Portrét dámy
Píše se rok 1872 a stojaté vody viktoriánské společnosti panství Gardencourt jsou rozvířeny příjezdem mladé, inteligentní a idealistické Američanky Isabel, která se po smrti rodičů uchýlila pod ochranu svého zámožného anglického strýčka. Isabel budí svou krásou a uvolněným chováním pozornost všech a zájem především mladých mužů. Mohla by se okamžitě vdát a žít klasickým, spořádaným (i když samozřejmě poněkud nudným) životem po boku možná nemilovaného, leč úctyhodného a bohatého muže. Isabel má však o své budoucnosti poněkud jiné představy. Je pevně rozhodnuta najít si svou vlastní cestu životem. Nepodřídit se konvencím, nenechat se spoutat tradicemi a společenskými pravidly, využít všech možností, které jí skýtá život svobodné ženy.
Přepis románu Henryho Jamese (1843–1916), původem amerického spisovatele, jenž žil od r. 1876 v Londýně a v r. 1915 se dokonce stal britským občanem. Jedním z jeho častých témat je – právě tak jako zde – konfrontace Američanů s evropským prostředím a kulturou.
Režisérka Jane Campionová (známe ji např. z oscarového snímku Piano, který ČT rovněž uvedla), se pokusila o nový výklad klasického tématu. Její film není pouhým přepisem románu, ale spíše jakousi jeho interpretací z pohledu moderního člověka, pokusem o překlenutí propasti času, o naznačení, že některé problémy jsou nadčasové, byť jsou zde řešeny z pozice a platformy 19. století.
Film byl nominován na 2 Oscary: nejlepší herečka ve vedlejší roli (Barbara Hersheyová za intrikánku Serenu Merleovou – byla za svůj výkon nominována i na Zlatý glóbus) a kostýmy. Barbara Hersheyová za svůj výkon ještě získala Cenu Asociace losangeleských filmových kritiků a Cenu Národní společnosti filmových kritiků.