Scaramouche

Italský spisovatel Rafael Sabatini (1875-1950) má na svém kontě více než třicet dobrodružných románů (např. Kapitán Blood, Černá labuť), které se těšily (a dodnes těší) nejen velkému čtenářskému zájmu a také už mnohokrát posloužily jako filmový námět. Jeho román Scaramouche, poprvé vydaný v roce 1921, byl zfilmován už v němé éře (1923) režisérem Rexem Ingramem a hlavní roli v něm vytvořil tehdejší populární romantický idol Ramon Novarro. Kromě této jsme u nás měli možnost poznat i pozdější evropskou verzi (1963), natočenou ve francouzsko-italsko-španělské koprodukci s neméně populárním francouzským hercem Gérardem Barrayem v titulní úloze. Patrně nejzdařilejší filmové zpracování Sabatiniho předlohy se nám v době svého vzniku (1952) velkým obloukem vyhnulo a mělo premiéru až po více než čtyřiceti letech na televizní obrazovce. Americký režisér George Sidney (nar. 1916), který ve své kariéře natočil téměř padesát filmů, proslul především jako tvůrce muzikálů (mj. Zvedejte kotvy, Loď komediantů či Líbej mě, Katko) a historický žánr si předtím vyzkoušel v jedné z nejlepších adaptací Tří mušketýrů (1948) s Genem Kellym v úloze D´Artagnana. Ve své verzi Scaramouche osvědčil smysl pro komediální nadsázku i pro choreografii šermířských scén. Příběh šlechtického levobočka, odehrávající se v době Velké francouzské revoluce (narozdíl od němé verze jsou tady historické souvislosti jen velmi volně nahozeny), obsahuje všechny potřebné ingredience žánru - statečného hrdinu, kvalitního padoucha, vzrušující souboje i krásné ženy. (pokračování v Anotaci).