Ke konci roku 2007 bylo u nás evidováno přes tisíc HIV pozitivních, šokující byl loni i celoroční nárůst nemocných. Jak se můžeme chránit a kam se obrátit o pomoc napoví cyklus Z. Pojmana (2005).

Pod pojmem Dům světla si každý představí bydlení v pohodě, teple a bezpečí. Dnešní díl Synkopy imunity vám takový dům, který skutečně existuje, představí. Není to zázrak ani fata morgana. Vytváří jej lidé, kteří mají pochopení a cit pro nesnáze druhých, v našem případě HIV pozitivních. Mají ovšem něco navíc. Nebojí se nákazy, která je v kontaktu s jejich klienty značná a pro ty, kteří si netroufnou jejich práci vykonávat je, podle obecného povědomí, všudypřítomná. Přitom se jedná při dodržování potřebných pravidel o práci zcela běžnou a bezpečnou. Hlavním úkolem takového domu je zajistit pro „vyděděnce společnosti“, jak stále někteří na HIV pozitivní pohlíží, slušné sociální zázemí. A to není jednoduché právě kvůli pohledu společnosti zvenčí. Je velmi nesnadné sehnat pro klienty práci, samostatný byt či společenské vyžití. Pracovníci z Domu světla to umí a vědí, jak na to. Překonali totiž tu největší potíž. Dokázali vyhrát souboj s byrokracií, zákony a nevstřícnými úředníky a vše zařídit tak, aby jejich dům vůbec spatřil světlo světa. Zbývalo ještě přesvědčit okolí, že může beze strachu jejich dům navštívit. Bez pošťáka nepřijde pošta, bez topiče nebude teplo a bez oprav se dům také neobejde. Když se konečně příslušníci těchto profesí naučili do domu volně a svobodně vcházet, mohl se i v České republice Dům světla rozzářit a stát se majákem pro všechny potřebné.

Stopáž18 minut
Rok výroby 2005
 ST 4:3
ŽánrDokument