Operace Spodnička
Cary Grant (vl. jm. Archibald Alexander Leach; 1904–1986) pocházel z anglického Bristolu a do Spojených států se dostal jako patnáctiletý člen kočovné akrobatické skupiny. Později se uplatnil jako tanečník a zpěvák v broadwayských muzikálech a na začátku 30. let získal angažmá v Hollywoodu. Dlouho vytvářel výrazné vedlejší úlohy, např. ve filmech Plavovlasá Venuše (1932) po boku Marlene Dietrichové a Křivdila mu (1933), v němž sekundoval Mae Westové. Teprve série úspěšných bláznivých veseloher ve druhé polovině 30. let z něho učinila přední komediální hvězdu – Přátelé z onoho světa (1937), Nahá pravda (1937) a Leopardí žena (1938). Postava nonšalantního, elegantního světáka s usměvavou tváří a laskavě břitkým smyslem pro humor, kterou v různých obměnách ztělesňoval příštích třicet let, mu zaručovala stálou přízeň publika i zájem předních amerických režisérů. Spolupracoval s Georgem Stevensem (Gunga Din – 1939, Serenáda za úsměv –1941, Všichni si o tom povídají – 1942), Howardem Hawksem (Jeho děvče Pátek – 1939, Byl jsem válečnou nevěstou – 1949, Omlazovací prostředek – 1952), Georgem Cukorem (Příběh z Filadelfie – 1940), Alfredem Hitchcockem (Podezření – 1941, Pověstný muž – 1946, Chyťte zloděje – 1955, Na sever Severozápadní linkou – 1959), Frankem Caprou (Jezinky a bezinky – 1944), Josephem L. Mankiewiczem (Lidé budou pomlouvat – 1951) a dalšími hollywoodskými velikány. Za svoji kariéru byl dvakrát nominován na Oscara (Serenáda za úsměv – 1941, Nic než osamělé srdce – 1944), ale ani jednou ho nezískal. Jeho dílo bylo oceněno Americkou filmovou akademií až zvláštním Oscarem (1969).
Ve válečné komedii Operace Spodnička (1959) Grant ztělesnil kapitána rozhrkané ponorky, kterou se mu podaří zprovoznit jen s pomocí dryáčnických zásobovacích metod vynalézavého poručíka (Tony Curtis). Hrozící válečné operace v Tichomoří komplikuje nejen růžový nátěr, který ponorka neplánovaně dostala, ale také skupina pěti vojenských zdravotnic, o něž se posádka ve stísněných podmínkách malého plavidla musí postarat. Pozdější tvůrce mimořádně úspěšné série Růžových panterů Blake Edwards (1922–2010) měl v té době už značné zkušenosti v komediálním žánru a k dispozici kvalitní scénář, jehož čtyři autoři (Paul King, Maurice Richlin, Stanley Shapiro, Joseph Stone) byli oceněni nominací na Oscara. Zajímavá je Grantova spolupráce s Tonym Curtisem, který ve svém předchozím filmu, klasické komedii Někdo to rád horké, postavil svoji komickou charakterizaci milionáře na parodování Grantovy filmové osobnosti.