iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 6. 2021
16:15

1 2 3 4 5

0 hlasů
1227
zhlédnutí

Jak si v Semaforu hrajeme na divadlo

S pořadem Televizní klub mladých zavítáme na prkna Divadla Semafor.

71 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Jak si v Semaforu hrajeme na divadlo

  • 00:00:01 JAK SI V SEMAFORU
    HRAJEME NA DIVADLO
  • 00:00:13 Vítejte!
  • 00:00:15 Vidíte, že Televizní klub
    mladých
  • 00:00:18 není dnes na své domácí půdě.
  • 00:00:20 Sedím tady na prknech,
    která znamenají velice milý
  • 00:00:23 a velice podstatný kus nejen
    pražského divadelního světa.
  • 00:00:26 Jsme v Semaforu, dobrý večer.
  • 00:00:31 Housle a celesta,
    opona, šminky,
  • 00:00:34 Prodaná nevěsta, principál,
    činky.
  • 00:00:39 Divadlo začíná,
    zvonek se houpá,
  • 00:00:43 Nora je nevinná, Julie hloupá.
  • 00:00:47 Carmen tu nezpívá,
    Hamlet se neptá.
  • 00:00:51 Jitka je šedivá,
    Břetislav brebtá.
  • 00:00:55 Piková dáma a veselá vdova
  • 00:00:58 šeptají Rusalce neslušná slova.
  • 00:01:03 Kukátko ukáže subretu zblízka,
    Othello žárlí a publikum píská.
  • 00:01:11 Komtesa v lese se bojí
    a vzlyká,
  • 00:01:14 kulisa třese se,
    reflektor bliká.
  • 00:01:23 Paruka, korále,
    vybledlej trikot,
  • 00:01:27 v sále zní nadále
    zlověstnej sykot.
  • 00:01:31 Baletky, bludičky
    zdvihají stehna,
  • 00:01:35 jedna má spalničky,
    druhá je běhna.
  • 00:01:38 Král se ptá Maryši,
    proč není vyšší.
  • 00:01:43 Dělá, že neslyší,
    ačkoli slyší.
  • 00:01:47 Už se nám opera
    ke konci chýlí,
  • 00:01:51 tenor má housera,
    režisér šílí.
  • 00:01:55 Opona padá a divák se zvedá,
  • 00:01:58 ach ouvej, ubohá Rusalko bledá.
  • 00:02:03 Lalalala...
  • 00:02:11 Opona padá a divák se zvedá,
  • 00:02:15 ach ouvej, ubohá Rusalko bledá.
  • 00:02:36 -Klid, přátelé,
  • 00:02:38 Jonáš a Melicharová
    jsou už na cestě.
  • 00:02:45 -Vesele se píseň nese,
    je nám do zpěvu a tance.
  • 00:02:48 Radujme se, veselme se
    při té písni pro bratrance.
  • 00:02:55 Bratrance dobrého,
    tralalalala...
  • 00:02:58 -Do tance bujného,
    tralalalala...
  • 00:03:02 -Do tance dobrého,
    tralalalala...
  • 00:03:06 -Bratrance bujného,
    tralalala...
  • 00:03:10 Nechceme žádného bratrance
    jiného do tance
  • 00:03:14 než toho našeho dobrého.
    Nechceme žádného bratrance,
  • 00:03:19 jiného do tance
    než toho našeho dobrého.
  • 00:03:38 Než toho našeho kořena!
  • 00:03:54 Než toho našeho kořena!
  • 00:04:27 -Omluvte prosím
    náš pozdní příchod,
  • 00:04:30 zapříčiněnej malou poruchou
    na automobile.
  • 00:04:35 Karburátor počal zlobiti,
  • 00:04:39 což nepříznivě ovlivnilo
    diferenciál,
  • 00:04:43 který se začal vzpěčovat,
  • 00:04:46 a zatímco kondenzátor tou dobou
    se pokusil naopak...
  • 00:04:51 -Ano, já ještě ke všemu,
  • 00:04:54 se mi ještě zapletlo
    šněrovadlo do řetězu.
  • 00:04:58 Já za to nemůžu.
  • 00:05:01 -Ale již jsme zde, abychom
    vám předvedli, co hrdlo ráčí.
  • 00:05:04 -Pardon, pardon.
  • 00:05:12 Pardon, že ruším. Pane Jonáš,
    byl byste tak laskav
  • 00:05:15 a svým způsobem vlastním,
    starokabaretně,
  • 00:05:19 nám uvedl několik
    nových umělců?
  • 00:05:27 -Prosím tě, co trestáš diváky,
    co ti udělali?
  • 00:05:33 Takhle sbírej papírky.
  • 00:05:35 -Pane Jonáš, tady máte
    ty papírky s těma umělcema.
  • 00:05:39 Ohlašte je a půjdeme domů,
    mně se tady nelíbí.
  • 00:05:43 -Prosím tě, domů, ještě jsme nic
    nedostali a půjdeme domů, jo?
  • 00:05:49 -My něco dostaneme?
  • 00:06:01 -Tak ohlásím...
  • 00:06:11 -Ne tak blízko.
  • 00:06:20 -První, kdo v tomto pořadu
    zazpívá, bude, budou hned tři.
  • 00:06:27 Olinka Patková, Dáša Nová
    a Václav Kopta.
  • 00:06:30 Písnička bude ze hry Hej rup,
    peklo nebude, ráj se vrací.
  • 00:06:36 Ráj se vrací.
    -Výborně, výborně. -Tečka, jo?
  • 00:06:40 Jmenuje se Bude nebe na zemi?
  • 00:06:43 A složil ji Jaroslav Ježek,
    text napsal Jiří Suchý.
  • 00:06:48 -Bravo, bravo!
    -Ohlašuje... -Jen tak dál.
  • 00:06:52 -Ohlašuje, ohlašuje věc Jonáš.
  • 00:06:55 J jako já, O jako osoba,
    N jako nóbl, A jako aplaus.
  • 00:06:59 -Bravo, bravo!
    -Š jako šou!
  • 00:07:12 -Dnešní doba těhotná
    na události je.
  • 00:07:17 Tamhle bují emoce
    a jinde mafie.
  • 00:07:21 Tamhle ti jsou hrdí na to,
    že maj v těle čest.
  • 00:07:25 Onde si zas libujou,
    když vymyslí lest.
  • 00:07:29 V Čé es er vznikají
    řady nových partají,
  • 00:07:34 zjevně i potají.
  • 00:07:38 Volební programy volají,
    pojďte za námi.
  • 00:07:42 Voliči váhají.
  • 00:07:47 Všechno se obrací,
    opadají emoce.
  • 00:07:51 Zase se navrací
    naše starý nemoce.
  • 00:07:55 My ale zvládneme
    všechny horký problémy.
  • 00:07:59 A pak nám začne
    nebe na zemi.
  • 00:08:04 -Byli jsme bez prezidenta
    v ten vánoční čas.
  • 00:08:08 -A než jsme se nadáli,
    už ho máme zas.
  • 00:08:13 -Člověk zírá, a přitom se
    divit nestačí.
  • 00:08:17 -Že je ten pan prezident
    nějakej jinačí.
  • 00:08:24 -A kdo to je?
  • 00:08:27 Havel, pan Václav Havel,
    dva kolťáky za pasem. -Nene!
  • 00:08:34 -Kolťáky za pasem
    končívají trapasem.
  • 00:08:38 To snad už kde kdo ví.
  • 00:08:43 -A proto navěky vyměníme
    pendreky za úsměv medový.
  • 00:08:51 -Srdce nám poskočí,
    nikdo už nás nebije.
  • 00:08:55 Zato však zatočí s námi
    ekonomie.
  • 00:09:00 Kdo se s ní popere
    bez bázně a bez trémy,
  • 00:09:04 na toho čeká nebe na zemi.
  • 00:09:34 -Nejsme na tom tak,
    jak je Velká Británie.
  • 00:09:38 Ta určitě v nebi má
    své kolonie.
  • 00:09:43 -Zbývá jen vyřešit
    poslední část problému,
  • 00:09:46 jak si v nebi udrží
    svou izolaci.
  • 00:09:55 -Krásná stará muzika,
    panu Havlíkovi určitě blízká.
  • 00:09:59 Co jste tomu říkal?
    Nebe na zemi.
  • 00:10:02 -Co tomu můžu říkat?
    Já můžu říct jenom to,
  • 00:10:05 že s ježkovou muzikou
    jsem se seznámil
  • 00:10:08 už jako malej chlapec,
    strašně se mi líbila.
  • 00:10:11 A teď před ní smekám.
    Strašně si jí vážím.
  • 00:10:14 Protože mně i připomíná
    trošku Jirku Šlitru.
  • 00:10:18 Jaroslav Ježek byl
    vážnej muzikant sice,
  • 00:10:21 byl vystudovanej muzikant,
  • 00:10:23 psal koncerty různý,
    do symfonií se pouštěl,
  • 00:10:27 ale psal nádherný písničky,
    které se hrají dodnes,
  • 00:10:29 protože se pamatují.
  • 00:10:32 Tohle je strašný umění,
    napsat melodii tak,
  • 00:10:35 aby byla krásná,
    ale aby byla pamatovatelná.
  • 00:10:38 To mělo úžasnou hodnotu,
    ta Ježkova muzika.
  • 00:10:41 Jirka Šlitr na rozdíl od Ježka
    nebyl sice vzdělaný muzikant,
  • 00:10:45 ale uměl napsat písničku,
    která se stala evergreenem.
  • 00:10:49 Ne jednu písničku,
    ale strašně moc.
  • 00:10:52 -Ona je pravda pravdoucí,
  • 00:10:54 že Semafor navazoval
    na Osvobozené divadlo
  • 00:10:57 nejenom v hudbě, pochopitelně
    i v textech, v hrách.
  • 00:11:00 Pane Novotný, myslíte,
    byl to záměr, nebo náhoda?
  • 00:11:02 -Náhoda to určitě nebyla,
    to byl záměr.
  • 00:11:05 Jestliže ta deska nebyla Hi-Fi
    ve zvuku, byla Hi-Fi.
  • 00:11:08 A ta kvalita právě byla
    a v podstatě je
  • 00:11:12 takovým kontinuálním
    inspiračním zdrojem Semaforu.
  • 00:11:15 Říkalo se vždycky, že v češtině
    nejde zpívat jazz.
  • 00:11:20 Werich dokázal, že to jde.
  • 00:11:23 A potom štafetu po něm
    převzal Jiří Suchý.
  • 00:11:28 Jak o něm mluvím hezky, že jo?
  • 00:11:31 To kmotrovství Voskovce
    a Wericha nad naším divadlem
  • 00:11:35 ještě za jejich života
    bylo posvěcený
  • 00:11:38 v té semaforské ne prehistorii,
    ale v té první etapě.
  • 00:11:43 Voskovec s Werichem napsali
    tenkrát Jiřímu Suchému
  • 00:11:46 nebo na adresu divadla,
  • 00:11:49 že se dozvěděli
    o jejich existenci,
  • 00:11:52 že měli možnost posoudit,
  • 00:11:55 poslechnout si to,
    co v Semaforu vzniká,
  • 00:11:58 a že jim písemně stvrzují,
    že jsou jejich kmotry.
  • 00:12:02 -To je krásný.
    Co pan Hrabánek?
  • 00:12:05 Cítíte v sobě taky trošku
    to Osvobozené divadlo?
  • 00:12:08 -Já už jsem v tomhle divadle
    30 let,
  • 00:12:11 takže už jsem nakažen nejen
    Osvobozeným a Semaforem,
  • 00:12:15 jsem nakažen celou tou
    atmosférou toho divadla.
  • 00:12:19 Já už si neumím představit,
    že bych byl...
  • 00:12:22 -Je to neléčitelná nákaza?
  • 00:12:24 -Neléčitelná,
    na to není žádný lék.
  • 00:12:27 Ale tady bych chtěl navázat
    na Ferdu.
  • 00:12:29 To nám jednou vyprávěl
    pan Suchý o těch hitech.
  • 00:12:32 Říkal, já jdu z divadla domů
  • 00:12:34 a najednou slyším,
    jak někdo jde po schodech
  • 00:12:38 a píská si novou
    Havlíkovu písničku.
  • 00:12:41 Tak jsem z toho byl
    takovej odvázanej
  • 00:12:43 a pak jsem zjistil,
    že to je Havlík.
  • 00:12:46 -A jsme u dramaturga,
    u pana Všelichy.
  • 00:12:49 -Já bych navázal taky
    na Ferdu Havlíka
  • 00:12:52 jako totálně osvobozený
    Hrabánek,
  • 00:12:55 protože já sice jsem taky
    pamětník, sice o něco mladší,
  • 00:12:58 ale tohle představení
    pro mě má zvláštní kouzlo.
  • 00:13:01 Protože jsem ze staré
    herecké rodiny,
  • 00:13:04 takže vlastně za kulisy
    jsem prožil své dětství.
  • 00:13:07 A vždycky jsem se těšil
    na hry Voskovce a Wericha
  • 00:13:10 a jejich předscény a písničky
    Ježkovy v jiném podání,
  • 00:13:12 v podání daleko mladších herců.
    Bylo to kouzlo mého dětství.
  • 00:13:16 A potm později šedesátá léta
    to samé pro mě znamenal Semafor,
  • 00:13:20 písničky Jirky Suchého,
    Jiřího Šlitra,
  • 00:13:23 potom Ferdy Havlíka.
  • 00:13:26 A teď vlastně se to všechno
    snoubí dohromady.
  • 00:13:29 Teď došlo k určité symbióze,
  • 00:13:32 kdy navazujeme na tradici
    Osvobozeného divadla
  • 00:13:35 a zároveň vycházíme
    z tradice semaforské.
  • 00:13:38 Takže se to všechno dává
    dohromady. Takže věřím,
  • 00:13:41 že jako mně se v dětství líbilo
    Osvobozené, potom Semafor,
  • 00:13:44 tak teď ti mladí
    by mohli najít zalíbení
  • 00:13:46 v tomhle stylu
    semaforského divadla.
  • 00:13:49 -Jestli ještě můžu
    k té písničce,
  • 00:13:52 kterou jsme slyšeli tady z desky,
    a kterou jsme slyšeli na scéně,
  • 00:13:56 to je určitá novinka
    v Semaforu,
  • 00:13:59 protože Semafor nikdy nedělal
    prvoplánově politickou satiru
  • 00:14:03 nebo nereflektoval politiku.
  • 00:14:06 To byla dost specialita,
  • 00:14:09 protože pokud si vzpomínám,
  • 00:14:11 dokonce i Václav Havel
    o tom mluví v Dálkovém výslechu,
  • 00:14:15 že mu imponovalo, že Semafor šel
    tak dokonale mimoběžně všeho,
  • 00:14:19 co se dělo v politice.
  • 00:14:21 Ono to politikum tam bylo,
    ale ne v prvním plánu.
  • 00:14:25 Teď je to poprvé vlastně,
  • 00:14:27 a to byl dluh
    vůči Osvobozenému divadlu,
  • 00:14:31 že jsme zkusili i provoplánovou
    politickou satiru.
  • 00:14:34 Myslím si, že u ní
    asi nezůstaneme.
  • 00:14:45 -Milé děti, tak mě tu máte.
  • 00:14:49 Jsem vaše tetička Jedlička.
  • 00:14:54 Dnes jsem nepřipravila
    překvapení vám,
  • 00:14:57 nýbrž vašim pánům rodičům,
  • 00:15:00 které jistě všichni
    velmi dobře znáte
  • 00:15:04 a dáváte jim najevo
    svou náklonnost.
  • 00:15:08 Nejlíp když jim uchystáte
    nějaké to překvapeníčko.
  • 00:15:11 A já jsem vám jich dnes
    pár vymyslela,
  • 00:15:14 abyste si nemuseli sami lámat
    své makovičky.
  • 00:15:18 Někdy, až budou vaši rodiče
    v biografu nebo na návštěvě,
  • 00:15:23 pozměníte zatím byt
    podle mých rad.
  • 00:15:29 A až se vám rodiče vrátí,
  • 00:15:31 budou si myslet, že se ocitli
    v nějaké kouzelné říši.
  • 00:15:36 Či v nějakém pohádkovém
    království.
  • 00:15:40 A můžeme začít. První trik,
    který uskutečníte,
  • 00:15:44 se jmenuje Peníze
    proměněné v karty.
  • 00:15:50 Papírové peníze proměníte
    v karty tím,
  • 00:15:54 že je pěkně podlepíte
    tuhým papírem.
  • 00:15:59 Od každé bankovky,
    nejlépe stovky,
  • 00:16:06 musíte mít dva kousky.
  • 00:16:11 Na jednu stranu papundeklu
  • 00:16:15 nalepíte bankovku rubem.
  • 00:16:28 Rubem.
  • 00:16:33 Rubem pěkně.
  • 00:16:39 A na druhou lící.
  • 00:16:45 Zbytek, ještě jsem to
    nenalepila,
  • 00:16:50 počkejte, už to bude,
    už to bude!
  • 00:16:57 Vydržte!
  • 00:17:01 Zbytek lepenky potom...
  • 00:17:04 Aha, já jsem to nalepila
    obráceně.
  • 00:17:19 Teď, teď je to dobře.
  • 00:17:25 Vidíte, jak to hezky vypadá?
  • 00:17:40 Co to je, co je to tady?
    P,š,t!
  • 00:17:45 Zbytek lepenky pěkně,
  • 00:17:52 pěkně pečlivě...
  • 00:18:03 Odstřihnete.
  • 00:18:39 Co je to?
  • 00:18:43 Co je to tady?
  • 00:18:47 Pšt, abych si tě sem nevytáhla.
  • 00:18:52 Pěkně jsme pečlivě odstřihli.
  • 00:18:56 Vznikne vám ze dvou bankovek
    sice jedna,
  • 00:19:04 zato však proměněná
    v pěknou...
  • 00:19:12 tuhou kartičku.
  • 00:19:15 Taková měna je pevná.
  • 00:19:29 Děti moje zlatý.
  • 00:19:35 Nemačká se, netrhá
    a dlouho rodičům vydrží.
  • 00:19:47 To je celé.
  • 00:19:50 Tak, to je celé.
  • 00:19:53 A teď pozor!
  • 00:19:57 Kytara, kytara!
  • 00:20:01 Á, tady se jedna válí.
  • 00:20:06 A nyní...
  • 00:20:11 A nyní něco pro ty nejmenší.
  • 00:20:19 Není špás, milé děti,
    že i z vás budou kmeti,
  • 00:20:22 že i vám jednou
    hlavičky zšednou.
  • 00:20:26 Není špás, milé děti,
    že ten čas děsně letí,
  • 00:20:30 že i vás jednou dohoní.
  • 00:20:33 Nechci vám kazit mládí,
    život je však tvrd.
  • 00:20:37 A ten čas děsně pádí
    jako závodní chrt.
  • 00:20:41 Zvolna, zvolna se to blíží,
    jako kombajn kolchozní.
  • 00:20:47 Jako pány rodiče
    vás bude píchat v kříži
  • 00:20:50 a budete jako oni nervózní.
  • 00:20:55 A proto, milé děti,
    račte mít na paměti,
  • 00:20:58 že ti kmeti šedé pleti,
    které potkáváte,
  • 00:21:01 byli taky kdysi děti,
    byli kdysi taky děti,
  • 00:21:04 děti baculaté.
  • 00:21:07 Dabada, dabadaba...
  • 00:21:29 Děti moje zlatý!
  • 00:21:33 Děti moje!
  • 00:21:35 -To je Melicharová.
  • 00:21:37 S tou byly vždycky
    jenom potíže.
  • 00:21:40 Prosím tě, to jsi tomu dala,
  • 00:21:43 to jsi to vymňoukla
    zase jednou.
  • 00:21:46 Teď si na náš budou ukazovat
    v ulici. -Ukazovat?
  • 00:21:49 Jé, to je kalamita.
    Jak to můžu odčinit?
  • 00:21:52 -To nejde odčinit. Odčinit
    to můžeš, že odejdeš.
  • 00:21:55 Ale rychle,
    já tady mám ještě práci.
  • 00:21:58 Já musím ohlásit
    další účinkující.
  • 00:22:02 A sice další účinkující
    budu oznamovat...
  • 00:22:09 Já mám dneska den.
    Tomáš Trapl a Lucka Krecarová.
  • 00:22:15 Učinit s nimi malý
    nepřipravený rozhovor.
  • 00:22:20 No nazdar.
  • 00:22:22 -Nazdar!
  • 00:22:25 -Lucko, chtěl bych se zeptat.
    -Já nejsem Lucka, ta je tam.
  • 00:22:30 -Tady jsem, teď je to dobře,
    tak co si přejete?
  • 00:22:33 -Co si přeju,
    do toho nikomu nic není.
  • 00:22:36 Já jsem se chtěl zeptat
    na několik otázek.
  • 00:22:39 Otázka první: Když zkřížím
    černou slepici s bílou slepicí,
  • 00:22:42 jaká z toho vznikne?
    -Kropenatá.
  • 00:22:45 -Slepice se nedají křížit.
  • 00:22:47 -Druhá otázka: Bolero složil?
    -Ravel.
  • 00:22:52 -Pan prezident se jmenuje:
    -Havel.
  • 00:22:55 -U nebeské brány sedí svatej?
    -Pavel. -Petr.
  • 00:22:59 Třetí otázka: Co se mám zeptat
    tohoto člověka?
  • 00:23:03 -Kolik je hodin třeba.
    -Kolik je hodin?
  • 00:23:24 -Dadadada...
  • 00:24:40 -Nemůžu přece zůstat sám.
  • 00:24:46 -Neboj se, já tě nenechám.
  • 00:24:52 -Časy jsou krásný a ty též.
  • 00:24:58 -Řekni mi, že mě miluješ.
  • 00:25:09 A já ti na to odpovím.
  • 00:25:14 -Co řekneš?
    -Řeknu, že to vím.
  • 00:25:20 Odejdem někam, kde by nás
  • 00:25:26 ku lásce zval hrdliččin hlas.
  • 00:25:37 Dadadada...
  • 00:27:24 -Přišel jsem do herecké šatny
    za Jiřím Datlem Novotným,
  • 00:27:27 tak se ptám hned,
    proč Datel?
  • 00:27:30 -Jestli jsem tu otázku nečekal.
  • 00:27:33 Mě se ptá každý a už jsem
    to říkal tolikrát,
  • 00:27:35 že je mi to až žinantní.
  • 00:27:38 Mně se tak říká odnepaměti
    a musel jsem si to zlegalizovat,
  • 00:27:41 protože je nás v profesi
    hodně stejného jména.
  • 00:27:44 Takže předpokládám, že Jiří Datel
    Novotný se objevil jenom jednou.
  • 00:27:48 I když jsem tím vlastně
    nic nevyřešil,
  • 00:27:51 protože já jsem si to původně
    psal jenom J. D. Novotný
  • 00:27:54 a zapomněl jsem, že existuje
    spisovatel D. J. Novotný.
  • 00:27:57 -Nicméně já jsem tady
    hlavně kvůli tomu,
  • 00:28:00 že jsem slyšel
    v kuloárech o vás,
  • 00:28:03 že jste takový
    semaforský vědec.
  • 00:28:06 Pojďme si povídat
    o historii Semaforu.
  • 00:28:09 -Jiří Suchý mi dokonce
    předepsal do scénáře,
  • 00:28:11 že se mám představit
    jako délesloužící.
  • 00:28:14 My jsme délesloužící,
    na vojně říkali "dýzláci".
  • 00:28:17 Takže já jsem takovej
    semaforskej "dýzlák".
  • 00:28:20 A jako takovej bych měl podat
    nějaký obraz o Semaforu.
  • 00:28:23 Jenomže to je strašně těžký úkol
    vzhledem k tomu,
  • 00:28:27 že Semafor existuje 30 let
  • 00:28:29 a na ploše několika minut
    říct historii, to si netroufnu.
  • 00:28:32 Bylo by dobrý vědět, že Semafor
    vznikl v roce 1959,
  • 00:28:38 že ho založil Jiří Suchý
    s Jiřím Šlitrem
  • 00:28:44 a po dalších sedmi letech
    přizvali ke spolupráci
  • 00:28:48 Miloslava Šimka
    a Jiřího Grossmanna
  • 00:28:51 a po dalších deseti letech
    necelých přišel Josef Dvořák.
  • 00:28:58 Takže tolik úvodem.
  • 00:29:01 Já jsem připravil
    několik fotografií,
  • 00:29:04 které by nám mohly tu historii
    trochu připomenout.
  • 00:29:07 -Máte taky semaforskou kroniku?
  • 00:29:10 -Nemáme kroniku, ale teď jsme
    udělali ke 30. výročí knížku,
  • 00:29:14 kterou jsem sestavil
    s několika spolupracovníky.
  • 00:29:18 Jmenuje se to
    Třicet let Semaforu a tak...
  • 00:29:22 A tam je zpracovaná ta historie,
    myslím, velice zevrubně.
  • 00:29:25 Tam je i faktografie,
    tam je výčet všech premiér,
  • 00:29:28 obsazení, počet repríz
    a tak dále.
  • 00:29:31 -Pojďme se už podívat
    na ty fotky.
  • 00:29:34 -Tohle je fotografie
    našeho orchestru.
  • 00:29:38 To je z doby
    asi před dvaceti lety.
  • 00:29:41 Je tady režisér Karel Mareš,
  • 00:29:44 který s námi tenkrát
    spolupracoval.
  • 00:29:47 Samozřejmě Ferdinand Havlík
    a další.
  • 00:29:50 -To byla zlatá éra Semaforu,
    dá se říct, před dvaceti lety?
  • 00:29:53 -Já myslím, že zlatá éra byla
    dřív, ta byla asi před 25 lety.
  • 00:29:56 Tedy po pěti letech existence.
  • 00:29:59 V té nejslavnější době,
  • 00:30:01 kdy byl členem Waldemar Matuška,
    Eva Pilarová,
  • 00:30:04 Karel Štědrý, Karel Gott
    a další.
  • 00:30:06 Tohle je fotografie ze hry,
  • 00:30:09 která se jmenovala
    Elektrická puma.
  • 00:30:12 Je tam Josef Dvořák,
    Jiří Suchý a Jitka Molavcová.
  • 00:30:17 To byl takový muzikál
    pro tři klauny,
  • 00:30:22 který vznikl po Šlitrově smrti
    jako třetí premiéra.
  • 00:30:29 To je zase z té hry.
  • 00:30:31 Jitka Molavcová tady
    představuje železnou pannu,
  • 00:30:35 proto má kovovou podprsenku
    z cedníků udělanou.
  • 00:30:38 -Jak se ocitla v Semaforu Jitka?
  • 00:30:42 -Jitka Molavcová je Talent Prahy
    nebo jak se ta soutěž jmenovala.
  • 00:30:46 Které se zúčastnila tenkrát.
  • 00:30:48 A myslím, že to byl,
    pokud se nepletu,
  • 00:30:51 Ferdinand Havlík,
    který na ni upozornil.
  • 00:30:54 Takže potom přišla
    jako dívenka s kytarou,
  • 00:30:57 zazpívala tady písničku
    a od té doby je tady.
  • 00:31:00 Tohle je Věra Křesadlová
    ze hry Zuzana v lázni.
  • 00:31:08 Tohle je zase z Elektrické pumy
    s Pepou Dvořákem.
  • 00:31:13 -Mají to herečtí kandrdasové,
    začátečníci, těžké v Semaforu?
  • 00:31:18 Když sem nastoupí?
  • 00:31:21 -Já myslím, že to nemají
    o moc těžší než kdekoli jinde.
  • 00:31:24 -Je to pojem.
    -Každý kandrdas to má těžké.
  • 00:31:27 Možná je to těžší o to,
  • 00:31:29 že jsme divadlo
    syntetického typu,
  • 00:31:32 takže se předpokládá,
  • 00:31:35 že by všichni měli umět
    nejenom hrát,
  • 00:31:38 ale i se pohybovat nějak
    a zpívat.
  • 00:31:42 Tohle je Jitka Nováková
    se mnou.
  • 00:31:47 -Vy jste asi v tom klobouku,
    že jo?
  • 00:31:50 -V tom černém klobouku.
  • 00:31:53 Je to ze hry
    Kdyby tisíc klarinetů,
  • 00:31:56 kterou jsme před pár sezonami
    obnovili.
  • 00:31:59 Tady je fotka z původního Jonáše,
    tedy z druhého původního Jonáše.
  • 00:32:05 Protože původní se jmenoval
    Jonáš a tyngltangl,
  • 00:32:08 tohle je Jonáš a doktor Matrace
    s Jiřím Šlitrem.
  • 00:32:11 Tohle je zajímavá fotka,
    to je z Kytice,
  • 00:32:14 což bylo jedno z našich
    nejúspěšnějších představení.
  • 00:32:17 Zajímavé ne proto, že jsem tam já,
    ale že tady je Ladislav Kantor,
  • 00:32:20 který dnes dělá šéfa
    prezidentského protokolu.
  • 00:32:23 A je to náš kolega.
  • 00:32:26 Tahle mánička je Jiří Suchý.
    ale má paruku,
  • 00:32:29 protože tenkrát ještě máničky
    nebyly.
  • 00:32:32 Je to z první premiéry Semaforu
    s Miroslavem Horníčkem
  • 00:32:35 Člověk z půdy.
    Jiří Suchý hrál Malého lorda.
  • 00:32:40 To je ze stejné hry
    Člověk z půdy,
  • 00:32:43 zase Člověk z půdy,
  • 00:32:46 tady je Waldemar Matuška
    jako revuální chlapec.
  • 00:32:51 A tady jsme už v současnosti.
  • 00:32:54 Tohle je ze hry,
    která se jmenuje Vetešník.
  • 00:32:57 To je Václav Kopta,
    který nese Miriam Brochovou.
  • 00:33:00 Tady je celé obsazení
    Vetešníka.
  • 00:33:06 Takhle já se nechávám mlátit
    od kolegyně Chytrové.
  • 00:33:11 Ta hra je zajímavá tím,
  • 00:33:14 že netypicky pro nás neměla
    premiéru v Semaforu
  • 00:33:17 a neměla premiéru v češtině.
  • 00:33:20 Měla premiéru v angličtině
    a ve Finsku.
  • 00:33:23 Ten pořad vlastně vznikl
    na objednávku z finské strany,
  • 00:33:26 takže jsme nastudovali věc
    nejdřív v angličtině,
  • 00:33:30 tam jsme uvedli premiéru,
    vrátili jsme se do Prahy
  • 00:33:33 a asi po půl roce teprve
  • 00:33:35 jsme to začali zkoušet
    v češtině.
  • 00:33:38 Hrajeme ji jednak pod názvem
    Vetešník česky
  • 00:33:41 pak jsme ji hráli
    a hráváme občas anglicky
  • 00:33:43 pod názvem Second hand show.
  • 00:33:46 A dokonce jsme ji hráli
    v ruštině už.
  • 00:33:49 -Pod jakým názvem?
    -Vjetošnik.
  • 00:33:52 To je taky z Vetešníka.
  • 00:35:32 ZPÍVÁ ANGLICKY
  • 00:36:22 -Prosím vás, už bude brzo konec?
    Mě už to totiž moc nebaví.
  • 00:36:28 -Počkej, to nemůžeš starším
    osobám takhle pravdu do ksichtu.
  • 00:36:31 -Jsem lékařka.
    -Co jsi?
  • 00:36:34 -Lékařka.
    -Lékařka?
  • 00:36:37 -Lékařka žížal.
  • 00:36:40 Když dědeček nějakou přesekne,
    kdo ji dá do sádry? Já.
  • 00:36:44 -Pojď sem, pojď sem,
    to mě zajímá.
  • 00:36:47 Tak ty ji dáš do sádry?
    A sroste?
  • 00:36:51 -Sroste. Totiž abych řekla
    pravdu, nevím.
  • 00:36:54 Do sádry přece není vidět.
  • 00:36:58 -To je pravda,
    ale když tu sádru sundáš,
  • 00:37:01 tak vidíš, jestli ta žížala
    srostla nebo ne.
  • 00:37:04 -Ale já tu sádru přece nikdy
    nesundám, já to nechám tak.
  • 00:37:08 -Aha, jestli tomu dobře rozumím,
  • 00:37:11 tak ty děláš ze sádry takové...
  • 00:37:15 Ze sádry, ze žížal
    takové sádrové tyčinky.
  • 00:37:19 -Ano.
  • 00:37:22 -A co děláš s těmi tyčinkami?
    -Dělám z nich takové otýpky.
  • 00:37:27 -Otýpky? A co děláš
    s těmi otýpkami?
  • 00:37:30 Co děláš s těmi otýpkami?
    -Balím je do papíru.
  • 00:37:35 -A potom?
  • 00:37:37 -Pak je odnesu na poštu
    a pošlu je.
  • 00:37:40 -A komu je pošleš?
    -Já je pošlu na různý adresy.
  • 00:37:44 -A kde bereš ty adresy?
  • 00:37:46 Kde bereš ty adresy?
    -V telefonním seznamu.
  • 00:37:49 Když se mi nějaká adresa
    zamlouvá, tak ji opíšu.
  • 00:37:55 -Zpáteční adresu
    ovšem nenapíšeš, co?
  • 00:37:58 -To ne, to já napíšu
    i zpáteční adresu.
  • 00:38:01 -V tom případě by mě zajímalo,
    co ti odepíše takový občan,
  • 00:38:05 který od tebe obdrží
    otep žížal.
  • 00:38:09 -Nic, já jsem totiž mazaná.
    Já tam nepíšu svoji adresu.
  • 00:38:16 -A čí zpáteční adresu
    tam píšeš?
  • 00:38:19 -Taky někoho
    z telefonního seznamu.
  • 00:38:24 -Aha, počkej,
    to se mi začíná líbit.
  • 00:38:27 Já měl původně na tebe vztek,
    ale teď se mi to začíná líbit,
  • 00:38:30 poněvadž ona teď má promyšlený,
    to má koncepci.
  • 00:38:33 Pošle žížalu, ten adresu,
    ten zase tomu...
  • 00:38:39 To se mi začíná velice líbit.
  • 00:38:42 Myslím, že ode mě dostaneš
    pár pěkných adres.
  • 00:38:58 Moment, moment!
  • 00:39:02 Je nejvyšší čas,
    abychom nasadili vážnou hudbu.
  • 00:39:05 A já jsem si za tímto účelem
    vybral skladbu
  • 00:39:08 od Wolfganga Amadea, kterého
    jistě všichni dobře znáte.
  • 00:39:11 Jje to skladba pro cello,
  • 00:39:14 ale já jsem si ji po večerech,
    to je dobrý, viďte,
  • 00:39:17 já jsem si ji po večerech
    upravil pro klarinet.
  • 00:39:20 A prosil bych vás, abyste mě
    doprovodili na bubínky.
  • 00:39:23 Máte bubínky, vyfasovali jste
    bubínky, ukažte.
  • 00:39:27 Kdo nemá bubínek, tak bubnuje
    třeba do židle nebo do souseda.
  • 00:41:17 Vidíte, kam vysoko
    jsem to dotáhl.
  • 00:41:28 -Nyní mi dovolte, abych ohlásila
    našeho milovaného pana Jonáše.
  • 00:41:33 Pan Jonáš právě přichází!
  • 00:41:43 -Prosím tě...
    -Pane Jonáš, držím vám palce.
  • 00:41:48 -Kde jsi tohle viděla?
  • 00:41:50 Ohlašovat konferenciéra,
    že přijde?
  • 00:41:53 To je to samý, jako kdyby
    ti přišli z pošty oznámit,
  • 00:41:56 že ti přijde listonoš
    s dopisem.
  • 00:41:59 Ty nemáš vůbec moresy.
  • 00:42:02 -Teda pane Jonáš, to mi ještě
    nikdy nikdo neřekl.
  • 00:42:07 Že já nemám moresy.
    To zabolelo.
  • 00:42:11 To je kalamita.
  • 00:42:14 -Máš je snad?
    -Mám.
  • 00:42:18 To byste koukal,
    jaký já je mám.
  • 00:42:22 To byste, jé, jé, jé.
  • 00:42:28 Jenom co to je?
  • 00:42:31 -Takový skleněný s poutkem,
  • 00:42:35 vespod je to do červena,
    navrchu je šlehačka s praporkem.
  • 00:42:40 -Tak to jste měl pravdu,
    pane Jonáš, nemám žádný moresy.
  • 00:42:44 -Tak vidíš, tak běž,
    já teď musím ohlásit, běž.
  • 00:42:52 Jako další vystoupí a zazpívá
    nám odrhovačku v Liliové ulici
  • 00:42:57 Miriam Brochová.
  • 00:43:02 Složil ji Suchý.
  • 00:43:09 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:43:13 -V Liliový ulici,
    tam se strhnul binec.
  • 00:43:17 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:43:21 -Lákala jsem mladíci
    v ten svůj nevěstinec.
  • 00:43:25 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:43:29 -Volala jsem na ně miláčku,
  • 00:43:33 šel si koupit lásku za kačku.
  • 00:43:37 V Liliový ulici
    řek mi jeden fešák.
  • 00:43:40 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:43:44 -Na takovou opici
    že by ani nešáh.
  • 00:43:48 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:43:52 -A já řekla tomu čuněti,
  • 00:43:55 ta slova tě budou mrzeti.
  • 00:44:00 V Liliový ulici
    já mu smekla šutrem.
  • 00:44:04 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:44:08 -Kostkovanou čepici
    s roztrhaným futrem.
  • 00:44:12 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:44:16 -Divila se tomu velice
    celá Liliová ulice.
  • 00:44:24 V Liliový ulici
    se ta hrůza stala.
  • 00:44:28 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:44:31 -Já mu za tu opici
    šutrem život vzala.
  • 00:44:36 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:44:39 -Von tu leží chudák praštěný
  • 00:44:43 na tý Liliový avený.
  • 00:44:47 -Carara.
  • 00:44:52 -Liliovou ulici
    už nebudu šlapat.
  • 00:45:00 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:45:04 -Vodvedli mě strážníci,
    zámek za mnou zapad.
  • 00:45:10 -V Liliový ulici,
    v Liliový ulici.
  • 00:45:15 -Snad pochopí soudní stolice,
  • 00:45:21 že já nejsem žádná opice.
  • 00:45:26 -Carara.
  • 00:45:51 -Máme po službě,
    tak si zazpíváme, ne?
  • 00:45:54 -I příslušníci si rádi zapějí.
  • 00:46:00 -Co si dáme? Vyhrnem si rukávy?
    -Ne, tu druhou.
  • 00:46:13 Moje žena cvičí strečink.
  • 00:46:18 To je zvláštní pohyb těla.
  • 00:46:24 Žena při něm totiž dělá.
  • 00:46:29 To, co dělat neuměla.
  • 00:46:34 Doufal jsem, že pozitivně
    rozhejbaj se její klouby.
  • 00:46:40 Eroticky intenzivně, hmatatelně
    projeví se, jenže houby.
  • 00:46:46 Moje žena cvičí strečink.
  • 00:46:52 Od tý doby jsem si nepink.
  • 00:47:00 Vězte, ženy, pruhované.
  • 00:47:05 Z obrazovky televizní.
  • 00:47:11 Pohyby rafinované.
  • 00:47:16 V očích mužů jinak vyzní.
  • 00:47:22 Namáháte svaly, kosti,
    něžné jste jak konvalinky.
  • 00:47:27 Chlapi, ti jsou ale sprostí,
    myslí jen na prasečinky.
  • 00:47:34 Moje žena cvičí strečink.
  • 00:47:39 Od tý doby jsem si nepink.
  • 00:47:44 Moje žena cvičí strečink.
    Od tý doby jsem si nepink.
  • 00:47:48 Moje žena cvičí strečink.
    Od tý doby jsem si nepink.
  • 00:48:07 -Jako další...
  • 00:48:09 -Pane Suchý, prosím vás,
    sem na kameru číslo 1.
  • 00:48:14 -Jako další...
  • 00:48:18 Přijdou...
  • 00:48:22 Na řadu moji dva kolezi,
    mladší kolezi
  • 00:48:27 Tomáš Trapl a Luciana Krecarová.
  • 00:48:45 -Snad nejsem příliš podlej,
    že v době pohnutý,
  • 00:48:51 kdy ve chrámech se lidi modlej
    za osud svý země.
  • 00:48:57 Já koukám na tvý záda
    tak něžně prohnutý
  • 00:49:04 a šeptám tiše, měj mě ráda,
    skloň se trochu ke mně.
  • 00:49:15 Snad nejsem přímo sketa,
    když národ povstává.
  • 00:49:22 A každá nová moudrá věta
    radost lidem dělá.
  • 00:49:28 A já jen melu znova,
    má lásko,
  • 00:49:34 ta nejpošetilejší slova
    no o tom, jak jsi skvělá!
  • 00:49:42 A když se k tobě nakláním,
  • 00:49:48 snad doopravdy nebo v duchu,
  • 00:49:54 já si říkám si,
    že to snad není zrada.
  • 00:50:00 Chci odčinit to pokání.
  • 00:50:07 A zítra v činnorodém ruchu
  • 00:50:12 já vlasti dám to,
    o co dneska žádá.
  • 00:50:27 Snad nejsem zatracenec,
    když vítám svobodu.
  • 00:50:33 Tím, že myslím na tvůj věnec,
    večer, v noci, ráno.
  • 00:50:39 Vždyť láska není peklo,
    ta patří k národu.
  • 00:50:45 To snad už se někde řeklo
    nebo je to psáno.
  • 00:50:51 To snad už se někde řeklo
  • 00:50:55 nebo je to psáno.
  • 00:52:01 Pod bílým závojem
    zmizí úsměv můj.
  • 00:52:10 Pod bílým závojem,
    to si pamatuj.
  • 00:52:22 Když ale zjistím,
    že mi závoj nesluší.
  • 00:52:35 Tak dám si možná
    zlatý kroužky do uší.
  • 00:52:48 Anebo si do vlasů
    vpletu stuhu z atlasu.
  • 00:52:59 A když ne, tak si asi
    lak na vlasy dám.
  • 00:53:10 Jak to udělám,
    poznáš záhy sám.
  • 00:53:23 Já chci být nádherná,
    až ti sebe dám.
  • 00:53:35 Až budu děsně těsně
    při tvým boku stát.
  • 00:53:46 Až budou varhany nám
    Mendelssohna hrát.
  • 00:53:57 Mendelssohna hrát.
  • 00:54:04 Pak se budu, pak se budu
    pak se já budu smát.
  • 00:54:16 Pod bílým závojem
    zmizí úsměv můj.
  • 00:54:28 To jsi ty, pamatuj.
  • 00:54:55 -Kde jste všichni, haló?
    -My jsme tady.
  • 00:54:59 -No vy jste tady. Kde jste?
    No že se pudrujou.
  • 00:55:02 Pojďte na jeviště. Kde jste
    všichni? Kde je pan Jonáš?
  • 00:55:06 Pan Jonáš!
  • 00:55:09 Pan Jonáš!
  • 00:55:13 Pan Jonáš!
  • 00:55:18 Máte to tady uvést,
    tak honem, honem.
  • 00:55:21 Na kterou kameru,
    na tu, tam, tam.
  • 00:55:26 A v klidu, v klidu.
  • 00:55:33 -Dozněly dvě písně Ferdinanda
    Havlíka a Jiřího Suchého.
  • 00:55:42 A nyní mám program zakončit.
  • 00:55:46 Náš program tedy končí.
  • 00:55:49 Kdo řekl, že to je dobře?
  • 00:55:52 Heleďte, jestli se vám to nelíbí,
    vraťte vstupný a můžete jít.
  • 00:55:57 Náš program končí
  • 00:56:00 a já bych se vám měl omluvit
    za tu Melicharovou.
  • 00:56:03 Prosím vás, já jsem ji sem
    přivedl víceméně za odměnu.
  • 00:56:06 Ale to, že zde bude taková ostuda
    s ní, to mě nenapadlo ani ve snu.
  • 00:56:10 Jestli vás to uklidní,
    tak vás ujišťuju,
  • 00:56:12 že ta osoba bude po zásluze
    potrestána.
  • 00:56:15 Až přijdeme domů,
  • 00:56:17 tak ji nechám vydrátkovat
    parkety po celým bytě.
  • 00:56:20 Vzhledem k tomu,
    že žádný nemáme,
  • 00:56:23 tak vůbec si nedovedu
    představit, jak to udělá.
  • 00:56:26 Ale zase aby bylo pravdě
    učiněno zadost,
  • 00:56:30 je to jinak osoba přičinlivá,
    pracovitá a poctivá.
  • 00:56:34 A to jí přiznejme.
    -Věrná.
  • 00:56:37 A bohužel věrná taky.
  • 00:56:40 -Pane Jonáš, s dovolením mohla
    bych se taky rozloučit?
  • 00:56:43 -Tak se rozluč nějak.
  • 00:56:46 -Děkuji vám všem, vám nahoře,
    vám dole, v prvních řadách,
  • 00:56:50 v druhých, ve třetích,
    ve čtvrtých, v pátých, šestých.
  • 00:56:55 Děkuji i vám vzadu.
  • 00:56:59 -Vyvěste fangle na tingltangle,
    protože Jonáš, Jonáš už je tu.
  • 00:57:06 Veze vám horu bezvadnejch fórů,
    a prvotřídních kupletů.
  • 00:57:13 Koukejte, už se blejská na časy,
  • 00:57:16 rozplyne se i nejčernější chmura.
  • 00:57:20 Jestli se nerozplyne,
    tak vám u kasy
  • 00:57:24 mademoiselle vrátí zpátky
    toho bůra.
  • 00:57:27 Vyvěste fangle na tingltangle,
    protože teď se budem smát.
  • 00:57:34 Ten, kdo se řehce,
    mračit se nechce,
  • 00:57:38 ten bude lehce
    s životem se prát.
  • 00:57:41 Ten, kdo se řehce,
    mračit se nechce,
  • 00:57:44 ten bude lehce
    s životem se prát.
  • 00:57:55 Každý ráno na piano hraje Jack,
    hraje Jack.
  • 00:58:01 Každý ráno na piano hraje Jack,
    hraje Jack.
  • 00:58:06 Honky tonk, honky tonk,
    honky tonky blues.
  • 00:58:11 -Sólo!
  • 00:58:29 A nikomu v domě nevadí,
    že to piano neladí,
  • 00:58:34 když hraje Jack,
    jak už jsem řek,
  • 00:58:37 svý honky tonky blues.
  • 00:58:40 Každý ráno na piano hraje Jack,
    hraje Jack.
  • 00:58:46 Každý ráno na piano hraje Jack,
    hraje Jack.
  • 00:58:51 Honky tonk, honky tonk,
    honky tonky blues.
  • 00:58:57 Honky tonk, honky tonk,
    honky tonky blues.
  • 00:59:16 Včera neděle byla,
    včera byl hezký čas.
  • 00:59:24 Včera neděle byla,
    za týden bude zas.
  • 00:59:31 Nikdy bych nevěřila,
    že se to může stát.
  • 00:59:39 Včera neděle byla,
    řekl, že mě má rád.
  • 00:59:46 Poslal mi úsměv letmý,
    tolik nesmělý byl.
  • 00:59:54 Počkal si, až se setmí,
    a pak mě políbil.
  • 01:00:01 Láska celý svět změní,
    všechno je jinačí.
  • 01:00:08 Zima studená není,
    tvrdá mez netlačí.
  • 01:00:38 Každý z nás, každý z nás
    míval někdy něco rád.
  • 01:00:42 Každý z nás, každý z nás
    má na co vzpomínat.
  • 01:00:46 Lalalalalala...
  • 01:01:06 Občas mi hlavou blýskne,
    co dělá Olinka.
  • 01:01:09 Jestlipak ještě tiskne
    k sobě fest kolínka.
  • 01:01:15 Miloval na rohožce
    u brány muzea.
  • 01:01:40 Každý z nás, každý z nás
    míval někdy něco rád.
  • 01:01:44 Každý z nás, každý z nás
    má na co vzpomínat.
  • 01:01:48 Lalalalalala...
  • 01:02:06 Nemůžu zapomenout
    na jistou Alenu,
  • 01:02:09 jak měla rozhalenou
    zelenou halenu.
  • 01:02:14 -Kam zavál osud Magdu,
    co tajně s Olinou
  • 01:02:18 pozorovala, jak jdu
    pro změnu za jinou.
  • 01:02:22 Lalalalalala...
  • 01:02:46 Slunce zhaslo dojetím
    a vítr přestal vát.
  • 01:02:55 Je tu tma, a to je tím,
    že už mě nemáš rád.
  • 01:03:04 Komu jednou naletím,
    tomu chci lásku dát.
  • 01:03:14 A mezi mnou a prokletím
    není rozdíl snad.
  • 01:03:22 Kdo by se bál
    a kdo by uvažoval o tom,
  • 01:03:27 co bude dál,
  • 01:03:31 když jsi mi lhal,
    a přitom nemiloval.
  • 01:03:36 Tak je mi do breku
    z tvýho nevděku.
  • 01:03:42 Slunce zhaslo dojetím
    a vítr přestal vát.
  • 01:03:51 Proč bílou láskou posvětím
    i nejčernější pád.
  • 01:04:01 Marně se musím ptát.
  • 01:04:15 Lalalalalala...
  • 01:04:28 Koupím si dům, carara bum.
  • 01:04:32 V domě chci mít kytky a rum.
  • 01:04:35 Carara rum, rum budu pít,
  • 01:04:40 v domě chci mít kytky,
    slunce a klid.
  • 01:04:44 Kytky a rum a slunce svit,
  • 01:04:48 zelenej dům, ticho a klid.
  • 01:04:51 Víc nechci mít,
    mám jen to vroucí přání.
  • 01:04:56 Páni, já chci ten dům.
  • 01:04:59 Tralalalala...
  • 01:05:15 To tak mít propánakrále,
    račte jít, výsosti dále.
  • 01:05:22 Hudba znít musí v tom domě
    pro mě a já si zazpívám.
  • 01:05:31 Koupím si dům, carara bum.
  • 01:05:35 V domě chci mít kytky a rum.
  • 01:05:39 Carara rum, rum budu pít,
  • 01:05:43 v domě chci míti kytky,
    slunce a klid.
  • 01:05:47 Kytky a rum a slunce svit,
  • 01:05:50 zelenej dům, ticho a klid.
  • 01:05:54 Víc nechci mít,
    mám jen to vroucí přání.
  • 01:05:58 Páni, já chci ten dům.
  • 01:06:02 Tadadada...
  • 01:06:29 -Ten pán v tričku za písničku
  • 01:06:32 nám dvě pětky dal.
  • 01:06:39 Ten pán v tričku
    byl snad anděl sám.
  • 01:06:51 -Tričko bylo samá díra,
  • 01:06:56 v něm však tělo kavalíra.
  • 01:07:03 Já to tričko znám.
  • 01:07:09 Dávno už ho znám.
  • 01:07:20 -Je to tričko trosečníka,
    který vlálo na stožáru,
  • 01:07:26 když jsem bejval kapitánem
    na svým škuneru.
  • 01:07:31 Modrý tričko zápasníka,
    kterej páni míval páru,
  • 01:07:37 když jsem bejval šarlatánem
    kdesi v Doveru.
  • 01:07:42 -Modrý tričko námořníka,
    kterej drnkal na kytaru.
  • 01:07:48 -Když jsem dělal, jak se říká,
    náčelníka v Zanzibaru.
  • 01:07:53 Přestože je samá díra,
    je to tričko kavalíra,
  • 01:07:58 kterej v tričku za písničku
  • 01:08:04 nám dvě pětky dal.
  • 01:08:22 -Modrý tričko námořníka,
    kterej drnkal na kytaru.
  • 01:08:26 -Když jsem dělal, jak se říká,
    náčelníka v Zanzibaru.
  • 01:08:30 Přestože je samá díra,
    je to tričko kavalíra,
  • 01:08:33 kterej v tričku za písničku
    nám dvě pětky dal.
  • 01:08:47 A jedem!
  • 01:09:12 Vydáme se na tu cestu dlouhou.
  • 01:09:17 Až najdem cíl, kterej by byl
    tak trochu náš.
  • 01:09:24 Za sto let či za hodinku pouhou
  • 01:09:29 dojdeme tam, kde kyne nám sen,
    kterej znám.
  • 01:09:36 Tam kde je veselo
    a jak ze zlatejch cívek,
  • 01:09:42 hudba se odvíjí
    a hladí duše dívek.
  • 01:09:48 Tam jednou dojdeme,
    až půjdem za svou touhu.
  • 01:09:54 Možná že hned,
    snad za sto let, kdo ví.
  • 01:11:32 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2021

Související