Nahrávám video
Umění, věda a filosofie (pohledem třicátníků)

Petr Pokorný - Na hradiště s mikroskopem. Trochu jiná archeologie

Obsah dílu

Hradiště Vladař leží na tajemném Žluticku, při jižním okraji Doupovských hor. Donedávna se o něm téměř nic nevědělo. Dnes, po zhruba deseti letech výzkumů, ho považujeme za jedno z nejvýznamnějších pravěkých hradišť v Čechách. Výzkum probíhá z velké části netradičním způsobem, za použití různých biologických metod. Cílem přednášky je předvést prehistorické bádání jako vzájemnou hru různých nezávislých pohledů. A také jako zvláštní druh "konceptuálního umění", s tím rizikem, že takto mluvit o vědě se v čistě vědeckých kruzích příliš nehodí (toto ovšem bude, doufejme, trochu jiný případ). Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. se v Archeologickém ústavu AVČR a v Centru pro teoretická studia UK zabývá paleoekologií čtvrtohor. Zkoumá zejména historii přírody, krajiny a člověka v posledních 15 000 letech. Tuto problematiku přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a externě také na jiných vysokých školách. Je autorem řady knih a mnoha odborných i popularizačních článků (posledně jmenované zejména v časopise Vesmír). Věnuje se praktickému dialogu mezi přírodními a humanitními vědami.

Stopáž56 minut
Další díl
Tomáš Dvořák - Technické obrazy a encyklopedismus

Přehled dílů

5 dostupných
Stopáž79 minut

Karel Kleisner - Uhrančivé oči slepé evoluce: O formě a funkci sémantických orgánů

Přednáška pojednává o sémantických orgánech a jejich evoluci. Sémantické orgány jsou takové exponované povrchy organismů nebo jejich části, které nabývají různých významů podle toho, jak jsou vnímány jinými organismy. Jak známo evoluce neplánuje. Nevidí, kam vedou její kroky - je slepá. A přesto dala vzniknout celé plejádě útvarů různých forem a funkcí, které nás i jiné organismy mohou lákat, děsit, nebo jen zaujmout. V mnohých lidech dokonce některé výtvory evoluce vyvolávají dojem, že za jejich vznikem stál něčí záměr. A to je právě nejlepším dokladem fungování sémantických orgánů. Jestliže si například myslím, že na mě lišaj civí sovíma očima, pak sémantický orgán plní svou roli. Lišaj s obrázky obratlovčích očí nebo vosu napodobující pestřenka se ani nemusí moc snažit, práci za ně udělá naše paranoia. Berme tyto příklady pouze jako ilustraci evolučního mechanismu sémiotické koopce daného útvaru a následné selekce na základě jemu udělenému významu. Typickým příkladem sémantických orgánů jsou oči a jejich různé imitace. Můžeme však vždy mluvit o representaci očí? Nebo se jedná jen o libovolné pestré útvary, jejichž podobnost očím je dána pouze jejich koncentrickým ontogenetickým základem a naší interpretací. A co oči samotné? Proč se lidské oči natolik liší svou vnější stavbou ve srovnání s očima našich nejbližších příbuzných? Kde se vzaly modré oči a k čemu máme různé barvy duhovky? Je modrá dobrá? Nejen na tyto otázky známe odpověď. Karel Kleisner (1979) vystudoval biologii a filosofii přírodních věd na PřF UK. V současné době působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě. Oblast zájmu: Evoluční a teoretická biologie, filosofie biologie, dějiny biologie.

27. 4. 2010 na iVysílání
Stopáž53 minut

David Crowley - Double Agents: Reflections on Architecture, Film and Design in the Cold War

Whilst it is clear that Moscow and Washington went to great lengths to divide the world in the 1950s and 1960s: it is equally clear that its two halves increasingly came to look like each other. Moscow's Kalinin Prospect resembled Park Avenue in New York, whilst the first plastic car produced by Chevrolet was somehow the prototype of the Trabant, the P70. How can this apparent convergence be explained? Was it simply a matter of mimicry and technology transfer or can we look to deeper existential anxieties shaping the Cold War double? In this talk David Crowley, curator of 'Cold War Modern: Design 1945-70' at the Victoria and Albert Museum in London (2008-09), will put the utopian architecture, glossy products and movies of the Cold War years under analysis.
David Crowley is a historian with an interest in Eastern Europe who teaches at the Royal College of Art in London. He is the author of various books including Warsaw (Reaktion, 2003) and two volumes co-edited with Susan Reid, Style and Socialism (Berg 2000) and Socialist Spaces (Berg, 2003). A third volume co-edited with Susan Reid, entitled Pleasures in Socialism. Leisure and Luxury in Eastern Bloc will appear with Northwestern University Press in 2010. He was consultant curator of „Cold War Modern: Design 1945-1970‰ which was exhibited at the Victoria and Albert Museum in London in 2008 (and co-author of the accompanying book) before travelling to Italy and Lithuania. He is currently writing a book on the intertwined histories of photography and communism.
(přednáška v anglickém jazyce)

13. 4. 2010 na iVysílání
Stopáž67 minut

Josef Fulka - Freudova interpretace života a díla Leonarda da Vinci

Na základě interpretace Freudova textu Básník a utvářeni fantasií a Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinciho se pokusíme ukázat, že psychoanalytická interpretace výtvarného díla (a uměleckého díla obecně) je složitější záležitost, než za jakou je zpravidla pokládána: nejde o deterministickou teorii vlivu určujících predispozice subjektu k tvorbě uměleckých děl, nýbrž o ne-deterministickou analýzu prvotních zážitků, které mohou, ale nemusí mít vliv na pozdější vývoj daného subjektu. Kromě Freuda se budeme zabývat i interpretacemi psychoanalytické estetiky z pera Paula Riceura, Maurice Merleau-Pontyho a Sarah Kofmanové, kteří tyto její aspekty pozoruhodným způsobem vyzdvihuji. Josef Fulka (1976) přednáší současnou filosofii na Fakultě humanitních studií UK. Překládá z francouzštiny (L. Althusser, G. Didi-Huberman, R. Barbaras, J. Kristeva, R. Barthes). Je autorem knih Zmeškané setkaní (2004), Psychoanalýza a francouzské myšlení (2008) a Roland Barthes: rétorika kritiky (2010, v tisku).

6. 4. 2010 na iVysílání
Stopáž56 minut

Tomáš Dvořák - Technické obrazy a encyklopedismus

Přednáška se věnuje vztahu technických obrazů a vědění: sleduje vazby mezi astronomií a kartografií 16.-17. století a osvícenským encyklopedismem a rozebírá několik úvah o vlivu a využití technických obrazů při uspořádávání vědění z konce 19. a počátku 20. století.
Tomáš Dvořák, Ph.D. je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, kde se věnuje filosofii, dějinám vědy, dějinám médií a jejich vzájemným vztahům. Jako vědecký pracovník působí též na Vědecko-výzkumném pracovišti AVU a v Institutu sociologických studií FSV UK. Je autorem monografie Sběrné suroviny: texty, obrazy a zvuky nedávné minulosti (Praha: Filosofia 2009) a antologie Špinavé praktiky v umění a kultuře (Praha: VVP AVU 2010) a šéfredaktorem časopisu Teorie vědy/Theory of Science.

23. 3. 2010 na iVysílání
Stopáž90 minut

Petr Pokorný - Na hradiště s mikroskopem. Trochu jiná archeologie

Hradiště Vladař leží na tajemném Žluticku, při jižním okraji Doupovských hor. Donedávna se o něm téměř nic nevědělo. Dnes, po zhruba deseti letech výzkumů, ho považujeme za jedno z nejvýznamnějších pravěkých hradišť v Čechách. Výzkum probíhá z velké části netradičním způsobem, za použití různých biologických metod. Cílem přednášky je předvést prehistorické bádání jako vzájemnou hru různých nezávislých pohledů. A také jako zvláštní druh "konceptuálního umění", s tím rizikem, že takto mluvit o vědě se v čistě vědeckých kruzích příliš nehodí (toto ovšem bude, doufejme, trochu jiný případ). Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. se v Archeologickém ústavu AVČR a v Centru pro teoretická studia UK zabývá paleoekologií čtvrtohor. Zkoumá zejména historii přírody, krajiny a člověka v posledních 15 000 letech. Tuto problematiku přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a externě také na jiných vysokých školách. Je autorem řady knih a mnoha odborných i popularizačních článků (posledně jmenované zejména v časopise Vesmír). Věnuje se praktickému dialogu mezi přírodními a humanitními vědami.

16. 3. 2010 na iVysílání

Napište nám