Václav Boštík
Václav Boštík patřil k těm umělcům, kteří svůj výtvarný projev opírají o filozofické a vědecké poznání. Jeho práce je pokusem vyjádřit na ploše obrazu vztah člověka a vesmíru, působení kosmických sil skrze světlo a stopu barvy. Boštíkovo soustředěné abstraktní dílo je ojedinělé v českém výtvarném umění. Tvořil v samotě a publicitě se vždy vyhýbal. V době normalizace se o něm nemluvilo vůbec.
V období komunistické represe Boštík vystavoval jen velmi málo a ještě neoficiálně. V té době se také nějaký čas živil restaurováním sgrafit na zámku v Litomyšli. Samostatné výstavy se Václav Boštík dočkal až na samém konci totalitního režimu v roce 1989, kdy mu ji uspořádala Galerie hlavního města Prahy na Staroměstské radnici. V roce 2004 získal cenu od ministra kultury a v témže roce medaili za zásluhy od prezidenta republiky. 7. května 2005 Václav Boštík zemřel.
V roce 1988 se podařilo filmařům z Videojournalu (Dobroslav Zborník, Jaroslav Kořán a Michal Hýbek) neoficiálně natočit s malířem rozhovor v jeho ateliéru o problémech, které musel řešit ve své tvorbě i v životě.