Paolo Sorrentino

filmový režisér, scenárista a herec

narozen 31. května 1970

Italský režisér, scénárista, herec a spisovatel Paolo Sorrentino se narodil v roce 1970 v Neapoli. V šestnácti ztratil oba rodiče, když se na rodinné chatě díky vadným kamnům otrávili oxidem uhelnatým – původně tam měl jet s nimi, jako tomu bylo každý víkend, ale poprvé se mu podařilo přemluvit otce, aby ho nechal jít na fotbal, na zápas klubu SSC Neapol. „Maradona mi zachránil život,“ komentoval to později. Začal studovat univerzitu, fakultu ekonomiky a obchodu, ale po několika letech se rozhodl odejít do světa filmu. A to bez jakékoli školní průpravy. Nejprve coby asistent režie točil krátké filmy, a začal psát scénáře – z jednoho vznikl i povídkový film Polvere di Napoli (1998). Coby hlavní režisér debutoval krátkometrážním snímkem Láska nezná hranic (1998), a už v něm je kladen důraz na působivou vizualizaci. Ta se objevuje ve všech jeho celovečerních filmech, které Sorrentino nejen režíruje, ale píše k nim i scénáře, většinou sám (v ojedinělých případech s Umbertem Contarellem). Navazuje na tradici nejlepších italských režisérů Viscontiho, Antonioniho či Felliniho.

Paolo Sorrentino natočil jako režisér svůj první celovečerní film v roce 2001: jde o komediální drama Přebytečný člověk, které pojednává o osudech dvou lidí stejného jména, známého zpěváka (hrál ho Toni Servillo) a známého fotbalisty (Andrea Renzi), jejichž cestu vzhůru ve stejný okamžik utnou náhodné situace. Po dvou letech přišly Následky lásky (2004), napůl romantické drama a napůl detektivka, o starším člověku, jenž bez emocí, bez vzruchu víceméně rutinně prožívá svůj nezáživný život, což se ovšem radikálně změní, když mu do něj vstoupí láska k mladé ženě – jinak další Sorrentinův film, ve kterém se objevil v hlavní roli Toni Servillo. O dva roky poté šel do kin Rodinný přítel (2006), drama o Geremiovi, starším odpudivém lichváři, jehož zajímají jen prachy, přičemž se zároveň během lichvy stylizuje do role zachránce oškubaného, téměř rodinného přítele – a tento odporný člověk se zamiluje do krásné dcery jedné ze svých obětí, takže vznikne naplnění jakési neromantické verze „krásky a zvířete“. Hlavní role hnusáka Geremii se skvěle zhostil Giacomo Rizzo.

V roce 2008 Sorrentino natočil film Božský, přičemž Toniho Servilla potřetí obsadil do hlavní role: toto životopisné drama zachycuje úsek života několikanásobného předsedy italské vlády Giulia Andreottiho. Film byl nominován na Oscara, Sorrentino získal Zlatý globus za scénář, Servillo získal Evropskou filmovou cenu pro nejlepšího herce. Následovalo psychologické drama a zároveň road movie Tady to musí být (2011), o bývalé hvězdě gotického rocku Cheyennovi (hraje ji Sean Penn), která jede do New Yorku na pohřeb svého otce, přičemž převezme jeho snahu pomstít se bývalému důstojníkovi SS, jenž otce mučil v Osvětimi. Jak se „boří hitparády“ dokázal Sorrentino svým snímkem Velká nádhera (2013), komediální dramatickou mozaikou o stárnoucím spisovateli a novináři Jepovi, jenž hledá nový smysl své existence, přičemž se stále opíjí na opulentních večírcích a parties bohaté smetánky a výkvětu Říma, který nenávidí, ale zároveň ho nemůže opustit. V hlavní roli se opět představil Toni Servillo, a snímek získal Oscara, Zlatý globus a cenu BAFTA, ve všech případech za Nejlepší cizojazyčný film.

Další Sorrentinův snímek Mládí (2015) je komediální drama v podstatě o stáří – dva letití přátelé, hudební skladatel a filmový režisér, se rok co rok setkávají v jednom lázeňském hotelu v Alpách, vzpomínají na své zážitky bohaté životy, a přitom si uvědomují, jak jejich tělesné schrány chátrají a chátrají… Mládí má výborné herecké obsazení, představili se v něm mj. herci Michael Caine, Harvey Keitel, Jane Fonda, Rachel Weisz a další. Hned na to si Sorentino odskočil k televizní tvorbě – natočil seriál Mladý papež (2016), desetidílné fiktivní drama o pontifikátu prvního amerického papeže v dějinách církve. Anglický herec Jude Law se tu zhostil hlavní role papeže Pia XIII. a Diane Keaton v úloze řádové sestry Mary. O tři roky později se Sorrentino k problematice Vatikánu vrátil a na svět přišel TV-seriál Nový papež (2019) devítidílné drama o překvapivém nástupci v komatu se nacházejícího starého papeže, v hlavních rolích s Judem Lawem (starý papež Pius XIII.) a Johnem Malkovichem (nový papež Jan Pavel III). Ještě předtím, v roce 2018, natočil Sorrentino dvojdílný film Oni a Silvio, takto komediální drama o úseku života majitele klubu AC Milan a italského premiéra Silvia Berlusconiho, o mechanismu jeho moci, a samozřejmě o sexuálních orgiích zvaných „bunga bunga“. A pochopitelně opět s Toni Servillem v hlavní roli.

Sorrentino se představil i jako herec menších rolí a to zatím ve třech filmech: Kajman (2006, režie Nanni Moretti), Záležitost srdce (2009, režie Francesca Archibugi) a Tři doteky (2014, režie Marco Risi). Režisér je též autorem dvou knižních novel: Všichni jsou v pořádku /2011) o neapolském zpěvákovi, jenž poznal svět slávy na prknech, která znamenají svět, jeho návratu domů, kde propadne drogám, a jeho útěku do Amazonie, kde se rozhodne strávit zbytek svého života. Irelevantní aspekty (2016) jsou pak pestrou mozaikou osudů různých lidí z různých společenských vrstev, příběhy lásky, osamělosti a přátelství, komedie, melodramata, tragédie a frašky.

Paolo Sorrentino je ženatý s novinářkou Danielou D´Antonio, mají spolu dvě děti Annu a Carla.

Odkazy