V pravé poledne
Klasický americký western V pravé poledne (1952) patří mezi nejlepší a také nejúspěšnější filmy svého žánru. Vznikl na motivy povídky Cínová hvězda (The Tin Star), publikované v časopisu Collier´s Magazine. Jednoduchý příběh šerifa, marně shánějícího pomoc proti čtyřem pistolníkům, kteří se mu chtějí pomstít, se stal předním dílem tzv. psychologického westernu (patří sem ještě např. série filmů Anthonyho Manna s Jamesem Stewartem nebo Kingův Pistolník s Gregorym Peckem) a byl později často napodobován.
Svoji životní úlohu v něm sehrál významný hollywoodský herec Gary Cooper (1901-1961), který za svého stoického, osamělého hrdinu dostal druhého hereckého Oscara. K přesvědčivosti jeho výkonu přispěla svým dílem nemoc (Cooperova strhaná tvář, v níž se zračila potlačovaná bolest, byla způsobena prasklým žaludečním vředem), ale především profesionalismus všech ostatních složek filmu, nominovaného na Oscara v sedmi kategoriích. Zlaté sošky kromě Garyho Coopera ještě dostali oba střihači (Elmo Williams a Harry Gerstad), Dimitri Tiomkin za původní hudbu a společně s textařem Nedem Washingtonem také za ústřední baladu Do Not Forsake Me, Oh My Darlin´, nazpívanou Texem Ritterem. Ostatní nominovaní, producent Stanley Kramer, režisér Fred Zinnemann a scenárista Carl Foreman vyšli naprázdno.
Po boku Garyho Coopera dostala svoji první velkou příležitost Grace Kellyová (1928-1982) a němou roličku jednoho z padouchů vytvořil Lee Van Cleef (1925-1989), který se prosadil až o mnoho let později sérií italských spaghetti-westernů. Snímek V pravé poledne je také pozoruhodný tím, že se odehrává v reálném čase (což dokazují časté záběry na hodiny). Stal se rovněž prvním westernem, uvedeným v našich kinech po roce 1948.