00:00:35 Dobrý večer, dobrý večer.

00:00:43 Vítám vás u dalšího Věšáku.

00:00:48 Myslel jsem si, že bych trochu navodil atmosféru dnešního pořadu.

00:00:53 Vždycky jsem měl rád malíře a rád bych také maloval.

00:00:57 Talent by byl, ale čas není. Ještě kdyby byl nějaký model.

00:01:02 Kateřino, kde jste? No ne, vy jste dneska trochu jiná!

00:01:07 Dostala jsem dopisy, že chodím málo žensky oblečená.

00:01:12 -To ano!
-Že jste si mě vůbec nevšiml!

00:01:16 Já byl otočený. Nemůžete pořád takhle reagovat.

00:01:22 Kdyby vám příště napsali, že si máte dát na hlavu oranžový přeliv

00:01:28 a doprostřed fialovou, to nemůžete! Nebo něco do břicha přidělat.

00:01:34 -Něco provrtat.
-To už mám. Nechala jsem si udělat.

00:01:39 Já vám to ukážu, ale nikomu to neříkejte, on už to má kdekdo.

00:01:44 -Aleši.
-Je to tam, skutečně.

00:01:47 -Teď ať se pochlubí Aleš.
-Já nikde nic nemám.

00:01:56 -Co máte tady?
-To my, malíři, když na to jdem,

00:02:00 třeba Vincent van Gogh, ten bez toho nedal ani ránu.

00:02:07 -Já to sundám. Kde máte noviny?
-Tady mám Lidové noviny,

00:02:12 z pátku 17. prosince 1948. Co tam máme?

00:02:20 Prvenství sovětské vědy. Západ se snaží zamlčet úspěchy

00:02:24 -sovětských vědců.
-A co dál?

00:02:26 Něco veselejšího. Kabaret s tancem v Lucerně.

00:02:30 -V kině Sevastopol "Píseň tajgy".
-Píseň tajgy.

00:02:34 Pro nás je podstatné, že se v tento den narodil náš dnešní host.

00:02:39 Toho dne se narodila mladé mamince holčička...

00:02:43 Velmi mladé mamince holčička, 4,80 kg a podívejte se,

00:02:48 co z toho vyrostlo.

00:02:51 Iva Hüttnerová, malířka, herečka.

00:02:55 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, pojďme nahoru.

00:02:59 Na začátek se táže pan Josef Krojcr z Příbrami.

00:03:04 Proč vaše kresby působí uklidňujícím dojmem

00:03:07 a vy jste tak energická?

00:03:12 Nevím čím to je. Bude to asi tím, že se snažím namalovat svoji touhu

00:03:20 a potřebu a malování mě moc uklidňuje.

00:03:25 Máme tady dotazy na školu.

00:03:27 Paní Hüttnerová, co jste ve škole

00:03:29 neměla ráda a který učitel by si zasloužil, aby obživl?

00:03:34 Ve škole jsem neměla ráda fyziku, matematiku a chemii.

00:03:39 Ze všeho nejmíň jsem měla ráda tělocvik, protože tu matematiku

00:03:44 a fyziku, aniž bych tomu rozuměla, tak jsem se ji mohla naučit.

00:03:50 Třeba výmyk na hrazdě jsem se nikdy nenaučila, ani na divadelní

00:03:54 fakultě. Hodiny tělocviku byly pro mě vždycky potupné.

00:03:59 Musela mně pomáhat paní učitelka a ještě nějaká statná spolužačka,

00:04:04 abych se dostala na hrazdu.

00:04:06 Na hodiny tělocviku nerada vzpomínám.

00:04:10 První učitel, který byl pro mě důležitý, byl na divadelní fakultě.

00:04:16 Byl to pan profesor Ota Sklenčka. Byl to výborný herec.

00:04:22 Hodně mně pomohl v divadelním startu i v osobních věcech.

00:04:30 Byl to pro mě velmi laskavý člověk.

00:04:34 Měla jsi jako malá už nějakého oblíbeného herce?

00:04:38 Jako holčička jsem si vystřihovala a lepila si ty sešity.

00:04:44 Jednou jsem napsala do filmové ankety v časopisu Květy.

00:04:49 Napsala jsem úvahu o filmu "Kam čert nemůže", tuším.

00:04:55 Protože jsem byla nejmladší, tak mně poslali album s herci.

00:05:03 Já jsem pak postávala u vchodů do divadel a nechávala si herce

00:05:07 podepisovat a moc mě to bavilo. Je zajímavé, že se spoustou lidí,

00:05:14 které mám v albu, a to si dodnes schovávám jako velkou vzácnost,

00:05:19 tak jsem se s nimi setkala v divadle jako s kolegy.

00:05:22 Můj nejoblíbenější herec byl Josef Bek.

00:05:27 Ten se mi moc líbil. I když jsme se setkali osobně,

00:05:32 byl to pro mě zážitek. Byl celý pozitivní.

00:05:40 Měla jsem pocit, že to musel být bezvadný chlap. Znala jsem ho málo.

00:05:45 Kdy vás napadlo, že budete hrát?

00:05:47 Začala jsem hrát už na devítiletce.

00:05:51 Hrála jsem v divadelním kroužku. Pak jsem na to pozapomněla.

00:05:56 Předčasně jsem ukončila studium na střední škole.

00:06:02 Když mě vyhodili, tak jsem přemýšlela, co budu dělat.

00:06:08 Potkala jsem v tramvaji Honzu Pacáka z Olympiku.

00:06:11 Ten mně řekl, že na divadelní fakultu a na akademii výtvarných

00:06:17 umění je možné se dostat, aniž by člověk měl maturitu.

00:06:22 Protože jsem maturitu neměla, pokoušela jsem se dostat

00:06:26 na divadelní fakultu, kde byly přijímačky dřív.

00:06:30 Hned napoprvé se mi to povedlo. Vystudovala jsem DAMU.

00:06:36 -A tam jsi začala malovat?
-Na DAMU jsem začala malovat

00:06:41 až ve 3. - 4. ročníku. První, kdo mě k tomu přivedl,

00:06:48 byl můj spolužák Honza Kanyza. Oba jsme bydleli na koleji.

00:06:55 Honza maloval na pokoji. Já to vyprávím a Honza je na mě naštvaný.

00:07:02 Říká, že to není pravda, ale je! Vypadal jako ty na začátku.

00:07:12 Měl dýmku a maloval takové závažné věci.

00:07:16 Vím, že maloval velký obraz Poslední večeře Páně.

00:07:21 Dělal to s velkým šarmem. Někdy jsem se mohla dívat.

00:07:26 Mě to okouzlilo a začala jsem dělat první pokusy.

00:07:32 Malování jsem pak opustila. Až při prvním angažmá

00:07:37 v karlovarském divadle, kdy jsem čekala miminko.

00:07:42 V sedmém měsíci jsem už nemohla hrát a vrátila jsem se k malování.

00:07:47 Měla jsem už víc štětců a začala jsem pravidelně malovat.

00:07:54 Tomu klukovi, kterého jsem čekala, je dneska 26 let.

00:07:59 Teď jsme u těch divadel. Dotaz paní Chaloupecké.

00:08:04 Dobrý večer, paní Hüttnerová. Hrála jste v Divadle Na okraji

00:08:08 mužskou roli Pepina z Hrabalových Postřižin.

00:08:11 Jak se vám tato mužská role hrála?

00:08:14 Postřižiny a role strýce Pepina dá se říct, že byla životní rolí.

00:08:24 V životě jsem se tak netěšila na jeviště jako v Postřižinách.

00:08:29 Nebyla to hlavní role. Byly jsme tam se Zdenou Hadrbolcovou,

00:08:35 která hrála paní správcovou. Představení jsem měla moc ráda.

00:08:43 Hráli jsme ho asi 150krát. Nikdy předtím ani nikdy potom

00:08:49 jsem se nestrefila do humoru.

00:08:53 Měla jsem ráda Pepina a jeho příhody. Ráda na to vzpomínám.

00:08:59 Možná by se dalo zavzpomínat s tvojí kolegyní, kterou tu máme.

00:09:04 Zdena Hadrbolcová.

00:09:12 Ahoj.

00:09:15 -Prosím!
-Dobrý den.

00:09:21 -Čím to bylo tak zajímavé?
-Měly jsme tam takovou akci.

00:09:27 Takový odvážný výkon.

00:09:31 Paní správcová vyleze s Pepinem na komín.

00:09:34 My jsme vymyslely, že ten komín budou barely na sobě.

00:09:39 My jsme na ty kývající barely vylezly až nahoru.

00:09:45 Odtamtud jsme pozorovaly městečko. Já jsem skočila a Iva slezla.

00:09:53 Bylo to těžké, protože kdyby jedna z nás udělala chybný krok,

00:09:57 tak se ztratí stabilita. Jedno místo tam bylo životu nebezpečné.

00:10:02 Když si Zdena sedala na komín, tak se celý rozkýval.

00:10:12 -Šlo by to i teď?
-Jeden komín tady máme.

00:10:17 -Ne, už to nejde.
-My tu totiž máme komín.

00:10:25 Ten komín je úžasně pomalovaný. Náš komín měl takové obruče,

00:10:32 -které nebyly moc široké.
-To má totiž každý komín.

00:10:36 -Na to se nedá zachytit.
-Polezete jako veverka po tyči.

00:10:42 -Vy jste je přivařili k sobě.
-Vypomůžu vám se štaflemi.

00:10:48 To není dost nebezpečné. Na to my nepolezeme.

00:10:53 -Když to není nebezpečné.
-Myslím, že to bude stačit.

00:10:58 -Tyhle štafličky.
-To bude opravdu jako.

00:11:07 To by byla pěkná pozorovatelna. Nýbrž rozhledna.

00:11:13 Prdlačky, rozhledna je pro civilisty, ale pozorovatelna

00:11:17 je pro vojsko, které sleduje pohyb nepřítele.

00:11:24 Pepinku, co máte z teho? Není to strycu krása?

00:11:31 Je to krása, a jaká!

00:11:37 Pojď si vlézt na ten komín? Nechceš si na to sednout?

00:11:46 -Když už jsme nahoře?
-Tak si tam sedni.

00:11:54 -Tak to pojďme zkusit obě.
-Ne, to bychom se tam nevešly.

00:12:00 Po těch letech už bychom se tam obě nevešly. Já ti to dopřeju.

00:12:04 Je to nakonec tvůj Věšák. Tak lez!

00:12:08 Já ti to budu jistit.

00:12:14 Slavný rakouský voják zvítězil.

00:12:24 -Tak, hop!
-Teď už netočíte, že ne?

00:12:36 Paní Slavíčková.

00:12:37 Paní Hüttnerová, z vašich obrázků i z vás samé dýchá taková pohoda.

00:12:42 Dovedete se někdy pořádně rozzlobit?

00:12:47 Dovedu se rozzlobit až moc. Můj nejčastější zdroj zlobení doma

00:12:57 je to, že moje představa šťastné rodiny může být pouze v dokonale

00:13:04 uklizeném bytě. Tuto představu mimo mě nikdo doma nemá.

00:13:09 Dokonce si myslí, že tím uklízením je chci o to štěstí připravit.

00:13:14 To je spolehlivý zdroj rozčílení.

00:13:17 Dále mě pak dovedou rozčílit takové věci, jako je bezohlednost,

00:13:25 nedochvilnost a sobeckost.

00:13:30 Jak zvládáte pubertu vaší dcery? Chce to vědět paní Krupařová.

00:13:35 Když nepočítám svoji pubertu, tak mám za sebou už tu synovu.

00:13:40 Teď jsme v ní rovnýma nohama. Kláře je 14 a půl let.

00:13:48 Pro mě je zajímavé, jak se od sebe liší puberta kluka a holky.

00:13:55 Můj syn příšerně zlobil.

00:13:58 Od té doby mám žaludeční vředy.

00:14:02 Vždycky, když něco udělal, třeba když nebyl 3 neděle ve škole,

00:14:08 tak věnoval svoji energii tomu, abych se to nedozvěděla.

00:14:12 Aby mně to nebylo líto.

00:14:14 On mě tak šetřil.

00:14:15 Moje holčička je neprůstřelně hodná.

00:14:20 Nedělá nic, co se nemá.

00:14:22 Chodí všude, kam se má. Dobře se učí a nikdy neměla žádný malér.

00:14:27 Ta její puberta se zaměřuje výslovně na mě.

00:14:33 Leží na gauči a dívá se na mě. Najednou řekne: V tomhle chceš jít?

00:14:40 A já: No a proč nemůžu? Tak si v tom jdi.

00:14:53 Vedle mě pokládá tu svoji 15letou ručičku a říká: To je zajímavé,

00:14:58 říká to s něhou, že máš tak scvrklou kůži na těch rukách.

00:15:04 Nebo mě bere za bradu a říká: Ty můj syslíku.

00:15:10 Díky tomu, že mám za sebou synovu pubertu a vím, že to skončí,

00:15:15 tak mně to dává naději, že to s tou holčičkou dobře dopadne.

00:15:20 Že jí budu zase jednou připadat krásná a mladá.

00:15:29 Jak to snáší manžel?

00:15:32 Manžel snáší pubertu statečněji než já,

00:15:36 protože má bohémštější povahu než já.

00:15:41 Nikdy s tím moc nepřijde do styku.

00:15:43 Je málo doma a také je z holčičky vedle, protože je mu moc podobná.

00:15:48 Já říkám, že vypadá jako tatínek sražený v automatické pračce.

00:15:53 Tatínek je na ni daleko hodnější.

00:16:00 Je oblíbenější, protože nedává takové hnusné rozkazy jako je:

00:16:05 Učila jsi se? Vynesla jsi odpadky?

00:16:08 S tatínkem nikdy není nuda, na rozdíl ode mě.

00:16:11 To musím přiznat, že s mým mužem nikdy nuda není!

00:16:16 Ty jsi psala v knížce, že je stále mladý a šarmantní.

00:16:21 Napsala jsem, že je nesnesitelně mladý, i když také stárne.

00:16:27 Je hravý a má rád, když se něco děje. Když se dlouho nic neděje,

00:16:32 tak vymyslí, aby se něco dělo. Například pro názornost.

00:16:39 Popíšu letošní 1. duben. Apríl. 80 - 90 procent lidí netuší,

00:16:45 že nějaký apríl je. Můj muž ráno šťastně vstane.

00:16:50 Sedne k telefonu a před pusu si dá kapesník a zavolá naší

00:16:54 babičce na Malou Stranu, že je z Městského úřadu pro Prahu 1.

00:16:59 Že jí musí sdělit, že ji o 1 000 korun zdražují nájem.

00:17:06 Babička je zoufalá a málem pláče, on zakřičí: Apríl!

00:17:10 Nakonec volal Petra Rychlého, to je můj kolega a kamarád

00:17:14 z Divadla Na Fidlovačce. Řekl mu, že je z Finančního úřadu

00:17:18 pro Prahu 2, a že našel velké nesrovnalosti v daňovém přiznání.

00:17:23 A že se musí dostavit na úřad. 1. dubna, to je krátce po odevzdání

00:17:29 daňového přiznání a nikdo si není jist, jestli to má všechno správně.

00:17:34 Rychlý začal rychle povídat, že mu to dělala daňová poradkyně.

00:17:39 A když začal sípat a řval, že tento stát je vytunelovaný a na

00:17:45 nás, malých rybách se budete hojit? Pak teprve můj muž odejde

00:17:50 šťastný do práce. Apríl se mu povedl.

00:18:00 Ještě chci říct, že moje děti přistoupily na tento druh humoru.

00:18:09 Na jaře byla celá rodina na lyžích. Já ne, protože se za mě stydí.

00:18:16 Jeli na lyže a poslali mně pohled.

00:18:20 Milá maminko, je to tu moc pěkné. Hodně lyžujeme, jenom nevíme,

00:18:25 proč tatínek té cizí blonďaté paní říká, že nejsme jeho.

00:18:31 Je zima, tma a bojíme se. Tvůj Matouš a Klára.

00:18:42 Měli bychom se dostat k obrázkům. Když budeme u toho umění,

00:18:48 mohli bychom zvolit ušlechtilý dotaz.

00:18:52 Pan Čermák se ptá: Hodně umělců

00:18:55 hledá inspiraci v alkoholu. Jak je to u vás?

00:19:00 To asi přejdeme. Kateřina...

00:19:05 Kde se dají koupit vaše obrázky?

00:19:08 Zajímala by mě adresa nebo obchod, kde se dají koupit. Jsou krásné.

00:19:15 To nemůžeme, protože by to byla reklama.

00:19:19 Takových dotazů je víc.

00:19:23 Něco bych naznačil, kde by to mohlo být. Píše to paní Cincibusová.

00:19:34 Jak by to mohlo vypadat. Umělci vystavují v galeriích.

00:19:39 Může se to jmenovat galerie.

00:19:42 Jsou umělci, kteří mají děti.

00:19:44 Syn si zařídí galerii, aby mohl vystavovat maminčiny obrazy.

00:19:50 Jak ji může nazvat? Třeba křestním jménem a víc už vám nepovím.

00:19:56 Doma mám vykládací karty s vašimi krásnými obrázky.

00:20:00 Jejich předpovědi se častokrát vyplnily. Chci se proto zeptat,

00:20:05 jestli i vy důvěřujete kartám a věříte na nějaký osud?

00:20:10 Vykládací karty byla jedna z nejzajímavějších výtvarných

00:20:16 prací a zadání, které jsem dostala. Strašně mě to bavilo.

00:20:20 Karet je 32 a je to 32 slov, z kterých se skládá život.

00:20:25 Moc mě to bavilo a chtěla jsem pro každé slovo najít obecný pojem.

00:20:30 Obecnou představu pro štěstí a neštěstí.

00:20:34 Musím se přiznat, že kartám sama moc nevěřím.

00:20:38 Když jsem nervózní, něčeho se bojím nebo se těším,

00:20:43 tak si svoje karty rozložím a levou rukou od srdce si tři vytáhnu.

00:20:50 A z nich pak usoudím na tu danou situaci.

00:20:54 Můj muž dosáhnul naprosté dokonalosti,

00:20:59 protože si z karet vyřadil všechny ty blbé.

00:21:04 A tahá si z krásných a jeho život je procházka růžovou zahradou.

00:21:11 Před časem jsem četla, že připravujete Rady babiček

00:21:14 a vydáte knihu. Moc se na ni těším. Kdy vyjde?

00:21:17 -Jana Otavová, Žďár nad Sázavou.
-Už pátý měsíc od rána do večera

00:21:24 nic jiného nedělám, než knihu babiček, která se bude jmenovat

00:21:29 Domácí štěstí a pokud se mi ji podaří dodělat do konce prázdnin,

00:21:33 tak by měla vyjít na Vánoce. Je to strašně zajímavá práce.

00:21:38 Rady babiček už sbírám 20 let. Začala jsem si kupovat

00:21:44 Listy paní a dívek, Pražanka, Lada.

00:21:47 Časopisy z první republiky a také z přelomu století.

00:21:53 Jsou tam rady pro hospodyňky. Jak pečovat o domácnost.

00:21:57 Potom jsem to rozšířila, jak pěstovat přirozený půvab.

00:22:02 Jak si zdraví uchovat. Je to psané krásnou češtinou.

00:22:07 Vybrala jsem nejzajímavější rady ve všech oblastech.

00:22:11 Celé jsem to sestavila a teď to ilustruji barevnými obrázky.

00:22:18 Snad to do Vánoc bude hotové.

00:22:23 Teď jsme tady. Tady mladá divačka, 10 let,

00:22:30 Dominika Hájková, z Velkých Pavlovic píše.

00:22:34 Co se vám nejlépe kreslí a co nejraději vyprávíte?

00:22:41 Co nejraději maluji jsem nejlépe zformulovala v knížce

00:22:48 Obrázky z lásky, která mně vyšla. Nejradši ze všeho kreslím babičky

00:22:55 a dědečky, osamělé holky, zimu a osamělé kostelíčky.

00:23:00 Lidi, kteří mě opravdu zaujali. To jsou takové portréty, jako je

00:23:05 Božena Němcová, Ema Destinnová, Bohumil Hrabal,

00:23:08 Magdaléna Dobromila Rettigová, Chaplin, to maluju ráda.

00:23:13 Ráda maluji anděly, Starou Prahu a lásku nebo život.

00:23:19 -O čem nejraději vyprávím?
-O čem nejraději vyprávíš?

00:23:24 Nejraději vyprávím o svém muži. Je to velký zdroj příhod.

00:23:32 Před časem volal Pepa Dvořák, abych přišla do jeho pořadu.

00:23:39 Já řekla, že nevím, co mám říkat. Pepa říkal, tak vyprávěj něco

00:23:43 z domova o Petrovi. To je vždycky dobré.

00:23:46 Můj muž prošel kolem telefonu a říkal: Hele, zkus být jednou

00:23:51 vtipná, abys mě tam nepoužila.

00:23:54 Zkus vyprávět příhodu, abych tam nehrál hlavní roli.

00:23:58 Jasně! Pak jsem se zamyslela a na žádnou příhodu jsem nepřišla.

00:24:11 Pan Čermák!

00:24:12 Použiji tento dotaz.

00:24:13 Kdybyste se měla rozhodnout, chcete být herečkou nebo malířkou?

00:24:19 Je to nejčastější dotaz. Jsem ráda, že se nemusím rozhodovat.

00:24:26 Modlím se, abych nikdy nebyla v situaci, kdy se musím rozhodnout.

00:24:31 Ty dvě profese se tak ideálně kompenzují.

00:24:35 Hrozně potřebuji kontakt s lidmi. Divadlo umožňuje s lidmi kontakt.

00:24:44 Také potřebuji samotu a klid, co dává malování.

00:24:50 Doufám, že to takhle zůstane.

00:24:52 Už jsme o těch obrázcích dost povídali, a tak se na ně podíváme.

00:24:57 Tady máme obrázek, který se nazývá Vyprávěcí.

00:25:01 Můžete nám říct návod na použití? Jak se to s ním dělá?

00:25:07 Namalovala jsem spoustu takových obrázků. Takových, co se prodávaly

00:25:12 na poutích. Většinou to byly hrůzostrašné historky.

00:25:15 Toto je velmi známé. To většinou stál pán nebo paní

00:25:21 -s tyčkou a ukazovali.
-A k tomu se zpívalo.

00:25:25 To chce hudební doprovod. Máme ho. Miky Jelínek.

00:25:30 Hudební skladatel a hudebník. Divadelní souputník Ivy Hüttnerové.

00:25:36 -Hlavně můj kamarád.
-To jsem to mohl zkrátit.

00:25:43 Anežka Béhmová v Lužický ulici.

00:25:46 Kdopak by neznal tu poběhlici. U okna sedící, lákala mladíci.

00:25:54 -Bůh jí odpusť, nešťastnici.
-Teď je to dlouhé.

00:25:59 Měla milého, 20 let starého. Na duchu blbého, špatně vychovaného

00:26:04 Rudolfa, zvaného, nešťastný to mládenec, toho času bez živnosti.

00:26:09 Doma tatínkovi 300 zlatých vyfoukl a do Prahy mířil,

00:26:12 by tam pustě hýřil. Jak to bývá už, koupil si tam nůž.

00:26:17 Nabroušený velmi prudce... Pak už nevím.

00:26:24 Už šli vstoje spolu do pokoje, by tam lásku tvořili.

00:26:30 -Teď to bude!
-Béhmová svlíká se.

00:26:36 Béhmová svlíká se.

00:26:39 Nůž už blejská se. Bodnul ji pod kříž a pak ještě níž.

00:26:45 Bodnul ji pod páždí, takhle on ji vraždí.

00:26:50 Krev teče na kanape.

00:27:03 Je už načase, abychom si tu vernisáž udělali.

00:27:08 Byla jste na vernisáži?

00:27:10 Na začátek mě nikdo nepozval.

00:27:13 Je to společenská událost, kdy se má otevřít výstava

00:27:17 a je tam hodně lidí.

00:27:19 Je tam spousta přátel.

00:27:21 A také nepřátel.

00:27:24 Tam se rozdává šampaňské nebo víno. A vy tam konverzujete.

00:27:31 My si pozveme tvoje nejbližší přátele, říkám to tak dobře?

00:27:36 Dana Batulková a David Prachař. Divadlo Komedie.

00:27:47 Eva Salzmannová, Národní divadlo.

00:27:54 Eva je osvědčený řečník.

00:28:01 Já většinou bývám na vernisážích ceremoniářem.

00:28:05 Stejně mně Iva nevěří, že si ty projevy píšu.

00:28:10 Tajně spoléhá na to, že můj muž, Karel Steigerwald,

00:28:14 který je novinář a spisovatel,

00:28:16 že to za mě píše. Není to pravda. Já si je píši opravdu sama.

00:28:23 Vážení přátelé, naše Iva je na světě ráda a hodně.

00:28:29 Znáte-li její obrázky a ne ji, řekli byste si, že je patrně

00:28:33 mírně nostalgická, křehká dáma se sklonem ke starým časům.

00:28:40 Znáte-li ji osobně, překvapí vás její temperament.

00:28:46 A protože je to dáma na 100 tisíc voltů, přihříváme se vedle její

00:28:51 rodiny i my, které posbírala někde cestou.

00:28:55 Iva neopouští ani ty, které opustila.

00:28:59 Ani ty, kteří opustili ji. Nejsme-li šťastni, není ona taky.

00:29:06 -Když všechno dobře dopadne.
-Pššš!

00:29:12 Začnou tikat babiččiny pendlovky,

00:29:15 v malovaném hrnku stydne mátový čaj

00:29:18 a za oknem tichounce sněží.

00:29:21 Iva sedá ke stolu a maluje svůj sen o světě,

00:29:26 kde je všechno tak, jak má být.

00:29:41 Zatímco Iva pláče, my si ťukáme a o obrázky se nezajímáme.

00:29:49 Protože máme zadarmo mok. Po vernisáži se Iva ptá,

00:29:53 jestli jsme viděli obrázky. My pak lžeme, že ano.

00:29:57 -Vy je znáte?
-Oni je mají totiž doma.

00:30:01 -Řekněte něco k obrázkům.
-Vernisáž je výjimečná tím,

00:30:05 že s Davidem vlastníme několik obrazů. Já vám k tomu krátce.

00:30:10 To nám také všichni závidí. Doma máme ještě 200 grafik.

00:30:18 Je to náš jediný majetek, který máme doma a dá se ukrást.

00:30:22 Tento malinký obrázek je historicky nejcennější a nejstarší.

00:30:28 Ten jsme dostali, když jsme se s Davidem před lety ženili.

00:30:33 Dostali jsme ho od Davidových spolužáků z akademie.

00:30:36 Všechno to vymyslela a organizovala Evička.

00:30:40 To jsme Ivu Hüttnerovou osobně neznali. Z divadla jsme ji znali.

00:30:47 -Neměli jsme s ní osobní styk.
-Tenkrát neměli tu finanční hodnotu

00:30:56 -To bylo z kapesného studentů?
-To jsme se složili v ročníku.

00:31:01 -Psal se rok 1982.
-Jéžiš, to už je dávno.

00:31:06 To jsem byla v 1. třídě.

00:31:09 Tenhle obrázek je o několik let mladší.

00:31:12 Dostal ho David po osobním styku s Ivou.

00:31:16 SMÍCH

00:31:25 Abych to vysvětlila. David byl tehdy v Divadle pod Palmovkou.

00:31:31 Do toho divadla přišla i Ivuška.

00:31:34 Zkoušeli spolu Bednářovu hru "Klauni" a tehdy jsme asi 3 měsíce

00:31:40 začali žít s Ivou Hüttnerou, aniž by byla u nás v bytě přítomna.

00:31:47 David chodil ze zkoušek a pořád říkal, že je tam úžasná Hüttnerová.

00:31:52 Úžasně tančí, zpívá a je vtipná.

00:31:56 Úžasně maluje a je s ní legrace.

00:31:59 Já jsem na tu Hüttnerou žárlila, protože jsem ji vůbec neznala

00:32:03 a nevěděla, co je to za úkaz. Vrcholem všeho bylo, že jeli

00:32:07 spolu na zájezd do Francie. Doma já byla suchá žárlivostí.

00:32:15 Když se David vrátil, tak povídal skvělé historky, jak Iva nepašovala

00:32:21 peníze, ale zaujalo mě, jak David s Ivou nakupovali.

00:32:28 Já kdybych udělala polovinu věcí z toho, co udělala Iva,

00:32:32 -tak jsem 7krát mrtvá.
-To je zábavný pořad.

00:32:36 Tak jsem si řekla, že ta žena musí mít něco do sebe.

00:32:41 To není žena, to je přírodní úkaz. Já ji chci osobně potkat

00:32:45 a mít s ní osobní styk, jako měl David.

00:32:49 A musím říct, že jsem musela dát Davidovi hodně za pravdu.

00:32:53 Teď bude vhodná chvíle, abych přečetl tento dotaz.

00:32:57 Jaký máte recept na spokojený život a dobrou kondici?

00:33:00 -Ptá se Marie Ptáčková.
-Můžu odpovědět za Ivu?

00:33:04 Na kondici má skvělý nápad. Už 5 let v létě jezdíme do Třeboně.

00:33:09 Já si myslím, že bychom si měli ukázat takový výlet.

00:33:21 Jsme v Třeboni na hrázi a my dotvoříme alej.

00:33:26 Já vás poprosím taky, jako les.

00:33:29 Teď jedeme holky po hrázi. Vpravo to je rybník Svět.

00:33:33 Založil ho pan Jakub Krčín z Jelčan.

00:33:35 Tohle jsou 300 let staré duby, co měl pan Ulm v ruce.

00:33:46 -Mohly bychom si dát pauzičku?
-Žádnou pauzu, holky.

00:33:50 Vy se na těch kolech klepete. Choďte na pravidelné prohlídky!

00:33:55 Říkám vám to dávno. Pozor, velké převýšení a jedeme na hráz.

00:34:00 Ze sedla a už jsme zase na hrázi.

00:34:05 -Holky, znáte zábavný pořad Věšák?
-Ne!

00:34:08 Vy neznáte Věšák?

00:34:11 Vy jste nikdy neviděly Věšák?

00:34:13 To je nejlepší pořad, který jde na ČT 1 a já tam budu vystupovat.

00:34:18 Já si vás tam pozvu jako moje nejlepší kamarádky.

00:34:22 Pořad je to vkusný a proto tam Davida nepozvu,

00:34:25 protože by si vzal paruku a napodoboval by mě.

00:34:32 To je velmi slušný pořad a pan Ulm je slušný člověk.

00:34:35 A říkal, že si tam můžeme říct, co budeme chtít.

00:34:39 Evičko, spoléhám na to, že to bude vkusné a vtipné.

00:34:42 Danuško, radši si to napište. Máte na to půl roku čas.

00:34:45 Až budete mít dnes odpočinkové volno a budete se nudit na pokoji,

00:34:50 tak si můžete něco pěkného napsat. To je ale krása, že jo?

00:34:54 -Ano!
-Ten čerstvý vzduch.

00:34:56 -Ivo, co cigareta?
-Ne! Tamhle je Petr!

00:35:00 Petře, co tu děláš?

00:35:03 Jednou jsme takhle jeli podle naučné stezky podél rybníka Svět.

00:35:09 A museli jsme se zastavovat u všech cedulí,

00:35:11 kde nám Iva předčítala o broucích a rostlinách,

00:35:15 které se tam vyskytují.

00:35:17 U jedné cedule svačily takové krásné 20leté štíhlé cyklistky.

00:35:29 Petře!

00:35:35 Tebe nezajímá můj výklad? Co tady roste a chodí za broučky?

00:35:43 A Petr se obrátil na ty štíhlé 20leté cyklistky.

00:35:48 Vycenil svůj bezvadný chrup a povídá: To je moje manželka.

00:36:00 Nevím co je na tom k smíchu, Evičko, tohle tam říkat nemůžeš!

00:36:14 Paní Hüttnerová, chtěla bych se vás zeptat, co pro vás v životě

00:36:17 znamená víc. Láska nebo přátelství?

00:36:20 -Přátelství.
-Láska. Platíš pivo!

00:36:23 To je stejné, jako kdybyste se mě zeptala, co je pro mě důležitější,

00:36:28 levé nebo pravé oko?

00:36:36 Máme tady od naší stálé dopisovatelky, paní Kuzmové.

00:36:41 Paní Kuzmová se tentokrát trumfla, protože posledně bylo 70 dotazů.

00:36:48 A teď jich napsala rovných sto. Nemůžu přečíst všechno.

00:36:53 Přečtu jeden. Stačíte při svém obrovském pracovním tempu zvedat

00:37:01 -muže, kteří vám leží u nohou?
-Já si na ně sedám.

00:37:13 Dobře.

00:37:15 Možná bychom měli takhle pokračovat.

00:37:19 Paní Kuzmová udělala ještě jednu věc. Nechala udělat krásný dort.

00:37:24 -Ten musím ukázat.
-Musím opatrně, aby neupadl.

00:37:29 Je to dort jako obrázek. Přesně obrázek od Ivy Hüttnerové.

00:37:36 Teď tady máme naši administrativu.

00:37:40 Vyber zajímavý dotaz.

00:37:44 Aby si odnesl věšák.

00:37:48 Mně se líbil dotaz, jak si udržuji fyzickou kondici.

00:37:55 A než jsem stačila odpovědět, tak David a kamarádi to zahráli.

00:38:01 Hezky se to rozvinulo a bylo to podnětné.

00:38:05 To psala Marie Ptáčková ze Silůvek.

00:38:08 Nevím, kde jsou Silůvky, ale jistě tam věšák dojde.

00:38:12 Teď bude, Ivo, na tobě, co bys nám dala a podívej se, co tam je.

00:38:16 Já jsem přemýšlela, co bych vám dala a vybrala jsem tento obraz.

00:38:22 -Je to letní koupání.
-Děkujeme moc.

00:38:32 Protože tu mám opravdu poslední dotaz.

00:38:35 Je od pana inženýra Petra M.. Můžete zazpívat...

00:38:42 Mohla by moje manželka zazpívat píseň "Vzhůru do Pelhřimova"?

00:38:48 Mohla. Zpívám to ve hře

00:38:51 "Vzhůru do Pelhřimova" v Divadle Na Fidlovačce.

00:38:55 Muziku napsal Miky Jelínek.

00:38:58 Hru "Vzhůru do Pelhřimova",

00:39:00 napsal Davidův prapradědeček, Karel Želenský.

00:39:04 Já tam hraji a text napsal Viktor Preiss.

00:39:08 My v tom nehrajeme. My to jen zazpíváme.

00:39:15 Jsme tažní ptáci, kteří se vrací.

00:39:20 Dnes tady, zítra na jiné štaci.

00:39:24 Jsme tažní ptáci, kteří se vrací.

00:39:28 Dnes tady, zítra zas na jiné štaci.

00:39:32 Však v dálce je místo, tam je ta meta.

00:39:36 Náš sen o ráji,

00:39:38 náš pupíček světa.

00:39:41 Kde možná nám kyne,

00:39:43 naděje nová.

00:39:48 Vzhůru a vzhůru do Pelhřimova.

00:39:52 Vzhůru a vzhůru do Pelhřimova.

00:39:57 Vzhůru a vzhůru do Pelhřimova.

00:40:01 S pípou a s námi každý rok znova.

00:40:43 Skryté titulky Miroslav Hanzlíček