iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 7. 2001
21:15 na ČT2

1 2 3 4 5

35 hlasů
49154
zhlédnutí

Unaveni sluncem

Onen poklidný letní den na dače v rodinném kruhu se mohl podobat ráji – kdyby to nebylo v Rusku, roku 1936. Rusko-francouzské drama, oceněné Oscarem.

141 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Unaveni sluncem

  • 00:01:09 FRANCOUZSKY
    Tomu říkáte, že přijdete brzo?
  • 00:01:16 Šest ráno.
    Takhle se chodí domů?
  • 00:01:20 Jako malej kluk!
    -Zhasni světlo.
  • 00:01:23 -Světlo? Jaké světlo?
    Aha, světlo.
  • 00:01:27 -Tumáš!
  • 00:01:31 FRANCOUZSKY
    -Ten mě tak... Bože můj!
  • 00:01:34 -Filipe, prosil jsem tě,
    ať mluvíš rusky.
  • 00:01:37 FRANCOUZSKÝ PŘÍZVUK
    -Váš táta mě najál v roce 1901.
  • 00:01:42 -Najal, Filipe, najal!
    -Nájal. Dobře.
  • 00:01:46 -Filipe!
    -Ano?
  • 00:01:49 -Zapni rádio!
    -Radío.
  • 00:01:52 RADIO
    ... velitel dělnické třídy...
  • 00:01:55 -Tohle je radío!
  • 00:01:57 -... Inspirátor, organizátor
    našich slavných vítězství.
  • 00:02:00 Nám všem známý a milovaný
    soudruh Josef Visarionovič Stalin!
  • 00:02:04 -Váš otec mě žádal, abych s vámi
    mluvil jen francouzsky.
  • 00:02:08 RADIO
    -Hurá!!!
  • 00:02:11 ZVONĚNÍ TELEFONU
  • 00:02:28 -A nyní si poslechněte prohlášení
    generálního prokurátora SSSR
  • 00:02:32 soudruha Andreje Vyšinského...
    -Tady je to.
  • 00:02:36 Je to něco zcela brilantního,
    jak říkával váš mamá.
  • 00:02:40 RADIO-Moskevský čas:
    6 hodin 15 minut ráno.
  • 00:02:44 -Nezváni hosti.
  • 00:02:47 Za poslední 2 týdny
  • 00:02:50 bylo u Moskvy zaznamenáno
    někólik případů nénadaleho...
  • 00:02:54 -Několik!
    -Několik případů nénadaleho...
  • 00:02:58 -Nenadálého.
    -... objevení kulových blesků.
  • 00:03:02 Nezvaní hosti se objevují
    stejně nénadále rýchle jako mizují.
  • 00:03:06 -Mizejí!
    -Mizejí.
  • 00:03:09 Objévují se a ohróžují
    národní hospodářství, zdraví,
  • 00:03:13 a dokonce i životy pracójících.
    -Pracujících.
  • 00:03:17 -Směr pohybu ohnivých koulí
  • 00:03:20 je přímo závislý na působení
    nedáleko se nalázajících predmetů.
  • 00:03:24 -Nedaleko.
    -Nedaleko.
  • 00:03:27 -Předmětů.
    -Předmětů.
  • 00:03:31 Panuje názor, že tento jev
    není nic jiného než čest dobře...
  • 00:03:37 -Část.
  • 00:03:40 -... část dobře promyšlené
    a připravené diverze...
  • 00:03:44 RADIO-Následuje koncert na přání
    pro pracovníky v zemědělství...
  • 00:03:49 Česká televize uvádí
    rusko-francouzský film
  • 00:03:53 UNAVENI SLUNCEM
  • 00:03:59 -To jsem já. Souhlasím.
  • 00:06:25 -Mami! Babičko!
    Tanky!
  • 00:06:38 Mami, jedou tanky!
  • 00:06:41 Tanky!
    Mami! Babičko!
  • 00:06:51 -Tumáš! Co se do tebe vejde!
    -Jen mi dej! Přitlač!
  • 00:06:55 -Tumáš!
    -Jau, jau, jau!
  • 00:07:00 Marusjó!
  • 00:07:06 -A je to. Blažená přestávka.
  • 00:07:12 Nedělej.
    -Ukaž kachní nosík.
  • 00:07:15 -Kachní nosík?
    -Jo.
  • 00:07:17 -Už jdu.
  • 00:07:19 -Marusjo!
    -No, co je?
  • 00:07:26 -Jo!
  • 00:07:39 -Tanky! Tanky! Iljuško!
    KŘIK
  • 00:07:47 -Co to děláte?
    Jeďte zpátky! Hlupáci!
  • 00:07:51 -Poručíku, nezbláznil ses?
    Zmizte odsud!
  • 00:07:55 -Hele, kluku, vypadni!
  • 00:08:03 -Hej ty, stůj!
  • 00:08:05 Kde je tu Zgorjanka
    nebo Zagorjanka? Zabloudil jsem.
  • 00:08:08 -To tady není.
    -Cože?
  • 00:08:10 -Tady to není. Jeď zpátky!
    -Kam zpátky? -Nemám čas.
  • 00:08:18 -Sedm! Sedm ráno
    a on už nemá čas.
  • 00:08:21 Já ti to vyperu, já ti to vyperu.
    Co tě to napadlo?
  • 00:08:25 To je košile.
    Chlap může mít v košili různé věci.
  • 00:08:30 Já ti to vyperu!
    Já ti to vyperu!
  • 00:08:33 Třeba by tam mohl mít 3 ruble.
    Nebo, nebo třeba nějaké papíry.
  • 00:08:39 No, jeď, potvoro!
  • 00:08:43 -No, tak jo!
  • 00:09:20 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
  • 00:09:32 Co je? Kdo je to?
    -Nutně potřebujeme Kotova!
  • 00:09:34 -Přeskočilo ti snad?
    -Jedou tanky.
  • 00:09:37 -Víš, kolik je hodin?
    Musím brát svoje léky.
  • 00:09:39 -Nutně potřebujeme Kotova!
    Na pole jedou tanky!
  • 00:09:42 -Koukejte zmizet.
    Zbláznili jste se nebo co?
  • 00:09:44 Celou úrodu zničíte.
    Vypadněte! Hlupáci!
  • 00:09:46 -Nech toho matko. Přestaň!
    Rozkaz je rozkaz.
  • 00:09:48 My si to nevymysleli.
    Matko, nešťouchejte do mě!
  • 00:09:59 -Co je?KŘIK
    Kdo to je?-Co se stalo?
  • 00:10:01 -Soudruhu Kotove!
    -Co děláš? Zbláznil ses?
  • 00:10:03 -Musíte nám pomoct!-Jak pomoct?
    -Tanky jedou po poli!-Jaké tanky?
  • 00:10:06 -Naše tanky! Naše, naše!
    -No a?
  • 00:10:08 -Kromě vás je nikdo nezastaví!
    -Co? Vážně?
  • 00:10:11 Jen já? To mi neříkej!
    -Jen vy. Nikdo jiný. Pojďte rychle!
  • 00:10:14 -To ti teda pěkně děkuju.
  • 00:10:16 Mám jeden den volna!
    A najedou tanky.
  • 00:10:18 To jste si teda
    našli obětního beránka.
  • 00:10:21 -Všichni vás prosí,
    abyste přišel.
  • 00:10:23 -A kde máte předsedu?
    -Předseda, ten...-Ano!
  • 00:10:26 -... je u vzducholodě.
    -U vzducholodě?
  • 00:10:29 -Totiž přijeli z NKVD.
    -No a?
  • 00:10:31 -Tak tam kolem toho lamentuje.
    -Tak lamentuje.
  • 00:10:34 -Pláče.-Tak pláče.
    -Jo. Všechno to je jen na vás.
  • 00:10:37 -Mám jeden den volna.
    Tak kam mám běžet?
  • 00:10:40 -Tamhle je kůň.
    -Cože?
  • 00:10:42 -Umíte jezdit bez sedla? Prosím.
  • 00:10:45 -To snad ne! Jeden den volna!
    No jo! Co se dá dělat.
  • 00:10:52 Ahoj. Jak se jmenuje?
    -Kluk.
  • 00:10:56 -Dobře. Tak stůj, Kluku.
  • 00:10:59 A vy běžte za mnou!
  • 00:11:02 -Tati! Tati!
    Tatínku, kam jedeš? Tati!
  • 00:11:09 -Jeď Kluku, jeď!
    Jeden den volna!
  • 00:11:13 Ne, musíme Kotova zburcovat,
    vytáhnout ho z bani!
  • 00:11:24 Co to tu provádíte?
    To obilí patří lidu!
  • 00:11:28 Všichni půjdete před soud!
  • 00:11:31 Koho tohle napadlo?
    Co to děláte?
  • 00:11:34 Co na mě koukáš?
    Táhni odsud!
  • 00:11:37 -Co je? Mám rozkaz!
    -Jaký rozkaz?
  • 00:11:41 -Co na mě řveš?
    Asi mám velitele, ne?
  • 00:11:43 -Á, támhle je chlap!
  • 00:11:48 -Co je?-Podrž ho!
    Strojů se nebojíš, a koně jo?
  • 00:11:51 -A co s ním mám dělat?
  • 00:11:54 -Co je, zbláznil ses, chlape?
    Tupče!
  • 00:11:57 Vypadni, vypadni,
    než tě zastřelím, dělej!
  • 00:12:00 -Já si s tebou za chvíli
    vytřu prdel, soudruhu nadporučíku!
  • 00:12:03 -Cože?
    -Pozor!
  • 00:12:06 -Já ti dám jednu po hubě, ty!!
  • 00:12:09 - Copak ty mě neznáš?
    Tys mě nepoznal?
  • 00:12:13 A co teď? Ha!
  • 00:12:16 Už víš?
    -Soudruh Kotov.
  • 00:12:20 -No tak, stůj. Stát!
    Kdo tu velí?
  • 00:12:23 -Já.-Cože?
    -Velitel brigády Lapin.
  • 00:12:26 -Lapin? Panebože, kde je spojení?
    -Jaké?
  • 00:12:30 -Pohlavní asi! Vysílačka!
    -K čertu!
  • 00:12:34 Už je tu letectvo!
    Co teď budeme dělat?-Jdeme!
  • 00:12:39 -Co budeme dělat?
    -Rychle mě spoj s Lapinem!
  • 00:12:42 -Ale co letadla?
    -Ta přece letí ve vzduchu, ne?
  • 00:12:48 Nic neshazujte mládenci!
  • 00:12:50 Čerta starýho,
    jen ať nezačne hořet!
  • 00:12:53 Dávejte pozor!
  • 00:12:55 -To bude malér!
    -A jsou pryč!
  • 00:13:00 -Haló?
    -Tak co?
  • 00:13:03 -Soudruhu Kotove!
  • 00:13:08 -Tak. Ano?
    VYSÍLAČKA -Proč stojíte soudruzi?
  • 00:13:10 -Já ti řeknu proč,
    milej zlatej. Aha?
  • 00:13:13 -Kdo to je? Kdo to je?
    -Tvoje baba asi?
  • 00:13:16 -Co?
    -Tady Sergej Kotov.
  • 00:13:18 Buď zdráv, Míšo.
  • 00:13:20 -Kotov?
    -Přesně tak.
  • 00:13:22 -Velitel divize?
    -Jo, přesně.-A co tam děláte?
  • 00:13:25 -Honím si tu přede všema triko.
    Co myslíš chlape?
  • 00:13:28 -Cože?
    -Tak poslouchej.
  • 00:13:31 Míšo, nebudeš náhodou
    taky brát zajatce
  • 00:13:33 a bombardovat naše města?
  • 00:13:36 Nadporučík se mnou souhlasí.
    -Ale soudruhu, já...
  • 00:13:39 Souhlasí. Jo, jasně, souhlasí.
    Hele, víš co?
  • 00:13:42 Míšenko, pamatuješ se na mě dobře?
    -Dobře, soudruhu veliteli divize.
  • 00:13:45 -Hodně dobře se na mě pamatuješ?
  • 00:13:48 -Hodně dobře,
    soudruhu veliteli divize.
  • 00:13:51 -Tak poslouchej, milej zlatej,
    otoč ty svoje stroje
  • 00:13:54 a vymysli to nějak jinak. Rozuměls?
    -Ano, veliteli divize.
  • 00:13:57 -Prosím tě, zopakuj to.
    -Ano, veliteli divize.
  • 00:14:03 -A je to. Jak se jmenujete?
  • 00:14:07 -Co?
  • 00:14:09 -Jak se jmenujete?
  • 00:14:11 -Míša. Teda Kolja.
    -Kolja?
  • 00:14:16 Trochu jsem vás tu seřval, Koljo.
    Tak mi to, prosím, odpusťte.
  • 00:14:22 Co se tak hloupě usmíváte, Koljo?
  • 00:14:27 Baba!
  • 00:14:29 -A ty si, krasavče, nech trochu
    narůst uši, ať vidíš líp na cestu.
  • 00:14:32 Máš ji!
  • 00:14:36 -Jasný? Já ho poznal hned!
  • 00:14:42 Vracíme se!
    Rychle nasedat. Otočte to!
  • 00:14:45 Babičko, už jedou pryč!
  • 00:14:48 -Co tu děláte?
    Proč jste nešly domů?
  • 00:14:50 -Tys ale nadával.
    -Kdo?
  • 00:14:53 -Bože, ty jsi ale hrozně nadával.
    -Já?
  • 00:14:57 Já? Kdy?
  • 00:15:00 Naďo, copak jsem nadával?
    -Já jsem teda vůbec nic neslyšela.
  • 00:15:05 -Jistě!
    -Tak co to povídá? Jdeme.
  • 00:15:22 -Jeďte vojáčci,
    jen ať se vám daří!
  • 00:15:31 -Mám jeden jediný den.
    Jeden den týdně.
  • 00:15:34 A strávím ho s rodinou?
  • 00:15:37 Ne, musíte mě prozradit.
    To vás někdo nutil? Nutili vás?
  • 00:15:41 -No co? Byl celý pryč.
    Pořád křičel: Obilí! Pole! Kolchoz!
  • 00:15:44 -A co já s tím?
    Co s tím mám společného?
  • 00:15:47 Copak jsem Mičurin?
    To je neuvěřitelné!
  • 00:15:51 Milá moje, rozkaz se musí splnit,
    chápete to?
  • 00:15:54 Dostanou ode mě na kokos!
    Ale poslechli mě.
  • 00:16:00 -Mimochodem, já za to
    taky můžu dostat na kokos,
  • 00:16:03 a bude to jedině správně.
  • 00:16:05 -Serjoženko, kokosy nejsou,
    budou až později.
  • 00:16:08 -Cože?
    -U oběda.
  • 00:16:14 -Já se vážně zblázním!
    To je rodinka.
  • 00:16:17 Ten tvůj strejda
    je sice profesor, Marusjenko,
  • 00:16:20 ale je polo-inteligent.
  • 00:16:23 -Vůbec nechápu, proč chodíte
    do té špinavé vesnické bani,
  • 00:16:27 když máme nádhernou
    čistou koupelnu.
  • 00:16:31 Já vím, já vím, já vím, já vím.
  • 00:16:35 Suvorov, Kutuzov i Puškin
    se chodili mýt do bani.
  • 00:16:39 Já to všechno vím.
  • 00:16:42 Ale malé dítě nemá v baně
    rozhodně vůbec co pohledávat.
  • 00:16:47 -Vsevolode!
    Proč vy pořád jen mlčíte?
  • 00:16:50 Vy, vy jste jak Švýcarsko.
    Sytý a lhostejný.
  • 00:16:54 -Právě naopak. Jsem hladový
    a vášnivý jako cikán.
  • 00:16:59 -Vždycky si sednete do cesty
    a ještě si natáhnete nohy.
  • 00:17:03 -Jau, jau! Do prkvančic!
  • 00:17:06 Náš velitel divize má pravdu.
    Tohle je hotový blázinec.
  • 00:17:27 -Mášo, Goško, ahoj.
  • 00:17:30 -Ahoj! Ruce pryč! Hurá!
  • 00:17:33 -Babičky, co to tam provádíte?
    -Tichoučko, pšššt.
  • 00:17:38 Pšššt!
  • 00:17:41 -Proč to chceš udělat?
    Já to nechápu.
  • 00:17:44 -Jak to myslíš?
  • 00:17:46 To jsou léky, co Borjenka
    přivezl ještě před revolucí.
  • 00:17:50 -No, a proč to všechno vyhazuješ?
  • 00:17:53 -No, proč asi? To se musí.
    Podívej, kolik toho je!
  • 00:17:57 No, podívej!
  • 00:18:00 Ještě tam nacpala trávu.
    Ukaž, počkej!
  • 00:18:03 Víš, že jak jde o léky,
    není normální.
  • 00:18:06 Doktor jí předepsal železo
  • 00:18:09 a ona vařila hřebíky
    a pila ten odvar.
  • 00:18:13 Vždyť by se mohla otrávit.
  • 00:18:28 -Slečno!
    -Ano?
  • 00:18:31 -Slečno!
    Promiňte, je to Zagorjanka?
  • 00:18:34 -Ah. Jaká Zagorjanka?
    Jaká Zagorjanka?
  • 00:18:38 -Tak možná Zgorjanka?
    -Mami! Maminko!
  • 00:18:44 Mladý pane, promiňte,
    prosím vás, je tady MLUM?
  • 00:18:48 -Mlum? Prosím vás, jaký mlum?
    Jaký mlum? Jaký?
  • 00:18:54 -Vesnička, ano, malířů, literátů,
    umělců a muzikantů.
  • 00:18:58 Zkratka, milý příteli, MLUM!
  • 00:19:01 -Jehehe!
  • 00:19:06 -Už jde. Už je tu.
    Hned je tu, ano, ano.
  • 00:19:08 -To je jako pečivo na ozdobu.
    A co je tohle?
  • 00:19:10 -Přiznání je matka justice.
    -Co to je?
  • 00:19:12 -Tohle přinesli pionýři
    pro soudruha Kotova.
  • 00:19:18 -K snídani.
  • 00:19:20 Přiznání je matka justice.
    No, jen si to vezměte.
  • 00:19:23 -Sevo, nemohl by sis
    ty komentáře odpustit?
  • 00:19:25 Ten tvůj jazyk tě zničí.
    -Naďo, nech toho.
  • 00:19:28 -Celý život jsem si myslel
    a myslím si stále,
  • 00:19:31 že presumpce neviny
    je základem jakéhokoli práva,
  • 00:19:34 včetně římského,
    které mám tu čest vyučovat.
  • 00:19:37 -Přestaň, už přestaň.
    To je nějaký vtip. Už toho nech.
  • 00:19:40 -Olečko, Oljo, kdy mě ostříháš?
  • 00:19:43 -Naďo!
    -Co?-Ostříháš mě?
  • 00:19:45 -Myslíš, že je to potřeba?
    -No jistě, jsem celý zarostlý.
  • 00:19:47 -Borenka měl rád,
    když jsem ho stříhala.
  • 00:19:50 -Skoč pro poštu.
  • 00:19:52 -Bratr měl vždycky děsný účes.
    -No, měl ho takový, takový...
  • 00:19:55 -U nás byla zase čistka.
    -Čistka?
  • 00:19:58 -Vyhodili půl katedry
    za nedostatečné znalosti
  • 00:20:01 prvotních pramenů
    marxismu-leninismu.
  • 00:20:04 -Půl katedry?
    -Ale mě, mě nechali na pokoji.
  • 00:20:07 -Strejdo Sevo, zahrajte něco.
    -Co?-Zahrajte.
  • 00:20:11 -Naďuško, to přece nejde.
  • 00:20:13 -Počkej, počkej, tady mám čelist.
  • 00:20:20 Promiňte.
    Naďuško, to je tvůj nástroj.
  • 00:20:24 Ukážu vám, jak se do něj fouká.
  • 00:20:28 -Tak ukaž.
    -Tak koukejte!
  • 00:20:31 -No?
  • 00:20:33 Ááá!
    -Jejda. Ááá!
  • 00:20:35 -Bravo! Bravo!
    Bravo, bravo, bravo!-Výborně!
  • 00:20:39 -Tak, co jsem to chtěl?
    Bylo to něco moc důležitého. Ano!
  • 00:20:43 -Vidíte, a jsem tady!
    -Ó!
  • 00:20:46 -Co to, prosím tě, provádíš?
    -Ano, to se neobnosí,
  • 00:20:50 to je jako vojenský kabát,
    to se neobnosí.
  • 00:20:53 -Ano, ano, ano.
    -Ale není to došité.
  • 00:20:56 -Neboj. Všechno je báječné.
    Nezlob se, prosím tě.
  • 00:20:59 -Ale je to hezké,
    už tomu moc nechybí!
  • 00:21:02 -Dobře, ale mohlas mi to
    aspoň ukázat.
  • 00:21:05 -Bude to nádhera.
    -Ovšem!
  • 00:21:08 -Jsem bez nálady.
    Chtěla jsem to nejdřív dokončit.
  • 00:21:11 -Ale vždyť je to skoro hotové.
    -Neušpiň to!
  • 00:21:15 -Sluší, sluší vám to.
    Sluší vám to.
  • 00:21:17 -Opravdu?
    -Moc, opravdu.
  • 00:21:21 -Ljoljo!
    -A je to tady.
  • 00:21:23 NÁŘEK, PLÁČ
  • 00:21:29 -Rozlícená panna
    je strašnější než tygr.
  • 00:21:32 -Cucá hřebíky.
    Jednou najdeme otrávenou mrtvolu.
  • 00:21:35 -Tak jo.
    -Běž!
  • 00:21:38 -Dobré ráno vespolek.
    -Dobré ráno.
  • 00:21:41 -Všechno nejlepší!
    Pardon, soudruzi!
  • 00:21:44 Mochovová! Kde je?
    -Mochovová je tam.
  • 00:21:46 -Nechte Káťu být.
    -Něco na zub. Položím to sem.
  • 00:21:50 Dnes se chystá svátek
    stalinského stavění vzducholodí.
  • 00:21:53 -Vzducholodí!
    -Správně!
  • 00:21:55 -Co se vám stalo?
  • 00:21:57 -Tanec ptáčka, co přiletěl
    na vzducholodi, krasavice!
  • 00:22:00 Zajímavé slovo.
    Mladice krasavice, kouzelnice!
  • 00:22:04 Bohatý ruský jazyk!
    Co myslíte, Sergeji Petroviči?
  • 00:22:08 -Copak?
    Hezký svátek!Ano.
  • 00:22:11 -Co je?
    -Co je?
  • 00:22:13 -Řekněte mi, co proti mně má?
    Madam!
  • 00:22:15 -Nemáte pravdu.
    Nemáte pravdu, Sergeji Petroviči.
  • 00:22:19 Kirik se alkoholu ani netkne.
    Vůbec nikdy, opravdu nikdy.
  • 00:22:25 Už nic neříkejte. Navíc je svátek.
    Je svátek a je horko.
  • 00:22:29 Víte, na co jsem si vzpomněla?
  • 00:22:33 HUDBA Z GRAMOFONU
  • 00:22:41 -Víte, na co jsem si vzpomněla?
    Vzpomněla jsem si,
  • 00:22:45 jak ho v dětství houpal
    velkokníže Dmitrij Pavlovič.
  • 00:22:50 -Houpal, houpal, až to přehnal.
    Po ránu.
  • 00:22:56 -Vy jste jako Péťa Trofimov.
    Ta postava z Čechova. Vzpomínáte?
  • 00:23:01 -Višňový sad!
    -Ano, věčný student.
  • 00:23:04 A vy jste věčný docent,
    ale vaši přátelé už jsou akademici.
  • 00:23:07 -Kdepak, to nejsou mí přátelé.
    Moji,... kdeže loňské sněhy jsou.
  • 00:23:13 -Vrátils ten dluh?
    -Jaký dluh?
  • 00:23:17 -Co jsem ti dala pro sodovkářku.
  • 00:23:21 -Oh! Mami, proč máte kabát?
    -Zkoušela jsem si ho.
  • 00:23:24 -Kabát v tom vedru?
    -Předváděla jsem ho. -Hm. Aha!
  • 00:23:28 -Takže co? Hm?
    -Zítra to vrátím. Čestné slovo.
  • 00:23:31 Teplé jídlo není?
  • 00:23:34 HUDBA Z GRAMOFONU -Unavené slunce
    se něžně loučilo s mořem...
  • 00:23:39 -Kiriku, dáváš si po ráno po vínu
    vždycky ještě kořalku?
  • 00:23:43 -Podívejte Sergeji Petroviči,
  • 00:23:46 nekoukejte na opilství
    jako na neřest.
  • 00:23:49 Jak jste to říkala?
  • 00:23:51 Jako na neřest vůle.
    -Vůle.
  • 00:23:54 -ale jako na pohyb... Ehm.
    -Zhrzené duše.-Zhrzené duše!
  • 00:23:57 Přesně tak.
    Kouzelnice moje!
  • 00:24:03 KRKNUTÍ
  • 00:24:06 -Kiriku, půjčil sis od Marusji
    pět rublů. Proč to nevrátíš?
  • 00:24:10 To se nedělá. Hm?
  • 00:24:13 -Cože? Kam jdeš?
  • 00:24:15 -No, tak si snídejte sami.
    A čaj je studený.
  • 00:24:19 -Ale prosím tě. Co je?
  • 00:24:23 A teď se urazil.
  • 00:24:48 -Gruševová Ljuba.
    -Gruševová Ljuba.
  • 00:24:51 Ljubočko, proč jste neřekla,
    že jdete k nám? Hm?
  • 00:24:55 Svezl bych vás na svém bicyklu.
    Velká romantika.
  • 00:24:59 -Á, to ano! Obzvlášť, když je to
    dámský bicykl bez rámu.
  • 00:25:03 -No a co?
    -No, já nevím.
  • 00:25:06 Já to na bicyklu bez rámu
    nikdy nezkoušela.
  • 00:25:09 -No, víte...
  • 00:25:13 -Tak co, jdeme se koupat?
    -Rozkaz.
  • 00:25:15 -Zdravíčko.
    -Zdravíčko.
  • 00:25:18 -Jdeš se koupat?
    -To jsem nebyl já.
  • 00:25:20 -Kdy tě naučím pořádku?
    Všechno necháváš všude válet.
  • 00:25:24 -No, no, no.
  • 00:25:26 -Musím říct, Ljubočko,
    že ten referát je zdařilý.
  • 00:25:28 -Óh, teda! Soudruh Kotov!
    Máme na katedře jeho portrét!
  • 00:25:34 -Na koni?
    -Ne.
  • 00:25:37 -Ne?
    -Bez koně, pěší.
  • 00:25:39 -A můj portrét tam náhodou nemáte?
    -A vy jste kdo?
  • 00:25:44 -Já?
  • 00:25:49 Já jsem ten jeho kůň.
  • 00:25:57 -Jé! Vy jste samý žert.
    -To ještě uvidíte.
  • 00:26:02 VZLYKÁNÍ
    -Maminko moje.
  • 00:26:05 -No jo, Mochovová,
    s těmi tvými léky je amen.
  • 00:26:09 -Tohle bylo z Francie,
    už ani nevím, na co to bylo.
  • 00:26:13 -Nebreč, Mochovová,
    prosím tě, nebreč.
  • 00:26:17 Řeknu taťkovi, ať ti přiveze
    nějaké jiné tabletky.
  • 00:26:20 -Co bez nich budu dělat?
  • 00:26:24 -Jé, Mochovová, pionýři!
    Nebreč! Pionýři nebrečí!
  • 00:26:27 -To je hrůza. To je strašné.
  • 00:26:31 Naďo!
    -Jdou pionýři! Pionýři.
  • 00:26:35 -Prý je dneska svátek.
    He? Nevíš čeho?
  • 00:26:39 -Já těm jejich svátkům nerozumím.
  • 00:26:43 Vím jen, že je to svátek
    něčeho hodně velkého sovětského.
  • 00:26:49 Taky si lehnu.
    -No jistě.
  • 00:26:52 -Nějak se mi pořád...
    -Lehni si.
  • 00:26:55 -... točí hlava. Lehnu si.
  • 00:26:59 Ale, Naďa,
  • 00:27:02 Naďa, ta všechny ty svátky zná.
  • 00:27:06 Jo.
  • 00:27:11 POCHODOVÁ SKLADBA
  • 00:27:18 ZPĚV
  • 00:28:12 -Bože můj!
  • 00:28:15 Co to tady cítím?
  • 00:28:19 Není to budoucí pionýrka
    a jedničkářka, holčička Naďa?
  • 00:28:25 -Odkud mě znáte?
    -No, jak bych tě neznal?
  • 00:28:29 Budoucí nejlepší jedničkářku!
  • 00:28:34 -Nejste letní děda Mráz?
  • 00:28:36 -Jo, Naďo.
  • 00:28:39 Já jsem kouzelník z Maghrebu.
  • 00:28:42 -A co je to Maghreb?
  • 00:28:45 -No, Maghreb to je země
    letních dědů Mrázů.
  • 00:28:50 -Sovětská?
    -Ale jistě.
  • 00:28:54 Všichni letní dědové Mrázové
    žijí jedině v sovětské zemi.
  • 00:28:59 -A zimní?
    -Zimní taky.
  • 00:29:01 -Nejste náhodou doktor?
    -Hm. Může být.
  • 00:29:07 -Mochovová ho potřebuje.
    -Ona ještě žije?
  • 00:29:10 -Žije. Prababička Ljolja
    jí naházela léky do vody.
  • 00:29:14 -Proboha, ta taky ještě žije?
    -Jo a jak!
  • 00:29:20 -Óh! Děda Mráz přišel k vám
    a dárek má v nůši.
  • 00:29:25 -Mochovová! Mochovová!
    Jde k nám, Mochovová.
  • 00:29:28 -Kdo jste?
    -Uhněte z cesty, panno jedna!
  • 00:29:30 -Kdo vás sem pozval?
  • 00:29:33 -Co? Kuk!
    JEKOT
  • 00:29:35 Atandé!
    Běžte Marusje utřít prcku!
  • 00:29:38 -Káťo! Káťo!
    -Tádá, taradá, tará!
  • 00:29:41 -Proboha, máme dost
    vlastních bláznů. Co tu chcete?
  • 00:29:45 -Mlčte, polygamisto!
    -Jak to myslíte?
  • 00:29:48 -Hmmm! Zdravím,
    naše hrdinné prababičky.
  • 00:29:54 -Jaké prababičky?
    Ještě nejsem ani babička.
  • 00:29:58 -Káťo! Nebo někdo!
  • 00:30:00 -Áá!
    -Co je? Musíte tolik dupat? Proč?
  • 00:30:04 -Áá! Ty jsi tu taky,
  • 00:30:07 milovníku sladkých vín
    a protřelých žen?
  • 00:30:14 ZPĚV
  • 00:30:18 -Ou! Tak!
  • 00:30:23 A je to 34-15, linka 19.
  • 00:30:26 -Co to povídal?
    -To je telefon ke mně do práce.
  • 00:30:33 ZPĚV
  • 00:30:58 -Buďte zdrávi!
    -Mítěnko! Já to věděla!
  • 00:31:01 -Ale ne, to je přece Míťa!
    -Pane bože, pane bože, Dmitrij!
  • 00:31:05 -Miťulo, drahoušku!
  • 00:31:07 To říkával Borja,
    když byla Marusja malá.
  • 00:31:11 Běž Marusje utřít prcku říkával!
  • 00:31:13 -Rád vás zase vidím!
    Á, teta Jelena.
  • 00:31:17 -Pojď sem, ty jeden!
    -Ale já ho poznala!
  • 00:31:20 -Musím vám říci, že...
    -No tak, strejdo Sevo.
  • 00:31:23 -Tak ji vidíš.
    -Konečně jsi tady, Míťo.
  • 00:31:30 -No tak, klid.
  • 00:31:36 -Seznamte se.
    To je můj muž Sergej.
  • 00:31:40 A tohle je Míťa, rodinný přítel,
    otcův oblíbenec.
  • 00:31:43 -Jeho nejlepší žák.
    -Dobrý den. Kotov.
  • 00:31:46 -Těší mě.
    -Mě taky.
  • 00:31:49 -My už se přece známe.
    -Hm, no jistěže, já vím.
  • 00:31:52 -Jak to že se znáte?
    -To bylo dávno.
  • 00:31:55 Letmo a v minulém životě.
  • 00:31:57 A kdo je tohle?
    -To je naše dcerka Naďa.
  • 00:32:00 -Můžeš mi říkat strejdo Miťaji.
    -Strejda Miťaj!
  • 00:32:04 -Ááá? A kde?
    -Zavři pusu.
  • 00:32:07 -Mochovová. Mochovová.
    Ty moje nevrtaná perlo!
  • 00:32:12 Ještě jsi nevrtaná?
  • 00:32:15 Mochovová. Mochovová.
    Prach pořád neutíráš, co? Né!
  • 00:32:20 -Kdo? Já že neutírám prach?
  • 00:32:22 -Nechte ji, chudák holka, no tak!
    -Buď zticha! Nic neříkej Lidijo!
  • 00:32:25 -Počkat! Počkat, počkat!
  • 00:32:28 Nový rok 1928,
    než jsem tenkrát odjel.
  • 00:32:31 Všichni jsme schovávali dárky.
    Tady jsem schoval bonbon.
  • 00:32:34 Mochovová!
    -Schoval.
  • 00:32:37 -Schoval jsem ho tady? Oh, fuj!
    -Není tam.
  • 00:32:41 -Tak schválně.
    -Byl tam.
  • 00:32:43 -Och!
    -A byl tam, byl tam, vidíš?
  • 00:32:46 -To je celý náš Míťa.
    Ty ses vůbec nezměnil.
  • 00:32:50 -Podívej.
  • 00:32:52 -No ano. Všichni se radují
    a mně vždycky zkazí náladu.
  • 00:32:54 -Ale no tak, vždyť ho znáš.
    Je to prostě Miťa.
  • 00:32:56 -On to udělal naschvál,
    Lidijo Stěpanovno!
  • 00:32:59 -Nech už toho!
    A běž radši připravit samovar.
  • 00:33:01 Tak pojďte, pojďte, dáme si čaj!
  • 00:33:03 -Tak jo, pojďte, pojďte!
    -Jdeme!
  • 00:33:05 -Čaj! Mochovová dělá dobrý čaj.
    -Ano, dáme si čaj!
  • 00:33:07 -Čaj? Proč jen čaj?
    Nejen čaj! Nejen čaj!
  • 00:33:09 Ale no tak, kdo má pořád pít
    tu obarvenou vodu.
  • 00:33:11 Copak jsem nějaká žába?
    -Ale Kiriku!
  • 00:33:13 -No tak pojďte, pojďte.
    -Naděnko, přistrč tu židli, ano?
  • 00:33:16 -Jenom si odskočím!
  • 00:33:18 -Marusjo, prosím tě,
    nalij mi trochu vody, umírám žízní.
  • 00:33:20 -A Filip je u tebe?
    -Filip je u mě!
  • 00:33:24 Hned vám všechno řeknu.
    Jen co si umyju ty fousy.
  • 00:33:27 -Zestárl?
    -Já jsem ho ani mladého nezažil.
  • 00:33:31 -Míťo!
    -Ano?
  • 00:33:34 -A jsi ženatý?
    -Jsem.
  • 00:33:37 -Máš děti, Mítěnko?
    -Mám.
  • 00:33:40 -No a kolik?
    -Tři!
  • 00:33:43 -Ty jsi teda šikula.
  • 00:33:46 -Nenechal jsi hudby?
    -Ne!
  • 00:33:50 -Míťo, musím se tě na něco zeptat.
    Cos celé ty roky vlastně...
  • 00:33:53 ŠEPTÁ-Nech toho
    a běž do kuchyně!-Ano?
  • 00:33:56 -Běž, běž!
    -Ale nic. Potom.
  • 00:34:07 -Strejdo Miťaji!
    -Ano, teto Naďo?-Co si dáš?
  • 00:34:10 Čaj s marmeládou
    nebo kávu s mlékem?
  • 00:34:13 -Kávu s marmeládou.
    -No tohle!
  • 00:34:15 Babičko?
    -Ano?
  • 00:34:17 -Strejda Miťaj říká,
    že si dá kávu s marmeládou.
  • 00:34:21 -Nepovídej.
  • 00:34:24 -Naďo! Naďo!
    -No?
  • 00:34:26 -Kolik je ti?
    -Šest.
  • 00:34:29 -Á, Olgo Nikolajevno!
    -Ano?-Vzpomínáte?
  • 00:34:31 Marusje bylo šest, mně šestnáct.
  • 00:34:33 Byli jsme ve Velkém divadle
    a Boris Konstantinovič dirigoval.
  • 00:34:36 -Ano.
  • 00:34:38 -Mí-Míťo, je mi to trapné,
    ale jen do večera.
  • 00:34:42 Večer ti to určitě... Míťo!
  • 00:34:45 Přinesl jsem mu ručník.
  • 00:34:48 -Zazněla ouvertura
    a ona do mě strká, že chce čůrat.
  • 00:34:51 -Díky, Míťo.
  • 00:34:54 -Povídám jí: "Teď jsme přišli,
    musíš to vydržet."
  • 00:34:57 A ona: "Ale mně se chce čůrat."
    A já: "Musíš to vydržet."
  • 00:35:00 Ale ona pořád, že chce čůrat.
  • 00:35:03 Všichni už na nás syčeli
    a ona pořád, že chce čurat.
  • 00:35:06 Co dělat?
    Řekla, že sama na záchod nepůjde.
  • 00:35:09 Kam s ní jít?
  • 00:35:12 Na pány ji nepovedu
    a na dámy nesmím. Co dělat?
  • 00:35:15 Táhnu ji na pány.
  • 00:35:17 Odtamtud vyšel Rachmaninov.
  • 00:35:21 Rachmaninov a povídá:
    "Čí je tohle sympatické dítě?"
  • 00:35:25 Já: "Borise Konstantinoviče."
    On: "To je ale pěkný chlapeček.
  • 00:35:31 Vyřiďte Borjovi,
    ať mu koupí kalhoty."
  • 00:35:36 -Kávu nebo čaj?
  • 00:35:38 -Chtěl jsem jen vodu.
    Ne. Nic si nedám. Děkuju!
  • 00:35:41 -No tak kávu nebo čaj?
  • 00:35:43 -Díky. Pozdě jsem snídal, děkuju.
    Dobrou chuť!
  • 00:35:46 -To je tátovo místo.
    -Naďo, že se nestydíš.
  • 00:35:49 -Dej pokoj. Ale no tak, Naďo!
  • 00:35:51 -Kirika jsi ale vyhodil, tati.
    -No, ehm.
  • 00:35:54 -Ano, toho jsme měli vyhodit dávno.
    -Ten si to zasloužil.
  • 00:36:00 -Dmitriji.
    -Ano?
  • 00:36:03 -O tom mluvit nebudu, klid.
    Dmitriji, ve včerejší Pravdě...
  • 00:36:07 -No tak, prosím tě.
    -Mami.
  • 00:36:36 -Marusjo?
    -Ano?
  • 00:36:39 -Chceš něco nalít?-Já?
    -Mhm. -Ne.
  • 00:36:42 -Co to děláš?
    -Hm? Tohle?-Jo.
  • 00:36:44 -To je sklenice.
    -Hmm.
  • 00:36:58 -Tak co? Jdeme se koupat?
    Už je půl dne pryč.
  • 00:37:01 Jdete se koupat?
    -Já jo!-Moc rád.
  • 00:37:04 -Kde máš ty plavky?
    -Visí tam, tatínku.
  • 00:37:07 -Kiriku!
    -Ano!
  • 00:37:09 -Jdeme se koupat!
    -Ano! Jdeme! Koupačka!
  • 00:37:12 Tak jo. Můžeme!
  • 00:37:14 -No, všechno je jako dřív.
  • 00:37:18 Vždyť ty ses vůbec nezměnil.
  • 00:37:22 Jen máš jiný účes.
  • 00:37:26 -No, vidím, že vy jste se
    taky moc nezměnili.
  • 00:37:29 -Jen nepovídej.
    Ale už se nezměníme.
  • 00:37:35 -Cukr?
    -Já ho přinesu, mami.
  • 00:37:39 -Pořád ty stejné noviny.
    Co svět světem stojí-Co?
  • 00:37:42 -Lidijo, Lidijo.
    -Co, drahý?
  • 00:37:46 TLAMPAČ-Dnes v 17 hodin
    se na scéně parku Dobytí Bastily
  • 00:37:51 koná slavnostní koncert
    z děl skladatele Dviňajeva
  • 00:37:56 na počest 6. výročí
    celonárodního svátku
  • 00:38:00 stalinského stavění vzducholodí
    a vzduchoplavby.
  • 00:38:05 Vstup volný!
    Hezký svátek, drazí soudruzi!
  • 00:38:13 -Nedám, Mochovová. Nedám!
  • 00:38:17 -Ale no tak, zase mě zlobíte.
    Jdu zabrat naše místo!
  • 00:38:35 -Soudruhu? Soudruhu!
    Kolik je hodin?
  • 00:38:38 -Och, cože?
    -Ach, ááá!
  • 00:38:45 -Vztyk! Pozor!
  • 00:38:48 -Pohov, pohov, kluci.
    Užijte si svátek.
  • 00:38:50 Užijte si to.
    -Vy taky. Hezký svátek.
  • 00:38:52 -Naďo, na.
  • 00:38:55 -Mochovová, prosím tě ne,
    necpi mi panenky.
  • 00:38:57 Už jsem přece, už nejsem malá.
  • 00:39:00 -A co ti mám proboha cpát?
    Ty si máš hrát s panenkami.
  • 00:39:03 Nevymýšlej si, Naďo!
  • 00:39:05 Prý že není malá.
    To snad není pravda.
  • 00:39:16 -Chci být co nejdřív pionýrka, víš?
    -A proč?
  • 00:39:19 -To je přece jasné.
  • 00:39:22 Na zatroubení se vstává,
    na hvízdnutí se koupe.
  • 00:39:26 -Na hudbu se leží v rakvi.
    Kdo to řekl?
  • 00:39:29 -Proč?
  • 00:39:32 -Jak bych ti to řekl.
    Na zatroubení se vstává...
  • 00:39:36 -Sergeji Petroviči,
    Hezký svátek!
  • 00:39:40 -... na zahvízdnutí se koupe...
  • 00:39:44 -Dobrý den.-Dobrý den.
    -Jdete se koupat?
  • 00:39:46 -... na bubnování se pochoduje.
  • 00:39:49 Na harmoniku se obědvá.
  • 00:39:52 Když to všechno budeš dělat dobře,
  • 00:39:55 tak až budeš ležet v rakvi,
    zahraje ti orchestr.
  • 00:39:58 -Proč?
  • 00:40:18 Mmmm.
  • 00:40:22 Ha!
  • 00:40:26 -Marusjo, jdu na molo!
  • 00:40:30 -Hele, strejdo Miťaji.
    Co to povídáte?
  • 00:40:33 -Co by?
    -Naďo, neotravuj, jo?
  • 00:40:36 -Já otravuju?
    -Jo, otravuješ.
  • 00:40:39 -To snad není pravda.
  • 00:40:42 No tak si tu klidně seďte, já jdu.
  • 00:40:47 Na, hraj si.
  • 00:40:53 -Naďo, Naďo!
    -Co je?
  • 00:40:56 -Nic. Utíkej.
  • 00:41:03 TLAMPAČ
    -Pozor!
  • 00:41:05 Nálezce bílého pudla
    slyšícího na jméno Filimon,
  • 00:41:09 ať jde za hlídačem chaty 17
    vyznamenaného profesora Kaljuty.
  • 00:41:12 Pěkný svátek, drazí soudruzi!
  • 00:41:15 -Proč se tak kaboníš?
  • 00:41:18 Co se ti stalo, hm?
  • 00:41:21 -Máma mě vyhnala.
  • 00:41:23 -Máma tě vyhnala? Ano? Ajajaj!
    Tak máma nás vyhnala? Áh.
  • 00:41:30 Ta je ale zlá.
    Že jsi otravovala?
  • 00:41:34 Vyptávala ses? Čestné slovo?
    -Ano.
  • 00:41:42 Chtějí si popovídat.
    Jsou to staří kamarádi.
  • 00:41:47 Dlouho se neviděli.
  • 00:41:50 A najednou se ocásek vyptává.
    -Mhm.
  • 00:41:53 Víš, co uděláme?
    Pojedem se projet na loďce.
  • 00:41:58 -Sergeji! Nedělej to!
  • 00:42:01 Nemám to ráda.
    Ať se koupe tady.
  • 00:42:04 -Marusjo!
    No, my to spolu zvládnem!
  • 00:42:08 Zvládneme to.
  • 00:42:11 Opaluj se! Odpočívej!
  • 00:42:22 -Mohutná bronzová ramena.
  • 00:42:27 Já to chápu.
  • 00:42:31 Bělostný úsměv.
  • 00:42:34 Portréty ve všech institucích.
    A všechno se to hroutí.
  • 00:42:38 Jediným lusknutím.
  • 00:42:57 Olgo Nikolajevno,
  • 00:42:59 pamatujete si,
    když byla Maruska takováhle?
  • 00:43:03 -Hm. Samozřejmě.
  • 00:43:05 -Byly jí tak 2 měsíce
    a mně 10 let.
  • 00:43:09 Dovedla jste mě ke kolébce
    a řekla:
  • 00:43:13 "Miťulko, to je Musenka,
    seznam se s ní."
  • 00:43:18 Dal jsem jí palec k dlaničce
  • 00:43:22 a ona chňap za palec.
  • 00:43:25 Hlavně otevřela oči.
  • 00:43:29 Potom si prdla
  • 00:43:32 a řekla: "Pojďte blíž."
  • 00:43:40 -Co je to za nesmysl?
  • 00:43:42 Jak jsem mohla
    ve dvou měsících něco říct?
  • 00:43:45 -Jo, řeklas to.
  • 00:43:48 A jestli ne,
    tak sis to pomyslela.
  • 00:43:55 -Co je tohle?
  • 00:43:59 To si dřív neměl.
    -Co?
  • 00:44:07 To mě škráblo víko.
  • 00:44:10 -Jaké víko?
  • 00:44:12 -Rakve.
  • 00:44:16 TLAMPAČ
    -Soudruzi a soudružky.
  • 00:44:19 Součástí dnešní oslavy
  • 00:44:22 stalinského svátku vzducholodí
    a vzduchoplavby
  • 00:44:26 bude též cvičení civilní obrany,
    která je nedílnou součástí
  • 00:44:30 obrany naší země proti hydře
    světového imperialismu a fašismu.
  • 00:44:43 ZPĚV RUSKY
  • 00:45:05 -Marusjo,
  • 00:45:12 proč se mě na nic nezeptáš?
  • 00:45:18 Mlčíš. Proč mlčíš?
    -Čtu si.
  • 00:45:21 -Na nic nezeptáš?
    -Nic víc vědět nechci.
  • 00:45:27 -Co znamená víc?
    -Víc, než vím.
  • 00:45:34 -Zajímavé. A co víš?
  • 00:45:43 Co je tohle?
  • 00:45:46 Kdy sis to udělala?
  • 00:45:50 -Hm? Tenkrát.
    -A?
  • 00:45:52 -Zachránili mě.
  • 00:45:55 Nevěděla jsem,
    že se to musí dělat ve vodě,
  • 00:45:58 aby se nesrážela krev.
  • 00:46:00 -Marusjo.
    -Marusjo.
  • 00:46:03 -Musjo! Miťulo!
  • 00:46:07 Cé Ó!
    -Cé Ó! Tiše!
  • 00:46:11 -Civilní obrana!
    -Cože?
  • 00:46:16 -Zase provádějí cvičení.
    Chemický útok. Odejděte!
  • 00:46:22 Jděte, nebo vás seberou!
  • 00:46:24 -Raz, dva, tři. Levá! Levá!
    Raz, dva, tři. Levá! Levá!
  • 00:46:28 -Ještě jsou daleko.
  • 00:46:31 -Zase nás seberou. No tak.
    Zase nám nasadí tu hadici.
  • 00:46:37 -Olgo Nikolajevno, já se bojím.
  • 00:46:39 Dají nám plynovou masku
    a budou mi sahat na prsa.
  • 00:46:42 -Neboj, Kátěnko, to stihneme.
  • 00:46:45 -Minule nás chytili,
    násilníci jedni.
  • 00:46:48 -Káťo, nosítkáři!
  • 00:46:50 -Jací nosítkáři? Násilníci!
    Sahali mi na prsa a na kolena.
  • 00:46:54 -Jiná by byla ráda.
  • 00:46:56 Říkáš hlouposti!
    Nic se přece nestalo.
  • 00:46:59 -Jsem holka a oni na mě sahají.
  • 00:47:01 -Celý okres ví, že jsi holka.
    To ani nemusíš říkat.
  • 00:47:08 -Ty máš ale patičky.
    Kulaté, jemné a krásné.
  • 00:47:13 A já? Hm?
    Jen se podívej.
  • 00:47:16 Vidíš to?
    Podrážky. Tvrdé a ošlapané.
  • 00:47:20 Na típání cigaret.
  • 00:47:23 -To jsi tolik běhal?
  • 00:47:26 -No jo. Chodil i běhal.
  • 00:47:29 -A kam jsi běhal?
  • 00:47:32 -Za nimi a před nimi
    a za nimi a před nimi.
  • 00:47:34 Ty budeš mít tyhle patičky
    až do stáří.
  • 00:47:37 -Proč?
    -Proč?
  • 00:47:40 Protože je budeš mít
    takhle kulaťoučké.
  • 00:47:44 Bude hodně aeroplánů, automobilů,
  • 00:47:49 tramvají, trolejbusů, i metro.
  • 00:47:53 Budou úplně rovné cesty,
  • 00:47:57 strašně pohodlné botky
    a měkoučké ponožtičky.
  • 00:48:02 -Proč?
    -No, proč?
  • 00:48:06 Protože kvůli tomu budujeme
    sovětskou moc, Naděnko.
  • 00:48:11 Aby měli všichni lidé
    až do stáří kulaté patičky jako ty.
  • 00:48:16 A aby se nemuselo
    před nikým utíkat.
  • 00:48:21 Pěkně si v klidu jdi.
  • 00:48:24 Hlavně se dobře uč.
    Cti své rodiče.
  • 00:48:32 A miluj svoji sovětskou vlast.
  • 00:48:50 Jsi celá horká.
  • 00:48:53 Jak to, že jsi horká?
  • 00:48:56 Nejsi nemocná? Ne?
    -Ne.
  • 00:48:59 -Čestné slovo?
    -Čestné slovo.
  • 00:49:05 Tati, kdybys věděl,
    jak je mi s tebou dobře.
  • 00:49:08 -Mhm. Vážně?
    A mně jak je s tebou dobře.
  • 00:49:14 Jsem s tebou v klidu.
  • 00:49:17 Je mi s tebou tak lehko.
  • 00:49:25 -Já tě úplně zbožňuju.
  • 00:49:29 -Poplujeme spolu takhle napořád.
  • 00:49:33 -Mhm. Ale i s mámou.
  • 00:49:36 -No jistě, že s mámou.
    Jedině s mámou. Jak jinak?
  • 00:50:08 -Jdu se vykoupat.
  • 00:50:21 -Soudruhu. Soudruhu,
    kolik je hodin? Co je vám?
  • 00:50:27 -Pomozte...
    -Maminko.
  • 00:50:31 -... invalidovi vstát.
    -Ale jistě. Jistě.
  • 00:50:35 -Půl druhé.
    -Děkuju.KŘIK
  • 00:50:55 -Viděli jste ho?
    Koupe se v šatech!
  • 00:51:00 SMÍCH
  • 00:51:05 -Pitomec.
  • 00:51:10 Tak co...
  • 00:51:28 Míťo.
  • 00:51:39 Miťulo!
  • 00:51:57 Míťo!
  • 00:52:23 JEKOT
    -Ha? Lekla ses?
  • 00:52:26 -Pitomče!
  • 00:52:30 -Bála ses?
    -Ať se o tebe bojí tvoje žena!
  • 00:52:40 -Právě tady. Co?
  • 00:52:44 Měsíc po smrti
    Borise Konstantinoviče
  • 00:52:48 jsi přistihla Olgu s Kirikem.
  • 00:52:51 Hrozná historie.
  • 00:52:54 Rozčílila ses, uteklas z domu
  • 00:52:58 a já jsem tě našel tady.
  • 00:53:02 Hm? Tady!
  • 00:53:07 Byla zima. Pršelo.
  • 00:53:13 Přemlouval jsem tě,
    ať se vrátíš, ale nechtělas.
  • 00:53:19 Zůstal jsem.
  • 00:53:22 Nepamatuješ?
  • 00:53:25 ANGLICKY Než slanost slzí,
    tekoucích bezprávím,
  • 00:53:30 zanikla v zánětu.
  • 00:53:33 To si taky nepamatuješ?
  • 00:53:36 Noc jsme strávili ve stodole
    u hlídačky.
  • 00:53:40 Naši první noc.
  • 00:53:48 Co bylo dál?
  • 00:53:51 Měl jsem s sebou Shakespeara.
    Hamleta.
  • 00:53:55 Já četl. Ona plakala.
  • 00:53:59 Ty si plakala.
  • 00:54:02 Než slanost slzí,
    tekoucích bezprávím,
  • 00:54:07 zanikla v zánětu zpruzených očí.
  • 00:54:12 Víš, co mi nejvíc utkvělo?
  • 00:54:15 Otisk, co si měla na břiše.
  • 00:54:19 Od gumičky.
  • 00:54:22 Růžovoučká.
  • 00:54:25 Jako mívá dítě.
  • 00:54:28 -Proč mi to všechno vykládáš?
  • 00:54:32 -Já nevím proč.
  • 00:54:35 Marusjo.
  • 00:54:38 Jen jsem si myslel,
  • 00:54:42 že když tu nemůžu žít já,
    tak tu nemůže žít nikdo.
  • 00:54:47 Že tu z toho života nikdo nezbyl.
  • 00:54:52 Ovšem vy tu všichni jste.
  • 00:54:56 Žijete si tu jako dřív,
    ale beze mě.
  • 00:55:00 A mě jste vyškrtli?
  • 00:55:04 Gumou vymazali?
  • 00:55:25 SIRÉNA
  • 00:55:28 TLAMPAČ
    -Pozor, plynový útok.
  • 00:55:30 Plynový útok. Plynový útok.
  • 00:55:33 Soudruzi a soudružky,
  • 00:55:36 právě probíhá cvičení
    civilní obrany.
  • 00:55:39 Členové civilní obrany
  • 00:55:41 mají za úkol ochránit občany
    před plynovým útokem.
  • 00:55:45 -Soudružko, uklidněte se, ano?
  • 00:55:49 Je to záležitost státního významu.
  • 00:55:53 Nasaďte si plynovou masku.
    Nasaďte si plynovou masku!
  • 00:55:56 -Cože? Ale to já nemůžu!
    Nasaďte si ji, soudružko!
  • 00:56:01 -Plynovou masku!
    No tak, nasaďte si ji, prosím!
  • 00:56:05 Tak, ano! Dobře.
    -Pojďte sem. Já si tam lehnu.
  • 00:56:09 -Každý sovětský občan
    se musí podílet na civilní obraně.
  • 00:56:14 Bít se s hydrou
    světového imperialismu a fašismu.
  • 00:56:19 Kupředu! Mám váš slunečník.
  • 00:56:24 -No a mě odnést nechtěli!
  • 00:56:27 -Pojďte, ničeho se nebojte.
    Všechno dobře dopadne.
  • 00:56:31 -Nechte mě jít!
  • 00:56:35 Pomozte mi!
  • 00:56:41 -Haló! Vy, soudruhu!
  • 00:56:45 Soudruhu, nepotřebujete raněné?
    -Ano!
  • 00:56:48 -Jsem raněná.
    -Nosítka.-Těžce.
  • 00:56:51 -Nosítka. Plynovku!-Rozkaz.
    -Lehněte si.-Rozkaz.
  • 00:56:56 -Lehnout! Kupředu!
  • 00:57:01 -Stát! Okamžik! Okamžíček!
  • 00:57:04 Soudruhu! Soudruhu s chobotem!
  • 00:57:07 A co já? Co já?
  • 00:57:10 -Co je vám?
    -Jsem zabitý.
  • 00:57:12 -Ty nebereme.
    -Jak to? Au!
  • 00:57:16 -Nosítka! Plynovou masku.
  • 00:57:19 -Teď jsem zraněný.
    -A kupředu.
  • 00:57:21 -Au! Všechno mě bolí.
    -Prosím!
  • 00:57:23 -Kupředu! Kupředu!
    -Tak kupředu! Sedni!
  • 00:57:27 -Oh. Co to děláte?
    Hned mě pusťte! Slyšíte?
  • 00:57:30 -Slečno, na předních nosítkách,
    jak se jmenujete?
  • 00:57:35 -Kupředu!
  • 00:57:37 -Já tu byl před vámi!
  • 00:58:25 TLAMPAČ-Rudá civilní obrana
    je spolehlivý štít sovětské země
  • 00:58:30 před agresí světového imperialismu.
  • 00:58:34 Hezký svátek, drazí soudruzi!
  • 00:58:44 -Sedím, sedím na třešni,
    pořád nemám třešní dost,
  • 00:58:48 strejda Stalin nám praví,
    buďte mámě pro radost.
  • 00:59:05 -No, teda. Kde jsou?
  • 00:59:08 -Jo, zajímavé.
  • 00:59:16 -Jen se podívej. Nechali tu boty,
    míč tu nechali a knížku taky.
  • 00:59:22 A odešli bez nás.
  • 00:59:25 -Jo. Jo.
  • 00:59:35 -Tati!
    -Co je?
  • 00:59:38 -Kam tak strašně ženeš?
  • 00:59:40 -Naďušo, copak běžím?
    Já si klidně jdu.
  • 00:59:45 -Ne, běžíš!
    -Nestačíš mi?
  • 00:59:48 -Nestačím.
    -Vezmu tě.
  • 00:59:51 Tak pojď.
    Jako na koně. A jde se.
  • 00:59:54 Půjdeme, půjdeme a podíváme se.
    Kde asi můžou být?
  • 00:59:58 -Tati víš, co by mi máma udělala,
    kdybych nechala knížku na pláži?
  • 01:00:03 To by byl výprask!
    -No jo. To jo.
  • 01:00:06 -Tati, to bolí. Hm!
    -Kde tě to bolí? Hm?
  • 01:00:09 Ty máš ale povahu,
    to má máma pravdu.
  • 01:00:12 -Ach jo, tati,
    úplně jsi mi otlačil břicho.
  • 01:00:15 -A už jsme tu! To je dobré!
  • 01:00:18 -Hele, tati, strejda Miťaj
    si tu pověsil kalhoty.
  • 01:00:21 -No jo.
    -I košili.
  • 01:00:24 -To je zajímavé.
    Pověsil si sem kalhoty i košili.
  • 01:00:27 Na, pověs to.
    -A jak to mám udělat?
  • 01:00:30 -Nevím. Zachyť se
    a nějak to proveď.
  • 01:00:33 -Je to vysoko!
    Hop. Hop. Hop.
  • 01:01:02 -To už stačí.
    Dost, dost, už dost!
  • 01:01:05 Stačí. Dost.
  • 01:01:08 Dost. Už dost, dost.
  • 01:01:11 -Ještě chvilku.
  • 01:01:14 -Dost, dost, dost. Já se bojím.
    Dost, dost. Už to stačí.
  • 01:01:34 -Vzpomínám, jak Borenka chtěl,
  • 01:01:38 aby si chudý student Míťa
    přivydělal.
  • 01:01:42 Ať prý učí Musju hudbě.
  • 01:01:45 Když jsem byla s nimi v pokoji,
    bylo všechno velice vážné.
  • 01:01:50 Legato, staccato,
    pedály, prstoklad.
  • 01:01:54 Jednou jsem odešla,
    někde jsem se zdržela
  • 01:01:58 a najednou slyším:
    "Co jste to hráli, Míťo?"
  • 01:02:02 No, ano! Kankán!
    -Kankán!
  • 01:02:06 Máma vešla a já, já byla malá
    jako Naďa a dělala jsem tohle.
  • 01:02:09 Ano!
    -Ano. Byla malinká.
  • 01:02:12 A tancujeme! Prosím!
  • 01:02:16 -Cha. Máma.
  • 01:02:20 -Tancuje se!
    -To snad ne!
  • 01:02:29 Né tak rychle!
  • 01:02:34 -Není to krása?
  • 01:02:38 -Ale co to děláš?
  • 01:02:44 -Jen do toho děvčata!
  • 01:02:47 -Já tančím!
  • 01:02:55 -A to jste chtěli tančit beze mě!
  • 01:03:13 -Opatrně, Lidije, opatrně!
    -Jen klid.
  • 01:03:17 SMÍCH, JÁSÁNÍ
  • 01:03:52 -Sergeji Petroviči,
    proč obědváte sám?
  • 01:03:56 Proč jste na nikoho nepočkal?
  • 01:04:00 -Chtěl jsem jim říct,
    ale nemluvím francouzsky. Zatím.
  • 01:04:10 Dej mi ubrousek.
  • 01:04:19 A ty Mochovová umíš francouzsky?
  • 01:04:24 -Ano, mluvím.
  • 01:04:27 -No tak běž.
    ŠEPTÁ
  • 01:04:38 Chceš pomoct?
  • 01:04:48 FRANCOUZSKY-Je prostřeno!
  • 01:04:51 Povídám, prostřeno!
  • 01:04:54 -Oběd? Jdeme obědvat!
    Kde je Sergej Petrovič?
  • 01:05:00 -Sergej Petrovič už obědvá.
  • 01:05:03 -Oběd!
  • 01:05:05 -Nech už toho.
    Tak jdeme, pojďte.
  • 01:05:08 -Ne tak rychle.
  • 01:05:15 -Míťo, už to asi všechno uschlo,
    hned ti to donesu.
  • 01:05:54 -Marusjo, co tak křečovitě držíš
    to moje oblečení?
  • 01:05:59 -Co? Cože? Ty jeden!
  • 01:06:06 Boty!
  • 01:06:10 -Marusjo!
    -Bože můj!
  • 01:06:14 -No, a je to!
  • 01:06:37 -No, to snad ne!
  • 01:06:47 Chlapi, mám takovej problém,
    rozpila se mi adresa! Pomozte!
  • 01:06:51 Vesnice Zagorjanka, Zagorka?
    Jezdím od rána po celém okrese!
  • 01:06:55 -Kde ses tu vzal? Tady to není!
    Koukej odsud odjet!
  • 01:06:58 Tohle je důležitý objekt!
    Hned odtud odjeď! Koukej zmizet!
  • 01:07:02 Dělej, vypadni!
  • 01:07:05 -To nechápu! Od rána jezdím.
    Rozpila se mi adresa!
  • 01:07:09 Měl jsem ji v košili!
    Žena mi ji vyprala!
  • 01:07:22 OPERNÍ ZPĚV
  • 01:08:00 -Děkujeme!
  • 01:08:03 -Úžasné. Krása, nádhera.
  • 01:08:06 Úplně jako za Borenky.
  • 01:08:09 -Bože můj.
  • 01:08:11 Vzpomínám, jak to Ljolja
    zpívala na scéně. To byly časy.
  • 01:08:16 To byly časy!
    To byly časy.
  • 01:08:22 -Teď taky nejsou špatné časy,
  • 01:08:26 ale to aroma a chuť života,
  • 01:08:29 to zmizelo.
  • 01:08:32 Už navždy.
  • 01:08:35 -Když vás poslouchám, říkám si,
    jaký jste měli hezký život.
  • 01:08:39 -Měli.
    -Tak proč jste ho nebránili?
  • 01:08:42 -Cože?
  • 01:08:45 -Proč jste ho nebránili?
    -Ale my ho bránili.
  • 01:08:48 -Jak jste ho bránili?
    Tak proč jste utíkali? Co?
  • 01:08:52 -Kdo utíkal?
    -No, vy! Vy jste utekli.
  • 01:08:55 Ozbrojení, podporovala vás Dohoda,
    všichni silní a s nárameníky.
  • 01:08:59 Proč jste utíkali
    před pologramotnými,
  • 01:09:01 polonahými žebráky.
  • 01:09:03 Já například neměl
    žádné vojenské vzdělání.
  • 01:09:06 Nikdy jsem se to nikde neučil.
  • 01:09:08 A hnal jsem vás, od Uralu
    až po Sibiř. Hnal a hnal.
  • 01:09:11 -To je filosofická otázka.
  • 01:09:14 -Ha! Správně!
  • 01:09:17 Vy můj akademiku!
    Filosofická otázka. Jako vždycky.
  • 01:09:23 Neměli jste co nabídnout.
  • 01:09:27 Chtěli jste, aby všechno
    zůstalo jako dřív. A proč?
  • 01:09:32 Mysleli jste si, že se to vsákne.
  • 01:09:36 Že se to normálně vsákne,
    ale ono se to nevsáklo.
  • 01:09:41 A teď si stýskáte.
    Ajajaj! To byl život!
  • 01:09:46 To jsme se měli dobře.
  • 01:09:49 Jak nám bylo krásně!
    Někteří z vás jsou borci.
  • 01:09:53 Všechno pochopili
    a začali sloužit revoluci.
  • 01:09:57 Šikovně, čestně,
    podle nejlepšího svědomí. Ne?
  • 01:10:00 -Sergeji Petroviči,
    -Ano?
  • 01:10:03 -mě sice do armády nevzali.
    -Kvůli platfusu.
  • 01:10:08 -Kvůli platfusu.
  • 01:10:12 Ale zranění mám.
  • 01:10:16 -Z kulečníku. Koulí.
  • 01:10:26 -Proč se pořád dokola hádáte,
    drazí soudruzi.
  • 01:10:34 Oh, Naďo!
    -No.
  • 01:10:36 Víš, jak by ses jmenovala,
    kdybys žila ve Francii?
  • 01:10:40 -Ne.
  • 01:10:42 -Nadine.
    -To není pravda. Nadya.
  • 01:10:46 -Víš co, Naďjo?
  • 01:10:49 Pojď sem ke mně.
  • 01:10:53 Pojď, řeknu ti pohádku.
  • 01:11:02 Pohádka.
  • 01:11:04 Za sedmero lesy
    bylo jedno království
  • 01:11:10 a v něm žil chlapec,
    který se jmenoval Atím.
  • 01:11:20 Úžasně zpíval,
    hrál na různé nástroje,
  • 01:11:24 měl rád básničky.
  • 01:11:27 Jeho rodiče se přátelili
    s moc hodným kouzelníkem.
  • 01:11:32 Jmenoval se Sirob.
  • 01:11:36 -Bez ocasu.
    -Bez ocasu.
  • 01:11:40 Malý Atím se hodnému Sirobovi
    moc líbil.
  • 01:11:44 Vzal ho k sobě na vychování
    a učil ho kouzelné hudbě.
  • 01:11:49 Měli se rádi jako otec syna
    a syn otce.
  • 01:11:54 Tak to bylo, Nadin.
  • 01:11:58 Brzo se Sirobovi
    narodila dcera. Ano. Hop!
  • 01:12:04 Pojmenovali ji Ajsum.
  • 01:12:08 -Legrační jméno.
    -Mhm.
  • 01:12:13 Sirobův dům byl velký, světlý,
    hlučný, veselý,
  • 01:12:17 a samozřejmě šťastný.
  • 01:12:20 -Jako náš.
    -Jako náš.
  • 01:12:23 Jako váš.
    Ale jednou to všechno skončilo.
  • 01:12:28 Káva na verandě
    ze stejných bílých hrníčků.
  • 01:12:33 Šarády, kroket po obědě,
    předčítání za cvrččího zpěvu.
  • 01:12:39 Hádky i smích,
    úplně všechno skončilo.
  • 01:12:46 Skončilo to,
    protože začala válka.
  • 01:12:50 -Válka s kým? S buržousty?
  • 01:12:54 -Není důležité s kým, Nadin.
  • 01:12:57 Důležité je to,
  • 01:13:00 že Atím odešel na frontu
  • 01:13:03 a celou tu dobu, v zákopech,
  • 01:13:06 v nemocnici a různých zemích,
  • 01:13:10 každý den, právě že každý den,
  • 01:13:13 Nadin, vzpomínal na velký dům,
  • 01:13:17 zahradu, tváře,
  • 01:13:20 i na starého cvrčka,
  • 01:13:23 který všechny rušil při čtení.
  • 01:13:26 -My máme taky cvrčka. Támhle!
  • 01:13:29 -Ale to je jiný.
  • 01:13:32 Tenhle zpívá veselé písně.
  • 01:13:35 Tamten zpíval smutně.
  • 01:13:38 Dáme si panáka, Naďo?
  • 01:13:41 -Zbláznil ses?
    -Plky, plky, plky!
  • 01:13:43 Dáme si!
  • 01:13:45 A tak deset let...
    Ach, tady už se pije.
  • 01:13:49 Toulal se po různých zemích.
  • 01:13:53 Dělal všechno možné.
    Řídil taxík.
  • 01:13:56 Hrál na piano v restauracích,
    zpíval na ulici,
  • 01:14:01 tancoval v kabaretu!
  • 01:14:04 Dokonce šil bačkory.
  • 01:14:08 Děkuju.
  • 01:14:11 A celou dobu
  • 01:14:14 se mu šíleně stýskalo po tom domě.
  • 01:14:18 Po tom domě, kde žil dřív.
  • 01:14:22 Za 10 let se vrátil.
  • 01:14:25 Jeho rodiče už umřeli.
  • 01:14:29 Zahynuli ve válce s buržousty.
  • 01:14:33 Neměl kam jít,
  • 01:14:36 a tak rovnou z vlaku
    běžel do domu svého učitele.
  • 01:14:42 Byla zima.
  • 01:14:45 Kromě sněhu ve své zemi
    nic nepoznával.
  • 01:14:49 Tolik se změnila.
  • 01:14:53 Jenom dům byl jako dřív.
  • 01:14:56 S tuhnoucím srdcem
    zazvonil na zvonek.
  • 01:15:07 Dveře mu otevřela dívka
    tak krásná,
  • 01:15:10 jakou Atím nikdy nikde neviděl,
  • 01:15:14 i když projezdil tolik zemí.
  • 01:15:20 "Kdo jsi?", zeptal se užasle.
    "Ajsum", odpověděla krasavice.
  • 01:15:26 "Bože můj, ty jsi ta Ajsum,
    co se počůrávala
  • 01:15:30 a usínala tátovi na klíně,
    když mě učil hudbě?"
  • 01:15:36 "Ano, to jsem já.
  • 01:15:39 Pojď dál, už na tebe dávno čekáme,
    i když táta je hodně nemocný."
  • 01:15:47 Atím tam užasle stál
    a hleděl na krásnou Ajsum
  • 01:15:52 neschopen jediného slova.
  • 01:15:55 -Já vím, co bylo dál.
    -Co bylo dál?
  • 01:16:00 -Vzali se a...
  • 01:16:02 -A?-A.
    -A právě že ne.
  • 01:16:05 Nevzali se.
    -Proč?
  • 01:16:08 -Protože to nestihli.
  • 01:16:11 Protože si k sobě Atíma pozval
    všemocný, důležitý člověk.
  • 01:16:14 -Kdo?
    -Kdo?
  • 01:16:16 -Kostěj?
  • 01:16:19 -Zas tak důležitý
    jako Kostěj nebyl.
  • 01:16:22 -Lesní mužík?
    -Taky ne.
  • 01:16:24 Nepamatuju se, jak se jmenoval.
  • 01:16:27 Pozval si ho k sobě
    do velkého domu a povídá:
  • 01:16:33 "Milý soudruhu Atíme,
    jeď tam, nevím kam,
  • 01:16:38 a vykonej to...
    -Nevím co.
  • 01:16:43 -Správně. Atím na to:
  • 01:16:45 "Jak to, všemocný pane,
    teda soudruhu,
  • 01:16:50 už jsem se najezdil a nabojoval.
  • 01:16:54 Chci být doma v klidu s rodinou."
  • 01:16:58 A on na to: "Smýšlíš měšťácky,
    drahý Atíme, měšťácky."
  • 01:17:03 -Co to je měšťácky?
  • 01:17:06 -Nesprávně. Špatně, špatně smýšlíš,
    Atíme. Špatně.
  • 01:17:10 Nepustili jsme tě do vlasti,
  • 01:17:13 aby sis stavěl měšťácké,
    špatné hnízdo.
  • 01:17:17 Takže si seber svých pět švestek
    a napiš si vlastnoručně žádost.
  • 01:17:22 Máš týden na rozmyšlenou, jinak...
  • 01:17:26 -Jinak šmik!
    -Správně.
  • 01:17:35 A tak šel Atím domů.
    Byl zasmušilý.
  • 01:17:39 Chodil sem a tam
    jak černočerný mrak,
  • 01:17:43 popřemýšlel, sbalil si věci
  • 01:17:47 a odjel, aniž by někomu něco řekl.
  • 01:17:50 -Proč?
  • 01:17:52 -Protože neměl co říct, Nadin.
  • 01:17:56 Viděl hodně krve a neštěstí.
  • 01:18:00 A strašně nechtěl,
  • 01:18:03 aby přišlo neštěstí
    do milovaného domu.
  • 01:18:07 A taky proto, Nadin,
  • 01:18:11 že mu bylo teprve 27 let.
  • 01:18:14 Jako tvojí mámě teď.
  • 01:18:21 Strašně moc chtěl žít.
  • 01:18:24 -A co princezna?
  • 01:18:27 -Princezna?
  • 01:18:29 Princezna si poplakala
    a ještě si poplakala
  • 01:18:34 a vdala se.
  • 01:18:37 -Za koho? Za Kostěje?
  • 01:18:40 -Mhm. Přesně toho,
    jak si nepamatuju jeho jméno!
  • 01:18:49 -PÍSKÁNÍ, ZPĚV RUSKY
  • 01:20:14 -Marusjo, počkej!
  • 01:20:17 Počkej!
  • 01:20:19 Počkej, stůj!
    Počkej.
  • 01:20:22 -Nech mě! Nechoď ke mně,
    nebo skočím z okna!
  • 01:20:26 -To se nehodí, Marusjo.
  • 01:20:29 Poslechni mě, Marusjo,
    jsou tu lidi.
  • 01:20:33 Marusjo, jsou tam lidi.
    Bude ostuda. Pojď sem.
  • 01:20:37 -Prosím tě, nechoď ke mně.
  • 01:20:40 Tak. Marusjo. Marusjo.
  • 01:20:44 -Pojď ke mně. Pojď, miláčku.
  • 01:20:50 Pojď sem. Pojď.
  • 01:20:59 Pojď sem. Pojď.
  • 01:21:06 Pojď ke mně.
    Pojď ke mně.
  • 01:21:10 Miláčku.
  • 01:21:32 VÝBUCH
  • 01:22:02 -Až se vyspíme,
    budeme hrát fotbal.
  • 01:22:07 -Kde?
    -Na kroketovém hřišti.
  • 01:22:12 -Tak fotbal?
    A proč ne kroket jako dřív?
  • 01:22:17 -Táta říká, že kroket a tenis
    jsou buržoazní hry, ale fotbal ne.
  • 01:22:24 -Hm, to je kabrňák.
  • 01:22:28 -Kdo je kabrňák?
  • 01:22:30 -Přece tvůj taťka. Kabrňák!
  • 01:22:35 -Jo. Taťka je vždycky kabrňák!
  • 01:22:38 Zítra jdeme s taťkou do Zoo.
  • 01:22:41 V zimě už jsem v Zoo byla stokrát.
  • 01:22:45 Ale v létě nikdy,
    protože jsme na chatě.
  • 01:22:59 Babičky jednou v Moskvě
    museli vynést. Omdlely. Takhle.
  • 01:23:05 V létě se chodíme koupat,
    a to v zimě nejde.
  • 01:23:09 Ale babičky s námi nechodí.
    Ale chodily. Říkala maminka.
  • 01:23:14 -Jedna sklenka nezmůže nic,
    druhá pak pomůže víc!
  • 01:23:36 -Já tam jsem taky.
    -Kde?
  • 01:23:43 -Tady.
    -Tady.
  • 01:23:50 -Co je to Aďan?
    -Aďan? To je... Přemýšlej.
  • 01:23:54 Óh! Z tebe táhne víno.
  • 01:23:56 -Lžeš!-Nelžu!
    -Lžeš!-Nelžu!
  • 01:23:59 -Naďo, babička nespí.
  • 01:24:02 -Á, vida z koho táhne víno.
    Kdo pije, ten taky zajídá.
  • 01:24:06 -Ohó, ty taky?
    Uč se od táty lepší věci.
  • 01:24:10 Běž si hrát s vrstevníky.
  • 01:24:14 -Nechceš na zadek?
  • 01:24:18 -Míťo, došlo ti to? Dáš si?
    -Ne.
  • 01:24:23 -Míťo, fakt jsi ženatý?
  • 01:24:26 -Nejsem.
  • 01:24:29 -Takže jsi lhal.
  • 01:24:32 -Lhal.
  • 01:24:35 -Jasně. Lhal jsi.
  • 01:24:37 -Lhal jsem.
  • 01:24:40 -Všichni spí.
  • 01:24:42 Spící království.
  • 01:24:45 Chceš karamelku?
    -Mhm.
  • 01:24:48 -Pamatuješ?
  • 01:25:00 -Začal jsi kouřit.
    Nenapsal jsi mi ani řádek.
  • 01:25:05 Kde sloužíš?
  • 01:25:10 -V NKVD.
  • 01:25:21 -Jsi samý žert.
    Ptám se vážně.
  • 01:25:24 -No kde by... Hrál jsem u Paříže
    v malé restauraci.
  • 01:25:28 A teď za Moskvou, v Podolsku.
  • 01:25:32 -Máš to říct hned.
  • 01:25:35 To si pamatuju.
    Pamatuju tohle.
  • 01:25:41 -A co ty?
    -Já?
  • 01:25:44 Kousek odsud je dům oddechu.
  • 01:25:48 Pouštím tam filmy.
  • 01:25:53 Kouříš a máš pěkný vlasy.
    Já teda ne!
  • 01:25:58 Kdy ses vrátil?
    -Před půl rokem.
  • 01:26:03 -Proč jsi nepřijel?
  • 01:26:06 -Nebyl důvod.
  • 01:26:11 -Děláš si srandu?
    Víš, co s ní bylo?
  • 01:26:14 Viděls její ruce?
  • 01:26:17 Podřezala se!
    Přes rok na tebe čekala.
  • 01:26:21 Velitel divize
    se objevil až pozdějc.
  • 01:26:25 Květiny, koncerty, restaurace.
    Co měla dělat? Hrdina.
  • 01:26:30 Vrátil ses napořád?
  • 01:26:33 -Mhm, napořád.
  • 01:26:36 -A co s ní?
  • 01:26:39 I když veliteli divize
    by parohy moc slušely.
  • 01:26:48 Co děláš? To bolí!
    -Promiň. Přehnal jsem to.
  • 01:26:53 -Po-po-po-po počkej, počkej!
    Jdu večer do práce!
  • 01:27:02 VZDECHY, HEKY
  • 01:27:13 -Počkej, počkej, počkej.
  • 01:27:17 Počkej, počkej, počkej.
  • 01:27:23 Počkej.
  • 01:27:27 HEKY
  • 01:27:43 Počkej.
  • 01:28:11 Ty jsi moje štěstí.
  • 01:28:15 Jsi moje štěstí.
  • 01:28:18 Štěstí moje.
  • 01:28:21 Moje štěstí.
  • 01:28:39 -Ta da da da dam,
    ta da da da dam.
  • 01:28:42 Ta da da da dym,
    ta da da da dym!
  • 01:28:46 Tak co?
    -Zkusím to!
  • 01:28:48 -Tak jo.
    BROUKÁ MELODII
  • 01:29:22 -To tys mu pomohl?
    -Ano, já.
  • 01:29:29 Marusjo, odjel dobrovolně
    a samostatně.
  • 01:29:33 Měl na vybranou.
    Takových lidí bylo hodně.
  • 01:29:39 -Ale zavřeli by ho.
    Neměl na vybranou.
  • 01:29:43 -Člověk si vždycky
    může vybrat, Marusjo.
  • 01:29:47 Můžeš mluvit nebo mlčet,
    můžeš odjet nebo zůstat.
  • 01:29:50 Vždy máš na vybranou.
  • 01:29:54 -Proč právě on?
  • 01:29:56 -Nevím, Marusjo.
    Už je to hodně let.
  • 01:29:59 Do zahraničí se tenkrát
    posílalo hodně lidí.
  • 01:30:03 Na velvyslanectví, za obchodem.
    Novináři.
  • 01:30:07 Měl zkušenost se životem
    v zahraničí, uměl jazyky.
  • 01:30:14 Marusjo, pojeďme na služební chatu.
    Pojeďme.
  • 01:30:18 Je to tam dobré.
  • 01:30:21 Je tam pořádek, čisto,
    a taky pěkný plot.
  • 01:30:25 Bílé povlaky, kulečník,
    volejbalové hřiště, ochranka,
  • 01:30:29 nikdo tam jen tak nevpadne.
  • 01:30:32 V Kremlu se na mě dívají úkosem.
    Jsem velitel divize.
  • 01:30:36 Podívej se na to, Marusjo.
    Co to je?
  • 01:30:39 Jsme tu jako nějací žebráci.
  • 01:30:43 Vezmeme s sebou
    ty tvoje stařenky. Co?
  • 01:30:48 -Řekni mi, řekni, kdyby ti...
  • 01:30:52 Kdyby ti to navrhli, odjel bys?
  • 01:30:55 Nechal bys mě tu s Naďou?
  • 01:30:58 -Jistěže. Jsem přece voják.
  • 01:31:04 Ale Marusenko,
  • 01:31:08 jel bych,
    protože miluju vlast.
  • 01:31:15 On odjel, protože se bál.
    Chtěl zůstat naživu.
  • 01:31:18 Chápeš ten rozdíl?
  • 01:31:21 Hm? Milá moje.
  • 01:31:25 Z povinnosti nebo ze strachu.
  • 01:31:34 Chápeš ten rozdíl?
  • 01:31:47 -Kabrňák!
  • 01:31:49 -Drahá přítelkyně Nadin,
  • 01:31:52 dovol, abych se tě zeptal:
    "Umíš stepovat?"
  • 01:31:55 -Nee. Nee.
    -Ne? Tak já tě to naučím.
  • 01:31:58 -Jdeme na to!
    -Jdeme!
  • 01:32:12 -No tak!
  • 01:32:15 Opatrně, opatrně, opatrně.
  • 01:32:22 Maro, mlaskni.
    -Ne.
  • 01:32:25 No, tak.
    -Hm? Ne!
  • 01:32:27 -Prosím. Maro, moc tě prosím.
    Mlaskni. Prosím tě!
  • 01:32:38 Tři, čtyři.
    MLASK
  • 01:32:48 -Ty moje štěstí.
  • 01:33:07 -Ale né, pomotala jsem to.
    -Od začátku.
  • 01:33:17 No, ještě!
  • 01:33:21 -Míťo.
  • 01:33:24 -Ó!
  • 01:33:28 Óu, ty.
    -Co je?
  • 01:33:35 -Míťo...
  • 01:33:42 Chtěla jsem...
  • 01:33:45 -Marusjo, všechno jsem pochopil.
    Všechno vím a chápu. Brzo odjedu.
  • 01:33:49 Řekni Sergejovi,
    že si s ním potřebuju promluvit.
  • 01:33:58 -Vy odjíždíte?
  • 01:34:03 -Mám-li být upřímný, Nadin, tak...
    Ne, tobě lhát nemůžu.
  • 01:34:07 Večer přijede auto a odjedu.
    -Hurá, auto!
  • 01:34:11 -Pššš! Je to naše tajemství, ano?
    Nikomu ani muk.
  • 01:34:15 Vojenské tajemství. Ano?
  • 01:34:20 Naďo? Tak co?
  • 01:34:25 Běž na chvíli ven.
    -Ne.
  • 01:34:27 Znáš tu hru,
    kdo vydrží dýl houkat?
  • 01:34:30 -Neznám.
    -Nadechneš se, počítám já.
  • 01:34:33 Nadechnu se. Hůůůůů!
  • 01:34:36 -Počítám já.
    -Ano. Zkusíme to. Hodně zhluboka.
  • 01:34:40 Raz, dva, tři dál.
    -Hůůůůůůů!
  • 01:34:48 -Chtěl si něco?
    -Ano.
  • 01:34:54 -Tak co?
  • 01:35:03 -Dostal jsem rozkaz
    okamžitě tě eskortovat do Moskvy.
  • 01:35:11 -Takže asi takhle.
    Nikomu ani slovo.
  • 01:35:16 Jsi návštěva.
  • 01:35:19 Chovej se podle toho. Hm?
    Až přijede auto, odjedeme.
  • 01:35:24 Dneska máme fotbal.
    Hraješ ho?
  • 01:35:28 -Už jsem ho hrál.
    -Tak si zahrajeme.
  • 01:35:30 V neděli hrajeme fotbal,
    viď, Naďko.
  • 01:35:33 -Sergeji Petroviči,
    možná jste to nepochopil.
  • 01:35:35 -Ale pochopil.
  • 01:35:38 Auto přijede až za dvě hodiny.
    Fotbal.
  • 01:35:41 Fotbal! Kde je ten ptáček,
    co odlétá na vzducholodi?
  • 01:35:44 -Tati, počkej!
    -A copak je?
  • 01:35:49 -Koukni, co umím.
  • 01:35:54 -Šikula. Skvělé, Naďušo,
    jsi šikula!
  • 01:35:58 -Tati! Tati! Tati!
    -Copak?
  • 01:36:00 -Tati, jestlipak víš,
    co umí strejda Miťaj?
  • 01:36:02 -Strejda Miťaj nic neumí.
    -Ale jo.
  • 01:36:05 -Ne, ne, Naďo, přestaň. Nech toho.
    -Ukaž to.
  • 01:36:07 -Já se stydím.
    -Tak se předveď. No tak!
  • 01:36:09 -Nestyď se. Tak se nestyď!
    Začni!
  • 01:36:20 -Úúú!
    -Tak, stop.
  • 01:36:23 Koukni na tohle, Naďušo.
  • 01:36:27 Umí strejda Miťaj tohle?
  • 01:36:32 DUPOT, PÍSKOT, VÝKŘIKY
  • 01:36:41 -Áááá!
  • 01:36:43 -No, co je? Co? To je tanec ptáčka
    odlétajícího na vzducholodi.
  • 01:36:47 Fotbal!
  • 01:36:55 -Hej vy tam!
    -Co je?
  • 01:36:57 -Jedu správně do Zagorenky?
    -Cože?
  • 01:36:59 -Do Zagorenky nebo Zagorjanky tudy?
    -Tady takové vesnice nejsou.
  • 01:37:03 -Jak to?
    -Takto.
  • 01:37:05 -Vždyť mě sem poslali.
  • 01:37:07 -A kdo? Tam je Grebňovo,
    mám tam švagra.
  • 01:37:10 -Jaké Grebňovo?
    -Tyhle vesnice tu nejsou.
  • 01:37:13 -Jaké Grebňovo? Poslali mě tam.
    -Co to meleš?
  • 01:37:16 Do hajzlu, vždyť mě tam poslali!
  • 01:37:18 Řekli mi, ať tam jedu!
    No, tak tam jedu, do prdele práce!
  • 01:37:21 -Ty blbe v čepičce, pojď sem!
    -Cože?
  • 01:37:24 -Pojď sem!
    -Hele, dej si bacha!
  • 01:37:27 -Pozorně mě poslouchej,
    mluvím s tebou rusky!
  • 01:37:30 Tamtím směrem je Petrjajevo,
    potom Kuzemlja, potom Petrovo,
  • 01:37:33 a potom Gorjajevo.
    -Jak to?
  • 01:37:35 -Ale Zagorenka tu není.
    A vypadni odsud!
  • 01:37:38 -Á ty pitomče jeden!
  • 01:37:40 -Cože? Já ti dám! Ty blbe!
    -Pitomče!
  • 01:37:43 Donutím tě sežrat vlastní čepici!
    -Pitomče! Jeden s pitomcem.
  • 01:37:48 -Hovado jedno šoférský!
    Negramotný!
  • 01:37:52 -Blbče!
    -Koukej odjet nebo slezu dolů!
  • 01:37:55 -Víš kulový, osle jeden!
    Víš úplný kulový!
  • 01:38:00 Bydlíš tady, blbče,
    bydlíš tady a vůbec to tu neznáš!
  • 01:38:04 Blbče! Pitomče!
    -Nech mě bejt!
  • 01:38:09 Hovado šoférský, koukej mazat!
  • 01:38:18 VÝKŘIKY, SMÍCH PŘI HŘE
  • 01:39:04 -To je surovost!
    Desítka!
  • 01:39:09 -Počítám. Raz, dva, tři...
  • 01:39:12 -Ne, to je blízko,
    sedm, osm, devět, deset, jedenáct.
  • 01:39:17 -A je to. Tady.
    -Desítka, desítka, pozor!
  • 01:39:22 -Jóóó, góól, hurá!
  • 01:39:28 -Nestalo se vám nic?
    -Počkejte, pomůžu vám.
  • 01:39:31 -Kam to spadlo?
  • 01:39:33 -Sergeji Petroviči!
  • 01:39:38 -Konec. Vyhráli jsme!
    -Vyhráli, vyhráli!
  • 01:39:41 -Vyhráli jsme Naďo, hurá!
    -Konec, konec!
  • 01:39:45 -Já věděla že vyhrajeme!
    -Hrála jsi skvěle!
  • 01:39:48 -Našel jste ho?
    -Co?
  • 01:39:51 -Míč.
  • 01:39:53 -Ne, hned ho najdu.
    Letěl někam sem.
  • 01:39:56 Tady není! Hm?
  • 01:39:59 -Sergeji Petroviči, je to zvláštní.
    Vám to nedochází?
  • 01:40:04 Zbývá vám jedna hodina.
    Proč takhle mrháte časem?
  • 01:40:08 -Myslel sis, že budu pálit papíry,
    nebo se zastřelím?
  • 01:40:12 Zajímá mě něco jiného.
  • 01:40:15 Přijel si sám,
    nebo tě donutili, Andersene?
  • 01:40:20 -Cože? Prosím?
  • 01:40:22 -Vypravěči mizerná.
  • 01:40:25 Proč jsi...
    Proč jsi v té své pohádce neřekl,
  • 01:40:30 že jsi od roku 1923
    naverbovaný do OGPU
  • 01:40:34 a jako tajný agent
  • 01:40:37 pod krycím jménem
    Pianista nebo Muzikant
  • 01:40:41 jsi nám vydal osm vysokých šarží
    bílého hnutí?
  • 01:40:46 Díky tobě je chytili, přivezli sem
    a bez soudu zastřelili.
  • 01:40:51 Jako nepřátele státu.
  • 01:40:54 -Vy je za ně nepovažujete?
  • 01:40:57 -Já? Považuju.
    Ale já proti nim 4 roky bojoval.
  • 01:41:01 Tys bojoval s nimi. Za ně.
  • 01:41:04 A pak jsi je všechny zradil.
  • 01:41:08 Osm lidí.
  • 01:41:10 Generála Korněva,
    generála Weilera, Maškova, všechny.
  • 01:41:15 -Sergeji Petroviči, vy určitě víte,
    že mě k tomu donutili.
  • 01:41:18 -Kdo? Kdo tě nutil, milej zlatej?
  • 01:41:22 V roce 1923 jsem tě neznal,
    ani jsem o tobě neslyšel.
  • 01:41:28 Koupili tě. Prachsprostě koupili.
    Za franky.
  • 01:41:33 -Neopovažujte se
    se mnou takhle mluvit!
  • 01:41:36 Chtěl jsem zkrátka sem,
    do tohohle domu.
  • 01:41:40 Slíbili mi to a já uvěřil.
  • 01:41:43 Slibovali mi to
    ti vaši kamarádíčkové.
  • 01:41:47 Když to udělám,
    že mě pustí zpátky.
  • 01:41:50 Ale pak mě podfoukli
    a všechno mi sebrali. Všechno!
  • 01:41:54 Život, profesi, lásku,
    Marusju, vlast, víru.
  • 01:41:58 Všechno si mi vzal!
  • 01:42:00 -Tak proto jsi sem přijel.
  • 01:42:07 Užít si to.
  • 01:42:10 Užít si svoji křivdu.
  • 01:42:13 Po kapkách, po doušcích ji vypít.
  • 01:42:18 A potom? Bác!
  • 01:42:21 Občane Kotove, jste zatčen.
  • 01:42:25 -Já jsem bohužel zneužil
    svoje pravomoci a varoval jsem vás.
  • 01:42:32 -Lžeš! Zase lžeš!
    Zase se chováš jak poslední kurva.
  • 01:42:38 Na obě strany.
    Abych si na to pak vzpomněl.
  • 01:42:44 Ty víš, jak to skončí.
    Kdo by se opovážil na mě sáhnout?
  • 01:42:49 Na hrdinu revoluce,
    legendárního velitele.
  • 01:42:53 Kdo sáhne na Kotova?
  • 01:42:57 -Já ti tohle všechno připomenu.
  • 01:43:01 Podívám se na tebe tak za 5 dní,
  • 01:43:04 potom až ty polezeš
    ve vlastních sračkách
  • 01:43:07 a vlastnoručně podepíšeš přiznání,
  • 01:43:11 že jsi od roku 1920 německý špion
    a od roku 23 taky japonský
  • 01:43:15 a že jsi diverzant
  • 01:43:18 a organizátor atentátu
    na soudruha Stalina.
  • 01:43:21 A když nepodepíšeš, hajzle,
  • 01:43:25 připomeneme ti,
    že máš ženu a dceru!
  • 01:43:32 -Tati! Tati!
    -No?
  • 01:43:34 -Jdou pionýři! Za tebou!
    Jdou tvoji pionýři!
  • 01:43:38 -Jací pionýři? Cože?
  • 01:43:41 -Kde je strejda Miťaj?
  • 01:43:45 -Strejda Miťaj našel balón.
  • 01:43:49 Naďo, proč mi v tomhle domě
    pořád někdo ubližuje? Hm?
  • 01:43:53 -Tati, jsou tu tvoji pionýři.
    Honem, Míťo, jdeme!
  • 01:43:56 Strejdo Miťaji!
    -Jdeme, Naďo. Jdeme.
  • 01:43:59 -Jo, už jdeme, jdeme.
  • 01:44:02 -Jdeme! Jdeme!
    Jsou tam pionýři s prapory.
  • 01:44:04 -Nepřehnal jsem to?
    -Ne, v pořádku.
  • 01:44:07 -Tati, pojď, pojď!
  • 01:44:09 -Proč tě poslali napřed?
    -Tati, pojď rychlejc.
  • 01:44:12 -Abyste neudělal nějakou hloupost.
    -Rychle jsou tam pionýři!
  • 01:44:15 -Bude prohlídka?
    -Ano, zítra.
  • 01:44:17 -Proč zítra?
    -Tati, jsou tu pionýři!
  • 01:44:20 -Abych u toho nebyl.
    -Jasně.
  • 01:44:22 Takže nikomu ani slovo.
    Přijede auto, odjedeme a hotovo.
  • 01:44:25 -Dobře.
    -Slíbils mi to.
  • 01:44:28 -Oddíl hrdiny revoluce
    a občanské války,
  • 01:44:30 vyznamenaného bolševika,
  • 01:44:33 legendárního velitele
    soudruha Kotova,
  • 01:44:36 bude slavnostně přísahat
    osobně soudruhu Kotovovi.
  • 01:44:39 Raz, dva.
    -Raz, dva.
  • 01:44:42 -My, mladí leninští pionýři
    oddílu hrdiny občanské války,
  • 01:44:48 věrného žáka a spolubojovníka
    soudruha Stalina, bolševika,
  • 01:44:54 legendárního velitele divize
    soudruha Kotova,
  • 01:44:59 před svými soudruhy
    a soudruhem Kotovem
  • 01:45:04 slavnostně přísaháme,
  • 01:45:07 že budeme věrně pokračovat
    v práci Lenina a Stalina,
  • 01:45:13 prvních hrdinů
    Velké říjnové revoluce,
  • 01:45:17 a slibujeme,
    že naplníme odkaz velkého Lenina.
  • 01:45:45 ZVUK BĚŽÍCÍHO MOTORU
  • 01:46:08 -Holčičko, je to chata číslo 9?
  • 01:46:11 -Ano, devět! Nevidíte devítku?
    Už vás tu dlouho vyhlížím.
  • 01:46:16 Přijeli jste pro strejdu Miťaje.
    Hned ho zavolám.
  • 01:46:20 Strejdo Miťaji!
    Jsou tady, už jsou tady!
  • 01:46:24 -Jsme tu.
  • 01:46:27 -Strejdo Miťaji!
    Strejdo Miťaji, kde jste?
  • 01:46:31 Strejdo Miťaji,
    přijelo pro vás auto.
  • 01:46:35 -Je čas jet. Kde máš tátu?
    -To nevím.
  • 01:46:38 -Ale já ho teď potřebuju.
  • 01:46:40 -Strejdo Miťaji, můžu si na chvíli
    sednout do toho velkého auta?
  • 01:46:44 -Můžeš.
  • 01:46:47 -Děkuju. Budu řídit! Hurá!
    Babičko, víš, že budu řídit?
  • 01:46:51 -Opravdu? No to je krása.
  • 01:46:54 -Míťo?
    -Hm?
  • 01:46:57 Proč sis vymyslel
    tu pohádku? Hm?
  • 01:47:07 -Jednou jsem seděl
    u postele tvého otce.
  • 01:47:11 Už byl tehdy hodně nemocný.
  • 01:47:15 Nevnímal.
  • 01:47:18 Ale najednou otevřel oči,
  • 01:47:23 vzal mě za ruku a řekl:
  • 01:47:26 "To mě mrzí.
  • 01:47:29 Prožil jsem tak dlouhý,
    zajímavý a pěkný život.
  • 01:47:34 A co vidím před smrtí?
  • 01:47:38 Nějaké vlaky s husami.
  • 01:47:42 To mě mrzí.
  • 01:47:45 Je to hloupé."
  • 01:47:49 Nakonec to byla
    jeho poslední slova.
  • 01:47:57 -A proč jsi mi to
    nikdy neřekl?
  • 01:48:04 -Neřekl jsem ti
    hodně věcí, Marusjo.
  • 01:48:14 -Já taky ne.
  • 01:50:03 -To je jeho dcera?
  • 01:50:06 -Možná že jo.
  • 01:50:09 -Nejspíš dcera.
  • 01:50:35 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 01:50:38 -Dobrou chuť.
  • 01:50:44 Pojedu s vámi k zatáčce.
    Pojedu přes pole.
  • 01:50:51 Budu řídit.
  • 01:50:59 Co to žvýkáte?
    -Jídlo.
  • 01:51:03 -Nechcete přinést babiččin koláč?
  • 01:51:06 -Děkuju, nedám si.
  • 01:51:09 -Naďo! Naděnko!
  • 01:51:11 -Neříkejte, že jsem byla
    za brankou. Už jdu, babičko!
  • 01:51:16 -Nebojácná holka.
  • 01:51:19 -Vždyť říkám dcera.
  • 01:51:23 -Viděls ho někdy?
    -Jasně, že viděl!
  • 01:51:26 Na těch...
  • 01:51:31 Na portrétech.
    -Jasně.
  • 01:51:35 -Chceš něco, babi?
    -Já ne, ale táta.
  • 01:51:39 -Kde je? Kde je?
  • 01:51:41 -Co mě pořád děsíš?
    -Kde je?
  • 01:51:44 -Skáčeš jako kluk.
    -Tak kde je?
  • 01:51:47 -Nevím. Asi u sebe nahoře.
    -Ty moje kočičko!
  • 01:51:51 -Ljoljo.
    -Ano?
  • 01:51:54 -Jak dlouho na tebe mám čekat?
    -Oh, promiň.
  • 01:51:56 -Studený ho nemá cenu pít.
    -Ale ano.
  • 01:52:00 -Tati! Tati!
  • 01:52:05 Á, tady jsi!
  • 01:52:09 Proč tu stojí tvůj hrnek?
    Tys pil?
  • 01:52:14 Pil.
  • 01:52:17 -Já!
    -Ano!
  • 01:52:20 -Pil.
  • 01:52:22 -A nezajedl?
    -A nezajedl.
  • 01:52:33 -Kam se chystáš?
    Někam dneska jedeš?
  • 01:52:37 -Přijelo auto.
    Chystám se do Moskvy.
  • 01:52:40 Fššt! Pojedu!
    -A tvoje auto?
  • 01:52:44 -Moje auto přijde zítra.
    V devět.
  • 01:52:48 Ale já mám práci v ...
  • 01:52:50 -Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest,
    sedm... V osm!-V osm. Ano!
  • 01:52:54 -Tak honem.
  • 01:52:57 Strejda Miťaj mi řekl,
    že budu taky řídit to velké auto.
  • 01:53:00 Budu řídit až k té zatáčce.
    Tak honem.
  • 01:53:03 Honem, tati!
  • 01:53:08 Tati, pamatuješ si na tu pohádku,
    co mi Míťa vypravoval?
  • 01:53:11 Pamatuješ?
    -No, ano.
  • 01:53:14 -A pamatuješ
    se na ty legrační jména?-No.
  • 01:53:17 -Víš, jak bych se jmenovala já,
    kdybych byla v té pohádce?
  • 01:53:21 Víš jak bych se jmenovala?
    -Jak?
  • 01:53:25 -Aďan.
    -A co to znamená?
  • 01:53:28 -Víš, to je Naďa pozpátku.
    Tak honem, tati.
  • 01:53:31 -Víš ty co?
    -Co?
  • 01:53:35 -Zítra spolu do té Zoo
    nebudeme moct jít. Mám práci.
  • 01:53:39 Tak se nezlob.
  • 01:53:43 -Půjdeme někdy jindy.
  • 01:53:46 -Ukaž, kachní nosík.
    Kachní nosík.
  • 01:53:50 To je ale pěkný kachní nosík.
  • 01:53:57 -Tati, znáš tuhletu hru?
    -Jakou?
  • 01:53:59 -No, dívej.
    Zacpeš si uši a houkáš. Hůůů!
  • 01:54:05 -Jak?
    -Takhle, dívej. Hůůůůůů!
  • 01:54:09 -Cože? Co? Cože?
  • 01:54:11 -No zacpeš si uši a houkáš. Hůůůů!
  • 01:54:15 -Co je to za hru?
    -No, kdo vydrží dýl.
  • 01:54:17 -Kdo vydrží dýl?
    -Jo. Tři, čtyři.
  • 01:54:20 Hůůůů!
    Hůůůů!
  • 01:54:30 Jsem malá, můžu dvakrát. Hůůů!
  • 01:54:41 Já můžu třikrát. Můžu třikrát,
    protože, protože jsem malá.
  • 01:54:46 Tři čtyři. Hůůůů!
  • 01:55:20 No, pane jo!
  • 01:55:27 Tati, pojď honem.
    Čekají na nás.
  • 01:55:30 Pojď.
    -Ano? Pojď. Tak pojedem, Naďo!
  • 01:55:36 -Jmenuju se
    Vsevolod Konstantinovič.
  • 01:55:39 Přijeli jste
    pro Dmitrije Andrjeviče?
  • 01:55:43 To je krása.
  • 01:55:45 Dovolte mi otázečku.
  • 01:55:48 Jaká organizace
    posílá takový automobil?
  • 01:55:54 -Oblastní filharmonie.
  • 01:55:58 -Ó!
  • 01:56:00 -O sole... O sole mio.
  • 01:56:04 -Ó, ano.
  • 01:56:09 ZPĚV RUSKY
  • 01:56:27 -Kam se chystáš?
    -Tady jsme.
  • 01:56:30 -Je tady auto,
    svezu se s nimi do Moskvy.
  • 01:56:33 -A proč máš slavnostní uniformu.
    -Kouření škodí.
  • 01:56:36 -Ty jsi ale zvědavá, Marusjo.
    Zapamatuj si:
  • 01:56:39 Lepší je mít vyznamenání na hrudi,
    než na rakvi.
  • 01:56:41 Tak jedeme, pohádkáři. Ano?
  • 01:56:43 -Sergeji Petroviči, přivezte mi,
    prosím vás, ten růžový krém.
  • 01:56:46 -No, a kde je?
    -Kdo?
  • 01:56:48 -Ptáček odlétající na vzducholodi?
    -Sergeji Petroviči...
  • 01:56:52 -Večer jako vždycky...
    Po tom krému se podívám.
  • 01:56:54 -Míťo, pojď už!
    -Už je čas!
  • 01:56:56 -My vás doprovodíme,
    Sergeji Petroviči.
  • 01:56:59 -A co že jste se rozhodl tak náhle?
    -No tak Olgo, je to přece voják!
  • 01:57:02 -Mochovová!
    -Mochovová!
  • 01:57:05 -Dělej s tou čepicí!
  • 01:57:13 -(opile) Hele, řekni:
    Gruševová Ljuba.
  • 01:57:16 -Gruševová Ljuba.
  • 01:57:19 -No tak. Šikula.
    Gruševová Ljuba. Řekni to.
  • 01:57:23 -Gruševová Ljuba.
    -Šikula! A teď řekni. Velitel...
  • 01:57:27 -Velitel je kretén!
    -Ticho! Mlč!
  • 01:57:30 -Hrůza! Hajzl! Hajzl!
  • 01:57:35 -Mami, ten krém ti přiveze jindy.
  • 01:57:38 -Ale vždyť toho moc nechci.
  • 01:57:40 -Nevíš, jak rádi jsme tě viděli.
    -Já vás taky, ale co se dá dělat!
  • 01:57:43 -To je tvoje auto?
    -Ano, je.
  • 01:57:45 -Kdo je to?
    -To jsou moji kolegové.
  • 01:57:47 -Moc mě těší. Dobrý den.
  • 01:57:50 Pojďte k nám na terasu na čaj.
    Máme koláč.
  • 01:57:54 Máme výborný koláč.
  • 01:57:57 -Dobrý den.
  • 01:58:00 -Jaký čaj?
    Celý samovar jsme vypili.
  • 01:58:02 Vaše jméno a jméno po otci?
    -Stačí Vasilij. Vasiliji.
  • 01:58:05 -To přece nejde!
  • 01:58:07 -Naďo! Naďo! Naďo! Naďo! Naďo!
    JEKOT
  • 01:58:16 -Ááá! Už tě zase musím chytit!
    Už mě zase pokoušíš!
  • 01:58:21 Zase mě pokoušíš!
  • 01:58:47 JEKOT, SMÍCH
  • 01:58:50 -No, blázni!
    Pořád se jenom honí.
  • 01:58:53 KLAKSON
    Dej pokoj.
  • 01:58:56 -Sedněte si někdo vedle ní.
  • 01:59:00 -Tati, sedni si vedle mě,
    budeš se koukat, jak řídím.
  • 01:59:02 -Ne, Naďo, ne!
    Táta si sedne dozadu.
  • 01:59:06 Líp odtamtud uvidí, jak řídíš.
    -Dobře.
  • 01:59:09 -Dmitriji Andrejeviči, tu kytaru.
    -Mochovová! Mochovová!
  • 01:59:16 -Teda, Míťo.
  • 01:59:19 -Ani jste mi dnes nezazpívaly.
  • 01:59:22 -To je pravda, nezpívaly jsme.
    Tak zpívej, Kaťušo.
  • 01:59:25 -Prosím vás.
    Tak já budu dirigovat.
  • 01:59:28 -Ale, ale.
    -Tak.
  • 01:59:30 ZPĚV
  • 01:59:50 -Pam, pam.
  • 01:59:57 -Pam, pam.
  • 02:00:02 -Ona tak dobře zpívá.
  • 02:00:24 -Pam, pam.
  • 02:00:31 -Já se snad rozpláču.
  • 02:00:34 -Pam.
    -Pam.
  • 02:00:49 -Naďo, k zatáčce
    a hned potom domů!
  • 02:01:28 -Jsi šikovná.
  • 02:01:37 Tak, Naďo,
    děkujeme, žes nás svezla.
  • 02:01:41 Alexeji, brzdi.
  • 02:01:45 Teď utíkej domů.
    Máma čeká.
  • 02:01:51 -Tak ahoj, tati. Ahoj!
    -Ahoj.
  • 02:01:58 -S dovolením, prosím.
    Už jste byl někdy v Zoo?
  • 02:02:02 -Cože?
    -Byl jste v Zoo?-No jasně.
  • 02:02:05 -A proč jste utekl?
    Nedávali vám jíst?
  • 02:02:10 -Naďo! Copak se takhle mluví
    s dospělými?
  • 02:02:15 To se nedělá, tohle.
    -Promiň.
  • 02:02:17 -Tak jedeme. Naďo, běž domů,
    máma čeká.-Tak ahoj!
  • 02:03:04 -Nenapijeme se? Co?
  • 02:03:07 Já něco mám.
    Tady to mám.
  • 02:03:11 Nesahat.
    -Nech ho.
  • 02:03:13 -Myslíš, že se otrávím?
    To vůbec nemám v úmyslu.
  • 02:03:18 Dáš si?
    -Ne!
  • 02:03:21 -Jak chceš.
  • 02:03:25 Miťulo?
    -Ne, děkuju.
  • 02:03:29 -Vojáku! Je libo koňáček?
  • 02:03:32 -Nepiju a nekouřím.
  • 02:03:36 -No, řidiči nabízet nebudu.
    Takže chlapci, ať žije svátek
  • 02:03:41 stalinské vzduchoplavby
    a stavění vzducholodí.
  • 02:03:51 Ááá!
    -Máte zbraň?
  • 02:03:54 Ptám se, jestli máte zbraň.
    -Přeskočilo ti?
  • 02:03:59 Jsem velitel divize.
    Jasně, že mám.
  • 02:04:03 -Odevzdejte mi ji.
  • 02:04:08 -No, tak jo.
  • 02:04:12 Je nabitá. Opatrně.
    Umíš to s ní?
  • 02:04:22 -Alexandroviči.
  • 02:04:29 -Hoši, hoši.
  • 02:04:32 Když slunce takhle zapadá,
    bude zítra krásně.
  • 02:04:39 Zazpíváme si?
  • 02:04:43 Miťulo, znáš tohle?
  • 02:04:46 ZPĚV
    Nás vzbudilo ráno již chladné,
  • 02:04:51 sem od řeky vítr jde blíž.
  • 02:04:55 Což ty nemáš radosti žádné,
    což nemáš radosti žádné...
  • 02:05:02 a já taky ne.
  • 02:05:08 Kam to vlastně jedem?
  • 02:05:13 Co zajet do Aragvi.
  • 02:05:20 Zvu vás.
  • 02:05:28 Miťulo, znáš telefon 24-37?
  • 02:05:31 -Ne.
  • 02:05:35 -Ne! Ne! Neznáš.
  • 02:05:39 A ani znát nemůžeš.
  • 02:05:43 Protože je to přímý telefon
    na soudruha Stalina.
  • 02:05:46 No a zítra...
    Ne, ještě dnes
  • 02:05:51 na něj zavolám a ve vašem oddělení
    se začnou dít věci.
  • 02:05:59 SMÍCH
    Jo, jo.
  • 02:06:05 -Vlaky s husami.
  • 02:06:09 -Jo, kluci, budou husy na jabkách
    i slepice s vnitřnostmi.
  • 02:06:20 -Co tam ten blbec provádí?
  • 02:06:22 -Objeď ho zprava.
    -Rozkaz.
  • 02:06:26 -Nedělejte hlouposti,
    Sergeji Petroviči.
  • 02:06:29 -Jaké hlouposti,
    Dmitriji Andrejeviči?
  • 02:06:31 Ty už se nadělaly.
  • 02:06:35 -Došel mi benzín.
    Od rána tu jezdím.
  • 02:06:38 Dobrý den!
  • 02:06:40 Žena mi vyprala košili.
    Měl jsem v kapse adresu.
  • 02:06:43 Nevím, jestli to byla Zagorjanka
    nebo Zagorenka.
  • 02:06:46 -Já to tu neznám.
    Ani Zagorjanku, ani Zagorenku.
  • 02:06:49 -Jasně! Všichni vědí kulový!
    Bydlí tu samí ignoranti!
  • 02:06:52 Ptal jsem se těch i oněch
    a posílají mě od čerta k ďáblu
  • 02:06:54 a zase zpátky!
  • 02:06:56 Jezdím celý den
    a všichni vědí kulový!
  • 02:06:58 -Jen klid, hochu.
  • 02:07:00 -Potřebuju...-A co?
    -... trochu benzínu.
  • 02:07:03 Už jsem byl všude...
    -Co hledáš?
  • 02:07:06 -Soudruhu Kotove! To jste vy?
  • 02:07:10 -Počkej. Není to Nagorje?
    -Nepamatuju se.
  • 02:07:16 -Jestli je to Nagorje,
    tak to je na druhou stranu.
  • 02:07:18 Ukážu ti to.
    -Seďte!
  • 02:07:20 -Kurva, seď!
  • 02:07:24 HEKY PŘI RVAČCE
  • 02:07:41 -Má sílu, hajzl.
  • 02:07:49 VZDECHY, HEKY
  • 02:07:58 -Stát!
  • 02:08:01 Zpátky!
  • 02:08:07 -Soudruhu, já nic...
    Já vůbec nic...
  • 02:08:10 Mně se jen rozpila adresa.
  • 02:08:13 Jen si přivydělávám.
    Mám cestovní příkaz.
  • 02:08:16 Ukážu vám ho. Mám doklady.
  • 02:08:20 -Stát! Ruce za hlavu.
    -Co?
  • 02:08:22 Ruce za hlavu.
  • 02:08:34 -Spoutáme ho.
  • 02:08:38 -Soudruhu, já jen to, soudruhu.
    Rozpila se mi adresa.
  • 02:08:43 Soudruhu, soudruhu, všechno mám.
    Cestovní příkaz a tak.
  • 02:08:48 Všechno mám v autě.
    Čekají na mě.
  • 02:08:52 Zákazník čeká, majitel.
  • 02:08:55 Já bych jen... Už od rána...
    Mám všechno v pořádku.
  • 02:08:59 Já, soudruhu,
    soudruhu, já... Vždyť já...
  • 02:10:20 -Soudruh Stalin.
  • 02:10:35 Soudruhu! Soudruhu!
  • 02:10:43 Soudruhu, vážně je v tom autě
    soudruh velitel Kotov?
  • 02:10:47 -Hm?
  • 02:10:49 Je v tom autě
    soudruh velitel Kotov?
  • 02:10:55 Ale ne.
    Jen je mu podobný.
  • 02:11:14 Doklady.
    -Prosím?
  • 02:11:17 -Doklady.
  • 02:11:19 -Tady. Všechno mám v pořádku.
    Tady.
  • 02:11:23 Žena... Soudruhu?
  • 02:11:25 -Jdeme.
  • 02:11:28 -Co mi to děláte s řidičákem?
    Soudruhu!
  • 02:11:31 Soudruhu, co blázníte?
  • 02:11:34 -Rychle a jedeme.
    -Ách!
  • 02:11:37 STŘELBA
  • 02:11:39 -Alexeji!
    -Jo.
  • 02:11:44 Držíš ho?
  • 02:11:47 -Plachtu. Jdeme.
  • 02:11:52 -Alexandroviči. Dobrý.
  • 02:11:58 -Vladimiroviči.
    Měl jsi jít dělat biletáře.
  • 02:12:40 Ty to měli vymyšlený.
    Chybělo málo a utekl by.
  • 02:12:46 -Ten tam teda najel.
  • 02:12:49 -Jako, herec. Auto přes cestu.
    Roztrhl mi sako.
  • 02:12:53 -Rovnou do nosu.
  • 02:12:56 -Co to povídal?
    Vypraná košile.
  • 02:12:59 Lísteček. A hlavně tak přirozeně.
    Herec.
  • 02:13:02 -Sakra, mám slabej nos.
  • 02:13:05 Už od dětství.
  • 02:13:08 -Stejně jste machr, Andrejeviči.
    Mně by to vůbec nedošlo.
  • 02:13:12 Myslí vám to. To je to vzdělání.
    Nepřátelské sémě.
  • 02:13:16 Teď bychom tu jeli na jeho místě.
  • 02:13:20 Roztrhl mi sako.
    Já tak nerad píšu hlášení.
  • 02:14:22 PÍSKÁNÍ
  • 02:15:25 RÁDIO-V Moskvě je sedm hodin.
    Dobré ráno, soudruzi.
  • 02:15:29 Vysíláme ranní rozcvičku.
  • 02:15:32 -Připravíme se soudruzi.
  • 02:15:35 Stoj spatný,
    ruce v bok a mírné podřepy.
  • 02:15:39 A raz a dva a raz a dva
    a cvičíme
  • 02:15:42 a raz a dva.
  • 02:15:45 A svižněji raz a dva a raz a dva.
  • 02:15:49 A teď prosím upažíme
    a zvedáme ruce, a raz a dva.
  • 02:16:43 ZPĚV-Unavené slunce
    se něžně loučilo s mořem
  • 02:16:47 a v tu chvílis mi řekla,
    že už mě nemiluješ.
  • 02:17:16 HOUKÁNÍ VLAKU
  • 02:17:41 Skryté titulky: Zuzana Trymlová
    Česká televize 2017

Související