Deník pana Pfitznera

Je tomu více než tři roky, kdy nám kolegové z archivu Ministerstva vnitra nabídli ke zpracování deník, který ve svém překladu z němčiny posloužil jako předmět doličný v přelíčení Mimořádného lidového soudu na podzim roku 1945. Na závěr tohoto aktu byl univerzitní profesof Josef Pfitzner odsouzen k trestu smrti provazem. Za dvě hodiny po verdiktu byl veřejně popraven na Pankráckém náměstí za účasti stotisícového davu. Veřejná exekuce, to je obecně nejznámější okamžik ze života náměstka primátora protektorátní Prahy, který si dříve narození pamatují. Málokdo ví, že tento historik špičkových parametrů byl před Druhou světovou válkou uznáván u nás i v zahraničí. Ač Sudetský Němec, projevoval se velmi loajálně k českému vědeckému světu. Profesor Pekař jej dokonce doporučil za mimořádného člena Královské české společnosti nauk. Teprve se sílícím hnutím Konráda Henleina se Josef Pfitzner, předbní odborník přes novodobé dějiny střední a východní Evropy, vrhnul na politiku. Začal jí sloužit s celou svou příslovečnou horlivostí a nevšedním intelektem. Ihned po okupaci jej sám Adolf Hitler posvětil do funkce náměstka primátora Prahy s mimořádnými pravomocemi. Profesor Pfitzner vedle své politické kariéry stále udržoval kontakt s Německou univerzitou v Praze. Zakrátko se angažoval mezi exponenty tzv. válečné vědy, což byl obor, který zejména po příchodu Reinharda Heydricha našel v Praze pevnou baštu. Hlavní město protektorátu Čechy a Morava se stalo největším mimoříšským centrem pro nauky rasové hygieny a budoucího politického uspořádání dobytých území na východ od Berlína. Scénář našeho dokumentu v délce celovečerního snímku vycházel převážně ze zcela nových výzkumů historiků. Odborným poradcem v naší dvouleté výzkumné činnosti byla Doc. Alena Mišková, v archivním bádání nám nejvíce pomohl mgr. Vojtěch Šustek. Scénář: Markéta a Pavel Štinglovi, střih: Milan Justin, kamera: Martin Kubala, námět a režie: Pavel Štingl