iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 3. 2016
13:40 na ČT1

1 2 3 4 5

7 hlasů
24908
zhlédnutí

Bakaláři

Kytice

Téma: Člověk, který mi v životě nejvíce pomohl

18 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kytice

  • 00:00:19 "Vážená televize, když jsem slyšela
    vyhlašování témat pro příští rok,
  • 00:00:24 hned jsem se rozhodla,
    že vám napíšu.
  • 00:00:28 Mně totiž nejvíc v životě
    pomohla moje tchýně.
  • 00:00:32 Zní to možná neuvěřitelně,
    ale je to tak."
  • 00:00:40 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:00:42 -Já jsem... Jirka říkal,
    abych přišla.
  • 00:00:44 -Vy jste Marta, viďte?
    -Ano. -Já jsem Rabasová.
  • 00:00:48 Dobrý den. Prosím, pojďte dál.
  • 00:00:52 -Odložte si!
    -Já nemám co.
  • 00:00:55 To je pro vás.
  • 00:00:57 -Za květiny děkuju,
  • 00:00:59 ale tu bonboniéru, tu si nechte
    pro jinou příležitost.
  • 00:01:03 Prosím, pojďte dál!
  • 00:01:08 Posaďte se!
  • 00:01:25 Mám to tady trochu stísněné, viďte?
  • 00:01:28 Po smrti manželově jsem vyměnila
    byt za menší
  • 00:01:32 a teď se tady nemohu srovnat.
  • 00:01:34 -Jirka tu ještě není?
    -Ne, ještě ne.
  • 00:01:39 To já jsem ho požádala,
    aby přišel trochu později.
  • 00:01:43 Chtěla bych si s vámi promluvit
    o samotě.
  • 00:01:47 -Prosím.
  • 00:01:49 -Mohu se vás na něco zeptat?
  • 00:01:51 Prosím, když nechcete,
    nemusíte mně odpovídat.
  • 00:01:53 -Ale jistě!
  • 00:01:55 -Znáte mého syna dobře?
  • 00:01:58 -Už to bude rok.
  • 00:01:59 -Ale já se vás neptám, jak dlouho,
    já se vás ptám, jak dobře.
  • 00:02:02 -Ano. Víte, na to není lehké
    odpovědět.
  • 00:02:06 -A přece si myslíte, že byste se
    měli co nejdřív vzít?
  • 00:02:10 -No, tak jsme se dohodli.
  • 00:02:13 -Vy si myslíte, že Jirka
    je už dospělý,
  • 00:02:16 už dost zralý, aby se mohl oženit?
  • 00:02:19 -Bude mu 27 let.
  • 00:02:21 -Na tom přece nezáleží.
  • 00:02:23 Někdo má pozdě ve dvaceti,
    někdo má brzy ve třiceti
  • 00:02:26 a někdo by se neměl ženit vůbec.
  • 00:02:29 -A vy si myslíte,
    že je to Jirkův případ?
  • 00:02:31 -No, to ne...
    -Ale možné to je, že?
  • 00:02:36 -Když Jirkův otec byl
    v jeho letech...
  • 00:02:39 -Prosím vás, to přece nemá smysl,
  • 00:02:40 srovnávat něco, co bylo
    bůh ví kdy a co je dnes.
  • 00:02:45 -Máte pravdu.
  • 00:02:54 Chcete čaj?
  • 00:02:57 -Děkuju.
  • 00:03:01 -Sladíte?
    -Hm.
  • 00:03:03 -Prosím, poslužte si.
    -Děkuju vám.
  • 00:03:14 -Prosím.
  • 00:03:20 Slyšela jsem,
    že studujete vysokou školu.
  • 00:03:24 -Ještě ne, chci to dělat dálkově.
  • 00:03:27 -Aha. Jirka mi to řekl jinak.
  • 00:03:32 To on nechce, abyste studovala
    jako řádná posluchačka?
  • 00:03:36 -On nechce, abychom byli od sebe.
    Je na tom něco divného?
  • 00:03:41 -Ne, není, ale je to škoda.
  • 00:03:43 -Nebojte se, já tu školu dodělám!
  • 00:03:45 -Když přijde dítě?
    -I pak.
  • 00:03:49 -Řekl vám Jirka,
    proč nechal studia?
  • 00:03:54 -Říkal, že ho ten směr nebavil.
  • 00:03:59 -Zkusil tři.
  • 00:04:02 -Tak asi není studijní typ.
  • 00:04:04 -Asi není.
  • 00:04:07 Možná, že se vám zdá trochu divné,
    že jsem na svého syna tak kritická,
  • 00:04:13 ale tím, že žaluju na něho,
    žaluju vlastně na sebe.
  • 00:04:16 Něco jsem v jeho výchově pokazila
    nebo zapomněla.
  • 00:04:22 -Víte, mně se nezdá tak pokažený.
  • 00:04:25 A já ho mám ráda takovýho,
    jakej je. Já mám spíš pocit...
  • 00:04:30 -Můžu být upřímná?
    -Prosím.
  • 00:04:33 -Já mám pocit, že vy ho
    přede mnou haníte,
  • 00:04:35 protože nechcete, abychom se vzali.
  • 00:04:39 -Vy si myslíte, že všechno byla
    jenom taktika? Tak to ne! To ne!
  • 00:04:43 Já bych mu přála hezký
    rodinný život, dobrou ženu.
  • 00:04:47 -Jenomže si myslíte,
    že já ta dobrá žena nebudu, že?
  • 00:04:50 -No dovolte! Já vás vůbec neznám!
  • 00:04:54 Možná, že budete dobrá žena,
    co já vím?
  • 00:04:57 -To nemá smysl,
    abyste mě chlácholila.
  • 00:05:02 -Ahoj, mami!
    -Ahoj!
  • 00:05:05 -Ahoj, Martino!
    -Ahoj!
  • 00:05:07 -Ahoj!
    -Ahoj!
  • 00:05:08 -Tak co? Už jste se o mně
    domluvily?
  • 00:05:10 -Už.
    -Spíš vůbec ne.
  • 00:05:16 -To jsou fantastický fotky!
  • 00:05:19 A všichni jsme tam jako vyšitý.
    Vidíš to?
  • 00:05:22 A na každým je vidět,
    co si o tý svatbě myslí, viď?
  • 00:05:25 -No, na tvojí mamince nejvíc.
  • 00:05:27 -No to se nediv.
    Ukradla jsi jí jedinýho syna,
  • 00:05:28 ve kterýho skládala tak mizivý
    naděje.
  • 00:05:30 No prosím! Vidíš!
    Takový věci se neodpouštěj.
  • 00:05:34 A počkej, až uvidí, jak jsme si
    v historicky krátký době
  • 00:05:36 zvelebili tohle hnízdečko,
    tak ji všechny chmury přejdou.
  • 00:05:40 -Musím jí ještě dneska zavolat, víš?
    -Hm.
  • 00:05:43 -Ukaž!
  • 00:05:47 -Ne, ještě jí nevolej, prosím tě!
    -A proč ne?
  • 00:05:50 -Já to musím dodělat.
  • 00:05:52 -No co, dodělat! Víš, že každej byt
    se dodělává 8-18 let, ne?
  • 00:05:57 -Já potřebuju ještě aspoň 8 týdnů.
  • 00:06:00 -Máš je mít, ovšem nevím, co chceš
    tak oslňujícího učinit za 8 tejdnů.
  • 00:06:06 -Chci složit aspoň první zkoušku.
    -(překvapeně hvízdnul)
  • 00:06:25 -Ahoj, maminko! Tak pojď dál.
    -Dobrý den.
  • 00:06:28 -Dobrý den. Tak tě u nás vítám,
    na našem území,
  • 00:06:31 se všemi poctami přináležejícími
    hlavě státu.
  • 00:06:34 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:06:35 -Pojďte dál!
    -Děkuju.
  • 00:06:43 -Jsme teprve na začátku.
    -Což není tak docela pravda,
  • 00:06:46 protože tady chybí suma sumárum
    jedny hodiny a obrázek, no.
  • 00:06:51 -Když se přijde do nového bytu,
    má se přinést dárek pro štěstí,
  • 00:06:56 a teď vidím, že to, co jsem
    vybrala, se sem vůbec nehodí.
  • 00:07:01 -Já už začínám tušit.
  • 00:07:03 Mami, jak tě znám,
    tak já už začínám tušit.
  • 00:07:06 -Tak...
  • 00:07:10 No jako bych to nevěděl! Mámina
    stará láska, míšeňskej porcelán!
  • 00:07:18 Líbí se ti, co?
  • 00:07:20 -No, moc hezký.
    -Děkujeme, mami!
  • 00:07:23 -Jestli se vám to nelíbí,
    tak to můžete prodat
  • 00:07:25 a koupit si něco moderního.
  • 00:07:28 -Jo? A ty bys v tom případě
    chtěla, abysme ti prozradili,
  • 00:07:31 kam jsme to prodali a ty bys
    to tam šla koupit podruhý, viď?
  • 00:07:35 Kdepak, v žádným případě!
  • 00:07:36 Podívej se, maminko, až Marta
    dostuduje
  • 00:07:38 a životní úroveň naší rodiny
    prudce stoupne,
  • 00:07:42 tak si k tomuhle porcelánu koupíme
  • 00:07:43 celej příslušně historicky
    vyvedenej pokoj.
  • 00:07:47 Jo, víš, a propos, mami,
    já jsem ti zapomněl říct,
  • 00:07:50 že moje žena právě včera
    udělala zkoušku.
  • 00:07:52 -Ano?
    -Hm.
  • 00:07:53 -Gratuluju!
    -Děkuju!
  • 00:07:55 -Kolikátou?
  • 00:07:57 -No kolikátou, ty jsi dobrá!
    První přece!
  • 00:07:59 Ty si to představuješ strašně
    jednoduše.
  • 00:08:01 -Já ne, to vy.
  • 00:08:06 -Tak se měj hezky, maminko,
  • 00:08:07 a navštiv zase někdy svoje
    nedospělý děti, jo? Tak ahoj!
  • 00:08:10 -A vy nezapomeňte, že bydlím
    jen o několik kilometrů dál.
  • 00:08:13 Na shledanou!
  • 00:08:14 -Pa.Ahoj!
  • 00:08:15 -Na shledanou!
    -Na shledanou!
  • 00:08:17 -A přeji vám, abyste to všechno
    unesla.
  • 00:08:21 Děkuju, ale to není taková tíha.
  • 00:08:24 -To je dobře, že si to myslíte.
    Na shledanou!
  • 00:08:27 -Na shledanou!
  • 00:08:36 Můžeš mně prosím tě vysvětlit,
  • 00:08:37 proč se tvoje matka ani slovem
    nezmínila o našem bytě?
  • 00:08:41 -To bys ji musela znát. Ona než by
    řekla lež, tak radši neřekne nic.
  • 00:08:46 -Takže se jí tu nelíbilo?
  • 00:08:48 -Já bych neřek nelíbilo,
  • 00:08:49 ale bylo to z jinýho těsta,
    než ona je zvyklá.
  • 00:08:53 -A proč neřekla ani slovo k tý mojí
    zkoušce? Ta je taky z jinýho těsta?
  • 00:08:57 -To má zase jinej důvod.
  • 00:08:59 -Jakej, prosím tě?
    -Ona nevěří, že tu školu doděláš.
  • 00:09:03 -No jo, jistě. Ona už předem
    vždycky nevěří.
  • 00:09:08 -No to se nediv. Její syn ty první
    zkoušky taky vždycky udělal.
  • 00:09:13 Ona ošem netuší, že já jsem si vzal
    geniální ženu,
  • 00:09:15 která stačí práci, domácnost,
    školu,
  • 00:09:18 a že její muž se u ní má
    jako v bavlnce.
  • 00:09:21 -Hm, ale já tě z tý bavlnky
    budu muset trochu vystrnadit.
  • 00:09:26 V příštím období dostaneš
    nějakou práci.
  • 00:09:29 -No kdo si může dovolit
    mě přinutit,
  • 00:09:33 abych se i já musel dopustit
    práce, co?
  • 00:09:36 -Já ne, na svět se hlásí
    tvůj potomek.
  • 00:09:42 -Ne! To snad...
  • 00:09:58 (přichází Jirka)
  • 00:10:15 -Ahoj!
  • 00:10:18 -Ahoj!
    -Promiň, nechci tě rušit.
  • 00:10:26 -Kde's byl?
    -V klubu.
  • 00:10:32 -Dneska je úterý.
  • 00:10:35 -No, vždyť taky chodím do klubu
    každý úterý, ne?
  • 00:10:40 -Říkal jsi, že jste to přeložili
    na středu.
  • 00:10:44 -Tak jsme to zase přeložili
    zpátky, no.
  • 00:10:49 -A nepřehazujete to nějak
    moc často?
  • 00:10:54 -A rozhovor pozvolna přechází
    ve výslech, co?
  • 00:11:01 -Promiň!
  • 00:11:04 -No, jen v tom pěkně pokračuj!
    -Řekla jsem: "Promiň!"
  • 00:11:11 -To přeci na věci nic nemění,
    jestli ti to prominu nebo ne.
  • 00:11:17 -Na jaké věci?
  • 00:11:23 -Na žádný. Jdu se vykoupat.
  • 00:11:38 To jsem o sobě nevěděl,
    že jsem takovej zbabělec.
  • 00:11:43 -Co že seš?
  • 00:11:46 -Zbabělec.
  • 00:11:50 Ani ti nedokážu říct,
    že jsem se zamiloval.
  • 00:11:55 -Jak, zamiloval?
    Do koho zamiloval?
  • 00:12:04 -Jméno ti nic neřekne.
  • 00:12:11 -To je pravda?
  • 00:12:17 -Absolutní.
  • 00:12:22 -A to mi říkáš teď?
  • 00:12:27 -No, chtěl jsem ti to říct,
    až budeš mít po všem,
  • 00:12:29 ale je to stejná zbabělost,
    jako cokoliv jinýho, tak promiň!
  • 00:12:43 Všechno ti tady nechávám, beru si
    jenom pár košil a magnetofon.
  • 00:13:02 Se mnou bys neměla lehkej život
  • 00:13:04 a beze mě ti bude líp.
  • 00:13:30 Tak ahoj!
  • 00:14:29 -No tak, maminko, jak se jmenujete?
  • 00:14:33 Slyšíte mě? Jak se jmenujete?
  • 00:14:37 Tak tohle mi nedělejte!
    Na sále jste byla přece vzhůru.
  • 00:14:41 Tak ještě jednou, jak se jmenujete?
  • 00:14:44 -Marta.
  • 00:14:47 -Jmenuje se Marta?
    -Ano.
  • 00:14:49 -A jak dál?
    -Hálková.
  • 00:14:56 -No to to trvalo!
  • 00:14:58 Tak, paní Hálková, máte syna,
    tříkilového. Máte radost?
  • 00:15:07 No moc nadšeně se zrovna netváříte.
  • 00:15:09 Doufám, že tatínek bude mít
    větší radost, než vy.
  • 00:15:13 Přijdu se za vámi ještě podívat,
  • 00:15:14 ale příště chci tady vidět
    jednu usměvavou matičku.
  • 00:15:18 Dávejte mi na ni pozor!
  • 00:15:28 -Paní Hálková, nechcete se učesat?
  • 00:15:30 Za chvíli budou chodit návštěvy,
    co kdyby někdo přišel?
  • 00:15:34 -Za mnou nikdo nepřijde.
  • 00:15:35 -To se nikdy neví.
  • 00:16:01 (otevřely se dveře)
  • 00:16:07 -Dobrý den.
  • 00:16:16 Přinesla jsem vám květiny.
  • 00:17:10 Přišla jsem vám říct,
    že jsem se všechno dozvěděla,
  • 00:17:16 a že jsem tady místo svého syna,
  • 00:17:20 a že se také místo něho
    budu starat o vaše dítě.
  • 00:17:30 -Od té doby byla moje tchýně
    pořád se mnou.
  • 00:17:33 Pomáhala mi s dítětem,
    pomáhala mi vystudovat,
  • 00:17:37 muselo jí být tenkrát hůř,
    než mně.
  • 00:17:42 Se svým synem se už nikdy v životě
    nesetkala,
  • 00:17:46 zatímco my dvě jsme se sblížily
    jako skutečná maminka s dcerou.
  • 00:17:57 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2016

Související