli sme v aute, hovorím,
00:28:16 chlapci, čo keby sa to menovalo Ná ná ná?
00:28:18 A teď sme šli a brácho hovorí, ne, ne, ne! Dobre.
00:28:22 Potom prešlo pol roka, mysleli sme,
00:28:23 že sa to bude volať Košice ? Praha,
00:28:25 Praha ? Košice, lebo Československá,
00:28:27 lebo Nadčasová, lebo také tie velkopusové, velkohubé.
00:28:31 A potom po pol roku prišla Ivanova, bráchova bubeníkova svokra
00:28:34 a hovorí, Ivanko, pusť mi to Ná ná ná.
00:28:36 A telefon, brácho, vieš čo sa stalo? Neviem, povedz.
00:28:39 Ná ná ná. Že, ty si to vedel. Hovorím, zvykaj si, brácho.
00:28:43 Volá sa to Ná ná ná, vyriešil to osud.
00:28:46 To je takový, že ve vlaku jedete nějak,
00:28:48 já už si to moc nepamatuju.
00:28:50 Z tý písně možná vznikal takový dojem, že ty kapely
00:28:53 na ty koncerty jezdí vlakem. Ale to asi ne.
00:28:56 No dnes, v situácii, keď u vás sa staví D1,
00:28:59 u nás sa robí vela dialnic,
00:29:00 si myslím, že ten vlak ako je na fest vzostupe.
00:29:03 -Jedete taky někdy vlakem?
-Jasne.
00:29:06 -Fakt, jo?
-Jasne.
00:29:07 -No tak jako...
-Je to perfektné.
00:29:09 -Dá sa tam spať, dá sa tam...
-Co se tam dá?
00:29:14 Dá sa tam teleportovať, napr.
00:29:17 Dáte si pivečka, ráno v Prahe, á, aký je krásny deň.
00:29:20 A nič si nepamätáte.
00:29:21 Je to prvý teleport Košice ? Praha.
00:29:25 Ptal jsem se, co se změnilo.
00:29:26 A teď vám řeknu, co jsem zaregistroval.
00:29:30 Vaši fandové možná vědí, že jste muzikant,
00:29:34 že jste skladatel, že jste textár.
00:29:37 Možná nevědí, že vy jste vystudovanej herec.
00:29:40 A že jste dokonce,
00:29:41 jestli to není pravda, tak mně to hned řekněte,
00:29:43 vstoupil na prkna slovenského Národního divadla.
00:29:47 Vy hrajete v ND na Slovensku. Jak se to stalo?
00:29:51 -To tam někdo umřel, nebo...
-Robili hru Fantomasa...
00:30:03 Ja som sa po 15 rokoch vrátil do divadla do Košic,
00:30:05 kde žijeme a kde som začínal v divadle a do SND do Bratislavy
00:30:10 sme vycestovali s hrou Móric Beňovský, kde ja hrám
00:30:14 jednu zo 4 hlávnych postav.
00:30:15 Čili vy jste to nastudovali v Košicích.
00:30:17 A to divadlo na pozvanie takých múdrych ludí
00:30:20 išlo do Bratislavy, hovorí, super, tak nam to zahrajte.
00:30:23 Zahrali sme, velká sláva, nazpäť sa to hráva v Košiciach.
00:30:26 Cože to je za hru? Vy jste to tak zašumloval.
00:30:28 -To je Móric Beňovský.
-Já nevím, co je to Móric Beňovský.
00:30:30 Móric Beňovský, to bol taký sveták,
00:30:31 o ktorého sa bijú Slováci, Maďari, Poliaci, všetci, že...
00:30:34 -To je historická postava.
-Áno, áno.
00:30:36 On fungoval, Madagaskar, všetky kmeny stmelil atd.
00:30:41 A kýmže to bolo v case Uhorska,
00:30:42 tak Maďari furt chodia na ten jeho pomník,
00:30:44 namalujú maďarskú vlajku.
00:30:45 Potom prídu Poliaci, lebo mal odtial ženu,
00:30:48 namalujú polskú vlajku.
00:30:49 Potom prídu Slováci na pomník, dáme slovenskú vlajku,
00:30:52 ale je to v principe všetkých,
00:30:54 ale hlavne je to človek, ktorý, dneska by sa to hodilo,
00:30:57 lebo to je človek, ktorý tvrdil v rámci kolonizácie,
00:30:59 Madagaskar Francúzmi, Britmi, dneska je to velmi aktuálna téma.
00:31:03 -A koho tam hrajete?
-Ja hrám človeka, ktorého zabije.
00:31:08 Za 20 let jste těch písní vyprodukovali samozřejmě hodně.
00:31:11 Vy teď budete nějak slavit to výročí. Nebudete?
00:31:13 Budúci rok, 2016 chystáme turné aj k tomu albumu.
00:31:17 20 let za No Name.
00:31:19 Ale řekněte, to tak bejvá u těch kapel,
00:31:22 že produkujete jistě nové písně,
00:31:25 ale furt po vás chtěj Prerezal som si žily.
00:31:28 Jasne.
00:31:29 Čím to je, že kritik nenapíše píseň.
00:31:32 -Že to furt chtěj po vás?
-To máte zmáknutý.
00:31:34 -Cože?
-Že to máte zmámknutý.
00:31:35 Ty dvě mám zmáknutý, ano.
00:31:40 -Chtěj to po vás pořád?
-Chvála Bohu.
00:31:42 -Bolo by zlé, keby to nechceli.
-Já vím.
00:31:44 Ale že ty nový se těžko prosazujou.
00:31:46 Já to vím od různých kamarádů z kapel jinejch a zpěváků.
00:31:49 Jak to je u vás? Daří se vám prosazovat ty nový?
00:31:52 Máte třeba nějakou kolekci novejch písní?
00:31:54 Máme nový album, mesiac, týždeň starý, volá sa S láskou
00:31:59 a už je tam pieseň S láskou, je tam pieseň Povedz mi,
00:32:01 takže darí sa to, ale tie piesničky
00:32:03 musia byť do istej miery, samozrejme, kvalitne napísané.
00:32:06 Je to tak ako samochvála, ale dobre sa chváli samo,
00:32:08 takže s tým problém nemáme.
00:32:12 A 2. vec je tá, že tie prvé piesničky,
00:32:16 ako je Get Satisfaction Brownstone, to sú neprekonatelné veci.
00:32:21 -To je tzv. otvírák.
-To vy hrajete.
00:32:24 Nie. Hráli sme niekedy na svatbách. keď sme začínali.
00:32:27 Co tím chcete teda říct?
00:32:29 Že proste piesnička žije, čím to je.
00:32:31 To sú tie na úvode kariéry.
00:32:32 Alebo, ja neviem, proste New York, New York, Frank Sinatra.
00:32:35 Nikdy nebude už žiadná taká, ktorá bude ako tá prvá.
00:32:38 Lebo to sú tie prvé piesne, všetci ju spoznajú, kapelu.
00:32:41 A potom, ak ste šikovný, dokážete dať ďalšie pekné věci,
00:32:44 ale ten boom toho otvorenia už ne.
00:32:47 Řekli jste si s bráchama, jak vidíte tu budoucnost?
00:32:51 Dobře, 20 let ta kapela existuje. Máte nějakej limit?
00:32:54 Kdy jste si říkali, kluci, až to bude 30 let,
00:32:57 tak to zapíchneme?
00:32:58 Nebo máte nějakou takovouhle? Jak dlouho chcete hrát?
00:33:00 Máme velký vzor,
00:33:02 nášho spoločného priatela Petra Jandu, ktorý teda...
00:33:07 Jakože 42 km maraton je nič, podla mňa, pre neho. Fantastický.
00:33:12 Sme sa o tom bavili, hovorí Peter...
00:33:14 Co říkal?
00:33:15 O tých 20 rokoch, sme hrali spolu v Humpolci.
00:33:18 A povídali. Jó, 20 let být slavnej, jako to jo.
00:33:22 Ale být slavnej 50 let, to můžu říct jen já.
00:33:32 Toto je naša méta. Toto je naša méta.
00:33:35 Čili ten výhled, pořád choděj žádosti, objednávky?
00:33:40 Ak sa možem pochváliť, chválim celý čas.
00:33:44 Týždeň dozadu nám prišiel koncert nas 5. augusta, srpna 2017.
00:33:51 A už vieme, že hráme v Žiari nad Hronom
00:33:53 ako hlavné hviezdy City Fest.
00:33:55 Už treba len dožiť.
00:33:58 Ať vám to dlouho vydrží! Igor Timko!
00:34:14 Naším dalším hostem je mladá,
00:34:16 nebojím se říct, půvabná česká herečka
00:34:19 Eva Josefíková!
00:34:33 To je mladý Kania, starý Timko.
00:34:37 -Já vás tady vítám, Evo.
-Děkuju.
00:34:40 Já nevím, to jsem se možná moh zeptat před začátkem,
00:34:43 jestli víte, že jme si spolu zahráli ve filmu.
00:34:46 Víte to?
00:34:47 Ano. My jsme si spolu zahráli ve filmu Probudím se včera.
00:34:50 Ne, že bysme se v tom filmu potkali.
00:34:52 To jsme se, bohužel nepotkali na place.
00:34:53 -Ale byli jsme oba v jednom filmu.
-Ano, ano. To máte pravdu.
00:34:57 Tak si to pamatujete přesto, že jsme se tam nepotkali?
00:35:00 Já si to pamatuju potom z té televize.
00:35:02 Když jste na sebe koukala a najednou koukáte...
00:35:05 Ne, já jsem samozřejmě koukala na vás.
00:35:07 Jo! To jste musela bejt hodně pozorná.
00:35:13 Jsem tam byl asi minutu! Prodavače drogerie jsem tam hrál.
00:35:17 Pamatujete si?
00:35:18 Prodavače drogerie jsem hrál ve filmu!
00:35:21 To je tak jako na okraj, jestli vůbec to víte,
00:35:23 že jsme spolu tvořili.
00:35:26 Vy jste ovšem vplula do světa divadla, by se dalo říct,
00:35:30 rolí Barunky z Babičky Boženy Němcový.
00:35:33 Ano, to je pravda.
00:35:34 Do pražského světa divadla jsem vplula Barunkou.
00:35:39 Musím říct, že asi ten nápad,
00:35:40 jak na vás teď poprvé zblízka koukám,
00:35:44 trošku tý Libušce Šafránkový z tý doby podobná jste!
00:35:47 To možná někoho napadlo, když vás viděl.
00:35:50 Ano, to je právě napadlo,
00:35:52 když jsem byla na přijímačkách na DAMU.
00:35:55 -Vy jste tam deklamovala Babičku?
-Ne, ne, to ne!
00:35:59 Ale zrovna jim v ND otěhotněla herečka Magda Borová.
00:36:03 -A ta hrála Barunku?
-A ta hrála Barunku.
00:36:05 Takže Barunku hrát v 7. měsíci asi nešlo.
00:36:08 -To by nebylo úplně...
-To by se Němcová teda...
00:36:15 Moderní pojetí Babičky by to bylo.
00:36:18 Oni si mě tam právě všimli,
00:36:20 že jsem typově svým způsobem adekvátní,
00:36:24 takže mě tam do toho angažovali
00:36:27 a já jsem do toho vplula tak rovnou po hlavě.
00:36:29 Na Národní. A vy jste odněkad z toho Slovácka.
00:36:33 Z Uherského Hradiště.
00:36:35 Dokonce jsem někde zaregistroval takovej titulek,
00:36:38 to víte, když člověk se prochází po tom internetu,
00:36:41 chce študovat v Americe, tak jako kouká,
00:36:45 já ty články, se vám přiznám, já jsem obětí těch titulků.
00:36:48 A tam jsem třeba viděl titulek u vašeho jména:
00:36:52 Nejkrásnější česká herečka. To jste sama o sobě někde řekla?
00:36:58 Nebo to vám prostě dali takovou nálepku?
00:37:00 Já nevím, jestli je dobrý nosit takovou nálepku.
00:37:03 Zase je to zavádějící, hrát jen ty kladný naivky, ne?
00:37:06 No, je to zavádějící.
00:37:08 Já bych to ze sebe tak ráda sloupla.
00:37:09 Pro někoho jsem, pro někoho nejsem, já s tím nic neudělám.
00:37:12 Ale je pravda, že i v současné době,
00:37:15 kdy je mi vlastně 25, tak hraju víceméně jenom,
00:37:21 ale zase širokou škálu naivek
00:37:24 a různých takových koketních postav.
00:37:27 Koketních postav.
00:37:30 Když si vybavím 1. film, ve kterým jste hrála,
00:37:33 tam jste nehrála žádnou koketní naivku, že ne?
00:37:37 Tam jste hrála, to řekněte sama. Co jste hrála ve svým 1. filmu?
00:37:40 Úplně 1. film, který jsem natáčela, to bylo Piko s Tomášem Řehořkem
00:37:44 a tam jsem hrála feťačku.
00:37:45 No, to jsem si myslel, právě. To už je pro herečku sousto.
00:37:49 To už je dobrý.
00:37:50 Teď taky hraju feťačku na divadle, to je taky super.
00:37:54 To se pořádně vyřádím.
00:37:56 A to jste čerpala někde, chodila jste,
00:37:59 tak jak to někdy dělaj americký herci, do toho prostředí?
00:38:03 Já vím, že Dustin Hoffman, když hrál,
00:38:06 chodil pozorovat ty autisty.
00:38:08 Chodila jste někam ty feťačky pozorovat?
00:38:11 Sama určitě tyhle zkušenosti nemáte.
00:38:14 Ne, tak, já jsem, to bylo v prváku na DAMU
00:38:16 a to jsem ještě hodně často jezdila domů
00:38:18 a jezdila jsem vlakem.
00:38:20 Takže vlastně 1 x tejdně jsem procházela tím Sherwoodem,
00:38:24 tím parkem a tam vlastně jsem to pozorovala,
00:38:27 tam jsem se na to připravovala, bez nějakého extrémního záměru.
00:38:32 Čili, že jste si k někomu sedla na lavičku, co?
00:38:36 To taky! To jsem jednou udělala taky!
00:38:38 Protože to jsme v prváku na DAMU dělali klauzury,
00:38:41 kde jsme inscenovali rozhovory s bezdomovcema.
00:38:46 A já jsem právě takhle jednou čekala na vlak, který se mi zpozdil
00:38:51 a přišla za mnou paní bezdomovkyně...
00:38:53 -Paní bezdomovkyně!
-Paní bezdomovkyně.
00:39:04 -Paní bezdomovkyně Renata!
-Renata?
00:39:07 Ano, ano. Přišla mě požádat o cigaretu
00:39:09 a já jsem jí dala cigaretu.
00:39:12 A zároveň mi říkala, slečno, tady ale, už je 10 hod. večer,
00:39:15 už je moc pozdě večer, já vás poprosím,
00:39:17 já tady s váma budu, než to dokouříte a potom,
00:39:21 kdybych vás mohla poprosit, běžte dovnitř.
00:39:23 Já se tady o vás bojím. Já jsem tady viděla takových věcí!
00:39:27 A my jsme zrovna připravovali ty klauzury.
00:39:28 Takže já jsem vycítila příležitost a zapředla jsem se s ní do hovoru.
00:39:34 A nakonec to zpoždění toho vlaku bylo přes hodinu
00:39:38 a já jsem tady s tou paní strávila přes hodinu,
00:39:40 ona mně mezitím povyprávěla celý svůj příběh.
00:39:42 A když už já jsem musela běžet na vlak,
00:39:45 tak mě pozvala k sobě domů!
00:39:48 -Bezdomovkyně měla domov!
-Ano. Pozvala mě k sobě domů.
00:39:52 Říkala, slečno, ať se nebojíte,
00:39:54 my vám to rádi s přítelem všecko povykládáme.
00:39:57 Jsme tady za 7. nástupištěm, tam, jak jsou ty staré baráky,
00:40:02 tak my tam z levé strany, my tam bydlíme.
00:40:04 Tak přijďte za náma, vezměte si nějakého kamaráda, ať se nebojíte
00:40:08 a ať jste jako krytá a my vám to rádi povykládáme.
00:40:11 Takže my jsme se pak domluvili, třeba o týden později,
00:40:15 já jsem si vzala s sebou svého spolužáka, šli jsme tam,
00:40:19 přinesli jsme jim nějaké dárky, jídlo a tak...
00:40:28 -Taky pití nějaký, ne?
-A přišli jsme na návštěvu.
00:40:32 A oni na nás zapomněli. Ale byli doma.
00:40:34 A potom nás hrozně hezky uvítali a zase jsme tam s nima strávili...
00:40:37 -Oni vás nečekali.
-Nečekali nás.
00:40:38 -Měli práci nějakou.
-Ne. Neměli úplně naklizeno.
00:40:42 Jo, neměli naklizeno!
00:40:52 Se omlouvali, že nemaj vyluxováno.
00:40:55 A opět jsme tam s nimi strávili 2 krásné hodiny.
00:40:58 -A oni vám řekli příběh.
-A oni nám řekli svůj příběh.
00:41:00 A úplná pointa všeho toho, co já tady říkám, tak je ta,
00:41:05 že my jsme přišli s tím spolužákem do třídy,
00:41:07 za těma našima režisérama a dramaturgama,
00:41:09 kteří to s námi měli připravovat a přišli jsme tam, říkali jsme:
00:41:14 Máme skvělý příběh!
00:41:15 Máme tady tu Renatu a toho jejího přítele,
00:41:18 tohle všechno se tam stalo.
00:41:20 A jeden z těch našich režisérů říká,
00:41:25 Renata, z Hlaváku, jasně.
00:41:28 A takhle před nás položil asi 60tistránkový záznam
00:41:34 vlastně toho rozhovoru s ní,
00:41:36 už jako přepsaný do té konečné hry,
00:41:39 kterou my jsme měli hrát.
00:41:40 -Jakto?
-Protože my, náhoda!
00:41:43 On se setkal s tady tou paní zajímavou,
00:41:46 my jsme se setkali taky.
00:41:48 A já jsem vlastně potom tu Renatu hrála.
00:41:51 Jak jsem říkal, já jsem obětí těch titulků
00:41:53 a možná nejsem jedinej, který, když vidí vás,
00:41:57 nebo slyší vaše jméno, asi 8 různejch titulků:
00:42:02 Josefíková odstěhovala se od Mádla!
00:42:05 To je takový, není to zásadní ve vašem životě,
00:42:09 je to spíš soukromý.
00:42:10 Oni radši to soukromí, než ta práce! Tak to necháme bejt.
00:42:13 A kam jste se stěhovala?
00:42:18 -Jenom to spláchneme!
-Na Vinohradech jsem!
00:42:21 Na Vinohradech.
00:42:23 Objevuju krásy Vinohrad a Grébovky a toho vinného altánku tam.
00:42:26 Možná vám to nebylo ani moc, neříkám příjemný,
00:42:29 ale když herečka s hercem, lepší je být sama, jako Josefíková.
00:42:35 Sám za sebe. Lepší je, když člověka znají lidi skrz jeho práci,
00:42:40 než skrz jeho osobní život.
00:42:42 To je důležitá věc!
00:42:43 A jak jsem oběť těch titulků, tak mně utkvěl ještě jeden
00:42:47 a sice: Josefíková...
00:42:52 Počkejte, jak ono to bylo? Jméno tam bylo určitě.
00:42:56 Josefíková nemá problém se před kamerou obnažit.
00:43:00 -Já si na to velmi dobře pamatuju.
-No to jsem rád.
00:43:03 Protože to byl 1, titulek v bulváru, který o mně kdy vyšel.
00:43:09 A přesné znění bylo. Josefíková: Pro roli se klidně svléknu.
00:43:17 A celý tento titulek, nebo tento článek vzniknul tak,
00:43:20 že my jsme měli tiskovou konferenci k filmu Signál,
00:43:23 já jsem si odskočila na toaletu, vracela jsem se z toalety,
00:43:27 sbíhala jsem v MATu z těch schodů a teď mě tam odchytla paní,
00:43:33 která se mi nijak nepředstavila, vypadala jako fanynka filmů
00:43:37 a říkala, a co vy, co tam hrajte a jak se máte?
00:43:40 Neměla ani mikrofon, nebo něco,
00:43:42 tak já si tam s ní chvilku povídám, protože za chvilku mě tam zavolají.
00:43:46 A říkala, co vy tam hrajete? Aha, jé, to je hezké.
00:43:50 To tam máte nějaké odhalené scény?
00:43:52 Já říkám, ne, nemám tam žádné odhalené scény.
00:43:54 Říká, a kdybyste v nějakém scénáři byla odhalená scéna,
00:43:58 tak byste se svlíkla?
00:44:00 Já říkám, tak velmi nerada bych, ale kdyby to ten scénář vyžadoval
00:44:04 a kdyby to tam nebylo prvoplánově, tak asi by se to stalo.
00:44:11 Tak jsem potom odešla na to pódium, dělali jsme tam ty medvědy,
00:44:15 takhle jsme tam povídali...
00:44:17 Jak, medvědy?
00:44:18 To je takové to,
00:44:19 jak přijde ta delegace před to plátno.
00:44:22 Všichni tam přijdou, ukloní se a odejdou. To jsou takoví medvědi.
00:44:27 A 2. den v novinách?
00:44:28 A 2. den v novinách, Josefíková: Pro roli se klidně svléknu.
00:44:33 A volali mi to moji rodiče.
00:44:37 A já jsem z toho byla špatná asi týden.
00:44:41 -Naši z toho byli špatní.
-Rodiče rok, ne?
00:44:44 Vzhledem k tomu, že frekvence těch článků velmi podobně laděných
00:44:49 se začala zhušťovat,
00:44:51 takže já jsem naučila naše i ve Vlčnově, na malé vesnici,
00:44:57 že by se tomu měli spíš jen smát a já už se tomu směju taky,
00:45:01 protože to bych se asi zbláznila,
00:45:03 kdybych si měla dělat starosti z toho, co si kdo myslí.
00:45:08 A víte, co je zajímavý?
00:45:09 Že já, když jsem si to tam zadal na ten internet,
00:45:12 tak mně vám tam vyjel nějakej dánskej seriál.
00:45:14 Ale to je asi nějaká blbost, že jo?
00:45:15 Ne, to není blbost!
00:45:17 Vy jste v tom dánským seriálu hrála nějakým?
00:45:20 Ano, já jsem hrála v dánským seriálu...
00:45:22 Tak asi ne oblečená!
00:45:23 Protože mně vyjelo to obnažování v souvislosti s dánským seriálem.
00:45:28 -Tam jste asi něco ukázala.
-Ano, ano.
00:45:30 To zase byl titulek ve znění:
00:45:32 Josefíková ukázala něco i pro dolňáky.
00:45:37 To je taková vrcholná scéna strašně dramatická,
00:45:41 já tam takhle brečím.
00:45:42 Co jste tam hrála?
00:45:44 Hrála jsem tam cikánskou němou dívku,
00:45:48 přítelkyni hlavní postavy.
00:45:51 -Němou.
-Němou.
00:45:52 A já ji tam vlastně provázím celým tím příběhem,
00:45:55 je to 8midílný dánský seriál, jmenuje 1864,
00:45:58 doufám, že to bude brzo k vidění i tady.
00:46:01 -Tady ještě neběžel?
-Tady neběžel. Doufám, že poběží.
00:46:05 A byl to pro mě velký zážitek
00:46:08 a asi největší filmová zkušenost pro mě, nejzásadnější.
00:46:13 -A němá.
-Němá.
00:46:15 Nemusela jste se učit dánsky, když němá role.
00:46:18 Ale vlastně taky trochu ano.
00:46:19 Protože, když kolem vás se děje nějaký dialog,
00:46:25 ono pořád nestačí dělat jen ping- pong,
00:46:28 ale člověk musí taky vědět, o čem oni se baví,
00:46:30 že třeba toto slovo, na který oni dávají důraz,
00:46:33 znamená vražda.
00:46:35 Takže vlastně celé to ureagovat nějak
00:46:39 po smyslu toho dialogu, který se tam děje.
00:46:43 Takže vlastně některá ta dánská slova...
00:46:45 Kdy se to točilo?
00:46:47 Točili jsme to, tuším, 2 nebo 3 roky zpátky.
00:46:52 Když už, jak mně to jde řetězově, mluvím o těch titulcích z novin,
00:46:57 v souvislosti s vaším jménem, tak nevím,
00:47:00 ale opravdu moje paměť, na to nemůžete spoléhat:
00:47:03 Josefíková hledá mladého bohatého podnikatele.
00:47:08 To jste byla nějaká, trauma po rozchodu. Co?
00:47:14 A rovnou mladýho! Mně to nedošlo!
00:47:22 -Já vám děkuju za pozvání!
-Co?
00:47:25 Já vám děkuju za pozvání. Ne, to vzniklo tak...
00:47:29 To já jsem z legrace plácla do jednoho rozhovoru,
00:47:35 protože jsme to právě řešily s kamarádkama, někdy v období daní,
00:47:41 že jsme si tak stýskaly nad těma daněma.
00:47:43 -Že je musíte platit.
-Že je prostě musíme platit.
00:47:47 A tak jsme říkaly,
00:47:49 že práce není a co budeme dělat, že vlastně nic neumíme.
00:47:53 Že nás hrozně baví práce s lidma,
00:47:56 že bysme klidně obsluhovaly i v kavárně,
00:47:58 ale ono je to vlastně trapný, takže jsme z legrace prosím,
00:48:03 z legrace, jsme vymyslely plán, že si najdeme nějakého mecenáše,
00:48:07 který otevře kavárnu,
00:48:09 kde budou obsluhovat herci, kteří zrovna nemají práci.
00:48:13 Což bude fungovat jako supercastingová agentura,
00:48:15 že tam budou chodit režiséři na kafíčka, že tam tak přijdete...
00:48:23 A tohle jsem plácla v jednom rozhovoru z legrace
00:48:26 a ono se to šíří, jak lavina.
00:48:30 Já vůbec nechápu proč, takovou hloupost, s prominutím,
00:48:33 takhle si to přebírají ty média, tak se na to všichni ptaj.
00:48:38 A víte, že to není tak blbej nápad?
00:48:40 -Není!
-Že to není blbej nápad!
00:48:41 -Do toho půjdem.
-Vidíte, chudej a...
00:48:50 Že to je dobrej podnikatelskej záměr?
00:48:52 Rozjel bych to v Košicích ještě. Aby sehnaly mecenáše.
00:48:56 -Tam podnikáme my.
-Pánská je volná?
00:49:01 Já nevím, jestli je to,
00:49:02 to by byla úplně první kavárna toho typu, že by jen herci...
00:49:06 Že by to byl koncept, to by bylo první.
00:49:08 Já vím, že dnes to mají herci tak,
00:49:09 že by někdo byl v angažmá v jednom divadle,
00:49:12 co tak tady slyším, to máte tak jako rozprášený,
00:49:16 že hrajou herci třeba ve 4, 5 divadlech najednou.
00:49:19 Máte to taky tak?
00:49:20 Já to mám rozprášené tak, že já hraju v 6 divadlech najednou.
00:49:23 V 6 divadlech dokonce!
00:49:24 A ještě k tomu postaru a mám to tak ráda,
00:49:27 jsem teď v angažmá čerstvě.
00:49:30 -Ve Švandově divadle.
-Ve Švandově divadle jste nastálo.
00:49:33 A kromě toho ještě v 5 dalších scénách.
00:49:36 -V pražskejch?
-4 pražské a 1 kladenská ještě.
00:49:40 -Takže na Kladno ještě jezdíte.
-Ano, ještě na Kladno.
00:49:43 Takže ta škála těch rolí je určitě tím pádem o to pestřejší.
00:49:46 Je to, říkám, široká škála, pestrá široká škála naivek.
00:49:52 A zároveň máte na ten nájem v tom novým...
00:49:56 -To se dá, to se dá.
-Kde bydíte teďka.
00:49:58 Ano, dá se to zvládnout.
00:50:00 -Sama zatím.
-No.
00:50:03 On by se tam asi ani nikdo jiný nevešel.
00:50:06 -Ne?
-Ne.
00:50:07 Já mám ráda takové útlé prostory, abych je zvládla uklidit.
00:50:12 Já nemůžu bydlet ve velkém bytě, protože já to pak nezvládám
00:50:15 a pak za mnou nemůžou chodit návštěvy
00:50:17 a já má ráda návštěvy.
00:50:19 Takže jsem se nastěhovala do takového bytu,
00:50:21 který je tak akorát,
00:50:22 abych to tam stihla většinou, no, tak jako...
00:50:27 -Rychle upratovat.
-Nerada uklízíte!
00:50:31 No vidíte, co už všecko o vás víme! Herečka, bordelářka!
00:50:38 -Mamka bude mít hroznou radost.
-Mamka bude mít...
00:50:50 Tak abysme to měli komplet. To je divadelní činnost.
00:50:54 A teď, kdy vás diváci televizní, případně v kinech uvidí?
00:50:59 Pracujete? Je nějaká nabídka? Máte už něco hotovýho, natočenýho?
00:51:02 -Já teď hodně spolupracuju s ČT.
-To je výborný!
00:51:08 Teď jsem čerstvě dotočila takový komediální seriál.
00:51:14 -Televizní?
-Televizní, 5tidílný.
00:51:16 -S pracovním názvem Kosmo.
-Kosmo?
00:51:19 Kosmo. A na to se těším moc.
00:51:21 Protože už když jsem pročítala ty scénáře,
00:51:24 tak jsem se smála nahlas a velmi.
00:51:26 Budeme se těšit. Eva Josefíková!
00:51:37 Přátelé, pro dnešek je to samozřejmě všechno,
00:51:42 já vám děkuju za vaši pozornost
00:51:44 a samozřejmě děkuji našim dnešním hostům.
00:51:46 Kterými byli: Eva Josefíková, Igor Timko, Ondřej Kania!
00:51:55 Na shledanou! Medvědy děláme. Medvědy děláme.
00:52:03 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
V dnešním díle přivítáme frontmana kapely No name Igora Timka, herečku Evu Josefíkovou a mladého podnikatele Ondřeje Kaniu.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3
