Ztracený obzor

Filmová adaptace slavného románu Jamese Hiltona Ztracený obzor (poprvé vydaného v roce 1933) o skupině lidí, kteří se dostanou do zapadlého tibetského údolí Shangri La, kde jakoby se zastavil čas a kam nezasahuje nic z okolního světa, patří k nejlepším adaptacím literárních děl ve světovém filmu, a přece nechybělo moc a snímek se nepodařilo zachovat. Frank Capra byl v polovině třicátých let nejvýznamnějším tvůrcem filmového studia Columbia s téměř autonomním postavením nezávislého režiséra (i když nikdy ve smlouvě neměl právo konečného střihu). Když si však jako svůj příští projekt vybral Ztracený obzor a požadoval rozpočet dva miliony dolarů (to bylo víc než jedna třetina ročního rozpočtu na výrobu filmů u Columbie), dostal se do konfliktu se šéfem studia Harrym Cohnem. Ten však přání své režisérské hvězdy nakonec ustoupil. Konečná verze filmu (132 min.) se však při testovacích projekcích setkala s rozpornými diváckými reakcemi a film byl zkrácen na 114 minut a v této podobě měl také premiéru 2. března 1937 v San Franciscu. Obnovená premiéra snímku, k níž došlo ve čtyřicátých letech, byla zase o něco kratší (108 min.), neboť kvůli vstupu Spojených států do války považovalo studio za vhodné poněkud utlumit výrazné pacifistické vyznění díla. Díky úsilí restaurátorů máme nyní možnost se seznámit s původním sestřihem Ztraceného obzoru, i když část obrazového materiálu se (na rozdíl od kompletní zvukové stopy) nenávratně ztratila. Chybějící obrázky jsou proto doplněny fotografiemi hovořících postav. Film byl ve své době přijat lépe odborníky než diváckou veřejností. Získal dva Oscary (nejlepší výprava a střih) a na dalších pět byl nominován (nejlepší film, hudba zvuk, asistent režie a mužský herecký výkon ve vedlejší roli - H.B. Warner). Hereckému obsazení dominují angličtí herci Ronald Colman v úloze diplomata Roberta Conwaye a H.B. Warner jako čínský (!) misionář Čang. V roce 1973 vznikla v režii Charlese Jarrotta nezdařená muzikálová verze tohoto snímku.