Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Alfréd Radok — Lidé — Česká televize

režisér

* 17. prosince 1914

† 22. dubna 1976

Zakladatel prvního multimediálního divadla na světě Laterny magiky, jeden z nejvýznamnějších českých a evropských režisérů druhé poloviny 20. století, se svou divadelní tvorbou zařadil mezi velikány české moderní scény.

Radokův život a profesní působení bylo plno nečekaných zvratů způsobených jeho židovským původem a politickými represemi. Jeho osobitá tvorba se vyznačuje především vnitřní svobodou, která byla pro nedemokratické režimy jen těžko akceptovatelná. V roce 1968 byl nucen opustit české divadelní prostředí a emigroval do Švédska, přesto je dnes nedílnou součástí české kultury a jeho jméno nese jedna z nejprestižnějších divadelních cen. V roce 1991 byl vyznamenán řádem T. G. Masaryka III. stupně in memoriam.

Alfréd Radok pocházel z Kolodějí nad Lužnicí. Studoval v Praze, odkud utekl před nacisty do Valašského Meziříčí, kde založil při sokolské organizaci divadelní soubor Mladá scéna. Tak ale dlouho nepobyl. I přes hrozící nebezpečí se vrátil zpět do Prahy, neboť na základě úspěšných inscenací dostal nabídku na místo asistenta režie v moderním divadle E. F. Buriana, tehdejším D41. Když byl roku 1941 zatčen E. F. Burian a divadlo rozpuštěno, většina souboru včetně Radoka přešla do Městských divadel pražských. Radok zde připravil inscenaci Mahenovy hry s filmovou projekcí Mezi dvěma bouřkami, která však nakonec nebyla uvedena. Zákazy činnosti jej pronásledoval následně i v Brně, Plzni a pražském Divadle na Vinohradech. V roce 1944 byl Radok odveden do internačního tábora v Klettendorfu.

Po osvobození Radok nastoupil do Divadla 5. května, kde se setkal se scénografem a jevištním výtvarníkem Josefem Svobodou a začala tak jejich více než dvacetiletá spolupráce. Radok během této doby působil v několika dalších divadlech, včetně Národního, kde režíroval celou řadu úspěšných představení, která zásadně ovlivnila českou kulturu šedesátých let.

Svůj první film natočil Radok v roce 1948 a odrážel jeho osobní zkušenost s pronásledováním Židů. Nesl název Daleká cesta, a přestože měl v zahraničí velký úspěch a získal řadu ocenění, byl u nás krátce po premiéře stažen z důvodu nevhodné tematiky. Druhý Radokův film, Divotvorný klobouk, natočený v roce 1951 ani neprošel cenzurou a nebyl tak doporučen k promítání. Poté byl Radok propuštěn ze Státního filmu, kde v té době působil. Velkého úspěchu jak v zahraničí, tak i v Československu se dočkal až Radokův poslední film s názvem Dědeček automobil z roku 1956.

Koncem padesátých let je tvorba Alfréda Radoka spojena s Laternou magikou, jež byla zahájena jeho jmenováním uměleckým vedoucím pořadů v československém pavilonu na Světové výstavě Expo v Bruselu v roce 1958. Laterna magika se na ní setkala s obrovským úspěchem a vedla k založení samostatného divadla v Praze. Pak ale následoval velmi tvrdý pád v podobě zbavení Radoka všech dosavadních funkcí a vyhazovu z Laterny magiky. Pak opět působil v Městských divadlech pražských a v Národním divadle.

Alfréd Radok emigroval v roce 1968 s ženou Marií a dětmi Davidem a Barbarou do švédského Göteborgu. Zemřel ve Vídni, kde režíroval dvě aktovky Václava Havla.

Odkazy