Cesty a scestí Jizerských hor
Lidé si většinou neuvědomují, jak hluboce pozmění cesty každý kraj. Jimi začíná civilizace a jim se vděčí za všechno. Cesty - kamenité, prašné či asfaltové - pomáhají nezadržitelnému kroku času. Cesty přinášejí dobré i zlé, jejich síť se stále zhušťuje a přináší snazší život, přesto to budou zase ony, které jednoho dne životní prostředí zničí.
Nejstarší cesty spojující Čechy se Slezskem a Lužicí se Jizerským horám vyhýbaly. Tamější stezky připomínaly spíš koryto řeky, plné balvanů v horách a bažin v údolích. Byly záhubou koní i zkázou povozů. Na kupce čekali v horských lesích lupiči. Nejméně bezpečno tam bylo v 15. a 16. století, tehdy směli i poddaní nosit zbraň proti lupičům "k ochraně své i rodového majetku".
Silnici z Raspenavy přes Oldřichovské sedlo a Hemmrich do Mníšku začali stavět v roce 1847, ale dokončili ji až roku 1861. S rozvojem poutního místa Hejnice souvisejí i staré poutní cesty přes Jizerské hory. Procesí, která od roku 1853 chodila Starou poutní cestou přes Oldřichovské sedlo do Hejnic, se obávala "loupežnického hejtmana" Filipa Krauseho, když procházela bučinami kolem Emauzského obrázku a pomníčku Zabitého mládence.
Jizerskými horami rovněž kdysi procházela Hutní cesta z Kristiánova do údolí Blatného potoka k opuštěné Karlovské huti, odtud kolem chaty Kanceláře prezidenta republiky do horního Bedřichova a Vysokým hřebenem přes Hraničnou do Rýnovic. Po zániku sklářské osady Kristiánov ovšem roku 1887 ztratila svůj význam. Horskou krajinu rovněž protnuly exkurzní cesty připomínající inspekční cesty starých lesníků či svážní cesty, které se začaly budovat již v 18. století. Chloubou jizerskohorského cestářství 19. století se stala Štolpišská silnice z Ferdinandova pod Velkým Štolpichem, podobající se zpevněným cestám v Alpách. Dodnes ji připomínají starobylé patníky kolem pěší cesty ke štolpišským vodopádům. V 70. letech minulého století byla vystavěna celá řada silnic k odvozu dřeva z rozsáhlých polomů, které postihly lesy Jizerských hor.
Cesty a silnice jsou výmluvným svědkem proměn životních podmínek v těžko přístupném a poválečným odsunem ochromeném sudetském kraji. Dokument Petra Palouše připomíná nejvýraznější vlivy a události, které s tímto regionem úzce souvisejí. Vyjádří se k nim na slovo vzatý znalec Jizerských hor Miloslav Nevrlý a další znalci místní historie i přírody. Průvodcem a komentátorem filmu je liberecký herec Václav Helšus.