Žasnoucí turista David Vávra představuje architektonické skvosty třetího největšího města České republiky (1995). Dále účinkují: F. Šec, T. Jirman, N. Lichý, R. Pastrňák, M. Nytra a další. Připravili: D. Vávra, I. Popek a R. Lipus
00:00:11 Tati, prosím, řekni nám to.
00:00:25 Kampak já se vypravím?
00:00:31 Do světa se vypravím. Kde to bude? Evropa? Střední? Dobrá. To se ví.
00:01:03 OSTRAVA.
00:01:06 No ano! Vždy jsme k nám dokázali pozvat osvícené cizince.
00:01:10 Ti zde vytvořili díla, která jinde nenalezneme.
00:01:13 Ať to byl Matyáš z Arrasu, Kryštof Dienzenhofer, Camillo Sitte.
00:01:17 Josip Plečnik, anebo tančící Američan Frank Carry.
00:01:48 A co s tím vším má společného Ostrava?
00:01:52 Učebnice urbanismu! Tak jsme to slýchali ve škole.
00:01:57 Radní byli osvícení a hledali to nejlepší, co ve světě bylo.
00:02:02 A tak vznikala města souměrná a harmonická.
00:02:06 V nich se náramně dobře žilo.
00:02:09 Jak úžasná musela být celá Ostrava.
00:02:14 A nám by se z ní vůbec nechtělo.
00:02:33 Tedy, radní byli moudří a osvícení.
00:02:36 Hledali to nejlepší, co ve světě bylo.
00:02:39 Vídeňský architekt Camillo Sitte k tomu nejlepšímu určitě patřil.
00:02:46 To by podle plánu z roku 1895 měla být hlavní třída.
00:02:51 Tady a tady. Toto je hlavní náměstí.
00:02:54 Všechny ulice vedoucí na náměstí, se zalamují.
00:02:59 Náměstí tak působí daleko uzavřenějším dojmem.
00:03:17 Na náměstí je kostel s radnicí podle architekta Camilla Sitteho.
00:03:23 Projekt je z počátku století.
00:03:26 Tady byly redakce časopisů a tiskárna.
00:03:29 O jéjé, jéjé, to se nám to potom nepovedlo.
00:03:44 Jinak se tehdy plánovala města. Camillo Sitte tvrdil:
00:03:47 KDE SE POUŽÍVÁ GEOMETRICKÉHO PRAVIDLA, UMĚNÍ MLČÍ.
00:04:10 Camillo Sitte čerpal z minulosti životní obsah.
00:04:15 To, co je v minulosti živoucí, hodlal zachovat pro budoucnost.
00:04:19 A co se zachovalo nám?
00:04:23 Zedník hovoří s cizím přízvukem:
00:04:26 Jak vy tomu rozumíte? Jak vypadá stará?
00:04:29 - A jak vypadá nová?
- Jak tomu rozumím?
00:04:32 - Tak, a tak.
- To je špatně.
00:04:36 Tady, vot. To je dobrý.
00:04:42 Já jsem zedník. To je kultura z Čech.
00:04:55 Česká kultura je dobrá. Je to pěkné.
00:05:00 A to je špatné.
00:05:07 To je tak natřené jenom, že?
00:05:29 Jakoby tu ještě dnes doznívala hudba Richarda Wagnera.
00:05:37 Blízkého přítele architekta Camilla Sitteho.
00:05:46 A tady někde by měl být Ženíšek?
00:05:57 Ženíšek. Ženíšek.
00:06:12 A teď vzhůru z Přívozu do Moravské Ostravy.
00:06:17 Zní písnička skupiny BUTY:
00:06:41 NEMUSÍ SE VŽDYCKY V NOCI KONAT VRAŽDA.
00:06:47 MŮŽEME SE PROJÍT, A VYDATNĚ SI ZAKOUŘIT.
00:06:53 ZAKOUŘIT, ZAHODIT, A NA TRÁVNÍKU UHASIT.
00:06:59 VYVĚTRAT, ZASTRČIT, A POKRAČOVAT DÁL.
00:07:17 PROJÍT PARKEM, A NIKOHO TAM NEPOTKAT.
00:07:23 DOJÍT AŽ KE STÁNKU, A NĚKOHO TAM POTKAT.
00:07:29 NAKOUPIT A SVĚŘIT SE, NAPÍT SE A ZAKOUŘIT.
00:07:35 DOKOUŘIT, ZAHODIT, A POKRAČOVAT DÁL.
00:07:44 To už je tolik hodin? Ano, ano.
00:07:49 Nová radnice. Inženýr Fischer. Architekt Kolář.
00:07:54 Stavitel Rubý. 1930. To sedí!
00:08:39 Tady by někde měla být živnobanka Kamila Hilberta. Moment, moment.
00:08:44 Hilbert. Už to mám. Rok 1869 až 1933.
00:08:50 Český architekt. Dostavba Chrámu Sv. Víta v Praze.
00:08:53 Rekonstrukce chrámu v Lounech, Čáslavi a Kouřimi.
00:08:56 Z původní tvorby například secesní kostel ve Štěchovicích.
00:09:00 Živnobanka v Moravské Ostravě. Rok 1924.
00:09:13 V Praze chrám, ve Štěchovicích kostel, a v Ostravě banku. Proč ne?
00:09:36 Jé, promiňte, nezlobte se.
00:09:48 A teď, zlatý hřeb, třešnička na dortu. Erich Mendelssohn.
00:09:57 Rok 1887 až 1953. Německý architekt.
00:10:03 Od roku 1941 v USA. Spolutvůrce německého expresionismu.
00:10:08 Osobitě uplatnil v následujícím vývoji ocel, sklo a beton.
00:10:14 Obchodní domy pro Palestinu, ve Stuttgartu, banky, koleje.
00:10:18 Synagoga v Clevelandu.
00:10:20 A hlavně, slavná, dynamická observatoř v Postupimi.
00:10:24 Mendelssohn si nejprve prohlédl konkrétní místo stavby.
00:10:27 Zapamatoval si konfiguraci terénu.
00:10:30 A potom doma skicoval své dynamické kresby při poslechu Bachovy hudby.
00:10:34 Takže jsem "natěšenej!"
00:10:36 U nás je autorem jediné stavby.
00:10:39 Obchodního domu Bachner, později Horník.
00:10:51 Tato stavba však není pro jeho tvorbu typická.
00:10:56 Ani Bachner, ani Horník, ale netypická Panda.
00:11:04 Pro mne je to mrtvé město, když já jsem se tady narodila.
00:11:07 Vrátila jsem se z Německa a z Rakouska.
00:11:10 A teď je to mrtvé město.
00:11:20 Teď si dám kávu. Budeme pít kávu.
00:11:26 Budeme chutnat kávu. Budeme vychutnávat kávu.
00:11:33 Je tu totiž slavná kavárna HOTEL PALACE.
00:11:36 Dříve National od architekta Kirsteina.
00:11:39 Chodili do ní bohatí obchodníci.
00:11:42 Voskovec s Werichem zde psávali své slavné forbíny.
00:11:45 Takže, vzhůru do kavárny!
00:11:55 To není káva, to není kavárna, to je Gočár.
00:12:03 No, to musím smeknout. Před Gočárem musím vždycky smeknout.
00:12:08 Anglo-česká banka z roku 1924. Dneska PVT.
00:12:15 No, to jsou věci.
00:12:20 Doufám, že aspoň ta kavárna bude na svém místě.
00:12:28 Tak jsme tady, dobrý den.
00:12:46 Kávu, kávu! Kávu, prosím.
00:13:23 Vaše káva, pane.
00:13:40 Zní píseň skupiny BUTY:
00:14:07 NEMUSÍ SE VŽDYCKY V NOCI KONAT VRAŽDA.
00:14:13 MŮŽE SE PROJÍT A VYDATNĚ SI ZAKOUŘIT.
00:14:19 ZAKOUŘIT, ZAHODIT, A NA TRÁVNÍKU UHASIT.
00:14:26 VYVĚTRAT, ZASTRČIT, A POKRAČOVAT DÁL.
00:14:44 PROJÍT PARKEM, A NIKOHO TAM NEPOTKAT.
00:14:49 DOJÍT AŽ KE STÁNKU, A NĚKOHO TAM POTKAT.
00:14:55 NAKOUPIT A SVĚŘIT SE, NAPÍT SE A ZAKOUŘIT.
00:15:01 DOKOUŘIT, ZAHODIT, A POKRAČOVAT DÁL.
00:15:07 Zaplať pánbůh. Kostel Sv. Pavla.
00:15:15 Alespoň ten zůstal kostelem. Podívám se do věže.
00:15:23 Věž, majetek Okresního úřadu Opava. Dlouhodobý pronájem soukromé firmě.
00:15:31 Kostel, majetek římskokatolické církve.
00:16:02 Majetek Okresního úřadu v Opavě.
00:16:05 Pronajato soukromé firmě. Jsem v Opavě.
00:16:11 Majetek římskokatolické církve. Jsem v Ostravě.
00:16:20 Jsem v Opavě.
00:16:25 Jsem v Ostravě.
00:16:45 A teď něco typického. Dělňácko-ostravského.
00:16:53 Kolonie.
00:16:59 Třeba Mariánské Hory. Horní kolonie.
00:17:02 Alias kolonie U koule z roku 1915 až 1918.
00:17:08 Jak asi bydleli dělníci z Haliče, Beskyd, či Slovenska?
00:17:18 Jak taková kolonie vypadá dnes? Domku, domečku, kdo v tobě bydlí?
00:17:28 Zní píseň: "Děvčátko z kolonie."
00:18:36 Jak jsme se to učili na škole architektury?
00:18:40 Učebnice urbanismu. Velkoplošná, velkorysá, poválečná výstavba.
00:18:52 Například Havířov, Poruba.
00:19:02 Rok 1952: architekt Meduna.
00:19:08 Zní budovatelská píseň.
00:19:39 To je ale krásná stalinská architektura.
00:19:43 Je obalená velmi pokleslou a diktátorskou výzdobou.
00:19:47 Přesto vytváří náměstí, průchody.
00:19:52 Vnitřní zelené dvory, dole v domech jsou obchody, a ne kočárkárny.
00:19:55 Toto je boční ulice.
00:19:58 A toto je Hlavní třída.
00:20:01 Nová kulturní a společenská tepna hrdého města.
00:20:07 Období 1949 až 1956:
00:20:13 Naše soudobá architektura se ocitla ve znamení dobové vlny historismu.
00:20:19 Hledání forem, které měly sloužit jako vzor, bylo mimořádně obtížné.
00:20:25 Husitství spadalo do období nepřijatelné gotiky.
00:20:29 Barok byl slohem doby temna.
00:20:31 Rokoko se neslučovalo s proletariátem.
00:20:35 Proto se zájem soustředil na renesanci a klasicismus.
00:20:40 Avšak i tento sloh byl pro dnešek příliš vzdálený.
00:20:45 Zní dobová budovatelská píseň.
00:21:15 Doba dala architektům křídla, byť notně přistřižená.
00:21:19 Proletět se po zdejším prospektu, je vskutku povznášející.
00:21:27 Zní dobová budovatelská píseň.
00:22:40 A hele! Také pták!
00:23:03 Český postmodernismus. Naše útulná 90. leta.
00:23:08 A hele, tady je nápadů na tři domy! Mansardička. Kulaté okénko.
00:23:14 Zdviž skleněná, plné, děrované, vyduté ...?
00:23:22 No, jakou hudbu asi poslouchal architekt při skicování této budovy?
00:23:26 Bacha? To asi ne.
00:24:27 Tati, no tak vyprávěj už. Dobrá, dobrá.
00:24:33 Tak já vám teda povím, co jsem v tom světě všechno viděl, jo?
00:24:37 Ano. Tak dobře.
00:24:39 Radní byli moudří a osvícení.
00:24:41 Hledali to nejlepší, co ve světě bylo.
00:24:44 A tak vznikla města souměrná, harmonická.
00:24:47 V nich se náramně dobře žilo.
00:24:50 Zní píseň skupiny BUTY:
00:24:51 PROJÍT PARKEM, A NIKOHO TAM NEPOTKAT.
00:24:55 DOJÍT AŽ KE STÁNKU, A NĚKOHO TAM POTKAT.
00:25:00 Skryté titulky připravili Marta Slavíková a Tomáš Simper.
| Cyklus stylizovaných dokumentů o architektuře českých měst. Zajímavou naučně vzdělávací formou s humorem a nadsázkou provádí diváka po možná méně známých, ale neméně významých architektonických památkách vybraných českých měst. Průvodcem je akademický architekt a herec divadla Sklep David Vávra. Ten v sobě spojuje odbornou erudici se vtipem a schopností zaujmout a pobavit. |
