iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 6. 2001
11:00 na ČT1

1 2 3 4 5

63 hlasů
661148
zhlédnutí

Nemocnice na kraji města 20/20

Odečítání

V borské nemocnici nastanou těžké časy – na celém oddělení zůstal primář Blažej sám…

58 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Nemocnice na kraji města - Odečítání

  • 00:00:03 Do nemocnice přijíždí
    ministerská komise,
  • 00:00:06 aby projednala stížnost
    zelinářky Dobiášové.
  • 00:00:12 Karel se při jednání komise
    nezachová čestně.
  • 00:00:16 A Blažej mu to rozhořčeně
    a právem vytýká.
  • 00:00:24 Tenhle konflikt je největší
    a nejtěžší, jaký ortopedie poznala.
  • 00:00:32 Karel však není ochoten přiznat
    vůbec nic, ani své vlastní ženě.
  • 00:00:42 Doktor Štrosmajer považuje za svou
    povinnost informovat starého pána.
  • 00:00:53 Arnošt Blažej se odhodlává
    jít za Inou do porodnice.
  • 00:01:00 A nejen to,
    přiznat vše i své ženě.
  • 00:01:09 Nečeká ho nic méně
    než definitivní odchod z domu.
  • 00:01:15 Doktor Štrosmajer při jedné
    z operací dostane srdeční záchvat.
  • 00:01:20 Doktorka Králová ho rychle
    odváží na své oddělení.
  • 00:01:26 Mladý Peterka musí dokončit
    operaci za něj. A udělá to dobře.
  • 00:01:35 Jděte domů.
  • 00:01:41 -Nedělejte si marné naděje.
    -To já si dělám.
  • 00:03:19 Koncert na rozloučenou
    pro vás pořádá
  • 00:03:22 a o jeho společnou návštěvu
    prosí Cvach 2.
  • 00:03:27 -Kde je, kde je?
    -Já jsem tady na vaší rohoži.
  • 00:03:32 -Vstaňte! Tady rohožka není.
    -Až řeknete, že půjdete.
  • 00:03:37 Okamžitě vstaňte!
    Pojďte okamžitě dovnitř! Co to je?
  • 00:03:42 Lístky na koncert, bude tady
    Richardson. Ó, vy si žijete!
  • 00:03:48 -Vy také chodíte na koncerty?
    -Já jsem na to kdysi hrával.
  • 00:03:55 -Tak co, půjdete?
    -To nevím.
  • 00:04:03 Jdu pryč. Rok vás neuvidím
    a kdo ví, co bude po roce.
  • 00:04:12 -Kdy to je?
    -Čtvrtek večer.
  • 00:04:16 -Čtvrtek večer.
    -Nemám volno. -Mám volno.
  • 00:04:30 Paní doktorko, po té operaci
    se situace vůbec nezlepšila.
  • 00:04:36 -Mně se ta noha líbí. -Kdybyste
    ji viděla večer, to je jako konev.
  • 00:04:43 -A bandážujete si ji, masírujete?
    -Ano, nic platné. -Opravdu?
  • 00:04:49 -Přece bych tak mladé,
    půvabné dámě nelhal. -Projděte se.
  • 00:04:55 -Proč jste ji neměl
    zabandážovanou dneska? -Náhodou.
  • 00:05:01 Tak sem přijdete každý večer a my
    ty masáže a koupele uděláme s vámi.
  • 00:05:08 -To sem mám den co den jezdit?
    -Ano.
  • 00:05:12 -Tak to doma zkusím sám.
    -Takže jste to neudělal ani jednou.
  • 00:05:18 -Vidím, že nás neberete vážně.
    -Tak když už je to venku...
  • 00:05:24 -Cévní. -Tady Martička.
    Chcete slyšet senzaci roku?
  • 00:05:29 -Já teď bohužel nemám čas.
    -Moment!
  • 00:05:33 -Arnošt utekl od ženy
    a přespává v kanclu. -To snad ne.
  • 00:05:38 Jo, se dvěmi taškami a bez auta.
    Další zprávy večer, čau.
  • 00:05:49 Paní doktorko, snad bych nemusel
    každý den. Slibuji, že to napravím.
  • 00:05:56 Cože? Ano. Pane Emlere, jen dál
    pokračujte a přijďte se ukázat.
  • 00:06:08 -Paní Jáchymová, máte tu návštěvu.
    -Kde?
  • 00:06:13 Na chodbě.
    Prosí vás, kdybyste mohla vyjít.
  • 00:06:29 -To jsem já, Ino.
    -Dobrý den. -Dobrý den.
  • 00:06:41 Přišel jsem ti říct,
    vlastně jsem se chtěl zeptat...
  • 00:06:49 Řekl jsem své ženě, že mám
    s tebou dítě a odešel jsem z domu.
  • 00:06:55 -Definitivně.
    -Já vím, já také.
  • 00:07:03 A chtěl bych, abys šla se mnou.
  • 00:07:09 Já vím.
  • 00:07:11 -A ty bys se mnou nešla?
    -Do té tvé kanceláře?
  • 00:07:23 Tak já doufám,
    že seženu do té doby něco jiného.
  • 00:08:23 -Když mu ukázala dítě, tak je to
    jasné. -Primářům není co věřit.
  • 00:08:29 -Kde budou bydlet? -To je
    ve hvězdách, on pořád spí v kanclu.
  • 00:08:34 -Jak je Štrosmajerovi?
    -Nevím.
  • 00:08:36 Volala jsem tam ráno, ale ještě mi
    nic neřekli. Teď přišel Karel.
  • 00:08:42 -Karle, nevíš jak je Štrosmajerovi?
    -Nemám zdání.
  • 00:08:46 Neví, tak já tam hned brnknu,
    zatím ahoj.
  • 00:08:50 -Ahoj.
    -Dobrý večer.
  • 00:08:53 -Prosím tě, neblokuj ten telefon,
    bude mi volat Praha. -Promiň.
  • 00:09:18 Ani jsi mi neřekl,
    že Blažej odešel od ženy.
  • 00:09:22 -Mě jeho avantýry nezajímají.
    -A ten Štrosmajer tě taky nezajímá?
  • 00:09:28 Ten leží na ARU a ne u nás.
  • 00:09:31 Já vím, jen se ptám,
    jestli tě to také nezajímá?
  • 00:09:35 Měl jsem tolik práce,
    že jsem nevěděl co dřív.
  • 00:09:38 Ani nešlo vytočit číslo a zeptat
    se na zdravotní stav člověka,
  • 00:09:44 -který toho pro nás dost udělal?
    -Snad pro tebe.
  • 00:09:50 Pardon, který toho tolik udělal
    pro tvou ženu.
  • 00:09:56 -Myslím, že teď by tu
    už mohli bydlet. -Kdo?
  • 00:10:00 -Ina s Blažejem a tím malým.
    -Jak tě to napadlo, prosím tě?
  • 00:10:06 -To mě nenapadlo, to jsi řekl ty.
    -To snad nemyslíš vážně.
  • 00:10:10 Když jsem k nám chtěla
    vzít Inu s malým,
  • 00:10:14 řekl jsi, že je to
    vůči Blažejovi provokace.
  • 00:10:18 Teď už to provokace není.
  • 00:10:20 Po tom, co nám udělal,
    mu budeš nabízet barák?
  • 00:10:24 Nabízím ho lidem,
    kteří nemají střechu nad hlavou.
  • 00:10:30 Nezvykej si rozhodovat o domě,
    který ti nepatří.
  • 00:10:42 Můžu ti říct, že se mi v tom
    domě dávno přestalo líbit.
  • 00:10:49 Za ten rok, co jsem tady,
    si připadám jako slepice,
  • 00:10:53 která se smí jen popelit,
    ale nesmí o ničem rozhodovat.
  • 00:10:57 A která se musí bát, čeho se bojí
    její pán a čeho by se sama nebála.
  • 00:11:05 -Dřív jsem taková nikdy nebyla.
    -Každý si o sobě myslí to lepší!
  • 00:11:20 Kam s tím jdeš?
  • 00:11:22 Když tam nemůže být Ina s Blažejem,
    tak tam snad mohu bydlet já!
  • 00:11:40 ZVONÍ ZVONEK.
  • 00:11:46 -Kdo je?
    -To jsem já, Karle.
  • 00:11:50 Táto, kde se tady bereš?
    Okamžik, hned jdu otevřít.
  • 00:12:00 -Z Týniště nevolali? -Ne.
    -ZVONÍ TELEFON.
  • 00:12:06 -Sova.
    -Dobrý večer, tady Veronika.
  • 00:12:09 -Mám vám oznámit, že přijede
    váš otec. -Děkuji už je tu.
  • 00:12:13 -Promiňte, já to dřív nestačila.
    Tak na shledanou. -Na shledanou.
  • 00:12:19 -Veronika? -Ano. -Je teď strašně
    zaneprázdněná jedním hygienikem.
  • 00:12:25 -Alžběta není doma? -Alžběta?
    -Má službu?
  • 00:12:29 Ne, bude někde nahoře,
    já pro ni skočím.
  • 00:12:41 Promiň, nezlob se,
    že tě vyrušuji, ale přijel otec.
  • 00:12:47 Nebylo by dobré, abychom před
    ním ventilovali naše problémy.
  • 00:12:53 -Mohla bys ho jít dolů přivítat?
    -Ráda.
  • 00:13:12 -Bětuško, tebe rád vidím!
    -Vítám vás, tatínku.
  • 00:13:17 -Už vám řekl Karel, že Štrosmajer
    má rozsáhlý infarkt? -Ne. Karle!
  • 00:13:24 -Asi na to zapomněl.
    -A jak to s ním vypadá?
  • 00:13:28 -Karle, jaké jsou zprávy
    o Štrosmajerovi? -Snad dobré.
  • 00:13:33 To asi těžko, pokud já vím,
    je pořád ve velkém nebezpečí.
  • 00:13:38 -Neměl bych za ním zajet?
    -Teď v noci?
  • 00:13:42 -Leží u Dany.
    -U Dany, tak dobře.
  • 00:13:47 Zítra za ním zajdu,
    hned zítra ráno!
  • 00:13:58 -Neviděli jste tady pana doktora?
    -Ten tu nebyl, Oldři, je nemocný.
  • 00:14:07 -Co je mu? -Infarkt, taková
    srdeční slabost, dost silná.
  • 00:14:14 -On je v nemocnici? -Ano.
    -A na jakém oddělení?
  • 00:14:21 -To oddělení se jmenuje ARO.
    -ARO? -ARO.
  • 00:14:26 -Tak já tam za ním zajdu.
    -Tam tě nepustí.
  • 00:14:31 Ale pustí, já jim řeknu,
    že ho nechám vyhrát.
  • 00:14:37 Tak jdi, možná, že mu to prospěje.
  • 00:14:43 Chtěla jsem se vás zeptat.
  • 00:14:46 Arnošt Blažej odešel od ženy
  • 00:14:50 a veřejně se přiznal k dítěti,
    které mu porodila Ina.
  • 00:14:55 Všichni to hodnotí
    jako velice odvážný čin, ale...
  • 00:14:59 -Ale jeho čeká moc těžká
    životní etapa. -Právě.
  • 00:15:04 Především nemají kde bydlet.
    Tak mě napadlo,
  • 00:15:10 jestli bych jim nemohla nabídnout
    nahoře ty dva pokojíky?
  • 00:15:15 -To se mě ptáš? -Je to váš dům.
    -V tom případě vřele souhlasím.
  • 00:15:23 -Ale já ne. -A proč ne? -Nemám
    důvod toho člověka podporovat.
  • 00:15:32 -Ale měl bys mít. -Já?
    Můžeš mi říct proč po tom všem?
  • 00:15:40 Přinejmenším proto, že se za vás za
    všechny postavil. A za tebe zvlášť.
  • 00:15:46 -Jak jsi na to přišel?
    -Byl za mnou doktor Štrosmajer.
  • 00:15:59 Myslím, že bude lepší,
    když u toho nebudu.
  • 00:16:07 My už jsme s Karlem
    o tom mluvili a domluvili.
  • 00:16:19 -Co se tu stalo? -U nás doma? Nic.
    -Myslím ve špitále. -Také nic.
  • 00:16:27 Takové žabomyší vojny
    jako v každé okresní nemocnici.
  • 00:16:32 -Tobě se tam už nelíbí?
    -To nemohu říct.
  • 00:16:35 Ale byl jsem zvyklý na kliniku,
    kde se jeden o druhého nestaral.
  • 00:16:41 Byla chyba, když jsem se snažil,
    aby tu měl jeden starost o druhého.
  • 00:16:46 -Aby se mohl na druhého spolehnout?
    -Někdo to potřebuje, někdo ne.
  • 00:16:52 Ty jsi to nepotřeboval,
    když se tě chtěl profesor zbavit?
  • 00:16:57 Profesor už je v penzi,
    teď je tam absolutně jiná situace.
  • 00:17:02 -Vidím, že máš šanci se tam dostat.
    -Vypadá to přinejmenším nadějně.
  • 00:17:09 -Alžběta to ví? Ona chce do Prahy?
    -Ať se rozhodne, jak chce.
  • 00:17:17 -To zní jako že o tom nic neví.
    -Zatím ne.
  • 00:17:24 Ty si vyjednáváš přestup na jinou
    nemocnici a jí to ani neřekneš?
  • 00:17:31 Nechci o tom zbytečně mluvit,
    to se někdy nevyplácí.
  • 00:17:48 -Co na to říká Kateřina?
    -Na co? -Na tvůj přestup do Prahy.
  • 00:17:53 Ta je stoprocentně pro.
  • 00:17:59 Neboli ona to ví a Alžběta ne?
  • 00:18:06 -KLEPE NA DVEŘE.
    -Ano.
  • 00:18:09 -Dobrý den. -Dobrý den.
    -Přišel jsem se rozloučit.
  • 00:18:15 Já vím, sedněte si.
    O dobrém chirurgovi se říká,
  • 00:18:21 že musí umět říznout na přesném
    místě i v přesnou dobu.
  • 00:18:27 -A vy odcházíte ve velice
    nevhodnou dobu. -Já za to nemohu.
  • 00:18:33 Já vím, já vím.
  • 00:18:37 Já bych vás tu teď potřeboval
    jako sůl.
  • 00:18:42 -A za rok? -Vy se ptáte,
    jestli se sem máte vrátit?
  • 00:18:53 -Neodradily vás drsné vyučovací
    metody? -Čekal jsem to horší.
  • 00:19:01 My jsme zase čekali,
    že budete cvachovitější.
  • 00:19:09 Ten chlap je mi protivný
    a to jsem ho v životě neviděl.
  • 00:19:13 Mně také,
    ačkoliv jsem ho v životě viděl.
  • 00:19:18 Mějte se tam na té vojně
    jak to jen půjde.
  • 00:19:30 -A brzy se vraťte.
    -Provedu.
  • 00:19:36 -Maminko, je tady paní pošťáčková!
    -Tak si vem od ní poštu, miláčku.
  • 00:19:43 Maminko, já to nemohu unést.
  • 00:19:50 -Počkejte, já vám s tím pomohu.
    Co je to? -Odpovědi na inzerát.
  • 00:19:56 -Tak ty jsi to přece jen dala
    uveřejnit? -Samozřejmě.
  • 00:20:03 Nezůstanu tady ani o den déle,
    než bezpodmínečně musím.
  • 00:20:13 -Copak se stalo? Koncert se nekoná?
    -Koná, už se na něj těším.
  • 00:20:19 Ale já bych se teď hrozně rád
    rozloučil s doktorem Štrosmajerem.
  • 00:20:31 Ale jen na chvilku.
  • 00:20:37 -Dobrý den. -Á, to jste vy.
    -Přišel jsem se s vámi rozloučit.
  • 00:20:43 -Já někam odcházím?
    -Vy ne, já.
  • 00:20:48 Mladý muži, tady to ještě nevědí,
    ale já odcházím také.
  • 00:20:56 -Chci vám za všechno poděkovat.
    -Mně? Prosím vás, za co?
  • 00:21:02 Já jsem vám nic nedal.
  • 00:21:06 -Ale něco vám prozradím,
    co ještě nevíte. -A to je?
  • 00:21:14 Že vy a slečna "ortopedie"
    se máte rádi.
  • 00:21:20 Ona vám to ještě nedává
    zatím tak moc najevo,
  • 00:21:26 protože to je taková hrdá,
    mladá dáma,
  • 00:21:33 co se nechává ráda dlouho dobývat.
  • 00:21:37 A to vás nesmí zmýlit.
  • 00:21:41 Ne abyste od ní utíkal k jiné
    ženské, ona vás pak obdaruje.
  • 00:21:49 A poskytne vám velké rozkoše.
  • 00:21:57 -Já slibuji, že jí budu věrný.
    -Takovou věrnost já uznávám.
  • 00:22:05 Tak za rok na shledanou.
  • 00:22:11 To za déle, mladý muži.
  • 00:22:16 -Pane doktore, co mi si tady bez
    vás počneme? -My to tu nevydržíme!
  • 00:22:23 Co mám říkat já, zvlášť na vojně!
    To bude utrpení!
  • 00:22:27 -On zase nemá návleky!
    -Moje vrchní sestra!
  • 00:22:32 Pozor, pozor! Nemačkat se na dámu,
    která je v jiném stavu!
  • 00:22:37 Vy jste v jiném stavu? Tak pozor,
    to se posadit, opatrně!
  • 00:22:42 -Jak dlouho?
    -Už asi hodinu a půl.
  • 00:22:47 Holky! Štrosmajer umřel.
  • 00:22:57 Ježíšikriste!
  • 00:25:17 Ty tu na někoho čekáš?
  • 00:25:20 Já jsem si přišla zahrát šachy
    s panem doktorem Štrosmajerem.
  • 00:25:30 -Ty jsi Oldřiška, viď? -Ano.
    -Tak to už nepůjde, Oldřiško.
  • 00:25:39 Ale on by to dneska určitě vyhrál.
  • 00:25:48 Já vím, že by to vyhrál, já vím.
  • 00:26:02 Prý mám hned přijít k řediteli.
  • 00:26:05 Vypadalo to,
    jako by tu byl požár nebo povodeň.
  • 00:26:09 Oheň tu ještě nemáme,
    voda se sem také nevalí.
  • 00:26:13 -Ale nemáme k tomu daleko.
    -To snad ne.
  • 00:26:17 Vidím, že se rád oddáváte iluzím.
  • 00:26:20 V první řadě tady máme na krku
    soud s paní Dobiášovou,
  • 00:26:24 příští týden je první stání.
  • 00:26:27 -To snad, tam nemá žádnou šanci.
    -To se nedá nikdy říci dopředu.
  • 00:26:33 Dále tu mám žádost doktora Karla
    Sovy o rozvázání pracovního poměru
  • 00:26:39 -v souvislosti s jeho odchodem
    do Prahy. -Tu znám.
  • 00:26:44 Jistě, sám jste ji parafoval.
    A co nepochopím, dokonce doporučil.
  • 00:26:51 -Co je na tom tak nepochopitelného?
    -Umíte odečítat, soudruhu primáři?
  • 00:26:57 -Malá čísla snad ano.
    -To stačí, tak to zkuste se mnou.
  • 00:27:02 Byli jste při vašem nástupu
    do funkce celkem 4.
  • 00:27:06 Vy, Štrosmajer, Čeňková, Cvach.
    Cvacha jste pro neshody vyhodil,
  • 00:27:11 místo něho přišel mladý Sova,
  • 00:27:14 kvůli němu byla na cévy přeřazena
    Čeňková a přišel mladý Peterka.
  • 00:27:21 A teď. Peterka odešel na vojnu.
  • 00:27:24 Štrosmajer zemřel, kvůli neshodám
    s vámi odchází mladý Sova
  • 00:27:30 a vy ho klidně pustíte, ačkoliv tím
    pádem zůstáváte na ortopedii sám.
  • 00:27:36 Nezlobte se na mě, ale takhle
    zdecimovat vlastní primariát,
  • 00:27:41 to jsem ještě nezažil.
  • 00:27:44 Přesto si myslím,
    že bychom mu odchod měli umožnit.
  • 00:27:48 A proč, smím-li se zeptat?
  • 00:27:52 Rád pracuji s lidmi, kterým
    na práci a na nemocnici záleží.
  • 00:27:57 A těm, kterým je to jedno,
    rád umožním, aby odešli.
  • 00:28:02 To zní sice velice ideově,
  • 00:28:05 ale je to přece jenom nazíráno
    jen z jedné strany okna.
  • 00:28:10 A jak to vypadá z té druhé strany?
  • 00:28:14 O tom sem ke mně na stůl přicházejí
    velice varovné signály.
  • 00:28:19 Primář Blažej v důsledku svého
    neukázněného a nemorálního života
  • 00:28:25 se rozloučil se spolupracovníky,
    kteří se odvážili mu něco vytknout.
  • 00:28:31 Opustil rodinu, dostal se
    do vážných konfliktů s pacienty,
  • 00:28:36 a neuspěl ani v pokusu o zdolání
    základních vědeckých zkoušek.
  • 00:28:46 -Tohle se o mně opravdu říká?
    -Dokonce píše.
  • 00:28:50 A mohl bych vědět,
    odkud vane ten hlas?
  • 00:28:56 Z dosti vlivných míst, soudruhu
    primáři. Z dosti vlivných míst.
  • 00:29:06 To tedy znamená,
    že na tom pracuje má žena.
  • 00:29:10 To ovšem neznamená,
    že by to bylo méně nebezpečné.
  • 00:29:14 To máte pravdu. Spíš víc.
  • 00:29:26 -Míníte se rozvést?
    -Ano.
  • 00:29:35 A je to dobře?
  • 00:29:41 Už jsem si to musel jednou provždy
    vyřešit, takhle to dál nešlo.
  • 00:29:47 -Máte kde bydlet?
    -Zatím ne.
  • 00:29:57 Tak s tím bychom asi měli začít
    nejdřív.
  • 00:30:03 Vy byste mi s tím
    opravdu chtěl pomoci?
  • 00:30:08 To si ještě pamatuji z doby,
    kdy jsem sám chirurgoval,
  • 00:30:13 že operatér se potřebuje
    pořádně vyspat.
  • 00:30:16 -A v kanceláři na kanapi
    to není žádné spaní. -To není.
  • 00:30:22 -A teď se vrátíme k tomu hlavnímu.
    -A to je co?
  • 00:30:27 To jsou doktoři na ortopedii.
  • 00:30:31 -Seženu.
    -A kde?
  • 00:30:38 Dejte mi pár dní, týden, a přivedu
    vám nejméně dva dobré ortopedy.
  • 00:30:47 -A když ne?
    -Musím.
  • 00:30:57 Já vám tak docela nevěřím,
    lépe řečeno nevěřím tomu vůbec,
  • 00:31:03 ale ten týden vám dám,
    ale ani o den víc!
  • 00:31:13 A pak začnu shánět já sám.
  • 00:31:16 Ale upozorňuji vás,
    že v první řadě nového primáře.
  • 00:31:28 Já bych o jednom ortopedovi věděla,
    tedy spíš o ortopedce.
  • 00:31:34 Krucifix, nabídněte to Alžbětě.
  • 00:31:40 To je nesmysl,
    Sovovi se budou stěhovat do Prahy.
  • 00:31:44 -A jste si tak jist, že oba dva?
    -Co tím chcete říct?
  • 00:31:52 Abyste to zkusil. Možná,
    že jí tím pádem i trochu pomůžete.
  • 00:31:59 A nevyhodí mě ona vysokým obloukem?
  • 00:32:02 No tak bychom tady létali
    jako holubičky dva.
  • 00:32:16 -Děkuji.
    -Na shledanou. Další.
  • 00:32:27 -Dobrý den. -No ne, snad nemáte
    také vy nějaké oběhové potíže?
  • 00:32:36 Zatím ještě ne.
    Já přicházím na doporučení osoby,
  • 00:32:41 kterou nemohu jmenovat, protože
    je to naše vrchní sestra Marta,
  • 00:32:46 a ta mi řekla,
    abych šel za vámi a zeptal se vás,
  • 00:32:51 jestli byste nechtěla jít za námi.
  • 00:32:58 -Kam za vámi?
    -Na ortopedii.
  • 00:33:03 -Zůstal jsem tam totiž úplně sám.
    -Já vlastně vím.
  • 00:33:11 -A jestli byste k nám ráda,
    to už nevíte? -To vím také.
  • 00:33:22 -Že ano nebo že ne?
    -Že ano.
  • 00:33:29 Jenže ještě se musím
    jednoho pána na něco zeptat.
  • 00:33:36 -A kdy se zeptáte?
    -Dnes večer.
  • 00:33:52 Vstupte směle, mladý muži,
    jste očekáván.
  • 00:33:56 Tady vám nehrozí žádné nebezpečí.
    My dva, co k tobě teď promlouváme,
  • 00:34:02 ti přejeme k tvým narozeninám
    hodně štěstí, zdraví, dlouhá léta,
  • 00:34:08 brzkého potomka, pokud možno
    radši hned 2 až 3 najednou...
  • 00:34:17 Tady máš něco na sebe,
  • 00:34:20 tady máš něco do auta
    a teď mi to zase vrať.
  • 00:34:26 A tady je to nejdůležitější,
    to si rozbal hned.
  • 00:34:31 No, rozbal si to.
  • 00:34:36 -Jú!
    -To je pro mě?
  • 00:34:39 -No, to patří k základnímu vybavení
    nastávajícího tatínka. -Jak to?
  • 00:34:46 Ty přece budeš učit naši ratolest
    sedávat na noční váze.
  • 00:34:53 Máš něco k jídlu?
  • 00:34:58 -Co se stalo, Vašku?
    -Co by se stalo? Mám hlad.
  • 00:35:02 Tebe urazilo, že jsem ti dala
    k narozeninám nočníček?
  • 00:35:07 Prosím tě, nech mě být,
    musím se umýt.
  • 00:35:11 Tak co tě urazilo nebo co se tě
    dotklo? To mi můžeš říct, ne?
  • 00:35:17 -Ale nic, navíc jsem ti to sám
    poradil. -Co jsi mi sám poradil?
  • 00:35:26 -Nezlob se na mě, já na to musím
    myslet kudy chodím. -Na co?
  • 00:35:32 -Že to prostě není možné! Aby...
    -Aby? Aby to dítě bylo tvoje.
  • 00:35:46 Tak ono to není možné, jo?
    Ono to není možné!
  • 00:35:53 Tak ono není možné,
    aby to dítě bylo tvoje!
  • 00:36:00 Ono není možné, abych já měla
    normální dítě se svým mužem!
  • 00:36:07 U všech ostatních to možné je
    a u mě to možné není, jo?
  • 00:36:12 Já ti věřím!
  • 00:36:15 -Ono to není možné?
    -Ne, ne, Martičko!
  • 00:36:21 Ono to není možné, co?
  • 00:36:28 Vašíčku...
  • 00:36:30 Martičko, tohle jsou moje
    nejkrásnější narozeniny.
  • 00:36:40 -Nestalo se ti nic?
    -Akorát mám furt hlad.
  • 00:37:43 Prosím vás, kdy teď jede nejbližší
    autobus do Prahy?
  • 00:37:47 -Za necelých 20 minut.
    -Děkuju.
  • 00:38:13 ZVONÍ.
  • 00:38:18 -Dobrý den. Karel tu ještě není?
    -Ne.
  • 00:38:21 -Ale má přijít, že? -Ano.
    -Asi se někde zdržel.
  • 00:38:26 -Mohu jít dál? -Jistě, promiňte.
    -Ahoj Haničko. -Dobrý den.
  • 00:38:34 Haničko, prosím tě,
    postav nám na kávu.
  • 00:38:37 Ne, děkuji, já hned zase poběžím.
    Jde jen o pár organizačních věcí.
  • 00:38:45 I já si musím zařídit
    spoustu věcí s přestěhováním.
  • 00:38:50 Karel nastupuje
    od začátku kvartálu?
  • 00:38:53 Ne,
    prý nastoupí od 1. příštího měsíce.
  • 00:38:56 -Ještě lepší. A k tomu datu se sem
    také nastěhuje, že? -Říkal to tak.
  • 00:39:02 -Jistě, proč by dojížděl, to by
    bylo strašně úmorné. -To bude on.
  • 00:39:08 -A má dokonce svůj vlastní klíč.
    -Ahoj Katuško. -Ahoj.
  • 00:39:13 -Máme návštěvu. -Koho?
    -Přece Alžbětu.
  • 00:39:17 -Ahoj Karle.
    -Co tady děláš?
  • 00:39:20 Přijela jsem si ujasnit svou
    situaci, když to nešlo v Boru.
  • 00:39:26 Jakou situaci? Vy jste nevěděla,
    že Karel přechází od 1. do Prahy?
  • 00:39:31 On něho jsem to, že přechází
    do Prahy nevěděla vůbec,
  • 00:39:36 protože on se zásadně nesvěřuje.
    Promiňte, že jsem vás zdržela.
  • 00:39:42 -Jsem ráda, že berete všechno tak
    rozumně. -Jak jinak? Na shledanou.
  • 00:40:00 -Jak vás bolí to lýtko?
    -Jako do křeče, ale to nic nebude.
  • 00:40:07 -Kouříte? -To kouřím.
    -Kolik? -Čtyřicet, ale víc ne!
  • 00:40:16 -Máte pocit, že je noha chladnější
    než ta druhá? -Studená je dost.
  • 00:40:23 Máte ji dost bledou,
    ukažte tu druhou.
  • 00:40:27 To stačí nějaký prášek
    nebo to natřít Alpou, že jo?
  • 00:40:32 To nevím, pane Janora,
    tím si nejsem tak jist.
  • 00:40:36 -Já vás pošlu na cévní vyšetření.
    -Zase někam?
  • 00:40:41 Také přestaňte kouřit,
    neprochladněte, dobře se oblékejte.
  • 00:40:46 -Já si vás přijdu zkontrolovat.
    -To člověk ztratí celý den pro nic!
  • 00:40:53 To chcete radši přijít o nohu?
    S tím nejsou žádné žerty.
  • 00:40:58 -KLEPE NA DVEŘE.
    -Vstupte.
  • 00:41:02 -Bětuško, ty? -Já.
    -Co tu děláš? Takovou dálku.
  • 00:41:12 Děkuji.
  • 00:41:16 Rozhodla jsem se,
    že vezmu dějiny do svých rukou.
  • 00:41:21 -Jaké dějiny? Čí? -Své dějiny.
    A dějiny jednoho kousku nemocnice.
  • 00:41:30 Takže se vás ptám, nemohl byste
    nastoupit u nás na ortopedii?
  • 00:41:37 Cože? Ty jsi zase na ortopedii?
  • 00:41:41 Jsme tam s Blažejem sami dva
    a nutně tam někoho potřebujeme.
  • 00:41:47 -Alespoň na rok.
    -To ne, už ne.
  • 00:41:53 -Nemůžete z Týniště odejít?
    -To mohu.
  • 00:41:59 Stejně se na to i chystám,
    ale tam to...
  • 00:42:07 To by nebylo dobře, věř mi.
  • 00:42:13 I když tam Karel všeho
    nechal a šel pryč?
  • 00:42:19 -On už tam není?
    -Od 1. je v Praze.
  • 00:42:26 -Bez tebe?
    -Na tom nezáleží.
  • 00:42:29 -Prostě nikdo ho nezdržoval, nikdo.
    -Rozumím.
  • 00:42:47 To je škoda, že si myslíte,
    že se nemůžete vrátit.
  • 00:42:53 Nevíte o někom jiném?
  • 00:42:58 Slyšíte? Haló, jste tam?
  • 00:43:05 Slyším a jsem tady, ale nevím.
  • 00:43:15 -A kdy chcete, abych nastoupil?
    -Takže vy byste o tom uvažoval?
  • 00:43:22 V nemocnici si nikdo nesmí myslet,
    že je Sova nechá na holičkách.
  • 00:43:30 -Ale to byl jiný Sova.
    -To už nechte na mně, Bětuško.
  • 00:43:36 Kdy mám nastoupit?
  • 00:43:48 Paní Blažejová,
    manželé Horníkovi už jsou tady.
  • 00:43:54 -Dobrý den. -Dobrý den.
    -Dobrý den. -Dobrý den.
  • 00:44:00 -Vítám vás. -Děkuji vám.
    -Dobrý den.
  • 00:44:03 Všechno je připraveno. S odhadem
    jste se jistě seznámili.
  • 00:44:08 Suma je dohodnuta,
    kolky přiloženy a nalepeny.
  • 00:44:12 Zbývá jen podepsat
    příslušný počet smluv.
  • 00:44:16 Shodli jsme se, že šest exemplářů
    postačí. Souhlasí?
  • 00:44:20 Prosím vás, abyste jednotlivě
    přistupovali a podepisovali se.
  • 00:44:26 -Prosím vás, promiňte, prosím vás,
    ještě ne. -Co se stalo?
  • 00:44:35 -Já to nepodepíšu. -Ale proč ne?
    -Já jsem si to rozmyslela.
  • 00:44:45 -Ty to nechceš prodat? -Ne.
    -Já ti nerozumím.
  • 00:44:53 -Ty chceš v tom domě zůstat?
    -Ano. Promiňte mi to, prosím vás.
  • 00:45:04 Samozřejmě, škody vám nahradíme
    i výlohy s tím spojené.
  • 00:45:09 Paní Blažejová, upozorňuji vás,
    že to teď můžete klidně podepsat
  • 00:45:14 a do 14 dnů to odvolat,
    než to nabyde právní moci.
  • 00:45:19 Ne, já nic podepisovat nebudu.
  • 00:45:26 -Zbláznila jsi se? -Ne. -Žádný
    důvod nechat si ten barák nemáš.
  • 00:45:32 Není možné, aby mu ta
    holka stačila, rozuměla,
  • 00:45:36 aby věděla, co si myslí,
    co chce, o co usiluje.
  • 00:45:40 Není možné,
    aby si měli spolu co povídat.
  • 00:45:44 Už teď se mu to musí zajídat,
    zítra, pozítří, on se určitě vrátí.
  • 00:45:49 -A nebo půjde za nějakou jinou.
    -To nevadí, ale ten dům neprodám.
  • 00:46:00 -Bětuško, ty už odcházíš?
    Teď na noc? -Ano, teď.
  • 00:46:06 Domluvila jsem se s Danou Královou,
    už jsme spolu jednou bydlely.
  • 00:46:11 -Dostal jsem jeden nápad.
    -Jaký?
  • 00:46:14 Nebylo by lepší, abys tu zůstala?
    Já celý dům neobsadím.
  • 00:46:19 -A Karel se asi nikdy nevrátí.
    -Nezlobte se, to není dobrý nápad.
  • 00:46:24 Ale dům je ti k dispozici. I tomu,
    koho si sem jednou přivedeš.
  • 00:46:31 Děkuji, ale já teď musím začít
    úplně znova a úplně samostatně.
  • 00:46:41 Já se musím od všeho osvobodit,
    i od tohoto domu.
  • 00:46:47 Já vím, že Soví hrad za nic nemůže,
    ale já se tu necítila svobodná.
  • 00:46:56 Nejspíš bych nikdy nebyla.
  • 00:47:01 Jste hodný.
  • 00:47:05 Já už asi nikdy v životě
    nebudu mít takového tchána.
  • 00:47:13 Moc jste toho pro mě udělal,
    teď už musím sama.
  • 00:47:58 Jo! Víte, že jsem nevěřila,
    že se toho ještě někdy dočkám?
  • 00:48:04 -Já také ne.
    -Zůstanete tady dlouho?
  • 00:48:08 -Tak dlouho jako předtím snad ne.
    -Proč? Vypadáte ohromně udržovaně.
  • 00:48:13 -To je to Týniště. -Pane primáři!
    Já snad nevěřím vlastním očím.
  • 00:48:20 -Dobrý den. -Dobrý den. Za chvilku
    se sejdeme na ranní poradě, ano?
  • 00:48:26 Na příjmu je těžká fraktura,
    koleno. Má se tam jít.
  • 00:48:31 -Alžběto, zajděte tam.
    -Vezmu plášť a letím.
  • 00:48:34 -Jé! Víte, o koho jde? -To je
    snad jedno, hlavně se brzy vraťte!
  • 00:48:40 Paní zelinářová, Dobiášová!
  • 00:48:46 Zajdu tam sám.
  • 00:48:49 -A kdo je to ta paní Dobiášová?
    -Ále, taková z gruntu hodná ženská.
  • 00:48:54 Konečně jste tady. Stejně jsem si
    to udělala jen kvůli vám.
  • 00:49:00 -A co jsem na tomhle zavinil?
    -Protože můj muž nemůže na štafle,
  • 00:49:05 tak jsem musela to zelí podat
    z toho nejvyššího prkna já.
  • 00:49:10 -A z těch štaflí jste spadla?
    -Jo, ale budete to dělat vy sám?
  • 00:49:15 S radostí. Na rentgen!
  • 00:49:21 Fraktura těsně nad kolenem,
    pěkně dislokovaná.
  • 00:49:28 -Tak co s tím?
    -Konzervativně vyloučeno.
  • 00:49:32 -Také myslím. Musíme to udělat teď.
    Připravte ji na operaci. -Ano.
  • 00:51:40 -Hergot, tady to teče jako hrom!
    -Natržená arteria.
  • 00:51:45 -Musíme to zrevidovat.
    -To bude dost těžké.
  • 00:51:49 Odsávačku!
    Zkomprimujte mi to tady nahoře.
  • 00:52:01 Preparace jde mizerně.
    Tady je to natržené. Cévní svorky!
  • 00:52:12 -Dano, dejte heparin!
    -Už jsme dali.
  • 00:52:15 -Ta céva nevypadá moc pěkně.
    -Také je pěkně sklerotická.
  • 00:52:20 -Bude se špatně šít.
    -Ten steh se prořezává...
  • 00:52:24 Alžběto, zkuste to vy.
  • 00:52:40 -Dělá se to hrozně zle.
    -To vidím.
  • 00:52:43 Přece jí kvůli tomu
    neuřízneme nohu!
  • 00:53:16 Tak konečně.
    Dano, pouštíme svorky.
  • 00:53:41 -Pod tím stehem to netepe.
    -Asi se ucpala.
  • 00:53:45 -To bude spasmus.
    -Ještě to krvácí?
  • 00:53:48 Já už dávám čtvrtou konzervu
    a pořád není dobrá.
  • 00:53:52 Kruci, přece mi ta zatracená bába
    nezůstane na stole? Co tlak?
  • 00:53:57 -Jo, už se lepší.
    -Pořád se mi to nechce líbit.
  • 00:54:01 -Na periferii nehmatám puls.
    -Já také ne.
  • 00:54:05 Sestro, jednoprocentní mezokain
    a tenkou jehlu.
  • 00:54:19 -Tady už něco cítím.
    -Já také.
  • 00:54:23 -Ano, tady to jasně tepe.
    -Puls hmatný. Sláva.
  • 00:54:27 Myslím, že je to v pořádku.
    Moc dobrá práce.
  • 00:54:31 Takže si můžeme vyměnit rukavice
    a dát se do té osteosyntézy.
  • 00:54:48 -Tak jak je vám, paní Dobiášová?
    -Kolikátého je dnes? -Třetího.
  • 00:54:59 To je dobře.
  • 00:55:01 Musím stihnout ten soud, jinak
    by si mysleli, že jsem to vzdala.
  • 00:55:06 To víte že to stihnete, i kdybychom
    vás tam měli na vozíku přivézt.
  • 00:56:04 To je dost, že jdete.
  • 00:56:07 Já tu sedím jak nevítaná teta
    z Moravy.
  • 00:56:13 -Jste to opravdu vy? -Kdo jiný
    by se za vámi plahočil do Týniště,
  • 00:56:19 pak sem, rozhádal se s rodinou,
    po čtvrté rozešel s mužem
  • 00:56:23 a táhnul se za druhým,
    zhruba podobným jako ten první?
  • 00:56:29 Mají tady na ortopedii plný stav?
  • 00:56:42 Vy jste za mnou opravdu přišla?
  • 00:56:46 V životě jsem za žádným mužským
    neběhala tolik jako za vámi.
  • 00:56:52 To je krásné. Pojďte dál,
    do našeho Sovího hradu.
  • 00:56:57 To vůbec není krásné, to je smutné.
    Vy jste celý pohublý.
  • 00:57:02 A tahleta barabizna,
    ta dá také zabrat při uklízení.
  • 00:57:06 Přiznám se, že jsem o podzimu svého
    života měla mnohem lepší mínění.
  • 00:57:12 A já zas mnohem, mnohem horší.
  • 00:57:17 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související