iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 1. 2001
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

67 hlasů
703998
zhlédnutí

Taková normální rodinka

Dáreček

Závěrečný díl

35 min | další Děti a mládež »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Taková normální rodinka - Dáreček

  • 00:00:56 -Počkej až přijde tetička.
    -Proč už nesedíš?
  • 00:01:05 Honem. Posaďte se. Ať to tu vypadá
    jako z cukru, když přijde tetička.
  • 00:01:12 Už tu byla několikrát. Snad by se
    nic nestalo, kdybych šel k želvám.
  • 00:01:19 Přijde tetička i Jan. Možná bude
    svatba a pak jedou do Kroměříže.
  • 00:01:33 -Copak já bych pokazil svatbu?
    -Prosím tě, nerozčiluj mě.
  • 00:01:41 Budeš sedět u želv, kluci zlobit
    a já chci, aby tu bylo uklizeno.
  • 00:01:55 -Ty máš flek na kalhotách, Petře.
    -Pavlík do mě strčil v kuchyni.
  • 00:02:04 -Kluci by měli jít ven.
    -My půjdeme nahoru.
  • 00:02:09 -Ne. Honzík je nahoře. Má tam klid.
    -Tady, aby člověk pořád uklízel.
  • 00:02:23 A je po tobě! Smrtonosné kopí.
    To je vraždička, co?
  • 00:02:31 -Ještě že to neviděla tetička.
    -Ukaž, to je prima.
  • 00:02:41 -Rukulíbám.
    -Já to věděla. Na svá místa.
  • 00:02:51 -Rukulíbám, poklona.
    -Jene, za chvilku tu bude tetička.
  • 00:02:58 Tak, hezky se posaďte Jeníčku.
    Jako doma.
  • 00:03:09 Snad nemáte trému.
    -Abych se přiznal, paní, mám.
  • 00:03:20 -Bojíte se. Kostky jsou vrženy.
    -Snad bych přece neměl.
  • 00:03:31 Ale, Jene, to byste nás zklamal.
    Každý mužský má trochu strach.
  • 00:03:40 -Zdeněk měl hrozný strach.
    -Tedy, legrace to není.
  • 00:03:48 -Jak to u vás dopadlo!
    -Ano, já nevěstu neznám.
  • 00:04:00 Nikdy bych si nedovolil přirovnat
    slečnu Otylku k zajíci v pytli.
  • 00:04:09 Zajíček Otylka není.
    Jen počkejte, až ji uvidíte.
  • 00:04:18 Můžeme tetičce přednést Polednici.
    U lavice dítě stálo...
  • 00:04:27 -Ježišmarjá, s Polednicí na tetu.
    -Ven!
  • 00:04:36 -Já bych radši rok počkal.
    -Rok sem, rok tam, nám už...
  • 00:04:49 Vždyť už to víte tak dlouho.
    Jen hezky s odvahou.
  • 00:04:56 Pan Koníček nemá strach.
    Napijte se, to je domácí.
  • 00:05:05 Já jsem abstinent, já to zkusím,
    když je to domácí.
  • 00:05:17 Výborná, až je člověku horko.
    -Na pět ořechů litr rumu.
  • 00:05:25 Už je tady. Hezky vesele.
    My vás tu nebudeme rušit.
  • 00:05:35 -Vy mě tu necháte samotného?
    -Budeme hned vedle v kuchyni.
  • 00:05:42 My jsme vždycky v kuchyni.
  • 00:05:50 Až tetička přijde, tak hezky
    nenápadně půjdeme do kuchyně.
  • 00:06:08 No ne, Otylko, tobě to sluší.
  • 00:06:22 -Máme návštěvu, to je pan Koníček.
    -Koníček Jan. Účetní.
  • 00:06:34 -To je naše Otylka.
    -Těší mě, já jsem Krásná.
  • 00:06:42 Ano - zajisté.
  • 00:06:47 -Otýlie.
    -Směl bych si...
  • 00:06:54 Děkuji.
  • 00:07:09 Vy ne, Jene!
  • 00:07:24 -Směl bych, prosím...
    -Děkuji.
  • 00:07:41 -Kampak se poděli všichni?
    -Do kuchyně, prosím. Oni vždycky.
  • 00:07:53 Já jsem zapomětlivá ženská, ani
    vám nic nenabídnu. Skleničku?
  • 00:08:05 Tetičko, Jeníčku,
    kdyby byla chuť na něco sladkého.
  • 00:08:25 -Napijte se, pane Koníček. Vy rád!
    -Já, milostivá? Jsem abstinent.
  • 00:08:35 Ochutnejte, tetičko, je ořechová.
    Jeníčkovi moc chutnala.
  • 00:08:45 -Já jsem přísný abstinent.
    -Zapírání nemám ráda. Vy nehrajete?
  • 00:08:56 Nevytýkám vám, že jste karbaník
    a pijan, ale nedělejte neviňátko.
  • 00:09:06 Vy jste přišla, protože jste
    myslela, že hraji karty? A vy?
  • 00:09:13 Jedna harfu, druhá karty!
    Ale to mi nikdo neřekl.
  • 00:09:20 Co to pletete? Já ne. Přišla jsem,
    abych vás zachránila od alkoholu.
  • 00:09:32 To je nějaký omyl. Já nepiji
    ani nehraji karty. Tím opovrhuji.
  • 00:09:41 -Proč jsem se chtěla obětovat!
    -Žádnou obět bych od vás nepřijal.
  • 00:09:53 Já se vám také nevnucuji, pane.
  • 00:09:58 Milostivá, já karbaník a pijan?
    Budete muset hledat jinde.
  • 00:10:07 Já nic hledat nepotřebuji.
    Stačím si sama. Já měla snahu.
  • 00:10:14 To vás ctí, milostivá.
    Ale tím já nemohu sloužit.
  • 00:10:20 -Mami, on mě praštil květináčem.
    -Mami, on mě kopnul zezadu.
  • 00:10:27 Promiňte, děti.
  • 00:10:37 -Lekla jsem se, že si něco zlomili.
    -No děti! Nebyli jsme jiní.
  • 00:10:47 Nevím, jak vy, pane Koníčku,
    ale já takhle nikdy neřvala.
  • 00:10:54 Mé záliby byly tiché a ušlechtilé.
    Už od malička sbírám známky.
  • 00:11:03 Podivuhodná náhoda, milostivá.
    Já jsem taky filatelista.
  • 00:11:13 -Není to jako s těmi kartami?
    -Tady jde o nedorozumění.
  • 00:11:23 Kdo vám namluvil, že piji a hraji,
    hrubě poškodil pravdu.
  • 00:11:34 Přímo lhal. Když řeknu, že jsem
    sběratel, můžete tomu věřit.
  • 00:11:44 Copak sbíráte?
  • 00:11:48 V mládí všechno, co bylo barevné.
  • 00:11:54 -Časem se člověk specializuje.
    -Já jsem se taky specializovala.
  • 00:12:04 -Já sbírám královny.
    -Královny? Jako takové?
  • 00:12:11 Jako takové. Mám skoro všechny.
    Alžbětu jako dítě.
  • 00:12:21 -Ts!!!
    -Řekl jste tss?
  • 00:12:27 Řekl a na tom trvám. Královny,
    promiňte, to je pro děti.
  • 00:12:36 Královen dostanete čtrnáct
    do tuctu. Ty nikdo nesbírá.
  • 00:12:44 V Monacu vám dají aršík jejich
    královny k balíčku sirek. Zdarma!
  • 00:12:52 Tak si skočte do Monoca pro sirky,
    když je to tak jednoduché.
  • 00:13:02 -A copak sbíráte vy?
    -Jsem sběratel, sbírám vědce.
  • 00:13:14 -Samé vousaté dědky.
    -Možná mají vousy...
  • 00:13:26 -Jsou jen s vousy. Takhle.
    -Trváte-li na tom, prosím.
  • 00:13:41 -Nezapomínejte, co vykonali.
    -Dala bych deset vědců za Alžbětu.
  • 00:13:53 -Tu jsem dal Pepíčkovi na hraní.
    -Pepovi - Alžbětu ve zlatém kočáře?
  • 00:14:05 Alžběta, tss.
    Takový Pasteur, Koch nebo Newton.
  • 00:14:12 -To je ten, co ho praštilo jablko?
    -Zákon o zemské přitažlivosti.
  • 00:14:25 Dítě by řeklo, nesedej pod strom,
    nebo ti spadne jablko na hlavu.
  • 00:14:37 Odmítám poslouchat. Když nechcete
    Newtona, tak co Pythagoras?
  • 00:14:45 Možná jste slyšel větu: součet
    čtverců nad přeponami se rovná...
  • 00:14:54 -No a co?
    -Co? To je základ celé matematiky!
  • 00:15:01 -Kafíčko. Můžu přinést kafíčko?
    -Já nechci kafíčko.
  • 00:15:08 -Chce radši čtverec nad předponou.
    -Nad přeponou!
  • 00:15:14 -Jeden čtverec jako druhý.
    -To je strašné. Brzdíte pokrok.
  • 00:15:21 -Nic nebrzdím. Obejdu se bez vědců.
    -Neobejdete. Bez telefonu také?
  • 00:15:30 -Mě žádný telefon do domu nesmí.
    -Ale dopravní prostředky užíváte?
  • 00:15:37 -Dala bych přednost kočáru.
    -Já vím, zlatému.
  • 00:15:45 Víte jak dlouho byste jela na
    Dobříš kočárem? Autem hodinu.
  • 00:15:57 -Co bych dělala večer na Dobříši?
    -Ježíši Kriste!
  • 00:16:06 Nikam se nejede. Dejte mi Alžbětu
    v kočáře. Já dám všechny vědce.
  • 00:16:18 -Semmelweisse máte? Znáte ho?
    -Ten pomáhal ženám. Toho mám.
  • 00:16:32 -Serii? Semmelweisse?
    -Jo. Měl jen knírek a licousy.
  • 00:16:40 -Mám ještě jednu Alžbětu v kočáře.
    -Kdybyste mohl za Semmelweisse.
  • 00:16:52 Copak, já mám i Geraldinu
    Aponyiovou. Byla krátce královnou.
  • 00:16:59 A tu monackou na koni.
  • 00:17:09 -To musí být nádhera.
    -Na krku má boa.
  • 00:17:16 -To neznám.
    -Chtělo by to vidět.
  • 00:17:26 Promiňte, že jsem tak vzplanul.
    Já se omlouvám.
  • 00:17:35 -Ale to my sběratelé chápeme.
    -Máme mnoho společného!
  • 00:17:46 Nevadí vám milostivá, že nejsem
    karbaník ani pijan?
  • 00:17:54 -To je přednost, pane Koníčku.
    -Když jste doufala, že mě obrátíte.
  • 00:18:02 Můžu vás obrátit na královny.
  • 00:18:08 V tom případě i když jsme oba
    abstinenti, tohle musíme zapít.
  • 00:18:21 Když myslíte, Koníčku.
  • 00:18:30 -Tady se něco oslavuje. Copak?
    -To je překvapení.
  • 00:18:38 -Překvapení. Ale jaké?
    -No, já nevím.
  • 00:18:44 -Zasnoubení?
    -Teti, nikdy ses vdávat nechtěla!
  • 00:18:52 Člověk nevezme všechno, co se
    nabízí. Koníček je sběratel.
  • 00:19:04 To je pokyn osudu.
    -Co kdybychom to všichni zapili?
  • 00:19:11 Jen pijte, ale my nebudeme.
    Nevěsta nepije, Koníček také ne.
  • 00:19:21 -Budeme gratulovat.
    -Gratuluji.
  • 00:19:29 -Já jedu na Kubu!
    -Na Kubu, co tam budeš dělat?
  • 00:19:40 -Prosím tě, takovou dálku.
    -Jedu v září. Zavádíme tam linku.
  • 00:19:46 -To tam budeš přes Václava?
    -Přes Vánoce.
  • 00:19:52 Viděl jsem obrázky. Moře a palmy.
    Jsou tam hadi a krokodýli.
  • 00:19:59 -Krokodýli. Nosorožce bys nechtěl?
    -Přes Vánoce!
  • 00:20:07 Já se těšila, jak uděláme svatbu.
    Místo svatby se jede na Kubu.
  • 00:20:15 S naší svatbou nemá Kuba nic
    společného. Že ne, Koníčku?
  • 00:20:24 -Já se podřídím, Otylko.
    -Stihnem všechno. Na svatbě budu.
  • 00:20:31 Já nevím, aby si lidi nemysleli,
    že to muselo být. Co moje pověst?
  • 00:20:43 Když říkáte vypravit veselku,
    tak jako myslíte od vás?
  • 00:20:49 To víte, že od nás.
    Musíme nad tím mít patronát.
  • 00:20:59 To vám nikdy nezapomenu,
    přijali jste mě jako svého.
  • 00:21:09 To tam budeš i na Vánoce?
    Na Vánoce má být rodina spolu.
  • 00:21:18 -To není možné. Co děti?
    -Mě bude také smutno.
  • 00:21:30 Nemohl bys to odsunout
    až po Ježíšku?
  • 00:21:35 Ale děti moje, vždyť to není
    takový problém!
  • 00:21:48 -No, Pavli. Ty se letos povedly.
    -Krásné. Kde je hvězda na špičku?
  • 00:22:00 -Máme řetězy?
    -Musí být v krabici. To cukroví!
  • 00:22:07 -Už ji mám.
    -To je krásný den. Na oslavy.
  • 00:22:17 To byl od babičky nápad,
    udělat svatbu i Štědrý večer.
  • 00:22:28 -Kdepak naše babi!
    -Ale už toho mám dneska dost.
  • 00:22:36 -Káča si to vždycky umí zařídit.
    -Já jsem dneska starostí nespala.
  • 00:22:45 Už jsou tam čtrnáct dní a nepíší.
    Kdyby bylo po mém, nepustím je.
  • 00:22:55 -Co by s nimi bylo? Jsou spolu.
    -Doktor říkal...
  • 00:23:01 Doktor není jasnovidec.
    Kdyby aspoň napsali.
  • 00:23:09 Co by psali, stejně dnes přijedou.
  • 00:23:16 Aspoň lístek,
    Káča bude brzy rodit.
  • 00:23:22 Kdyby něco bylo, už bys to věděla.
    Neboj se, přijdou k večeři.
  • 00:23:31 Jdi se obléknout, už tu budou
    z radnice. Zavolej kluky.
  • 00:23:47 Kluci! Z vody ven,
    umýt a oblékat.
  • 00:23:54 -Maminko, přijde paní Skřivánková.
    -Usušit. Co by tu dělala?
  • 00:24:03 Petřík dal Alence facku.
    Nepral se, dal jí jen facku.
  • 00:24:12 -Ty jsi u toho jen tak stál?
    -Já nestál jen tak, já ji držel.
  • 00:24:20 -Nemá se prát. Spory se sousedy!
    -Ale ona mu nemá nadávat.
  • 00:24:28 Mám nejraději matky, co si chodí
    stěžovat, na cizí děti!
  • 00:24:34 -Tohle před nimi neříkej.
    -Tak dozvím se proč ti nadává?
  • 00:24:42 Řekl jsem, že dostanu od Ježíška
    kanón. Protože máme dneska Vánoce.
  • 00:24:52 Měl jsi pravdu, ale prát se nesmíš.
    Tatínek bude na Kubě. Poslouchejte.
  • 00:25:06 Panečku, ten je v tom sluníčku
    krásný.
  • 00:25:16 Nesem vám noviny, poslouchejte,
    z betlémské krajiny, pozor dejte.
  • 00:25:37 Pavlo, slyšíš, už jsou tady!
  • 00:25:47 -Já se dnes odpoledne žením...
    -Vyvalte sudy, ať hrají dudy...
  • 00:25:55 -My vám přejeme hodně štěstí.
    -Děkuji.
  • 00:26:00 Mnoga ljeta, živijó, živijó!
  • 00:26:17 -Kdo by řekl, že to tak dopadne.
    -Drazí přátelé, dovolte pár slov.
  • 00:26:27 Já nevím, jak bych to vyjádřil.
    Zkrátka - děkuji vám. Nezapomenu.
  • 00:26:39 Nechci mít proslov. Jen pár slov.
    Vím, za co vám oba vděčíme.
  • 00:26:48 -O tom vůbec nemluvte.
    -Víme, co jsme vám povinni.
  • 00:26:56 Rozhodli jsme, že budeme v Praze.
    Zajdeme sem každý den.
  • 00:27:13 -To je vyloučené, máte líbánky.
    -To my stihneme všechno.
  • 00:27:23 -Co kdybychom se navečeřeli.
    -Tetičko, posaďte se.
  • 00:27:33 Já sám. Děkuji.
  • 00:27:42 To jsou k nám hosté,
    paní Květuško. Pojďte dál.
  • 00:27:49 -Dobrý den. Já nebudu rušit.
    -Nás nerušíte, jen domácí oslava.
  • 00:28:01 -Já zapomněla na prskavky.
    -Mladá paní, co to děláte?
  • 00:28:09 -Zapomněla jsem tam dát prskavky.
    -Paní Květuška přišla. Jste hodná.
  • 00:28:18 Ochutnejte, paní Květuško.
    Letos se vánoční cukroví povedlo.
  • 00:28:25 -Paní Zdeborová, naše sousedka.
    -Koníček, Koníčková.
  • 00:28:34 -Vánoční cukroví?
    -Povedlo se. To na Kubě nemají.
  • 00:28:43 -Na Kubě?
    -Tam jen pomeranče a krokodýlky.
  • 00:28:50 Musíte si vzít s námi.
    Maminko, připrav příbor.
  • 00:28:58 -To budeme zase lichý.
    -S mladými by nás bylo třináct.
  • 00:29:06 -Jste už týden doma bez manžela.
    -Musím domů zadělat na vánočky.
  • 00:29:16 -Teď v létě zadělávat na vánočky?
    -Jestli máte chuť, vezměte si.
  • 00:29:26 -Sedněte si s námi a berte si.
    -My čekáme na Kačenku a Zdeňka.
  • 00:29:36 -Ale nadílku musíme udělat dnes.
    -Kdepak je Kačenka a Zdeněk?
  • 00:29:46 -Ti jeli na dovolenou.
    -Na lyže, co?
  • 00:29:53 -Na lyže? V tomhle vedru.
    -Třeba na horách napadl sníh.
  • 00:30:02 Slyšíš to, prve vánočky,
    teď na lyže. Není ona blázen?
  • 00:30:10 -Nebyla jste na sluníčku?
    -Je horko, ale co na Kubě?
  • 00:30:19 -Na Kubě? Tam je pařák.
    -To byste nám zkazila svatbu.
  • 00:30:27 -Vy slavíte taky svatbu?
    -Mami, kdy se bude nadílet?
  • 00:30:34 Všichni půjdeme do kuchyně
    a zatím tu Ježíšek nadělí!
  • 00:30:40 Ale, babi, my na to nevěříme.
  • 00:30:45 To je náhoda, měla jsem objednaný
    dárek. Můžu ho dát pod stromeček?
  • 00:30:53 -Ale to jste neměla, Květuško.
    -Já vám pomůžu.
  • 00:31:18 Kam jsem dala zvoneček?
    Má ho Honzíček na hraní.
  • 00:32:11 -Tak veselé Vánoce!
    -Veselé Vánoce.
  • 00:32:23 -Tady je něco pro Koníčkovi.
    -Týden v Beskydech!
  • 00:32:34 -Něco pro kluky.
    -Nedělejte rámus, vzbudíte Honzíka.
  • 00:32:41 -Honzíček je na rámus zvyklý.
    -Jako by tu něco kníkalo.
  • 00:32:48 -Ale to nic.
    -Tohle je pro maminku.
  • 00:32:54 -Deštník. To já potřebuji.
    -To je snadné. Takhle se zavře.
  • 00:33:08 -Někam to polož, nebo nás zabiješ.
    -To je nápad. Vražda deštníkem.
  • 00:33:16 Tohle je pro babičku.
    A teď já. Ta je krásná.
  • 00:33:30 To je pro Petra. Nech to paraple.
    Podívej na ty krásné košile.
  • 00:33:39 -Čí je tohle?
    -To je pro tatínka.
  • 00:33:50 Já věděl, že tu něco kníkalo.
    Udělali jste mi radost.
  • 00:34:03 Mě to taky napadlo.
  • 00:34:10 -Proč jste něco neřekli?
    -Pavlo, ty taky?
  • 00:34:18 -To budou kamarádi.
    -Paní Zdeborová, kam utíkáte?
  • 00:34:25 -Když já taky, bernardýnka.
    -Bernardýnka.
  • 00:34:35 Ale tady ještě něco kníká.
    Ještě jeden košík.
  • 00:34:47 -To vy?
    -My ne, my prosím, obraz.
  • 00:34:54 -Já taky ne, já toho bernardýnka.
    -Co je?
  • 00:35:03 -Snad to není krokodýlek?
    -To je miminko.
  • 00:35:11 -Uhu!
    -Děti! To je Mikuláš!
  • 00:35:22 Kdepak! To je Andulka.

Související