Tuláci, šamani a dobrodruzi
Možná na první pohled trochu bizarní společnost: několik českých emigrantů v Austrálii, několik původních Austrálců, zvaných aboriginci a jedna česká dívka, která patří trochu tam, trochu sem, se všemi nás seznámí, celým filmem nás provede, ale vlastně nikam nenáleží. Proto však právě od ní v závěru filmu přijímá významný aboriginský elder jako dárek ke svým devadesátinám představení loutkového divadla o dreamtime, času snění, aboriginském výkladu vzniku a běhu života.
Češi, o nichž je řeč, se v Austrálii ocitli mnohdy náhodou. Z komunistického Československa původně prchali za vizí osobní svobody do Ameriky nebo západní Evropy. Ve Vídni však v uprchlickém zmatku nastoupili do špatného letadla. Tuto náhodu po letech považují za nejlepší věc, která je mohla potkat. Austrálii totiž poznali jako zemi, v níž se při troše dobré vůle nemusí projevit civilizační rozpor moderního člověka. Tedy jako zemi, kde se ještě člověk může bez nadsázky považovat za součást přírody.
Nejpůvodnější obyvatelé Austrálie, aboriginci, však mají s civilizačním rozporem daleko smutnější zkušenosti. První loď, která na jejich nedotčené území přivezla před dvěma sty lety krimininálníky odsouzené k doživotí, dokázali údajně předpovědět. A jejich náčelník tehdy pronesl vizionářskou větu: "Toto je konec civilizace." Není tedy divu, že na sklonku dvacátého století mají v Austrálii s hledáním vlastní identity a přijatelné formy civilizace plné ruce práce její více i méně původní obyvatelé.
Zatímco novodobí imigranti ji s úžasem objevují, původní obyvatelé ji prakticky nedokážou obhájit. Ačkoli "aboriginec" znamená "původní obyvatel Země", jsou Austrálci paradoxně snad jediným národem na světě, který není za národ vůbec považován. V posledních letech se jako reakce na globální civilizační krizi prosazují alternativní způsoby života a pozornost jejich hledačů se obrací k původním kulturám, které dokázaly žít se světem v harmonickém spojení. Ti z aboriginců, kteří nepropadli úpadku vlastní kultury a civilizačním nešvarům, usilují o komunikaci bez rasové či náboženské segregace. Všem, kteří jsou ochotni naslouchat, předávají svůj dreamtime jako výraz snahy najít ztracenou harmonii se Zemí. Do tohoto celosvětového hledačského úsilí se zapojili i někteří čeští emigranti a stali se součástí multikulturní Austrálie.