Nenáviděl celé lidstvo a ze všeho nejvíc sebe samotného. James Woods v hlavní roli amerického dramatu podle skutečných událostí.
Dále hrají: R. S. Leonard, S. Forrest, R. J. Burke, C. Buonoová, E. Greeneová, J. DeMunn, R. Riehle, H. Gould. Scénář a režie: Tim Metcalfe.
  • Vyrobeno 1995
  • Země původuSpojené státy americké
    • Formát 4:3

V 90. letech se v americké produkci objevilo několik titulů se zvláštní tématikou - o vztahu na smrt odsouzeného zločince k někomu, kdo se snaží pochopit jeho činy a případně mu v poslední chvíli ještě pomoct či alespoň ulevit. Nejznámější z nich je Mrtvý muž přichází (1995, r. Tim Robbins, jehož životní družka Susan Sarandonová dostala Oscara za hlavní ženskou roli) a za pozornost rovněž stojí Poslední tanec (1995, r. Bruce Beresford, v hlavní roli s Sharon Stoneovou) a podceňovaný režijní debut herce Kiefera Sutherlanda Poslední naděje (1993). Nejnovějším snímkem této odnože vězeňského žánru je adaptace románu Stephena Kinga Zelená míle (1999, r. Frank Darabont, v hlavní roli s Tomem Hanksem). Patří sem i režijní debut scenáristy Tima Metcalfa (nar. 1954), nazvaný Deník vraha (1995). Autor vyšel ze stejnojmenné knihy spisovatele Thomase E. Gaddise a novináře Jamese O. Longa, která vyšla v roce 1970. Knihu tvoří deníky odsouzeného zločince Carla Panzrama, konfrontované se skutečnými záznamy jeho hrůzných činů. Metcalfe se soustředil především na deníkovou část předlohy. Představuje začínajícího vězeňského dozorce Henryho Lessera (Robert Sean Leonard), který nastupuje do kansaské věznice Leavenworth v roce 1929 a je přitahován postavou odsouzeného Panzrama, jehož ostatní dozorci sadisticky týrají. Snaží se s ním sblížit a nakonec do jeho cely propašuje tužku a papír, aby mohl sepsat své životní osudy. Čtením zápisků, které vynáší ven, se dozvídá jeho životní příběh (a s ním prostřednictvím flashbacků i divák). Film se nesnaží Panzrama obhajovat nebo nějak soudit, spíš se soustřeďuje na popis žalostných vězeňských podmínek té doby, které zločince nemohou napravit ale spíš definitivně zatvrdit. Mimořádný výkon v roli Panzrama odvádí charismatický představitel řady negativních postav James Woods (např. Cibulové pole, Tenkrát v Americe, Polda, Útěk do Mexika, Specialista). Tim Metcalfe se snažil o natočení filmu celých pět let a podařilo se mu to až s přispěním známého tvůrce kontroverzních děl Olivera Stonea, který byl jedním z výkonných producentů snímku. Film je v závěrečných titulcích věnován Samu Peckinpahovi, neboť jeho Divoká banda inspirovala Metcalfa ke kariéře filmového režiséra. Skutečný Carl Panzram (1891-1930) byl usvědčen z jednadvaceti vražd a mnoha dalších zločinů. Za mřížemi strávil víc času než na svobodě, ale svých činů nikdy nelitoval. O stavu jeho mysli svědčí i jeden z jeho posledních citátů: "Nechci žít. Chci pryč z těchto šatů. Chci pryč z tohoto těla. Chci pryč z tohoto světa." Panzram byl oběšen ve věznici Leavenworth 5. září 1930.

Napište nám