Mládí

Druhý anglicky mluvený film Paola Sorrentina navazuje na úspěch Velké nádhery (La grande bellezza, 2013). Sorrentino svůj sedmý celovečerní snímek věnoval italskému režisérovi Francescu Rosimu (1922–2015). Mládí vyhrálo většinu národních italských cen a dosáhlo řady mezinárodních úspěchů. Zmínit lze především trojité uznání v případě Evropských filmových cen (nejlepší film, scénář, nejlepší herec – Michael Caine). Mládí dá upomenout na zašlou tradici melancholicky laděných fresek ze světa filmového řemesla italských velikánů, k jakým patřil Federico Fellini (8 1/2, 1963).

V prostředí luxusních švýcarských lázní se schází vybraná smetánka, především z řad vyhaslých mužů groteskního vzezření. Jednu z figurek ztělesňuje zasmušilý Fred Ballinger, slavný hudební skladatel a dirigent v důchodu. Občas k němu zavítá jeho dcera Lena, které se hroutí manželství. Většinu času Fred tráví v přítomnosti svého přítele Micka Boyla, neméně věhlasného režiséra, jenž se s pomocí armády vitálních scenáristů snaží završit své opus magnum. Společnost jim dělá sice mladý, ale psychicky poněkud vyhořelý herec Jimmy Tree. V ležérním oparu lázeňských kůr a při procházkách po alpských úbočích meditují nad láskou, slávou, minulostí, i budoucností, jíž je minulost nemilosrdně v patách…