Poslední magnát

Již několik generací čtenářů vzrušuje dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda, z jehož tvorby zůstávají nejznámějšími romány Něžná je noc, Velký Gatsby a Poslední magnát. Je pochopitelné, že nezůstaly ani stranou zájmu řady filmařů, mezi nimi byli například Henry King (Něžná je noc, 1962) a Jack Clayton (Velký Gatsby, 1974). Přepis Posledního magnáta natočil v roce 1976 režisér Elia Kazan (Viva Zapata!, Ameriko, Ameriko, Třpyt v trávě, Na východ od ráje, Tichá dohoda), jenž se pokusil vytvořit obraz úspěšného období známé "továrny na sny" na pozadí jednoho lidského osudu. Nemalou zásluhu na působivém zpracování má britský scenárista Harold Pinter. Hrdinou je úspěšný hollywoodský producent Monroe Stahre (jeho předlohou byl Irving Thalberg), který své práci dává všechno a totéž čeká od ostatních. Ve filmové branži jeho jméno znamená něco jako Edison nebo Lumiere, Griffith nebo Chaplin. Z nejznámějších ateliérů na světě chce vytvořit místo, kde lidé budou moci spokojeně pracovat a tvořit. Pochopitelně, že má své věrné příznivce, ale i nepřátele čekající na jeho každou slabost. V okamžiku, kdy se Stahre ocitá téměř na vrcholu své profesionální dráhy, potkává ženu svých snů, křehkou a půvabnou Irku Kathleen. Během okamžiku se do ní bezhlavě zamiluje a také ona mu stejným způsobem jeho zájem vrací. Stahreova romantická touha získat štěstí a mámivý ideál natrvalo, se ale ukazuje jako neuskutečnitelná... Hlavní postavu ztvárnil jeden z nejlepších amerických herců posledních dvaceti let, Robert De Niro (nar. 17. 8. 1943). Je synem známých amerických malířů Roberta De Nira a Virginie Admiralové. Do mezinárodního povědomí vstoupil především svou rolí ve filmu Kmotr II. Následovaly jeho herecké úspěchy ve snímcích Taxikář, Lovec jelenů, Zuřící býk, Zamilovat se, Nejsme žádní andělé, Mafiáni, Vzteklej pes a Glorie, Mys hrůzy. Také pod vedením Elii Kazana dokonale předvedl své schopnosti vyjadřovat se s minimálními gesty a úspornou mimikou. Vedle něho se ve snímku představí v zajímavých rolích další významní filmoví představitelé. Marnivou hvězdu hollywoodského studia vytvořila francouzská herečka Jeanne Moreauová (Milenci, Nebezpečné známosti, Deník komorné, Nesmrtelný příběh). Provokujícího kumunistického předáka Brimmera si zase s neobyčejnou chutí zahrál Jack Nicholson (Čínská čtvrť, Čarodějky z Eastwicku, Cena za něžnost, Čest rodiny Prizziů). Šéfa známého studia Pata Bradyho hraje Robert Mitchum (Příběh pěšáka, Lidská komedie, Mys hrůzy, Ryanova dcera). Nečekaně zranitelný idol ženských srdcí Rodriguez je ztvárněn Tony Curtisem (Někdo to rád horké, Operace Spodnička, Velké závody). Zato do průzračně něžné Kathleen Mooreové se převtělila zcela neznámá Ingrid Boultingová, pro níž se tato velká herecká šance stala celoživotní rolí.