Stromy umírají vstoje
Ve hře Alejandra Casony Stromy umírají vstoje jako i v jiných hrách tohoto úspěšného španělského dramatika (1903 - 1965) stojí proti sobě v dramatickém sváru fantazie a hořká pravda života. Hlavní hrdinkou je babička (jako svou poslední televizní roli ji ztvárnila Vlasta Fialová), s napětím čekající návrat milovaného vnuka, který za pohnutých okolností před patnácti lety odešel z domova. Její manžel má strach, že setkání s realitou by ji zabilo a tak vymyslí pozoruhodnou "hru na skutečnost".
Hra Stromy umírají vstoje měla premiéru v Mahenově činohře ND v Brně a televizní diváci neuvidí pouhá záznam z jeviště, ale působivou televizní adaptaci, v níž režisér využil i některá reálná prostředí pro umocnění a větší přesvědčivost diváckého zážitku.