Od narození mezinárodně úspěšného abstraktního výtvarníka uplynulo v těchto dnech 100 let. V dokumentárním portrétu se svěřuje se svými názory na umění a hodnotí léta prožitá v emigraci (1997). Scénář a režie P. Ruttner

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Před sto lety se v Turnově narodil budoucí malíř, průmyslový výtvarník a pedagog Jan Kotík. Již v dětských letech následoval vzor svého otce, jenž v období synova dětství přešel od expresionistického výrazu přes kubismus až k novoklasicistnímu stylu. Kotíkově životní cestě napomáhalo i modernímu umění otevřené prostředí Mladé Boleslavi, která byla místem jeho školní docházky. Díky tamnímu osvícenému Klubu přátel umění měl možnost seznámit se i na malém městě s nejnovějšími trendy. V roce 1935 se stal studentem Uměleckoprůmyslové školy v ateliéru profesora Bendy, kde se však musel věnovat exaktní kresbě. Absolvoval v období protektorátu, kdy se stal členem Skupiny 42 okouzlené civilizačními podněty. Větší věhlas však získal po období nuceného odklonu k designu svou první samostatnou výstavou roku 1957, jež veřejnost přesvědčila o tom, že stále existují umělci, kteří se k modernímu umění staví bez kompromisů, a navazují tak na zpřetrhanou kontinuitu. Jeho malby odpovídaly stylu expresivní geometrické abstrakce, jíž v šedesátých letech obohacoval inspiracemi z kaligrafie. Postupně, již v období posrpnového exilu v Západním Berlíně, se vydal cestou konceptuálního umění a získal si velký věhlas na mezinárodní umělecké scéně.

Stopáž25 minut
Rok výroby 1997
 ST 4:3
ŽánrDokument