Odtud až na věčnost

Americký romanopisec James Jones (1921-1977) ve svém díle často čerpal z vlastních válečných zkušeností (byl mj. přímým svědkem japonského přepadení Pearl Harboru a utrpěl zranění při bojích o Guadalcanal). Jeho román Odtud až na věčnost (známý z posledního českého překladu pod názvem ...až navěky) byl poprvé vydán v roce 1951 a o dva roky později se dočkal prestižní filmové adaptace, která se zařadila k nejlepším hollywoodským dílům padesátých let a získala ze třinácti nominací celkem osm Oscarů - za nejlepší film, režii, scénář podle předlohy, kameru, střih, zvuk a vedlejší herecké výkony (Frank Sinatra a Donna Reedová). Vzhledem k cenzurním omezením tzv. Produkčního kódu byly některé motivy předlohy poněkud "umravněny" (např. postava prostitutky Lorene se stala "hosteskou ve společenském klubu"), ale přesto vzniklo dílo, které s tehdy nezvyklou otevřeností kritizovalo poměry v armádě, mj. šikanování či týrání podřízených a naprostou neschopnost některých velících důstojníků. Osu vyprávění tvoří prolínání dvou hlavních dějových linií - příběh rebelantského vojína Prewitta, který se odmítá podřídit systému protekce samolibého kapitána Holmese a zamiluje se do "hostesky" Lorene, a osud vojáka tělem i duší, seržanta Wardena, který má poměr s Holmesovou manželkou. Snímek vrcholí útokem japonských stíhaček na nedaleký přístav Pearl Harbor. Kombinace válečné tématiky s romantickým příběhem slavila po své americké premiéře (5. srpna 1953) velký divácký úspěch i díky přesvědčivým hereckým výkonům Montgomeryho Clifta (Prewitt), Burta Lancastera (Warden), Deborah Kerrové (Holmesova žena Karen) a Akademií oceněných Franka Sinatry (týraný vojín Maggio) a Donny Reedové (Lorene). Režisérem filmu byl přední hollywoodský tvůrce Fred Zinnemann, který se rok předtím poprvé proslavil známým psychologickým westernem V pravé poledne. Jonesova románová předloha byla zfilmována ještě jednou televizním režisérem Buzzem Kulikem, a sice jako minisérie v roce 1979.