Měla velkou rodinu, široké srdce – ale někdy její péče svazovala. Virna Lisiová v hlavní roli dvoudílného italského filmu o nečekaném dědictví (2004). Dále hrají: A. Infanti, S. Graziosiová, M. Bonini a další. Režie Enrico Oldoini
00:00:08 Annin dům - 2. část
00:00:22 Jsem zase tady, při pilném plaveckém tréninku.
00:00:25 Ale ani při tom nepřestávám přemýšlet.
00:00:30 Od chvíle, kdy moje báječná babička zdědila dům na venkově,
00:00:34 se život mé rodiny dost změnil.
00:00:37 I babička se mi zdála daleko šťastnější.
00:00:40 Možná proto, že tu našla Quida, svou dívčí lásku.
00:00:44 A z toho, co mi řekla, se mi zdá, že mezi nimi trochu té sympatie
00:00:47 ještě zůstalo.
00:00:49 Taky do toho domu jezdím ráda.
00:00:51 Aspoň na chvíli jsem zmizela před rozhádanými rodiči.
00:00:55 Teď už je to tak, že jsme se od táty s mámou odstěhovaly.
00:01:00 Něco nepříjemnýho se muselo stát i strýčkovi Marcovi,
00:01:03 který byl považován za nejspolehlivějšího z rodiny.
00:01:06 Trvá na prodeji domu, což očividně babičku moc netěší.
00:01:13 Teta Livia našla konečně práci
00:01:16 a možná i něco víc.
00:01:20 A mimochodem: Michele, kterýho jsem poznala v Quidově
00:01:23 zahradnictví poté, co mě políbil, někam zmizel.
00:01:28 Zatímco můj kamarád Maurizio je mi pořád nablízku.
00:01:33 V poslední době je babička dost ustaraná.
00:01:36 Fakt je, že si pro mě dnes ani ona ani máma
00:01:38 na bazén nepřijely.
00:01:50 Je ti zima? Jo, docela jo.
00:01:53 Koukni, máš tam tátu. Půjdu se převlíct.
00:01:57 Ahoj! Uvidíme se nahoře.
00:02:10 - Jak to jde?
- No, jak asi?
00:02:13 To by potřebovalo z gruntu předělat.
00:02:16 Nemá to jedinou myšlenku.
00:02:18 Netuším, o co autorce šlo. Pěkný salát.
00:02:22 To se dalo čekat. Co tvoje dcera?
00:02:25 Dobrá.
00:02:27 Momentálně je nejveselejší z nás ze všech.
00:02:30 No, vidíš? Nejsou to děti, kdo si dělá starosti,
00:02:33 jsme to my, rodiče.
00:02:35 Vím to podle svého syna, když jsme se se ženou rozcházeli.
00:02:38 Ale teď to necháme být.
00:02:43 Giulio, to je pozornost pro tebe.
00:02:46 Pro mě?
00:02:47 Nemáš dnes narozeniny?
00:02:50 Jak to, že to víš?
00:02:53 Zapamatoval jsem si to. No tak to otevři!
00:02:56 Tati, už jsem hotová.
00:02:57 Ahoj, broučku.
00:03:00 Co máma? Jak se má? Jde to.
00:03:04 Co to znamená? Nevím, docela dobře.
00:03:07 Nesvěřuje se mi se svými starostmi.
00:03:11 A ty?
00:03:13 Tati, vy se chcete rozvést?
00:03:16 Ale ne. Jen si to chceme rozmyslet.
00:03:19 Uvidíš, že se to všechno urovná. Hlavně se netrap.
00:03:22 To nejde. Vždyť se pořád hádáte jako psi!
00:03:28 Víš co, půjdeme. Odvezu tě, abych si tě chvíli užil.
00:03:32 Promiň tati, to nejde. Maurizio mě odveze na motorce.
00:03:36 Dobrý den.
00:03:38 Ahoj.
00:03:39 Už musím.
00:03:40 Proč pro tebe nepřijela babička?
00:03:42 Něco jí do toho přišlo. Asi je to tak lepší.
00:03:46 Ona by tě neviděla moc ráda.
00:03:49 Myslíš?
00:03:52 Tak jo.
00:03:53 Ahoj. Měj se.
00:03:56 Ahoj. A jeďte opatrně.
00:03:59 Jo.
00:04:04 Když jsou testy negativní, tak proč?
00:04:07 Další hlubší analýza nám dá definitivní jistotu,
00:04:09 že je všechno v pořádku.
00:04:11 Jen tak to můžeme stoprocentně vyloučit.
00:04:15 Rossano, slib mi, že mi řekneš pravdu, ať bude jakákoliv.
00:04:18 Jistěže, Anno. Hlavně se už uklidni.
00:04:22 I kdyby šlo o něco vážného, dnes už si s tím umíme poradit.
00:04:30 A je to vážné? Není to vážné!
00:04:33 Ovšem, neuděláme-li biopsii, nebudeme si jistí.
00:04:36 Pochop, jen tak si budeme na sto procent jistí, věř mi!
00:04:43 Víš, ne že bych měla strach, to snad ani ne,
00:04:48 jenže, mám zrovna teď spoustu problémů, chápej.
00:04:53 To s Giuliou, která se rozchází s manželem a Livia v nové práci.
00:04:59 Marco, který chce prodat dům na venkově.
00:05:01 Anno, tohle jsou všechno jenom výmluvy!
00:05:07 No, tak dobře. Nechte mi udělat tu biopsii.
00:05:13 A - kdy budou výsledky?
00:05:16 Potrvá to pár týdnů. Pojďme, napíšu ti objednávku.
00:05:23 Federico, poslechni mě. Podle mě, pořád klesají.
00:05:26 Počkej ještě půl hodiny a pak je kup.
00:05:28 Potom mi hned zavolej. Ahoj.
00:05:31 Co říkají v Miláně?
00:05:33 Tecnosil ztratil za dvě hodiny tři a půl bodu.
00:05:36 A ty, co zajímají tebe, spadly o jeden a půl bodu.
00:05:40 Je to v burzovním věstníku.
00:05:44 To je příšerné. Dnes je vážně "bezvadný" den.
00:05:47 A jak jsi daleko s Ferrerim?
00:05:50 Něco už jsem sehnal, ale potřebuju trochu víc času.
00:05:54 Co ten zděděný dům tvé matky, De Grandi platí v hotovosti, ne?
00:05:58 Máma ho nechce prodat.
00:06:00 A vysvětlil jsi jí svou situaci?
00:06:01 Giacomo, máma ho nechce prodat!
00:06:04 Rozhodl jsem se převést svoje osobní fondy do balíku,
00:06:07 který si vede dobře. Doufám, že to vyjde.
00:06:10 V opačném případě jsem v háji.
00:06:13 - Nemáš postel navíc?
- Ne.
00:06:19 Babi, stačí ty tři?
00:06:21 Jo, jo, jo, bohatě. Já už to dodělám.
00:06:24 Nechápu, proč ho nekoupíš jako dřív?
00:06:27 No, protože chci, aby měla Giulia dort,
00:06:29 který jsem jí vlastnoručně upekla. Dort od mámy.
00:06:32 To zní symbolicky. Jo, symbolicky, filozofko.
00:06:36 Poslyš, Alessio, buď tak hodná a někam mi je odlož,
00:06:40 jinak by mohly skončit v těstě.
00:06:42 Jo, jasně, babi. Děkuju, broučku.
00:06:57 Alessio,
00:07:00 Ali!
00:07:03 Ali!
00:07:05 Babičko, ta biopsie je vážná?
00:07:08 Ne, drahoušku, je to jenom kontrolní vyšetření.
00:07:12 Určitě? A co tě bolí?
00:07:15 Nic mě nebolí. Vůbec se nemusíš bát.
00:07:20 Poslyš, něco mi slíbíš.
00:07:23 Ještě pár dní o tom musíš pomlčet.
00:07:25 Bude to naše tajemství, jo? Jasně.
00:07:29 Už jsou tady. Běž!
00:07:47 Livio, všichni už jsou tady, jen ty tu chybíš.
00:07:50 Přece nemůžu odejít od rozdělané práce.
00:07:56 Já to vážně nestihnu.
00:07:58 Nezlob se, mami. Ahoj, ahoj.
00:08:02 Ahoj, ahoj.
00:08:07 Pozor na ty skleničky, jsou hrozně křehké.
00:08:09 Neboj. A kdy přijde Livia?
00:08:11 Říkala, že má spoustu práce, ale ještě mi snad zavolá. Doufám.
00:08:16 Od té doby, co je s tím...
- jak že se jmenuje?
00:08:19 Andrea. Vypadá to dost vážně.
00:08:22 U Livii bych si nebyla tak jistá.
00:08:24 Mohla by nám ho představit.
00:08:26 My bychom ho neukousli, že, mami?
00:08:28 No, však víš, jaká je Livia.
00:08:30 Anno, na ten dort mi musíš dát recept. Voní přímo fantasticky.
00:08:34 A taky tak chutná.
00:08:35 Mami, dej jí taky ten, co děláš na Vánoce.
00:08:38 Á, mimochodem, Vánoce. Jak je hodláte strávit?
00:08:41 Vždyť jsou až za měsíc. Uvažovali jsme s Marcem
00:08:43 o cestě do Thajska. Že, miláčku?
00:08:46 Bojím se, že to nepůjde, drahoušku.
00:08:48 A proč? Vždyť to byl tvůj nápad.
00:08:50 Ano, máš pravdu, ale mám nějaké pracovní problémy.
00:08:53 - Až do Vánoc?
- Bohužel.
00:08:56 Doufám, že nic vážného.
00:08:57 Ne, neměj obavy, mami. Jenom nemůžu odjet pryč.
00:08:59 Pak bychom mohli oslavit Vánoce všichni společně na venkově,
00:09:02 co říkáte?
00:09:03 To je bezva nápad. Proč by ne?
00:09:04 Co ty na to? No jo. Uvidíme.
00:09:07 Mami, vzpomínáš na De Grandiho, mého klienta?
00:09:10 Ano.
00:09:10 Ještě stále má zájem. Ale já ho nemám.
00:09:13 Nelíbí se mi, že by ten dům měl sloužit komerčním účelům.
00:09:17 A nejsem si jistá, že ho chci prodat.
00:09:19 Mami, De Grandi je za něj ochotný zaplatit víc, než jakou má cenu.
00:09:22 A platí hotově!
00:09:23 No tak, Marco, máma se rozhodne sama.
00:09:25 - Promiň, jo?!
- Zase si chceš prosadit svou?!
00:09:28 - Giulio, ty se do toho nepleť!
- Uklidni se!
00:09:30 Přece se nebudete hádat, děti.
00:09:33 Promiň, mami. Ale popřemýšlej.
00:09:38 TELEFON
00:09:40 Á, to je jistě Livia.
00:09:43 Vážně mi to nevyjde. Ještě jsem u Andrea.
00:09:46 Tak se snaž přijít aspoň na dort.
00:09:48 Vážně nevím, jestli to všechno stihnu.
00:09:51 Tak ho přiveď s sebou, jo? Konečně ho poznáme.
00:09:54 Mami, ty máš ale nápady. Určitě je tam celá rodina.
00:09:57 A co je na tom?
00:09:59 Mami, necháme to na někdy jindy.
00:10:01 Dneska bychom si chtěli užít trochu klidu.
00:10:04 Jenom mě omluv u Giulii, prosím.
00:10:08 Díky, mami. Ahoj. Pa, pa, pa.
00:10:16 Něco ti řeknu.
00:10:20 Nebereš náš vztah vážně.
00:10:23 Co to říkáš?
00:10:24 Zdá se, že mě schováváš. Ty se za mě stydíš?
00:10:28 Řekni mi, proč bych dělala něco tak naprosto hloupého?
00:10:35 To právě nechápu.
00:10:37 Andreo, nebuď blázen. Já před nikým nic netajím.
00:10:42 Jestli chceš poznat moji rodinu, stačí se mi jenom zmínit.
00:10:46 No výborně, právě to jsem chtěl slyšet.
00:10:49 Tak jedeme k vám?
00:10:54 Ale jdi, já žertuju.
00:10:56 Dnes chci být jen s tebou.
00:11:06 Livio, miluju tě. A ostatní mě nezajímá.
00:11:14 Taky tě miluju.
00:11:30 ZVONEK
00:11:32 Kdo to teď může být?
00:11:34 Marco. Asi něco zapomněl.
00:11:36 Jdu otevřít.
00:11:44 Ahoj, tati. Alessio!
00:11:47 Mami, omluv mě.
00:11:56 Filippo...
00:11:58 Ahoj, Giulio. Můžu ti pogratulovat?
00:12:04 Necháš nás samotné? Jasně.
00:12:11 Máš pro mě pár minut?
00:12:17 Bože, proč jsem ji nedokázal zachránit?
00:12:23 Není tam podezřelé ticho?
00:12:25 Jo. Je divný, když na sebe máma s tátou nekřičí.
00:12:29 To je normální.
00:12:32 Ne, to já jsem to zvoral.
00:12:38 Choval jsem se jako naprostý pitomec.
00:12:46 Ale už jsem to skončil.
00:12:48 Aha.
00:12:50 Požádal jsem ji, aby odešla.
00:12:58 Stěhuje se do Milána
00:13:03 - a my dva...
00:13:05 Ne, Filippo, ještě je brzy.
00:13:10 Musíme si to rozmyslet.
00:13:12 Á, mimochodem...
00:13:13 Ne, Filippo, nechci dárky.
00:13:15 To není dárek.
00:13:18 Klíče od bytu.
00:13:20 Filippo, to není nutné.
00:13:22 Víš, Giulio, chci, abyste se s Alessiou vrátily domů.
00:13:27 Takhle to nemá smysl.
00:13:30 Prosím tě,
00:13:32 nerada bych, aby to vypadalo definitivní.
00:13:46 Táta ti posílá pusu. Nemohl se se mnou rozloučit?
00:13:50 Požádala jsem ho, aby odešel.
00:13:51 A co dál?
00:13:53 Prosím tě, mami, to je přece naše věc.
00:13:55 Vy jste se usmířili? Ovšemže ne.
00:13:58 Jenom jsme si promluvili.
00:14:02 Při těch slovech měla máma v očích zvláštní jiskřičky.
00:14:05 Takovej podivnej neklid, kterej věstil nějaký šibalství.
00:14:14 PÍSEŇ
00:14:34 Znáš ji celou?
00:14:36 To byla oblíbená písnička mé mámy.
00:14:43 Od té doby, co jsme si dali s Michelem pusu,
00:14:45 zkoušela jsem mu mockrát volat,
00:14:47 ale měl věčně zapnutou hlasovou schránku.
00:14:51 Možná si přečetl moje jméno a neměl chuť se se mnou bavit.
00:14:59 Starosti? Ani ne.
00:15:07 Víš, co mě napadlo? Ještě než dojedeme do domu,
00:15:12 můžeme se třeba zastavit v zahradnictví u Guida.
00:15:17 V zahradnictví? Ano.
00:15:20 Nic naplat. Moje babička umí číst myšlenky.
00:15:23 Odjakživa jsem to tušila.
00:15:51 Babi, to jsou krásný vánoční hvězdy.
00:15:54 Ale ty dvě nejkrásnější právě dorazily.
00:15:57 Ty jsi stále samý kompliment.
00:15:59 Cha, cha. Ale je to pravda.
00:16:06 Michele je v Padově. Aha.
00:16:10 Dává kamarádovi dohromady zahradu.
00:16:13 A bude tam dlouho? Ne, už by se měl vrátit.
00:16:16 Babičko, já se jdu trochu projít, jo?
00:16:19 Ano, broučku, jistě.
00:16:22 Je to krásný věk. Myslí na Michela.
00:16:26 Všiml jsem si.
00:16:28 Už ses zastavila ve svém domě?
00:16:30 Ne a proč? Připravil jsi mi další překvapení?
00:16:33 Óh, já ne. To ta bouřka.
00:16:36 V noci pršelo tak silně, že voda strhla kus střechy.
00:16:40 Proboha, a proč jsi mi nezavolal?
00:16:42 Proč bych tě hned znervózňoval?
00:16:44 Zvlášť když vím, že dnes přijedeš.
00:16:47 Zavolal jsem známého pokrývače a ten to opraví.
00:16:50 Tak buď klidná.
00:16:52 Ty jsi poklad, Guido.
00:16:55 Poklad zavřený v truhle a pohřbený na dně moře.
00:16:58 Ale já si počkám.
00:17:00 Tak to si pěkně počkej.
00:17:05 Pojď, Anno.
00:17:07 Vidím, že Pietro už pracuje. Támhle nahoře.
00:17:10 Aha.
00:17:10 Tak co, Pietro?
00:17:13 Bude tu potřeba opravit půlku střechy.
00:17:16 A kolik vám to zabere času?
00:17:18 Já počítám, že aspoň jeden týden.
00:17:20 Celý týden?
00:17:21 Jen aby týden stačil! Ó, panebože.
00:17:26 No, teď jsi nucená se zdržet.
00:17:29 A nemohl bys na to dohlédnout ty?
00:17:31 Já? A jak to mám dělat? Vždyť mám zahradnictví.
00:17:35 Udělal bych to rád, ale -
00:17:38 Dobře. Chápu to.
00:17:42 A co ta střecha?
00:17:44 Mami, promiň, ale má smysl utrácet tolik peněz za dům,
00:17:47 který možná...
00:17:49 Ale ano, rozumím.
00:17:51 Jenže v opačném případě na tom tratíš.
00:17:55 Dobře, mami, jak chceš, jo.
00:17:58 Co? Alessia?
00:18:01 Jo, musíš mi říct, kterým vlakem přijede.
00:18:05 Aha. Vím.
00:18:07 Vím. Ale neměla by to zařídit Giulia jako máma?
00:18:11 My jdeme právě do kina, takže nemůžeme.
00:18:16 Tak dobře, mami, jo, fajn, vyzvednu ji.
00:18:18 Zavolám taky Liviu, pusť to z hlavy.
00:18:21 Ahoj, měj se. Čau.
00:18:22 Co je?
00:18:26 Máti je tím domem posedlá. Pořád do něj vráží peníze.
00:18:29 Teď zase za opravu střechy.
00:18:30 Proč ji pořád nutíš, aby ho prodala?
00:18:32 Proč by si ho nenechala?
00:18:36 Nejspíš si ho nechá.
00:18:38 Co ti říkala o Alessii?
00:18:39 Co?
00:18:40 O Alesii, co ti říkala? Přijede vlakem?
00:18:43 Prý přijede vlakem v pět, v pět patnáct a musíme ji vyzvednout.
00:18:47 Livia má snad vypnutý mobil.
00:18:51 Nechápu, proč já si ho taky nevypnu.
00:18:54 Sakra práce!
00:19:00 Ten telefon mě jednou zničí.
00:19:03 Marco, co je ti? A ráda bych slyšela pravdu.
00:19:07 A jakou pravdu?
00:19:08 Už několik dní jsi divný. Takový jiný.
00:19:11 Kdybych tě tak dobře neznala, řekla bych, že máš milenku.
00:19:18 Ano, mám milenku.
00:19:20 A je přímo nádherná
00:19:23 a je to moje žena.
00:19:24 A čekáme spolu miminko, přesněji děvčátko.
00:19:27 Miluju tě.
00:19:31 Taky tě miluju. Ale dnes do kina nepůjdeme.
00:19:34 Nezkusíme ještě jednou zavolat Liviu?
00:19:37 Za to nic nedáme.
00:19:39 Nemáš můj mobil?
00:19:49 Kde zase je?
00:19:54 Prosím?
00:19:55 Livio? Marco.
00:19:56 Ahoj, Marco.
00:19:58 Volala máma?
00:20:01 Alessia?
00:20:03 A kdy?
00:20:05 Bože.
00:20:08 Jo.
00:20:12 Jenže já mám domluvenou schůzku.
00:20:21 No dobře, jdi!
00:20:22 Tak dobře, běžte klidně do kina, zkusím zavolat Giuliu
00:20:25 a když ji neseženu, tak pro ni zajedu.
00:20:29 Ahoj.
00:20:41 TELEFON
00:20:52 - Ahoj.
- Ahoj.
00:20:54 - Jak se máš?
- Dobře.
00:20:56 - Promiň, ale...
- Sedni si, sedni si.
00:20:58 - Měla jsem telefonát.
- To přece nevadí.
00:21:06 - Ty jsi překrásná.
- Děkuju.
00:21:09 Copak se nedíváš do zrcadla?
00:21:11 Občas ano. Proč?
00:21:13 No, kdybych byl tebou a viděl se v zrcadle,
00:21:17 neodolal bych a zamiloval bych se do sebe.
00:21:26 - Andreo, nech toho, jo!
- Vážně. Přísahám.
00:21:29 - Musíš si ze mě utahovat?
- Mluvím vážně.
00:21:33 No tak!
00:21:34 Děláš si legraci, ale moc roztomile.
00:21:39 Líbí se ti to?
00:21:40 Jo.
00:21:44 Ani netušíš, co děláš se mnou.
00:21:47 Andreo, buď hodný, kolem jsou lidi.
00:21:51 Jsou tady lidi, ale u mě není nikdo.
00:21:59 U vlaku mě nakonec nečekal vůbec nikdo,
00:22:02 a tak jsem jela domů autobusem.
00:22:05 Babička zůstala na venkově.
00:22:08 Měla jsem pocit, že ten týden bez ní nikdy neskončí.
00:22:17 Máma každý večer odcházela a tvrdila,
00:22:20 že jsou to nudné pracovní schůzky.
00:22:23 Ale mně bylo jasný, že jsou to výmluvy.
00:22:25 Přece nejsem včerejší.
00:22:27 Takže broučku, povinnosti volají. Nejspíš přijdu pozdě.
00:22:32 Ty máš jiný vlasy.
00:22:34 Jen jsem si je stáhla. Dobré?
00:22:37 - Nedělají tě starší?
- Myslíš?
00:22:41 - Tak jinak?
- Jo.
00:22:43 Dobře.
00:22:52 - Lepší?
- Daleko lepší.
00:22:56 Tak tady buď hodná. Přijdu hned, jakmile to půjde.
00:23:02 Kdybys něco potřebovala, zavolej mi.
00:23:04 - Jasně.
- Tak jo.
00:23:13 Jo, zavolám babičce.
00:23:32 Prosím?
00:23:33 Babi, ahoj.
00:23:35 Babi, slyšíš?
00:23:36 Ne.
00:23:37 Velmi špatně, kvůli tomu signálu.
00:23:40 Tak běž ven!
00:23:45 Babi? Ahoj, broučku, copak je?
00:23:49 Však ty mi taky chybíš. Jak se vede mámě?
00:23:52 Jo, jo, docela dobře. Myslím, že někoho má.
00:23:57 Co jsi to říkala?
00:23:58 Že podle mě určitě někoho má.
00:24:00 Jak to přesně myslíš?
00:24:01 Babi, haló?
00:24:04 Broučku,
00:24:11 - někoho má?
00:24:14 Ale jak je to možné?
00:24:17 Ano.
00:24:19 Určitě.
00:24:23 Bylo to pěkné.
00:24:27 Cože?
00:24:29 Dnes večer?
00:24:32 Asi to nepůjde.
00:24:34 Jsem každý večer zadaná.
00:24:37 Giulio...
00:24:37 Promiň, už musím končit.
00:24:39 Tak dobře, ahoj.
00:24:42 Co ty tady?
00:24:44 Měla jsem se pro tebe zastavit, zapomněla jsi?
00:24:47 Jistěže ne.
00:24:49 Promiň, ale v návalu práce zapomínám na čas.
00:24:54 To vidím.
00:24:56 To byl přítel, že?
00:24:59 Půjdeme?
00:25:06 Člověka netěší, když vidí někoho blízkého trpět.
00:25:10 Ale nemůžeš bránit Giulie,
00:25:13 aby si zařídila vlastní život.
00:25:14 Ale to neříkám. Jen nechci, aby do toho zatahovala mou vnučku.
00:25:19 Giulia by měla myslet víc na svou dceru.
00:25:23 Myslím, že Alessia bude daleko spokojenější,
00:25:26 když bude mít rodiče rozvedené, ale šťastné,
00:25:30 než aby vyrůstala v neustálých hádkách a rozepřích, ne?!
00:25:35 Může být, ale víš, já jsem stará škola.
00:25:40 Za našich časů, když si někdo někoho vybral,
00:25:43 bylo třeba to respektovat. Nebo ne?
00:25:49 Ne.
00:25:51 Jak to, že ne? Ne.
00:25:55 Pak to znamená lhát a trpět.
00:25:59 Jako by člověk odmítal žít šťastně jen proto,
00:26:02 že si nepřipouští chybný krok.
00:26:09 I ty by ses měla jednou rozhodnout.
00:26:13 Guido, nezačínej zase.
00:26:17 Anno, zůstaň tady se mnou.
00:26:23 Ještě nám zbývá trocha času.
00:26:33 Anno?
00:26:36 Ano, Guido?
00:26:38 Zamyslela jsem se.
00:26:48 Jsi dost žádaný.
00:26:50 - Ahoj.
- Ahoj.
00:26:59 Tvoje láska? Ne.
00:27:03 Konečně trocha žárlivosti.
00:27:06 To není žárlivost, ale zvědavost.
00:27:09 Zvědavost...
00:27:15 Nechápu, proč to všechno tak komplikuješ.
00:27:17 Andrea se ti líbí?
00:27:19 Jo, i když je to tip muže, které jsem neměla nikdy moc ráda.
00:27:24 Někdy mám pocit, že mi to dělá naschvál.
00:27:27 - Chceš vidět, co mi daroval?
- Jo, a co?
00:27:33 Pozor, je to živůtek, ne podprsenka.
00:27:35 A navíc je k tomu ještě podvazkový pás.
00:27:38 Promiň, a proč to tedy nosíš?
00:27:40 Já ani nevím. Proč to vlastně nosím?
00:27:44 Proč?
00:27:46 Giulio, co mám dělat?
00:27:48 Není to tak složité. V sobotu vezu Alessiu na venkov.
00:27:51 Přijeďte taky, ať nám ho představíš.
00:27:54 Za mámou?
00:27:55 Ale jdi, neboj se. Měj taky trochu nadhled.
00:27:59 Ale co když se vám nebude líbit?
00:28:02 Promiň, Livio, nebojíš se spíš kvůli sobě?
00:28:05 Kvůli sobě?
00:28:07 Možná je to pouhé vzplanutí, vztah odsouzený k zániku.
00:28:12 - A ty to podvědomě víš.
- Ne!
00:28:15 Ne.
00:28:17 Já Andreu miluju.
00:28:20 Miluju ho k zbláznění.
00:28:23 - A co uděláš?
- Představím ho mámě.
00:28:36 A hlavně jim nic nevykládej o sobě ani o nás.
00:28:39 Ty jsi můj šéf.
00:28:40 Haló?!
00:28:42 A můj přítel, to stačí! Slyšíš?!
00:28:44 Jak to, přítel.
00:28:45 No, vždyť je to jedno. Stejně už vědí, kdo jsi.
00:28:48 Jen nechci zbytečné oficiality.
00:28:49 Livio, já stále nechápu, o co ti jde.
00:28:51 No, asi jsem se špatně vyjádřila.
00:28:54 Jen jsem chtěla říct, že musíš být naprosto klidný.
00:28:59 Já?
00:29:00 To spíš ty se mi zdáš drobet nervózní.
00:29:03 Jako by ses své rodiny bála.
00:29:05 Mně budou sympatičtí, to vím určitě.
00:29:08 Co je?
00:29:12 Nelíbí se ti oblek? Vypadám hloupě?
00:29:16 Á, mám šmouhu na botě.
00:29:19 Babi!
00:29:20 Babi, už jsou tady.
00:29:24 Poslyš, ty se asi zlobíš, protože mi volala Mary.
00:29:27 Ani ne. To je jedno.
00:29:30 Nemám to srdce nezvednout telefon.
00:29:33 Mám snad kvůli ní změnit číslo?
00:29:35 Říkám ti, že je mi to jedno.
00:29:37 Podívej se na mě! Já nikdy nelžu, rozumíš?
00:29:40 Nikdy!
00:29:42 Věřím ti.
00:29:44 To děláš dobře.
00:29:45 Tak se netvař, jako by nás čekala návštěva z berňáku.
00:29:50 - Ahoj.
- Dobrý den.
00:29:55 To, to je -
00:29:56 Těší mě, Andrea.
00:29:58 Přítel Livii, jestli to tak můžu říct.
00:30:02 To je moje dcera, moje vnučka a Guido.
00:30:05 Moc mě těší.
00:30:07 A je to.
00:30:12 Babi, tak co, prodáš ten dům?
00:30:14 Já ještě vůbec nevím.
00:30:15 Skutečně jsem se ještě nerozhodla.
00:30:17 Prodat ho, to by byla věčná škoda.
00:30:20 Já nevím, uvidíme.
00:30:23 Přijměte můj kompliment za výborný oběd.
00:30:25 Děkuji vám.
00:30:26 Dal bych tvé mamince vyznamenání.
00:30:29 Takhle mi jídlo ještě nikdo nepochválil.
00:30:33 Jak se vám líbí dům a jeho okolí?
00:30:36 Je to tady překrásné.
00:30:38 Víte, co tu chybí? Pěkný bazén.
00:30:43 No vidíš, na bazén jsem ještě nepomyslela.
00:30:46 Víš, že je to dobrý nápad? Já už o něm uvažoval.
00:30:51 Postavil bych pěkný můstek. Víš, na ty skoky...
00:30:55 Bazén není tak špatný nápad. V létě by se mohl hodit.
00:30:58 Že jo?
00:31:00 Mami, babička by si toho můstku moc neužila.
00:31:05 Slyšela jsi svou sestru?
00:31:06 Mohla bys načrtnout pár návrhů, jen tak pro představu.
00:31:11 Andreo, nech to být. Mámu nějaký bazén nezajímá.
00:31:14 Kde bereš tu jistotu?
00:31:16 Paní, specializujeme se na řadové vilky,
00:31:18 ale pustíme se do čehokoliv.
00:31:20 Je tu tolik místa, že by tu mohl vzniknout
00:31:22 třeba olympijský stadion.
00:31:24 A pak, je nutné mít známosti.
00:31:26 Mám známé na úřadě, takže bych tu mohl vybudovat
00:31:29 komplex, o jakém se vám ani nesnilo.
00:31:35 No, půjdu raději připravit kávu.
00:31:39 Co ty na to?
00:31:45 Zaneste to, prosím vás, na terasu.
00:31:47 Ano, paní.
00:31:58 Nelíbí se ti, že ne? Kdo, Andrea?
00:32:02 Zdá se, že je to hodný mládenec.
00:32:04 A mně se přece nemusí líbit.
00:32:06 Proboha, mami, je to vidět, že se ti nelíbí.
00:32:09 Tak promiň, jestli ti to tak připadalo.
00:32:12 Nejenže připadalo, mami. Je to zřejmé.
00:32:14 Tušila jsem, že to tak dopadne.
00:32:16 Co jsi tušila? Co jsem udělala špatného?
00:32:19 Cos udělala špatného?! Stačí, když významně mlčíš.
00:32:22 Vždycky ses omezovala na to, žes byla zticha,
00:32:25 ale i tak mi to došlo.
00:32:26 Stejně není důležité, co si myslím.
00:32:29 Naopak, je to důležité! Je to moc důležité, mami.
00:32:34 Kdybys mi něco v životě schválila, udělala bys mi radost.
00:32:37 O to mi jde, jenom o to.
00:32:39 Vlastně vždyť je to jedno, protože o Andreovi nic nevíš
00:32:42 a nejdůležitější je, že se máme navzájem rádi. To stačí.
00:32:49 Víš, ne, že by se mi nelíbil.
00:32:51 Jen se nějak k Livie nehodí. Ona to asi ví.
00:32:56 Ona mi trochu připomíná tebe za mlada.
00:32:59 My dvě si nejsme vůbec podobné.
00:33:01 V něčem ano.
00:33:03 Ani tobě se nelíbili obyčejní mládenci.
00:33:09 Vždycky jsi koukala po těch z velkého světa.
00:33:13 Nech už toho.
00:33:16 Ostatně, mně je Andrea sympatický.
00:33:20 Ano, aby z idylického venkovského domu udělal
00:33:24 areál s bazénem a tenisovými kurty?
00:33:26 Nejsem blázen.
00:33:28 Jistě by byla daleko lepší agroturistika, že jo?
00:33:34 Narážíš-li na nápad mého syna, už jsem řekla ne.
00:33:40 To jsem rád.
00:33:41 Babi! Ano?
00:33:42 Jdeme s mámou do zahradnictví.
00:33:43 Dobře. Ahoj, miláčku.
00:33:44 Ahoj.
00:33:47 Rozhodla ses pro život tady?
00:33:51 Ne, můj domov je v Římě, blízko mých dětí.
00:33:57 Skutečně? Ano.
00:34:05 Ne.
00:34:12 Bezvadný.
00:34:15 Nekoupíme babičce citroník? Jo, proč ne.
00:34:18 Dobrý den, paní. Můžu vám pomoct?
00:34:19 Děkuju.
00:34:20 Promiňte, není tady Michele? Ten je támhle s Federicou.
00:34:23 Děkuju.
00:34:26 Micheli! Ó, ne, zase ta otrava.
00:34:30 Nevidělas mě a nevíš, kde jsem, jasný?
00:34:36 Dobrý den. Neviděla jste Michela?
00:34:39 Michela? Toho jsem dneska ještě neviděla.
00:34:44 Aha.
00:34:49 Nezdá se mi tak hrozná.
00:34:51 Mám pocit, jako by ses jí bála.
00:34:53 V jistém smyslu to tak je.
00:34:55 Ale je to matka. A máma je pořád máma.
00:34:58 Nevím, jak bych to přesně vyjádřila.
00:35:02 Není to normální strach.
00:35:05 Ale od útlého mládí mám neustále pocit,
00:35:08 že nesplňuju její náročné požadavky.
00:35:12 Víš, není snadné být benjamínkem rodiny.
00:35:14 Na jedné straně tě rozmazlují, ale na straně druhé
00:35:16 děláš všechno špatně.
00:35:19 Podle mě je moc milá.
00:35:22 I když jí olympijský stadion nešel pod nos,
00:35:24 můžu jí být sympatický.
00:35:27 A kdybych jí nebyl sympatický, tak co na tom?
00:35:40 Livio, ty jedeš taky do Říma?
00:35:42 Omlouváme se, ale zítra se koná derby
00:35:44 a já už léta žádné nepromeškal. Je to taková moje slabost.
00:35:47 A chci sebou Liviu.
00:35:49 - Přirozeně do "kotle", ne?
- Jistě!
00:35:52 Pravý fanda chodí jen do kotle.
00:35:54 Ty tam chceš jít? Jo, mami. Jdu tam.
00:35:59 Pojď, musíme jet.
00:36:01 Nashle, Anno.
00:36:02 A zastavte se, abych vám udělal předběžný rozpočet.
00:36:05 Do té doby si to můžete rozmyslet.
00:36:07 To víte, že si to promyslím. Sbohem.
00:36:09 Na shledanou.
00:36:11 - Ahoj.
- Je docela fajn.
00:36:14 - Díky, beruško.
- Na shledanou.
00:36:17 - Ahoj.
- Na shledanou.
00:36:22 - Ahoj, Giulio.
- Ahoj, omlouvám se.
00:36:26 Vždyť už jsem ti říkala, že přijedu, neboj se.
00:36:29 Ahoj.
00:36:31 Taky se vrátím do Říma.
00:36:32 Nechtěla jsi tady ještě zůstat?
00:36:34 Ano, ale mám tam práci. Promiň, miláčku.
00:36:37 To mi volal Dario.
00:36:39 Kdo je Dario?
00:36:40 Můj kolega. Ach, a tak!
00:36:42 Mami, ale já tu chci zůstat s babičkou.
00:36:44 A proč?
00:36:45 Ať tady tedy zůstane, já ji zítra přivezu, jo?
00:36:49 No, proč ne.
00:37:02 Asi tuším, na co myslíš. Možná má Michele strach.
00:37:07 A z čeho?
00:37:08 Drahoušku, muži nejsou moc odvážní, když se jedná o city.
00:37:13 Nebyl to opravdovej polibek?
00:37:15 Můžeme tomu říkat zkušební polibek.
00:37:18 Jo.
00:37:20 Ale stejně mě to trápí.
00:37:23 I když jsem to od Michela čekala.
00:37:26 Zjistila jsem, že vlastně není Střelec, ale Blíženec.
00:37:30 Neříkej?
00:37:31 Blíženci jsou nestálí a emotivní.
00:37:34 Nikdy nevíš, co se jim honí hlavou.
00:37:37 Byla chyba, zamilovat se do něho.
00:37:40 Nejlepší bude, když už se nikdy nezamiluju.
00:37:44 Víš, broučku, na lásku máš ještě spoustu času.
00:37:48 A příště, když potkáš milého kluka,
00:37:50 nejdřív se ho zeptej, jestli není ve znamení Blíženců.
00:38:06 Cos myslela tím, že máma někoho má?
00:38:09 Já o tom nechci nic vědět.
00:38:13 Vždyť je to normální, ne?
00:38:15 Tak proč ne u tebe?
00:38:20 Co - u mě?
00:38:21 Proč si nenajdeš přítele? Guido je špatnej?
00:38:24 Ty jsi kvítko.
00:38:28 Raději spi!
00:38:29 Babi?
00:38:30 Ano?
00:38:31 Co ti budou dělat za testy?
00:38:34 Neboj se, nejde o nic vážného.
00:38:36 A říkáš mi vždycky pravdu? Ano, jistě.
00:38:41 Mám štěstí, že tě mám za babičku.
00:38:49 Dobrou noc.
00:39:05 A potom, když mě políbil, už mi nebral telefon.
00:39:10 Ani nevíš, jak se mi ten pitomec líbí.
00:39:12 Nevíš, proč se takhle chová?
00:39:15 Třeba se mu nelíbím,
00:39:17 nebo chce, abych za ním běhala?
00:39:20 Ale jestli se mu nelíbím, proč mě líbal?
00:39:23 Nebo je zamilovanej, ale jako kluk to nechce připustit.
00:39:27 Co myslíš?
00:39:29 Mauri, posloucháš? Nevím.
00:39:32 Nevím!
00:39:33 Když se ti líbila Bety, tak jsem to poslouchala pořád dokola.
00:39:37 Alessio, já se v takových věcech nevyznám.
00:39:39 Stejně už musím jít. Ahoj.
00:39:42 Mauri!
00:39:43 Mauri!
00:39:45 Co je mu?
00:39:52 Rossano, kde se tu bereš? Ty se ještě ptáš?
00:39:56 Och, tak pojď dál.
00:40:02 Milá Anno, přece si nebudeme hrát na schovávanou.
00:40:05 Chováš se hůř jak malá holka, ale té bych naplácala.
00:40:08 Uvědom si, že tady ti může běžet o čas.
00:40:10 Přísahám, že jsem na to opravdu zapomněla.
00:40:12 Neudělala jsem to naschvál. Mám problémy s domem.
00:40:15 Jo, s domem. To ti nevěřím.
00:40:18 Tak víš jak to uděláme? Zítra ráno pro tebe přijedu
00:40:21 a osobně tě tam odvezu. Výborně, dobrý nápad.
00:40:24 Ano, dobrý nápad. Chceš dvě, že jo?
00:40:25 Ano, dvě, dvě. Ženská, ani nevíš, jak jsi mě naštvala.
00:40:28 Promiň na okamžik, prosím.
00:40:30 Ano, prosím?
00:40:33 Á, Sandro, dobrý den.
00:40:37 Cože tvoje banka?
00:40:42 To bych mohla stihnout.
00:40:45 Budu tam.
00:41:12 Vím, že to není obvyklé, ale dělám to
00:41:15 z dlouholetého přátelství.
00:41:17 Můžeš to posoudit sama.
00:41:21 Já tomu nerozumím. O co jde?
00:41:25 Stručně řečeno. Tvoje Livia si otevřela malé konto,
00:41:28 tisíc euro, zapsané na stavební společnost
00:41:31 jistého pana Andrey Scaly.
00:41:35 Problém je, že dva dny poté přišlo tohle.
00:41:40 Platební příkaz na devět tisíc.
00:41:42 Za co byla ta platba?
00:41:45 Je to za stavební materiál.
00:41:49 Problém je, že na kontě nejsou peníze
00:41:53 a jestli se chcete vyhnout potížím,
00:41:55 musí to Livia zaplatit. Ona se zaručila.
00:41:59 U nás ten Scala nemá žádné konto.
00:42:03 Zařídila to Livia.
00:42:05 Ji znám už dlouho a důvěřoval jsem jí, ale -
00:42:07 pak přišlo tohle, tak jsem ti zavolal.
00:42:12 Jistě, jistě a jsem ti za to velmi vděčná.
00:42:16 Mám vypsat šek?
00:42:18 Ano, to bude nejlepší. Určitě.
00:42:26 Jaký na něho máš názor?
00:42:28 Na Andreu?
00:42:30 Ani nevím, zdálo se mi, že trochu přehání.
00:42:34 Že trochu přehání? Mami...
00:42:36 Nechal Liviu otevřít si konto, aby z něj zaplatil dluhy.
00:42:40 Je to podvodník.
00:42:41 Nechtěla bych, aby si to Livia vysvětlila -
00:42:43 Poslyš, tohle mi můžeš nechat?
00:42:45 Ano, jistě. Prověřím si ho.
00:42:48 Jak to uděláš?
00:42:49 Zařídím to přes Obchodní komoru.
00:42:51 A ty hned zavolej do banky a zablokuj platby!
00:42:59 A co uděláme s Liviou?
00:43:01 Zatím jí nic neřekneme, dokud si ho neprověřím.
00:43:05 Dobrá. Děkuju, Marco. A co tvoje práce?
00:43:08 Všechno v pořádku. Čeká na mě klient, mami.
00:43:11 Promiň. Já už běžím. Ahoj, zavolám ti.
00:43:19 - Dobrý den.
- Dobrý den.
00:43:24 Krachují, protože ta práce už měsíc stojí.
00:43:27 Rád bych přišel s návrhem, kterým bych vyhrál
00:43:29 výběrové řízení. Jak to vidíš?
00:43:33 To bude těžké. Hrozně moc těžké.
00:43:37 Proč myslíš?
00:43:38 Je to, je to přestavba za tři nebo čtyři miliony euro -
00:43:44 a možná i víc. Chtělo by to velkou firmu.
00:43:47 No dobře, moje firma je sice malá a momentálně jsou dluhy vyšší
00:43:51 než zisky, ale když na to seženeme peníze,
00:43:53 můžeme si udělat jméno.
- No jo.
00:43:57 A prozradíš mi, jak to uděláš? Zadlužíš se u bank?
00:44:01 Takový obnos ti může půjčit snad jenom blázen.
00:44:04 Hele, Andreo, dej na mě a stůj rovnýma nohama na zemi.
00:44:08 Můj dědeček byl rolník. Dřel celý život, Livio.
00:44:11 A můj táta byl od šestatřiceti invalida, protože spadl z lešení.
00:44:15 A já začínal jako nádeník, takže, když dovolíš,
00:44:17 nemám chuť jít ve šlépějích svého otce. Opravdu ne.
00:44:22 Ahoj! Můžeš na chvíli?
00:44:24 - Jé, Mary.
- Vidím, že je to Mary.
00:44:26 Řekl jsem jí, ať se zastaví. Omluvíš mě?
00:44:34 - Ahoj.
- Ahoj, co je?
00:44:36 Potřebuju ještě klíče od tvého bytu.
00:44:37 Koukali jsme na ten objekt.
00:44:39 No jo, to vidím, ale potřebovala bych ty klíče.
00:44:43 - Tady!
- Děkuju.
00:44:45 Vrať mi je na obvyklé místo.
00:44:47 Jo, jo, jako vždycky, nedělej si starosti.
00:44:50 - Děkuju.
- Ahoj.
00:44:58 To už je po čtvrté, co mi řekla o klíče od bytu.
00:45:03 Pokaždé mi tvrdí, že tam zapomněla nějakou svou věc.
00:45:07 Poprvé nějaké šaty, podruhé to byly boty a naposledy župan.
00:45:12 A teď?
00:45:13 Starou žehličku. Je její.
00:45:17 A ty jí dáš pokaždé klíče od bytu?
00:45:19 Zdá se mi férovější, dát jí klíče, aby tam šla sama,
00:45:22 než jí pokaždé doprovázet, už kvůli blbým řečem.
00:45:25 I vůči tobě mně to připadne slušnější.
00:45:32 Na Mary nemusíš žárlit.
00:45:35 Je mi jí líto, protože tohle dělá ze zoufalství.
00:45:39 Pro mě to skončilo - a jsi jenom ty.
00:45:42 Andreo, nemluvme o tom, prosím!
00:45:44 Ó, to rád slyším. Promluvme si o tom projektu.
00:45:46 Takže je tu můj kamarád, zedník, který má klíče od skladu
00:45:49 a čeká uvnitř.
00:45:50 Omrkneme to, ať si uděláme představu.
00:45:53 Poslyš, Andreo, nehodlám tě podporovat v takovém bláznovství,
00:45:56 jasné?!
- Ale...
00:45:57 - Dej na mě vykašli se na to!
- Ale za omrknutí nic nedáme.
00:46:01 To je ztráta času, nic jiného! Vracím se do práce. Ahoj.
00:46:06 - Já tam budu za pět minut.
- Ahoj!
00:46:11 Až Marco všechno prověří, tak pak uvidíme.
00:46:15 Já bych to Livie řekla hned.
00:46:17 Myslíš, že je to jednoduché, když je tak zamilovaná?
00:46:22 Ta zpráva ji může vyhnat z domu.
00:46:24 Už by bylo na čase, mami.
00:46:28 Prosím? Ahoj, Marco.
00:46:31 Jo, máma je tady, dám ti ji.
00:46:34 No, Marco, mluv!
00:46:41 Ale to vím i bez tebe, že je to problém.
00:46:44 Ale musím jí to říct.
00:46:47 Večer si s ní promluvím.
00:46:51 Ano, dobře, neměj obavy.
00:46:53 Jsi hodný, děkuju ti.
00:47:00 Tak to ne, Andreo! To není v pořádku!
00:47:06 Poslouchej, jsem...
- můžu dokončit větu?
00:47:11 Na tom projektu pracuju přes dva týdny.
00:47:15 Sakra! Nezlobím se. Fakt.
00:47:18 Ne, měl jsi mi dát vědět. Stačil jeden telefonát.
00:47:22 Poslyš, není to dobré, nemůžeš mě takhle využívat,
00:47:25 protože - protože tě mám ráda.
00:47:29 Zatím ahoj, Andreo.
00:47:31 Ahoj, mami. Ahoj.
00:47:34 Pohádali jste se?
00:47:35 Ne, jenom mám na něco jiný názor.
00:47:41 Livio, musíme si promluvit.
00:47:54 No tak, Livio, přestaň trucovat.
00:48:00 Teď jsi určitě na koni. Ne, spíš naopak.
00:48:04 Už na první pohled ti nebyl Andrea sympatický.
00:48:09 Takže jste se pustili do špiclování,
00:48:10 abyste mě "zachránili".
00:48:12 Pěkně děkuju, mami.
00:48:13 Nikdo z nás nic neinicioval. To banka mi zavolala.
00:48:17 Tak já budu ty pracovníky banky žalovat. Rozumíš?!
00:48:20 Ten účet patří mně!
00:48:22 Mami, co je tobě vůbec do toho? A ještě Marco!
00:48:25 Proč se nestará o sebe?!
00:48:27 Nevěděla jsem si rady, tak jsem zavolala Marcovi.
00:48:29 Aha, no jistě!
00:48:32 Jistě, pořád ta stejná historie.
00:48:34 Taková je naše rodina, všichni se pořád do všeho míchají.
00:48:37 Všichni jsou připraveni zkritizovat,
00:48:39 cokoliv kdokoliv udělá. Taková je naše rodina, mami.
00:48:43 A ráda bych pochopila "proč"?
00:48:45 Proč to většinou odskáču já, prozraď mi, proč, mami?
00:48:48 Teď něco uslyší.
00:48:52 Já hloupá!
00:48:57 Ó, můj bože. Dej mi trpělivost.
00:49:21 Takhle bys mohla nastydnout.
00:49:24 Omlouvám se ti.
00:49:32 Zdál se být tak upřímný, ale zdání klame.
00:49:45 No tak, Anno, neboj se.
00:49:47 Jde o lokální anestezii, ani si jí nevšimneš.
00:49:50 Vždycky jsem tě znala jako ženu odvážnou a statečnou.
00:49:59 Co je?
00:50:03 Nemůžu se zbavit takové divné předtuchy.
00:50:06 A promluvila sis o tom se svými dětmi?
00:50:09 Ne, znáš mě, musím to zvládnout sama.
00:50:12 A oni mají svých starostí sami dost.
00:50:15 Které ty musíš vyřešit za ně.
00:50:18 Úděl matky.
00:50:21 Paní, pojďte se mnou, zavedu vás na pokoj.
00:50:24 Ano, děkuji.
00:50:26 Tak ahoj.
00:50:27 Ahoj.
00:50:29 A odvahu!
00:51:01 Jak se cítíš?
00:51:04 Já?
00:51:07 Jak to říkala babička? Všechno jde, když se chce.
00:51:11 Je to jen na nás.
00:51:22 Nikdo mi nevysvětlil, proč se Livia rozhodla
00:51:25 jet s námi na venkov.
00:51:27 Ale pochopila jsem, že se jedná o Andreu.
00:51:30 Navíc jsem i já zjistila, jací jsou kluci lháři.
00:51:44 Babi, zastav!
00:51:46 Co je? Co se děje?
00:51:48 Vystoupím si tady a dojdu pěšky.
00:51:50 Je tu Coso.
00:51:52 Coso? Kdo je Coso?
00:51:54 Á, Coso - ten mládenec, Michele.
00:51:58 Raději už jeďte. Jo, jo.
00:52:05 Pánové, to byl jasnej pokutovej kop!
00:52:07 Nech toho! Vůbec tomu nerozumíš.
00:52:12 Micheli!
00:52:15 Micheli? Můžu s tebou mluvit?
00:52:20 Ahoj!
00:52:21 To je Alessia, tak to je ta Alessia?
00:52:24 Jo, je to Alessia, ale zůstaň tady!
00:52:25 Jenom si promluvím, Micheli.
00:52:27 - Tohle se tě netýká.
- Jenom si promluvím.
00:52:29 Ty seš Alessia? Jo.
00:52:31 Co od Michela chceš?
00:52:32 Ty toho nech, buď zticha a běž si sednout!
00:52:36 Co od Michela chceš?
00:52:37 Jenom si promluvit.
00:52:39 Cos od něj chtěla? Kdo jsi?
00:52:42 Jsem Michelova holka, jasný?! Slyšíš, Michelova holka!
00:52:45 Děláš mi ostudu! Micheli?!
00:52:47 Běž si raději sednout!
00:52:49 Micheli, promiň.
00:52:52 Raději sklapni, a jestli nezmlkneš, tak ti vyrvu klidně jazyk.
00:52:54 Tak raději padej! Tak padej!
00:53:01 Huso!
00:53:31 Proč si s ní nepromluvíš?
00:53:34 Ne.
00:53:36 V tomhle stavu je lepší samota.
00:53:40 TELEFON
00:53:45 Ó, Andrea. Nějak se vymluv.
00:53:47 Jak se mám vymluvit?
00:53:49 Já nevím, hlavně už to vem! Dobře, jak chceš.
00:53:52 Prosím?
00:53:54 Livio,
00:53:55 kde jsi? Kam jsi prosím tě zmizela?
00:53:57 Volám ti už od včerejška.
00:53:59 Já nejsem Livia, ale její matka.
00:54:01 Dobrý den, paní. Hledám Liviu, nepřišla do práce.
00:54:04 Já vím. Je jí zle?
00:54:06 Jo, jo, je jí moc zle, ano. To je mi líto.
00:54:09 Můžu s ní na chvíli mluvit?
00:54:13 Ne, to není možné, ne! A prosím, abyste už nevolal.
00:54:17 Žertujete?
00:54:18 Poslyšte, poslyšte, víme všechno o vás, o bance,
00:54:21 o vašich transakcích a nekrytém šeku,
00:54:24 takže vám radím, abyste zmizel z našeho života
00:54:27 a hlavně ze života mé dcery.
00:54:29 Je to jasné?
00:54:30 Prosím, dejte mi Liviu.
00:54:31 Chce tebe.
00:54:33 Vypni to!
00:54:34 Chceš to? Ano, chci to.
00:54:37 Nijak ti to nevysvětlil? Nijak.
00:54:39 Tak jo.
00:54:59 Babi, já chci jet domů. Teď a takhle, v tom pyžamu?
00:55:04 Nechci tu být, hrozně se stydím.
00:55:06 A prosím tě, za co?
00:55:08 Stydět by se měl spíš Michele. Ne?
00:55:11 Pojď ke mně.
00:55:16 Něco ti poradím.
00:55:17 Zavolej teď mámě a hezky si s ní popovídej, jo?
00:55:22 A můžeš jí zavolat z pevné linky.
00:55:25 A zažeň ty ošklivé myšlenky. Hm?
00:55:42 Prosím?
00:55:43 Ahoj, mami. Ahoj, Alessio, co se stalo?
00:55:46 Ale nic, jen jsem tě chtěla slyšet.
00:55:49 A taky jsem trochu smutná. Hrozně mi chybíš.
00:55:53 Neruším tě? Vůbec ne.
00:55:57 Co teta Livia?
00:55:58 Ta už se má trochu líp.
00:56:03 Ty nejseš sama?
00:56:05 Proč, miláčku. Jsem sama.
00:56:10 Tak jo. Přeju ti dobrou noc a babička taky.
00:56:15 Děkuju, broučku. Hezky se vyspěte.
00:56:17 Ty taky. Ahoj, mami, ahoj.
00:56:23 Proč jsi mi ji nedala?
00:56:24 Ještě to nejde.
00:56:26 Už tak si připadám dost směšně.
00:56:29 Scházet se tajně jako dva milenci.
00:56:32 Nechci do toho zatahovat taky Alessiu.
00:56:35 Giulio, správně. Ještě je moc brzy.
00:56:42 Pomlčíme o tom, dokud si všechno neujasníme.
00:56:44 Pořád na ni myslíš?
00:56:46 Ale jdi, nemyslím.
00:56:49 Už se nevídáme, dala se někam přeložit.
00:56:53 O to nejde.
00:56:54 Ale nemám chuť někomu vykládat,
00:56:56 že se zase scházíme jako dva milenci.
00:56:59 Ano, to chápu.
00:57:01 Ovšem taky chci vidět dceru, víš.
00:57:05 Povídat si s ní.
00:57:06 A v čem je problém?
00:57:08 Zítra pro ni můžeš zajet.
00:57:12 Ale běda, jestli nás prozradíš.
00:57:15 Giulio,
00:57:19 víš, že tě miluju.
00:57:27 Mami, jdu se trochu projít. Mám jít s tebou?
00:57:29 Ne, díky, chci být chvíli sama.
00:57:33 - Dobrý den.
- Zdravím.
00:57:37 Copak je?
00:57:39 No jo, děti.
00:57:40 - Neuděláme si kávu?
- Jo.
00:57:47 Víš, co nechápu, že s ní pořád jednáš, jako by byla nemocná.
00:57:51 Protože je jí skoro třicet a zdaleka neví, co je život.
00:57:54 A čí je to vina?
00:57:56 Och, poslyš, Guido, ještě ty začínej s tím,
00:57:59 jak za všechno můžou rodiče.
00:58:01 Já jsem asi příliš ochranářská. Ale všichni nejsou jako ty.
00:58:06 Kupříkladu Michele, tvůj pomocník.
00:58:09 Myslíš, že se zachoval dobře?
00:58:11 Vždyť jsou to ještě děti. Navíc se nás to netýká.
00:58:15 Tebe možná ne, ale mě ano. Jde o vnučku.
00:58:17 Ne, Anno, to se tě netýká.
00:58:20 Nejdřív Livia a teď zase Alessia.
00:58:23 Poslyš, Guido, ty nevíš, co je to mít odpovědnost za dítě.
00:58:26 Tomu děvčeti je teprve třináct.
00:58:29 Ne, tomu děvčeti je už třináct.
00:58:32 Není načase ji trochu respektovat.
00:58:34 Nebo chceš, aby taky ve třiceti nevěděla, co je život?
00:58:38 Co mi to říkáš?
00:58:41 Anno, takhle už dál nemůžu.
00:58:43 Tvůj způsob jednání mě přivádí k šílenství.
00:58:46 Sice tvrdíš, že je chráníš, ale ty je kontroluješ.
00:58:49 Copak si to neuvědomuješ?
00:58:51 Nutíš je, aby ti zůstali nablízku.
00:58:54 Aby tě potřebovali.
00:58:58 Ne.
00:58:59 Nepřehnal jsi to trochu? Myslíš, že přeháním?
00:59:03 Nevidíš, že se všemi jednáš jako s nesvéprávnými?
00:59:08 Nemyslíš, že mají právo dostat se z potíží sami?
00:59:12 Všechen ten strach, abys měla dokonalý přehled.
00:59:17 Víš, jak jednáš se mnou? "Ano, pane, jistě, pane!"
00:59:23 Jako se psem.
00:59:25 Občas pohlazení, ale pak do boudy!
00:59:29 To nejde, Anno. To stačí.
00:59:35 Kávu si dám jindy.
00:59:41 Guido?
00:59:44 Guido!
01:00:03 Dobrý den. Přijel jsem pro Alessiu.
01:00:08 Čeká u sebe.
01:00:22 Máma o tom ví? Samozřejmě.
01:00:26 Budeme odpoledne spolu a pak tě odvezu.
01:00:31 Není ti smutno? Ano,
01:00:36 je.
01:00:42 Víš,
01:00:44 víš, Alessio, oni si dospělí občas musejí
01:00:48 od sebe odpočinout.
01:00:51 A kdyby měla jiného?
01:00:53 Jiného? Alessio, jak to víš?
01:00:55 No, víš, dospělí občas... Tohle není vůbec zábavné.
01:00:59 Vy taky nejste zábavní. Ani trochu.
01:01:02 A hlavně už nezačínej s tím nápadem, jak budu pendlovat
01:01:05 obden od rodiče k rodiči. Ne!
01:01:08 Zapomeň na to!
01:01:24 A buď hodná. Jo.
01:01:26 Ahoj, babi. Ahoj.
01:01:28 Ahoj!
01:01:33 Ahoj, Alessio! Ahoj, Livio!
01:01:52 Vidíš, kde byly v říjnu, když jsem je koupil?
01:01:54 A hned na to, jak vylétly nahoru? To byl dobrý obchod.
01:01:57 No dobře, Marco, ale za poslední tři dny klesly prudce dolů.
01:02:00 - A tys je neprodal.
- Věřil jsem, že...
01:02:02 Neříkej, žes do toho dal všechny svoje peníze
01:02:04 a nenechal sis rezervu.
01:02:06 Jo!
01:02:11 Doufal jsem, že to vyjde a pak vrátím peníze Ferrerimu.
01:03:16 Můžu?
01:03:26 Přišel jsi mě zase pokárat?
01:03:31 Mír?
01:03:52 Víš, ne že bys řekl něco špatného, ne,
01:03:56 ale ten způsob byl poněkud...
01:04:01 Promiň. Víš, ale... Nevím, co mě to popadlo.
01:04:07 Nejspíš je to tím, že jsi nekompromisní.
01:04:13 A tím, že nejsi šťastná. Musel jsem ti to říct.
01:04:18 Zase začínáš? Ne, ne.
01:04:22 Poslyš, Anno, od chvíle, co ses vrátila,
01:04:25 se tě chci na něco zeptat.
01:04:26 Na co?
01:04:28 Proč sis tehdy nevzala mě?
01:04:32 Protože jsi mě o to nepožádal.
01:04:35 A pak, - protože jsi...
01:04:39 Vím, udělal jsem chybu.
01:04:42 Ale tys mi nedala ani příležitost,
01:04:45 právě jako teď.
01:04:47 Nenecháš mě ze strachu mluvit.
01:04:51 Že mě požádáš, abych si tě vzala?
01:04:54 A co ty na to?
01:04:59 Ale jdi, Guido.
01:05:01 Anno,
01:05:06 mluvím vážně.
01:05:13 Livio! Ó, bože!
01:05:14 Livio!
01:05:15 Livio, musím s tebou hned mluvit. Livio!
01:05:21 Livio, nutně s tebou musím mluvit.
01:05:23 Odejdi, Andreo! Běž pryč!
01:05:27 Prosím vás, nechte toho! Musím mluvit s Liviou.
01:05:30 Nechce vás vidět.
01:05:32 Nech toho, prosím tě. Uklidni se, jo?
01:05:35 Paní, nemůžete mi bránit v setkání s Liviou.
01:05:37 Jistěže můžu, jsem její matka a vy jste ji zklamal.
01:05:40 Všechno vám můžu vysvětlit. Bylo to nedopatření.
01:05:43 Já Liviu bláznivě miluju.
01:05:46 Ten šek je jen otázkou několika dní,
01:05:47 ale uhradím ho, čestné slovo.
01:05:49 Ano, čestné slovo. Už jsem ho zaplatila.
01:05:52 A teď buďte tak laskav a odejděte!
01:05:55 Nic jste nepochopila, nepochopila!
01:05:57 Livio, promluvme si. Livio, hrozně tě miluju.
01:06:02 Livio, dovol, abych ti to vysvětlil.
01:06:04 Vím, že mě slyšíš.
01:06:06 Miluju tě! K smrti tě miluju!
01:06:10 A nejsem žádný darebák.
01:06:12 Já nejsem darebák.
01:06:14 Opravdu nejsem darebák!
01:06:33 Co tomu říkáš?
01:06:36 Podle mě, ten chlapec tvou dceru nesmírně miluje.
01:06:42 Ta jeho slova zněla dost upřímně.
01:06:45 Ne,
01:06:47 na takové debaty jsem moc unavená.
01:06:50 Omlouvám se ti.
01:06:52 Poslyš, Guido, to předtím...
01:06:54 Nedělej si starosti,
01:06:58 už nejsem tak hloupý jako dřív.
01:07:01 Změnil jsem se.
01:07:04 To, co -
01:07:08 - jsem ti předtím řekl, je do puntíku pravda.
01:07:15 Pak mě to mrzí.
01:07:17 Ano?
01:07:20 Kdyby to byly jenom řečičky,
01:07:24 bylo by snazší na ně zapomenout.
01:07:32 Chceš na ně zapomenout?
01:07:39 Nechci.
01:08:02 - Ahoj.
- Co tu děláš?
01:08:05 Zkus hádat.
01:08:06 Mary, nemám náladu na tvoje hádanky.
01:08:09 Jestli zase něco potřebuješ, bude lepší, když se zastavíš jindy.
01:08:13 Nejsem tady náhodou.
01:08:19 Ani nepotřebuju žádnou z těch zbytečností,
01:08:21 kterou jsem u tebe zapomněla.
01:08:27 Chtěla jsem tě vidět.
01:08:32 Chtěla bych začít znova.
01:08:39 Vrátit se k tobě.
01:08:48 Není to možné?
01:08:53 Mary,
01:08:59 zkus zapomenout. Ahoj.
01:09:37 Ano?
01:09:37 Marco, lásko, ahoj. Nemáš chvíli? Jsem vedle tvé kanceláře.
01:09:42 - Nechceš mě náhodou vidět?
- Teď to vážně nejde.
01:09:46 Rozumím. Tak později, ahoj.
01:10:25 - Ahoj, miláčku.
- Ahoj.
01:10:26 Ještě se stihneme podívat na ten servis.
01:10:29 Danielo, počkej, mám něco na srdci.
01:10:35 Mám takový drobný problém.
01:10:39 Není to nic nenapravitelného.
01:10:58 Jak dlouho už to trvá?
01:11:05 Tři měsíce.
01:11:06 Tři měsíce a nic jsi mi neřekl?
01:11:08 Jsem tvoje žena.
01:11:10 Asi mě považuješ za pitomce.
01:11:13 Nechal jsi mě mluvit o cestování, dovolené, jídelních servisech!
01:11:16 Doufal jsem, že prodejem toho domu se zase všechno urovná.
01:11:21 Matka to ví?
01:11:23 Ne, ne, nemá tušení.
01:11:27 Ani jí to neřeknu.
01:11:31 Vystup z auta.
01:11:33 Danielo...
01:11:34 - Vystup si, ano!
- Co tě to popadlo?
01:11:36 Marco, vystup!
01:12:03 Danielo, kde se tady bereš? Ahoj!
01:12:06 Stalo se snad něco?
01:12:08 Ne, ne, ne, jenom si s tebou potřebuju promluvit.
01:12:10 Pojď, pojď, pojď!
01:12:23 Proč se mi hned nesvěřil? To nechápu.
01:12:27 Však ho znáš.
01:12:28 Nechtěl tě zklamat. Mně to taky řekl až dnes.
01:12:37 Tenhle dům pro mě hodně znamená.
01:12:42 Já vím.
01:12:45 Ale když ty peníze nesežene, je s ním konec.
01:12:52 Bože, to došlo tak daleko?
01:12:54 Bohužel.
01:12:57 Mami... Ano?
01:12:59 - Ahoj.
- Ahoj.
01:13:01 Neruším? Ne, ne. Copak?
01:13:03 Chtěla jsem požádat Danielu, aby mě vzala do Říma.
01:13:07 Proč ne.
01:13:09 Nezdržíš se do večera? Ne, mami, jedu za Andreou.
01:13:15 Kam jedeš?
01:13:17 Livio, děláš hloupost, ten chlap už tě jednou podrazil.
01:13:22 To ti nestačilo? Co myslíš, že ti řekne?
01:13:25 Jen pravdu. Poslyš, mami, vím, co dělám.
01:13:27 V noci jsem o tom přemýšlela. Potřebuju slyšet jeho argumenty.
01:13:29 Trochu mého času si snad zaslouží, vzhledem k našim citům.
01:13:33 Přece ho zbaběle neopustím, aniž by měl šanci
01:13:35 cokoli mi přímo do očí vysvětlit.
01:13:37 Danielo, už jdu!
01:13:38 Já vím, že mě miluje. Jak to víš tak jistě?
01:13:42 Mami, to je to. Nikdo nevíme nic jistě.
01:13:45 Nikdo z nás. Možná se to dozvím zítra, za týden či za měsíc.
01:13:49 Ale budou to moje prožité zkušenosti,
01:13:52 nikoli někým zprostředkované.
01:14:05 Ahoj, Livio. Ahoj, mami.
01:14:19 - Mám tě hodit k Andreovi?
- Ne.
01:14:22 Nechám to na ráno. Odvez mě domů.
01:14:26 Jak chceš.
01:14:28 Pořád jsem stejná, viď.
01:14:29 Nezkušená, zoufale nejistá, dělající potíže.
01:14:33 Jsi taková, jaká jsi, Livio. A tvoje opatrnost je na místě.
01:14:37 Obzvlášť po té Andreově směnce a reakci tvé matky a Marca.
01:14:42 Pravdou je, že po takové zkušenosti není komu věřit.
01:14:48 No a jak jinak, brácha u toho nesměl chybět.
01:14:52 A sám má máslo na hlavě.
01:14:53 To máš pravdu. Jde mu o všechno.
01:14:57 Ale na tvé lásce k Marcovi se naštěstí nic nezměnilo.
01:15:01 Zatímco já budu muset nejdřív zjistit, jestli je Andrea
01:15:05 mužem mého života.
01:15:07 Nejdřív si to urovnej všechno v hlavě.
01:15:12 A zítra, až se s ním v klidu sejdeš a uslyšíš jeho argumenty,
01:15:16 sama hned uvidíš.
01:15:18 Já už jsem Marcovi vlastně odpustila.
01:15:20 Mnozí muži mají pocit, že jsou naprosto neporazitelní
01:15:23 a že není nad jejich práci.
01:15:26 Ale myslím, že si z takových chyb vezmou ponaučení.
01:15:35 Ty testy budou zítra? Tak rychle?
01:15:40 Ne, ne, čeho bych se měla obávat.
01:15:45 Tak, tak dobře, přijedu si pro ně.
01:15:49 Co? Jo, jo, slibuju ti to.
01:15:52 Promiň, Rossano, budu muset končit.
01:15:54 Přijela sem Giulia. Ahoj zítra.
01:16:12 Babi! Ahoj, broučku.
01:16:15 Co tu děláte? To chtěla máma.
01:16:17 Neřekla jsi jí snad o našem tajemství.
01:16:18 Ne, je kvůli něčemu naštvaná.
01:16:21 Ahoj, mami.
01:16:22 Ahoj, Giulio. Moc ráda tě vidím.
01:16:26 V těchto dnech se stalo tolik věcí...
01:16:28 Livia? Livia a s Marco taky.
01:16:30 Rozešel se s Danielou? Ale ne, ne, pojď dál.
01:16:53 Ano, vstupte!
01:16:59 Ahoj.
01:17:01 Á, to jsi ty?
01:17:15 Co děláš?
01:17:17 Pššš.
01:17:32 Teď si můžeme promluvit.
01:17:35 - Andreo, já...
- Ne! Ještě něco.
01:17:45 To jsou peníze pro tvou matku.
01:17:49 Škoda, že přijali její šek dřív, než jsem ti to stihl říct.
01:17:52 No tak, pusť se do mě!
01:17:55 Řekni, jaký jsem lhář a podvodník.
01:17:56 Andreo,
01:18:07 miluješ mě?
01:18:10 To chceš vědět?
01:18:14 Je snad ještě něco dalšího?
01:18:20 Jo, jo.
01:18:24 Pojď sem.
01:18:46 Proč ti to Marco neřekl dřív?
01:18:49 No jistě, s jeho povahou.
01:18:52 Takže, sbohem dome.
01:18:55 No, asi ho budu muset prodat. Co mně zbývá?
01:19:01 Já ti neporadím. Hlavně po mně nechtěj řešení.
01:19:04 Mám dost starostí sama se sebou.
01:19:07 Jak to? Co se ti stalo?
01:19:15 To, že jsem milenkou vlastního manžela.
01:19:23 Cože?
01:19:24 Ano, mami,
01:19:26 já a Filippo...
01:19:29 Zkrátka už se nějakou dobu zase vídáme.
01:19:35 Neměla jsi nového milence? Já?
01:19:40 No, ano. Všechny ty telefonáty, večerní odchody.
01:19:44 Já i Alessia jsme si myslely...
01:19:46 Ale ne, scházela jsem se s Filippem. S manželem.
01:19:52 Jenomže... Co?
01:19:56 Marina nás spolu nachytala.
01:19:59 Marina - to byla ta milenka?
01:20:02 No, technicky vzato jsem teď milenkou já.
01:20:05 Takže, tvůj manžel tě podváděl...
01:20:11 Vlastně podváděl svou milenku s tebou.
01:20:25 Poslyš, Giulio, ty se rozejdeš a dáš dohromady s manželem,
01:20:31 Marco je po krk v dluzích, Livia běhá za hochštaplerem
01:20:38 a já jsem nucena prodat místo, které zbožňuju.
01:20:43 A možná pak neuvidím jediného muže, který...
01:20:50 A nikdo -
01:20:52 mi nepodá pomocnou ruku, ani neporadí.
01:20:56 Ani jednou se mě nikdo nezeptal, ani jednou,
01:20:59 jak se cítím.
01:21:04 Víte, co vám řeknu?
01:21:06 Poraďte si sami!
01:21:15 Mám na tebe počkat, můžeme se spolu projet.
01:21:18 Ne, drahoušku, musím ještě zařídit něco v domě
01:21:21 a potom chci zaskočit ke Guidovi.
01:21:26 Mami, hrozně mě to všechno mrzí.
01:21:29 Měla jsem volit mírnější formu. Nezlob se.
01:21:36 Ty promiň. Ahoj.
01:21:44 Ahoj, babi.
01:21:47 Ahoj, broučku. Nemám zůstat s tebou?
01:21:50 Ne, babička potřebuje být chvíli sama.
01:21:55 Všechno dobře dopadne.
01:21:58 Mám tě ráda. Já tebe taky.
01:22:38 Jde o syna. Musím pro něj obětovat cokoliv.
01:22:44 Prodám ten dům. Nemůžu ti pomoct?
01:22:48 Jakpak?
01:22:49 No, dám ti peníze pro syna, aby sis dům mohla nechat.
01:22:54 Guido,
01:22:55 Guido, Marcův dluh je šest set padesát tisíc euro.
01:22:59 To není problém.
01:23:01 Anno, už si nemůžu dovolit čekat na tebe dalších čtyřicet let,
01:23:06 to snad chápeš, ne?
01:23:11 Tohle nemůžu přijmout.
01:23:15 A my dva?
01:23:21 Mám tě moc rád.
01:23:25 Ženu z města, postiženou obětavostí a dobrotou?
01:23:30 Pro mě jsi trochu zbabělá.
01:23:35 Jo. To říkala i Rossana.
01:23:38 A kdo je Rossana?
01:23:40 Kamarádka, lékařka.
01:23:44 Ostatně je to pravda, jsem zbabělec
01:23:46 a vždycky jsem byla.
01:23:51 Guido, já -
01:23:53 já se někdy cítím tak unavená.
01:23:57 Prosím tě, co je ti?
01:24:02 Cože?
01:24:03 Netajíš přede mnou něco? Ne, ne, netajím.
01:24:07 Tak proč mi neřekneš, jak to cítíš?
01:24:12 Víš, myslím, že když se v životě octneš
01:24:17 na skokanském můstku...
01:24:19 Musíš skočit.
01:24:23 Ano, Guido, to musím!
01:25:09 Ahoj. Ahoj.
01:25:10 Ty seš moc pěknej kamarád. Co jsem ti udělala?
01:25:13 To, že jsem políbila toho blbečka?
01:25:15 Ne. To, žes nelíbala tady toho blbečka, chápeš to?
01:25:19 Mám tě rád, chápeš?!
01:25:21 Jenže ty sis toho nevšimla. Tu pusu jsi měla dát mně!
01:25:32 Mauri,
01:25:34 Mauri!
01:26:14 Paní Confortiová? Ano.
01:26:16 Vaše výsledky.
01:26:18 Děkuji.
01:26:33 Dobrý den.
01:26:41 Ach!
01:27:00 Dobrý den.
01:27:14 Tak co?
01:27:17 Negativní.
01:27:44 Moje fantastická babička nás svolala,
01:27:46 abychom se všichni sešli.
01:27:47 Prý pro nás má naléhavý sdělení.
01:27:56 Mami, to je pro tebe. Šek od Andrey na devět tisíc.
01:28:00 Bylo to jen nedorozumění.
01:28:09 Zmýlila jsem se. Zdá se, že ano.
01:28:15 Těší mě to za tebe.
01:28:20 Jdeme!
01:28:26 - Ahoj.
- Ahoj.
01:28:31 Mami, sedni si! Ne, ne, ne, klidně se posaď!
01:28:34 Mami, tu schůzku u notáře bys mi mohla domluvit na pondělí
01:28:36 nebo na úterý.
01:28:38 Víš, Marco, já jsem o tom přemýšlela,
01:28:42 ale ten dům pro mě hodně znamená.
01:28:44 Jak pro moji minulost, tak snad i pro moji budoucnost -
01:28:49 Mami, promiň, ale nemohla bys...
01:28:52 Jistě, drahoušku, mohla. Bude to jinak.
01:28:56 Prodám tenhle dům a odstěhuju se na venkov.
01:29:02 A abych byla upřímná, jsem rozhodnutá,
01:29:05 že budu myslet trochu víc na sebe. A na svoje zájmy.
01:29:12 A to platí i pro vás. Nechám vám prostor.
01:29:17 A prosím, abyste mi také nějaký dopřáli.
01:29:20 No dobře, mami, měl bych ti jen děkovat, protože mě
01:29:23 vytáhneš z bryndy. To je pravda.
01:29:26 Ovšem podle mě, není prodej tohoto domu dobrý nápad.
01:29:29 Přestaň, Marco. Někdy je odporný.
01:29:34 Vidíš, jsou dva různé způsoby, jak věci hodnotit.
01:29:38 Takže o Vánocích budeme všichni na venkově?
01:29:41 Samozřejmě, broučku.
01:29:46 Ne! Ježíšek se tam dává až po půlnoci.
01:29:50 Koukni, co jsem našla v podkroví.
01:29:53 Dám ji tam.
01:29:57 Docela se to povedlo.
01:30:00 Tohle ne! Proč ne?
01:30:01 Ti tři tam patří až na Tři krále.
01:30:04 Ale jsou opravdu pěkní.
01:30:07 Tak starobylí, že?
01:30:09 To jo. Strýček Quinto je sbíral dlouhý roky.
01:30:12 Strýček Quinto? Nevíš, kdo je strýček Quinto?
01:30:15 Všechno kolem je jeho zásluha.
01:30:18 Promiň na chvilku.
01:30:19 Odjakživa jsem tušila, že místa prozradí, jací byli lidé,
01:30:22 kteří je obývali.
01:30:23 A strýček Quinto musel být výjimečný,
01:30:26 protože tenhle dům změnil život spoustě lidí.
01:30:30 Pomůžeš nám? Jo? Ale nenutím tě.
01:30:33 Pojď, ochutnej.
01:30:35 - Výborné.
- Opravdu?
01:30:37 Ty jsi skvělý kuchař.
01:30:38 Jsi pobryndaná, počkej.
01:30:40 Chceš taky ochutnat?
01:30:42 - Ale jen za hubičku.
- No jistě, jak jinak.
01:30:45 Andrea se stal součástí naší rodiny plným právem.
01:30:49 A mně je taky dost sympatickej.
01:30:51 Slíbil mi, že mě vezme na stadion.
01:30:58 Konečně se nese něco k jídlu.
01:31:00 - Máš hlad?
- Dost hrozný.
01:31:03 Pojď se na něco podívat.
01:31:05 Strýček Marco s Danielou už byli zase veselí.
01:31:08 Strejda slíbil, že se bude Daniele víc věnovat.
01:31:11 A já už se nemůžu dočkat sestřeničky.
01:31:14 Příště to bude kluk, ale adoptovaný.
01:31:16 Jasně, adoptovaný. Jo. Slyšíš?
01:31:19 - Neviděli jste Filippa?
- Je tamhle u krbu.
01:31:20 Cos to říkala o adopci?
01:31:27 Jediní, kteří se tvářili dost bezradně, byli moji rodiče.
01:31:31 Teoreticky by se měli rozejít, ale podle jejich pohledů,
01:31:34 to na to vůbec nevypadá.
01:31:37 - Ale Filippo.
- Vždyť jsou Vánoce.
01:31:45 Podívám se na chvíli do kuchyně.
01:31:48 - Mám jít s tebou?
- Ne, ne, ne, zvládnu to.
01:31:50 - Přines mi něco dobrého.
- Dobře.
01:31:51 Děkuju.
01:31:54 Ale nejšťastnější ze všech je určitě babička.
01:31:58 Upřímně řečeno, nejsem zrovna nadšená z toho,
01:32:00 že žije na venkově.
01:32:03 Na Štědrý den by neměl být člověk smutný.
01:32:06 Víš, Alessio, myslím, že mě budeš muset často navštěvovat.
01:32:11 Co bych si bez tebe počala.
01:32:19 Tady je víno pro budoucího tatínka. Tu máš.
01:32:21 Kdy budeme večeřet. Umírám hlady.
01:32:23 Alessio, když se Ježíš narodil pětadvacátýho, v jakým je znamení?
01:32:26 Je v Kozorohu, jako já s babičkou.
01:33:17 Skryté titulky Jana Hrušková
V první části italského dvoudílného filmu jsme se seznámili s velkou rodinou hlavní postavy, Anny. Kromě starostí se svými – byť už dospělými – dětmi jí přibyly náhle další: jednak vlastní zdravotní problémy, jednak zděděný dům na venkově. Zatímco Annin syn Marco vidí v prodeji domu příležitost, jak zachránit svou finanční situaci, nejstarší dcera Giulia je plně pohlcena manželskou krizí a nejmladší dcera Livia řeší své první zaměstnání – a snad i první velký vztah, babička Anna a vnučka Alessia si dům okamžitě zamilují. Annu vrací do let dospívání – Alessia si v něm své dospívání právě prožívá. Navíc se spolu se zděděným domem objeví na scéně i Guido, Annina bývalá láska – a tak je opět co řešit…
Italský rodinný film nám kromě příběhu, který možná mnohým z nás připomene leccos z vlastního života, příběhu vyprávěného s jemným humorným nadhledem, a vedle příjemných exteriérů nabídne i výborné herecké obsazení – v čele s neustále půvabnou legendou italského filmu Virnou Lisiovou (Romulus a Remus, Černý tulipán, Jak zabít svou ženu, Dnes, zítra a pozítří, Jestliže je úterý, musíme být v Belgii, Kryštof Kolumbus…).
