Odlišnost nelze trestat, je třeba ji přijmout a postavit se proti vlastním předsudkům. Vítězný film XXXII. MFF v Karlových Varech, Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. Belgie/Francie/VB.
Hrají: M. Laroqueová, J.-P. Ecoffey, H. Vincentová, G. du Fresne. Režie: Alain Berliner.

Dalším z vítězných filmů, tentokrát XXXII. ročníku MFF v Karlových Varech je film belgického režiséra Alaina Berlinera Můj růžový život.

Manželé Hanna a Pierre se přistěhovali do elegantní vilové čtvrti satelitního městečka a pořádají zahradní slavnost pro sousedy, aby představili sebe a své čtyři děti. Nejmladší Ludovic se objeví na zahradě v dlouhých šatech, s obličejem nalíčeným po vzoru víly Pam z televizního seriálu. Sousedé jsou poněkud zaražení, ale moderní rodiče i babička přejdou synovo faux pas se smíchem. Děti začnou chodit do nové školy. Ludovic často sní s otevřenýma očima. Když učitelka vyzve své svěřence, aby si přinesli do školy svou nejmilejší hračku, Ludovic si přinese panenku. Podivné sklony malého Ludovica, jakkoliv neškodné, začínají budit pozornost. Sousedé si neodpustí uštěpačné poznámky, matky jsou pohoršeny. Rodiče se pokouší ze všech sil o nápravu a chudák Ludovic se jim snaží vyhovět. Ale nedokáže zapřít, že se necítí jako chlapec... To co se zdálo jako groteska, spěje k dramatu."Můj růžový život je film o odlišnosti," říká Alain Berliner. "Ludovic je chlapec, který se považuje za děvče. To, co mu připadá normální, se jeho okolí tak nezdá. Některé věci se prostě nedělají, i když nám připadají přirozené. Film hovoří i o rodičích, kteří si nevědí rady s tvrdohlavým přesvědčením svého dítěte. O rodičích, kteří reagují, jak umějí, které zraňují odsuzující pohledy a výčitky sousedů. Hovoří i o čtvrti slušných lidí, kteří se nedovedou vypořádat s odlišností, odmítají ji chápat a zavrhují ji. A hovoří také o snech, o kouzlech a o naději.

Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.

Napište nám